Českomoravská konfederace odborových svazů strana 5 z 5

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) navrhuje v krizi snížení DPH na vybrané zboží, stropování cen, růst dávek a znovuspuštění kurzarbeitového programu Antivirus, z něhož firmy za pandemie dostávaly příspěvky na mzdy od státu, prohlásil na shromáždění v Praze předák ČMKOS Josef Středula. Zákonný kurzarbeit podle předáků není připravený, takže ho není možné rychle využít. Kvůli nynější situaci naplánovali odboráři také na 8. října demonstraci v Praze na Václavském náměstí.

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v Otázkách Václava Moravce uvedla, že Evropská unie by měla odpovědět na „ruskou válečnou zbraň“ a zastropovat ceny energií. Poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská se podivuje, proč nelze na energetickém trhu zastavit obchodování, když se tam ceny začnou skokově nerealisticky zvyšovat. Místopředseda ČMKOS Vít Samek kritizoval vládu, že oproti ostatním státům v Evropě nenabídla rychlá řešení, přitom „drahota“ dopadá na lidi právě teď.

Části pracovníků veřejného sektoru se od září zvedne platový tarif o deset procent, a to i ve státní službě. Na zvýšení všech zmrazených platů se v úterý dohodli odboroví předáci s lídry vládních stran. Po jednání to řekl šéf vládních lidovců a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na zvýšení bude do konce roku z rozpočtu potřeba 1,1 miliardy korun. Dohoda na růstu výdělků zaměstnanců státu a veřejných služeb pro příští rok se během úterního jednání nenašla.

S koncem léta kvůli vysoké inflaci znovu porostou důchody. Automatická valorizace zvýší od 1. září průměrnou penzi o sedm set korun na víc než na osmnáct tisíc. Letos jde už o třetí zvýšení. V době rychlého zdražování ho nařizuje zákon. Stát kvůli tomu tento rok na důchody vydá o 56 miliard korun více než loni.

Vládní koalice nenašla na dalším jednání s představiteli odborů plnou shodu ohledně navýšení platů státních zaměstnanců. Dílčí dohodou má být růst o deset procent pro část zaměstnanců státu od 1. září, což byl vládní návrh. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula však později v pořadu Události, komentáře uvedl, že by s tímto souhlasili, ale chtějí celistvou dohodu. Mezi těmi, kdo by od září mohli dostat o desetinu víc, jsou například nepedagogičtí pracovníci či lidé z resortu kultury.

Úřednické a školské odbory vstoupily do stávkové pohotovosti. Přidat se k nim postupně chtějí i další odborové svazy, protože se s vládou zatím nedohodly na růstu platů ve veřejné sféře. Podle kabinetu není krok odborů korektní, protože vyjednávání mají ještě pokračovat. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) pohotovost označil za „zbytečné politické gesto“.

Minimální hodinová mzda v Německu se od října zvýší z nynějších 9,82 na 12 eur (téměř 300 korun). To představuje nárůst zhruba o 22 procent. Rozhodla o tom v pátek dolní komora německého parlamentu, která schválila návrh zákona předložený ministrem práce Hubertusem Heilem.

Navýšení platů státních zaměstnanců o osm procent je možné, řekl v Interview ČT24 předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Jako nereálné ale vidí zvýšení platů o patnáct procent, které navrhuje Českomoravská konfederace odborových svazů. Podle Dufka je vláda rozhodnuta dělat vše pro to, aby další peníze navíc dávat nemusela. Zároveň si myslí, že rozdíl mezi hrubými mzdami a platy není tak velký, jak uvádějí statistiky.

Na zvýšení platů ve státní sféře se odbory s vládou nedohodly, oznámil po vzájemném jednání předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Další schůzka podle něj bude 7. června, kdyby ani tehdy nenašly odbory s kabinetem společnou řeč, budou podle Středuly „diskutovat o dalších akcích“. Za zásadní považuje, aby vláda státním zaměstnancům kompenzovala inflaci.

Odbory požadují navýšení minimální mzdy o dva tisíce korun na 18 200 Kč. Tento krok a také navýšení platů ve veřejné sféře by měly být hlavními tématy jednání se zástupci vlády, které se uskuteční 25. května. V Česku je stále skoro 300 tisíc zaměstnanců, kteří si měsíčně vydělají méně než 20 tisíc korun hrubého. A celkem dvě třetiny všech pracovníků nedosáhnou na průměrnou mzdu.

Od července vláda kvůli vysoké inflaci zřejmě znovu zvýší životní minimum, od něhož se odvíjí některé sociální dávky, například přídavky na děti. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce řekl, že by zvýšení životního a existenčního minima mohlo dosáhnout pěti procent. Do tří týdnů chce také předložit kabinetu opatření, která pomohou zmírnit dopad nynějšího zdražování na zdravotně postižené.

