Českomoravská konfederace odborových svazů strana 5 z 5

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula si myslí, že by vláda měla vzhledem k inflaci a vzrůstajícím cenám energií věnovat větší pozornost velké skupině obyvatel, kteří se mohou ocitnout na hranici chudby. V tom se s ním shoduje i ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. „Vláda by měla zabránit tomu, aby víc než 180 tisíc důchodců z vyměřené penze spadlo pod hranici chudoby,“ uvedla v pořadu Události, komentáře. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale vláda pro ohrožené skupiny obyvatel připravuje dostatečná opatření, která vzrůstající inflaci zohledňují.

Bývalý premiér Mirek Topolánek trvá na tom, že jedině absolutně drastické sankce vůči Rusku mohou změnit agresivní jednání země vůči Ukrajině. Čím budou sankce polovičatější, tím bude konflikt podle Topolánka delší a jeho následky hrozivější. Dokáže si představit, že Západ se obejde bez ruského plynu a ropy. Mirek Topolánek byl hostem Událostí, komentářů.

Odbory vyzývají vládu, aby stáhla návrh na zrušení elektronické evidence tržeb. Kritikou se tak připojily k části opozice, která před lety EET zaváděla. Podle zastánců evidence narovnává podnikatelské prostředí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale tvrdí, že její přínos takový není.

Vláda schválila jednomyslně návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 280 miliard korun, informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Celkové příjmy rozpočtu budou 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun. Nyní musí rozpočet schválit Poslanecká sněmovna, která by jej měla v prvním čtení projednat 18. února.

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce do několika týdnů předložit návrh pomoci pro firmy potýkající se s vysokým nárůstem cen energií. Rozšířit by se měla i pomoc domácnostem, kterým hrozí energetická chudoba. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Připustil také změny zákona ohledně cen energií.

Kabinet by měl státní rozpočet na letošní rok schvalovat příští týden, konkrétně ve středu 9. února, avizoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že jednání o rozpočtu by se měla uzavřít na úterní schůzce předsedů vládních stran 1. února. Koalice si dala za cíl schválit rozpočet do konce března s úsporami na výdajové straně za 80 miliard korun. V lednu stát v rámci provizoria hospodařil s přebytkem 3,9 miliardy korun.

Snížit už letos počet státních zaměstnanců o tisíce a spolu s tím seškrtat výdaje na platy ve veřejné sféře o miliardy korun. To je nový plán vládní koalice, který má přispět ke snížení schodku státního rozpočtu o 80 miliard. Kabinet už zmrazil platy úředníků, hasiči a policisti dostanou přidáno méně. Jednotliví ministři mají za úkol na platech státních zaměstnanců šetřit i dál.

Tripartita se v úterý sešla poprvé po nástupu nové vlády. Zástupci kabinetu Petra Fialy (ODS), odborů a zaměstnavatelů spolu jednali o epidemické situaci i o Zelené dohodě pro Evropu a klimatickém balíčku Fit for 55. Testování ve firmách podle tripartity funguje, firmy vědí, jak mají postupovat, a testy jsou dostupné. O nárůstu případů covidu a dalších tématech bude v úterý hovořit premiér v pořadu Události, komentáře.

Tématem prvního jednání tripartity po nástupu nové vlády bude kromě epidemické situace, Zelené dohody nebo plánu Fit for 55 také požadavek odborů na zvýšení platů ve veřejném sektoru i pro ty, kteří od ledna přidáno nedostali. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula to zopakoval v Interview ČT24. K prezidentské kandidatuře se vyjádřit nechtěl, tato otázka není podle něj na pořadu dne.

Kabinet počítá s cílenou pomocí lidem ohroženým energetickou krizí, avizoval vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula požaduje vládní reakci i kvůli zdražování v jiných sektorech. Například penze bude nutné valorizovat už v červnu, upozorňuje šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Hosté Otázek Václava Moravce se zabývali také situací na pracovním trhu, inflací nebo růstem platů.

Vláda v úterý jednala se zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců o chystaném testování na covid-19 ve firmách. Prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky Jaroslav Hanák před jednáním uvedl, že podle vládního návrhu by se prvních čtrnáct dnů měli testovat ve firmách všichni zaměstnanci. Následně by se testování týkalo pouze neočkovaných. Návrh ministerstva zdravotnictví uvádí, že zaměstnanci, kteří budou mít pozitivní samotest, by nešli na potvrzující PCR test, ale na pět dní do karantény. Po jednání ale zástupci tripartity odmítli konkrétní podobu testování komentovat s tím, že o ní vláda definitivně rozhodne až ve středu.

Policisté, hasiči, vojáci, ale například i úředníci se zřejmě až ve středu dozvědí, jaké budou jejich platy v příštím roce. Vláda Petra Fialy (ODS) by měla rozhodnout o příjmech zhruba sedmi set tisíc lidí. Dohodu zatím koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a Pirátu se STAN nemá. Předchozí kabinet schválil plošné zvýšení platů o 1400 korun měsíčně – to se týká většiny lidí pracujících ve veřejné sféře.

