Školské odbory rozhodly, že se 27. listopadu uskuteční celodenní výstražná stávka základních, středních i mateřských škol. Hodinová stávka by podle nich nebyla dostatečná. Po rozšířeném jednání předsednictva odborů to oznámila místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová. Odboráři usilují o více peněz pro školství na příští rok. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) jim vzkázal, že dále hledá možnosti k posílení rozpočtu, a nabídl další jednání.
Školské odbory avizovaly celodenní výstražnou stávku
Události: Jednání odborů o vyšších platech ve veřejné sféře (zdroj: ČT24)
„Znamená to, že se na den přeruší práce. Bude záležet na tom, jestli se do toho zapojí celá škola, nebo jenom někteří zaměstnanci – pak bude na řediteli, jak zajistí provoz,“ uvedla Seidlová. Doplnila, že tam, kde provoz není možné přerušit – například v dětských domovech či diagnostických ústavech – zaměstnanci stávku podpoří viditelnou formou.
„Nevím, zda stávka zasáhne úplně všechny školy, to by bylo věštění z křišťálové koule, ale určitě to bude většina škol. Rozhodně máme signály i z mateřských škol, že stávku podpoří,“ pokračovala.
„My školy vyzveme a bude záležet na kolegyních a kolezích, jak se zapojí. A musí to samozřejmě mít nějaká pravidla. Provoz školy se bude řídit podle toho, kolik lidí se rozhodne do přerušení práce jít. Tam, kde se rozhodne většina, tak asi bude muset ředitel oznámit zřizovateli, že škola bude ten den uzavřena,“ dodal šéf školských odborů František Dobšík.
Školství je ošizenou prioritou, tvrdí šéf školských odborů
Dobšík ve večerním vysílání ČT24 doplnil, že školství je podle něj zatím ošizenou vládní prioritou. „Předpokládali jsme, že kapitola školství dostane dostatek prostředků na všechny sliby, které nám byly dány,“ řekl.
Odmítá, že by si odbory braly děti jako rukojmí, podle něj to dělá spíše vláda. „Máme pocit, že na ty věci, které by měly být garantovány, nedává (vláda) dostatek prostředků a ministerstvo školství je nuceno škrtat v určitých položkách.“
Odbory stávkou realizují svoje ústavní právo, tvrdí. „Je to výstražná stávka. Pokud se najde dostatek politické vůle, de facto nemusíme stávkovat, pokud se doplní chybějící prostředky do kapitoly školství,“ pokračoval s tím, že problémy se netýkají pouze regionálního školství, ve velkých problémech jsou i vysoké školy.
František Dobšík hovořil o protestech odborů (zdroj: ČT24)
Ministerstvo hledá možnosti
Šéf resortu školství Bek uvedl, že právo odborů na stávku chápe. „Navržený rozpočet školství je meziročně vyšší a garantuje navýšení platů učitelů. Dál hledáme možnosti, jak rozpočet školství posílit a regulovat rychlý nárůst nových úvazků, který je důsledkem v minulosti nastaveného financování škol. Nabízím odborům další jednání,“ reagoval na sociální síti X.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) vzkázal, že vyhlášení stávky nerozumí – navíc v situaci, kdy podle něj vláda jasně říká, že chce dál jednat. „V letošním roce byla přijata i legislativní záruka, že tady bude nárůst v případě platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy. To je přijato i zákonem, ten závazek se dodrží, ta jistota tady bude opravdu ojedinělá vůči všem jiným státním zaměstnancům nebo zaměstnancům veřejného sektoru, kteří žádnou takovouto jistotu nebudou mít,“ prohlásil po večerním jednání zástupců koalice s odborovými předáky.
Středula stávku ocenil
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula označil rozhodnutí školských odborů za velmi pozitivní zprávu. „Protože i učitelé s vyššími příjmy jsou solidární k těm svým kuchařkám, školníkům, kteří mají opravdu nízké příjmy. A to považuji za nesmírně dobrý signál,“ sdělil.
V příštím týdnu se odbory obrátí jak na vedení škol a kolegy, tak i na rodiče. „Máme ještě tři neděle čas na to, abychom rodičům vysvětlili, co nás k tomu vede – že to není, že my si bereme děti jako rukojmí, ale že v tuhle chvíli si je bere jako rukojmí vláda svými škrty,“ shrnula místopředsedkyně.
„Pan ministr říká, že chce zastropovat učitele. Nicméně to zastropování, které teď připomínkujeme, znamená, že asi čtyřicet procent škol bude muset snižovat počty učitelů,“ sdělila Seidlová s tím, že v některých školách nebudou moci dělit jazyky, matematiky, češtiny. Studenti by podle ní mohli přijít například o laboratorní práce nebo projektové dny, protože bude málo učitelů. „Jak to tak vypadá, tak se na některých školách zase budeme vracet k tomu, že budeme učit děti ve skupinách třiceti dětí,“ poznamenala.