Odborář a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula oznámil, že se bude ucházet o podporu veřejnosti, aby mohl kandidovat na prezidenta. Se sběrem podpisů už začal, uvedl na Twitteru. Minulý týden Středulu odboráři na svém sjezdu potřetí na čtyři roky zvolili do čela ČMKOS. Předák poté řekl, že podmínkou pro jeho zapojení do prezidentské volby bylo obhájení postu šéfa této odborové centrály. Prezident Miloš Zeman odboráře požádal, aby Středulu ke kandidatuře přemluvili.

Jednání odborů a vlády o růstu platů úředníků i dalších pracovníků veřejného sektoru začne 25. května. Kabinet našel termín, oznámil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Ohlášení termínu bylo podmínkou pro zrušení stávkové pohotovosti na úřadech práce. Skončit by mohla ve čtvrtek. Odboráři slíbili, že ji odvolají den po oznámení data jednání. Předseda podnikového výboru odborových organizací při úřadu práce Jan Dudek řekl, že svůj slib dodrží.

Zásobníky plynu v České republice jsou naplněny z 30 procent, což je k 1. květnu historické maximum. V nedělním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Množství plynu v zásobách k 1. květnu překročilo miliardu metrů krychlových. Ke konci měsíce by chtěl Síkela, aby byla plná polovina kapacity zásobníků. Naplní se podle něj plán, že zásobníky budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent, jak nařídil mimořádným opatřením.

Na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), největší odborové centrály v Česku, v sobotu promluvil prezident Miloš Zeman. Delegáty například vyzval, aby se snažili zakotvit vliv zaměstnanců a odborářů ve vedení firem a staronového šéfa ČMKOS Josefa Středulu vyzval ke kandidatuře v blížících se prezidentských volbách.

Kvůli vysoké inflaci požadujeme mimořádné navýšení minimální mzdy o dva tisíce na 18 200 korun, řekl na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) předák Josef Středula. Sjezd největší odborové centrály se koná v Praze. Dvě stovky odborářů si rovněž volilo vedení na příští čtyři roky. Do čela opět podpořili Středulu. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že koalice příští týden stanoví termín zahájení vyjednávání vlády s odbory o minimální mzdě i platech.

Řidiči sanitek z Nového Bydžova, kterým vloni v létě odmítla majitelka firmy vyplatit odměny od státu za ztíženou práci během covidové pandemie, zaznamenali úspěch. Okresní soud v Hradci Králové dal zapravdu žalobě prvního z nich a firmě nepravomocně přikázal doplatit mu odměnu v plné výši.

Vláda na svém středečním zasedání schválila mimořádnou protiinflační podporu pro rodiny s dětmi; domácnostem s čistým ročním příjmem do jednoho milionu korun slíbila jednorázovou podporu pět tisíc na dítě. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jde o efektivně zacílenou pomoc, šéf odborové centrály Josef Středula pochybuje, zda v současné ekonomické situaci stačí – a jestli nepřijde příliš pozdě, protože výplata bude potřebovat vlastní zákon. O podpoře debatovali v Událostech, komentářích.

Dvě hlavní odborové centrály hrozí kvůli vládní ekonomické politice největšími protesty za posledních deset let. Nelíbí se jim, jak vláda bojuje s dopady téměř třináctiprocentní inflace. Nemluví jen o velkých demonstracích, ale také o blokádě Prahy. Připouštějí i generální stávku. Už ve čtvrtek odbory zastupující zaměstnance státní sféry vyhlásily od 1. května stávkovou pohotovost

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula si myslí, že by vláda měla vzhledem k inflaci a vzrůstajícím cenám energií věnovat větší pozornost velké skupině obyvatel, kteří se mohou ocitnout na hranici chudby. V tom se s ním shoduje i ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. „Vláda by měla zabránit tomu, aby víc než 180 tisíc důchodců z vyměřené penze spadlo pod hranici chudoby,“ uvedla v pořadu Události, komentáře. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale vláda pro ohrožené skupiny obyvatel připravuje dostatečná opatření, která vzrůstající inflaci zohledňují.

Bývalý premiér Mirek Topolánek trvá na tom, že jedině absolutně drastické sankce vůči Rusku mohou změnit agresivní jednání země vůči Ukrajině. Čím budou sankce polovičatější, tím bude konflikt podle Topolánka delší a jeho následky hrozivější. Dokáže si představit, že Západ se obejde bez ruského plynu a ropy. Mirek Topolánek byl hostem Událostí, komentářů.

Odbory vyzývají vládu, aby stáhla návrh na zrušení elektronické evidence tržeb. Kritikou se tak připojily k části opozice, která před lety EET zaváděla. Podle zastánců evidence narovnává podnikatelské prostředí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale tvrdí, že její přínos takový není.

Vláda schválila jednomyslně návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 280 miliard korun, informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Celkové příjmy rozpočtu budou 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun. Nyní musí rozpočet schválit Poslanecká sněmovna, která by jej měla v prvním čtení projednat 18. února.

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce do několika týdnů předložit návrh pomoci pro firmy potýkající se s vysokým nárůstem cen energií. Rozšířit by se měla i pomoc domácnostem, kterým hrozí energetická chudoba. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Připustil také změny zákona ohledně cen energií.