Kabinet odsouhlasil, že minimální mzda v příštím roce vzroste o tisíc korun měsíčně na 16 200 korun. Zároveň schválil návrh ministerstva zdravotnictví, aby se od 22. listopadu neuznávaly na hromadných akcích nad tisíc osob antigenní testy na koronavirus, a s ohledem na krach Bohemia Energy opětovně poslal do Poslanecké sněmovny zákon o hromadných žalobách.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů ve středu jednali o opatřeních proti koronaviru na pracovištích. Mimořádné zasedání tripartity se uskutečnilo on-line. Po pondělním jednání krizového štábu jeho šéf a končící vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zmínil návrh, podle něhož by do provozů a kanceláří nesměli lidé bez očkování, negativního testu či potvrzení o prodělaném covidu. Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů to ale na středečním jednání odmítli.

Automobilový průmysl v Česku je v krizi. Kvůli nedostatku čipů čelí dalšímu možnému omezení výroby i na další měsíce a týdny. Zabývat se problémem bude v pondělí jednání tripartity. Na pomoc automobilkám by se měl podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly použít program Antivirus, který bude nejspíš prodloužen až do poloviny příštího roku. S tím nesouhlasí bývalý ministr financí Ivan Pilný ani místopředseda Starostů Věslav Michalik. V Otázkách Václava Moravce diskutovali mimo jiné i o návrhu na snížení DPH na ceny energií i o rostoucí inflaci.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bylo nejlepší, aby o navýšení minimální mzdy rozhodla až příští vláda po volbách. Řekl to po jednání tripartity, která se na částce v pondělí neshodla. V Česku je přes pět milionů zaměstnanců, za minimální mzdu podle podkladů ministerstva sociálních věcí pracuje asi 139 tisíc z nich. Minimální mzdu stanovuje kabinet v nařízení.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) očekává, že letošní rozpočet skončí s deficitem kolem 400 miliard korun. Schválen byl ve výši 500 miliard. Uvedla to v pořadu Otázky Václava Moravce. Zmínila také, že na pondělní jednání tripartity půjde s návrhem zvýšit v příštím roce minimální mzdu nejvýše o jeden tisíc korun. Ta činí od letoška 15 200 korun. Odbory chějí její zvýšení na 18 tisíc, uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.

Ministři z ČSSD Jana Maláčová a Jan Hamáček chtějí ve vládě prosadit zvýšení platů ve veřejné sféře v příštím roce o tři tisíce korun. Na takovém růstu se shodli s odbory. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce, aby růst platů projednala celá vláda. Hamáček by k jejímu jednání rád přizval i odbory. Na zvýšení platů by podle něj bylo potřeba 21 miliard korun.

Zatímco ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje rekordní zvýšení minimální mzdy v příštím roce ze současných 15 200 až na 18 tisíc korun, hnutí ANO to zásadně odmítá – obává se zvýšení nezaměstnanosti. Z toho důvodu prosazuje růst podstatně nižší, v řádu stokorun. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce, aby se během podzimu na minimální mzdě dohodly odbory se zástupci zaměstnavatelů. To se ale ještě nikdy v historii Česka nepodařilo.

Velká část tuzemských společností začala od léta zvyšovat mzdy a podle odborů i Hospodářské komory ČR bude tento vývoj pokračovat. A to i kvůli zvyšující se inflaci a nákladům domácností.

Stát připravuje dotace pro podnikatele na škody po čtvrtečním tornádu na jižní Moravě. Mohli by dostat například až osmdesát procent z hodnoty zničeného majetku, uvedla v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Připomněla také dotace pro lidi z postižených obcí ve výši dvou milionů korun a řekla, že podporu dostanou i nepojištění.

Tripartita se neshodla na tom, jak by se měla od ledna zvýšit minimální mzda, ani na platech státních zaměstnanců. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje k minimální mzdě přidat 2800 korun na 18 tisíc, tedy o 18 procent. Odbory to podporují, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a podnikatelé s navrhovanou částkou ale nesouhlasí. Podobná neshoda panuje ohledně platů hasičů, policistů, úředníků a pečovatelek, které chce ministryně práce zmrazit druhý rok v řadě.

Odbory kritizují vládní plán na zmrazení platů policistů, hasičů, úředníků, vojáků a dalších státních zaměstnanců. Počítá s ním první návrh rozpočtu, který kabinet schválil tento týden. Šéf největší odborové centrály Josef Středula naopak požaduje růst platů všech pracujících pro stát. O výši chce jednat s vládou ještě v červnu a nevylučuje ani protestní akce. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však říká, že kvůli vysokému rozpočtovému schodku – plánovanému na 390 miliard korun – si vláda nemůže nárůst dovolit.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce navrhnout reformu penzí. Senioři by podle ní měli dostávat 28 procent průměrné mzdy nebo dalších pět set korun za každé vychované dítě. Podle některých politiků či odborníků se prakticky o důchodovou reformu nejedná. Návrh prý řeší jenom výdaje, nikoli příjmy. Maláčová chce také prosadit zvýšení minimální mzdy na 18 tisíc korun. Tématu se věnovaly úterní Události komentáře.