Platy ve veřejné sféře
V úterý v podvečer také jednal Středula se zástupci vládních stran a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Šéf odborářů předeslal, že trvá na zvýšení platů zaměstnanců ve veřejné sféře o deset procent. Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkové se platy ve veřejném sektoru propadají a loňský slib, že se tento rok zvýší, vláda nedodržela.
Středula očekává, že zástupci vládních stran předloží návrh na růst platů ve veřejné sféře. „Výsledky ekonomiky jsou tragické a bez takovýchto impulzů to nejde zvládnout,“ uvedl. Požadovat bude také změny v navrhovaném nastavení fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) z konsolidačního balíčku. „Pokud něco fungovalo třicet let, tak nechápu, proč by to takovým způsobem mělo být redukováno,“ doplnil.
Důvody protestu ČMKOS
Žitníková naopak od schůzky nemá téměř žádná očekávání. „Teoreticky nám mohou nabídnout všechno. Návrh státního rozpočtu je v Poslanecké sněmovně, je k němu možné udělat komplexní pozměňovací návrh, ale musí být na to politická vůle a ochota, bez toho to nepůjde,“ uvedla. Požadavek na desetiprocentní navýšení platových tarifů předloží v úterý také Odborový svaz státních orgánů a organizací, přiblížil jeho předseda Pavel Bednář.
„Chceme navázat na to zářijové jednání, kdy jsme předložili požadavek na desetiprocentní navýšení platových tarifů, a zároveň se chceme velmi seriózně bavit o FKSP,“ upřesnil Bednář.
Zástupci odborů zároveň kritizovali, že se setkání neúčastní premiér Petr Fiala (ODS), který odjel na oficiální zahraniční cestu. Z materiálů k úterní schůzce podle části odborářů vyplývá, že se platy ve veřejné sféře propadají. Zástupci kabinetu oponují, že řadu požadavků odborů už zohlednili v plánech vlády.
„I vzhledem k tomu, jaká byla nabídka ze strany vlády právě na tripartitě, tak spousta těch věcí v tom finálním balíčku v tuto chvíli je,“ oponoval vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Středula vyzval Pavla, aby vetoval konsolidační balíček
Během během úterka jednal Středula s prezidentem Petrem Pavlem, předmětem debaty byl především vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí. Šéf odborů vyzval hlavu státu k tomu, aby balíček vetovala, podle něj by tím prezident vyslal signál, že vnímá vážnost situace ve společnosti. Hrad v tiskové zprávě konstatoval, že se Pavel se Středulou dohodli na schůzkách k situaci a postavení zaměstnanců.
Vláda si od konsolidačního balíčku slibuje zlepšení stavu státního rozpočtu v následujících dvou letech. Ve středu jej po sněmovním souhlasu bude projednávat Senát. K vetování balíčku vyzvala dříve Pavla opoziční SPD. Prezident v dopisu reagoval slovy, že vnímá výhrady k balíčku, ale i důvody, které vedly vládu k tomu, aby ho připravila. Balíček kritizuje také ANO, které kvůli obsahu i způsobu schvalování ve sněmovně zvažuje, že se obrátí na Ústavní soud.
Tisková konference Josefa Středuly (zdroj: ČT24)
Středula prezidenta vyzval, aby balíček nepodepisoval, následnou debatu hodnotí jako „dobrou a hlubokou“. Odborům vadí, že vláda obsah balíčku řádně neprojednala se sociálními partnery a až na minimum případů ignorovala jejich návrhy. „Dopadne to na zaměstnance a jejich rodiny, nebude to mít pozitivní efekt,“ domnívá se Středula.
Pavel dříve úsilí vlády o konsolidaci přivítal. Koncem září prohlásil, že kroky kabinetu nejsou tak razantní, jak by bylo potřeba. Balíček by podle něj měl být tvrdší, než vláda plánuje. Středula nechtěl předjímat, jak Pavel rozhodne. „Má výzva byla velice sugestivní. Prezident není závislý na rozhodnutí koalice, opozice. Osobně myslím, že by to byl velice silný signál, že vnímá vážnost situace ve společnosti a můžeme se společně vrátit k debatě o zlepšení veřejných financí,“ dodal Středula.
S Pavlem debatoval Středula také o důvodech, kvůli kterým odbory ohlásily den protestů na 27. listopad. Hovořili rovněž o rozpočtu, důchodech, energetice, liniových stavbách či stavebním řízení. „Je otevřen i setkání v širším kontextu, s hospodářskými sociálními partnery dohromady. Zmínil jsem, že máme na řadu věcí velmi podobné názory,“ uzavřel Středula.
Prezidentská kancelář v tiskové zprávě uvedla, že šéf odborů představil Pavlovi také chystaný protest. „Prezident si vyslechl jeho argumentaci a navázal diskusí o aktuální ekonomické situaci a o vládním úsporném balíčku,“ komentoval odbor komunikace prezidentské kanceláře. Oba muži se dohodli na schůzkách týkajících se situace a postavení zaměstnanců.
Balíček mění šest desítek zákonů a má v příštích dvou letech mimo jiné díky daňovým změnám snížit rozpočtový deficit o 150 miliard korun. Zavádí například pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. Sazba daně firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8násobek.