Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda v pondělí kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení. Podle něj má například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách bude moct spadnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.
„Hlavním důvodem návrhu je revidovat právní rámec ve vztahu k požadavkům na minimální teplotu na pracovišti s ohledem na současnou situaci, kdy v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině dochází k omezování a přerušování dodávek zemního plynu, kdy se předpokládá další nárůst a přetrvávání energetické krize,“ uvedlo v důvodové zprávě k nařízení ministerstvo zdravotnictví.
Pro různé třídy práce nařízení stanoví jak minimální, tak maximální teplotu. Změnu ministerstvo navrhuje u práce kategorie 1, tedy vsedě s minimální celotělovou aktivitou, a kategorie 2a vsedě s lehkou manuální prací rukou.
U kategorie 1, kam spadá kancelářská, administrativní nebo laboratorní práce, je pokles z dosud minimální teploty 22 na 18 stupňů. U kategorie 2a, kam spadají například řidiči, pokladní nebo montáž lehkých dílů, může teplota klesnout z 18 na 16 stupňů. Záleží ještě na způsobu ventilace a tepelném odporu oděvu.
Současné stanovené teploty pocházejí z roku 2007. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jeho úřad návrh konzultoval s hygieniky a srovnával s jinými zeměmi. Změna má podle návrhu vstoupit v platnost dnem vyhlášení nového nařízení vlády.
Nedokážu si představit práci v 16 stupních, oponuje Juchelka
Podle ředitele odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáše Fošuma jde o praxi, která je v Evropě běžná. „Ten kompilát, který je vytvořen, tak to není nic, co by bylo jiného než v ostatních státech Evropské unie, zejména směrem na západ,“ uvedl.
To si ale nedokáže představit například člen sněmovního sociálního výboru Aleš Juchelka (ANO). „Uvidíme, jakým způsobem to budou (firmy) řešit. Jestli tam budou mít nějaké tajné přímotopy u nohou, nebo budou chodit v zimním oblečení. Já si to nedokážu představit, aby někdo pracoval v sedě v šestnácti stupních,“ uvedl.
Někde teploty snižovaly už v minulé sezoně
O několik stupňů více, než navrhl resort zdravotnictví, tedy 23 stupňů, je nyní například ve firmě Linet, která vyrábí nemocniční lůžka. Firma nedávno přešla na lehké topné oleje a investovala do většího využití zbytkového tepla z výroby. „Plyn bychom potřebovali pouze v době, kdy budou nějaké velké mrazy, a to jako doplňkové vytápění,“ uvedl ředitel firmy Tomáš Kolář.
Jenže vzhledem k současným cenám energií se tomu chtějí vyhnout. Počítají s tím, že až venku výrazně klesnou teploty, bude chladněji i tam, pod sedmnáct stupňů ale jít nechtějí. „Už loni po Vánocích jsme s narůstajícími cenami plynu snižovali teploty na 19 stupňů, takže pro naše lidi to bude znamenat snížení o dva stupně,“ řekl vedoucí facility a údržby Luděk Marek.
Zatímco tedy tam, co zaměstnanci provádí menší manuální práce, by mělo být minimálně 16 stupňů, v kancelářích, kde lidé pracují spíše v sedě, by měl být limit o dva stupně vyšší, tedy osmnáct stupňů.
Například vedení společnosti Stampi chce zatím šetřit jinde. „V budově je chytrá elektroinstalace, která nám řeší úsporu energií, snažíme se sledovat přítomnost lidí na pracovišti, podle toho jim tu teplotu regulujeme, podle toho jim regulujeme osvětlení, snažíme se hlídat otevřené a zavřené dveře,“ popsal jednatel společnosti Michal Pihávek.
Odboráři se bojí vyšší nemocnosti
Kritické jsou odbory. „Nedostatečná teplota vede ke zvýšení pracovní neschopnosti, to vede k dalším nákladům na zdravotní systém, na systém nemocenských dávek,“ argumentoval místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.
Opačný názor má Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Pokud by některá firma musela zastavit svoji výrobu pro nedostatek plynu, tak je to i velký sociální problém, takže se domníváme, že jít cestou toho, že si trošičku ubereme komfortu s tím, že snížíme riziko toho, že budou muset některé firmy skončit, je vyvážené,“ uvedl viceprezident svazu Jan Rafaj.
Kromě teplot na pracovištích upravuje nařízení i snížení minimálních teplot například v šatnách, a to z dvaceti na osmnáct stupňů, nebo ve sprchách z pětadvaceti na devatenáct.
Šetření na spotřebě
Společnosti i domácnosti už s šetřením energií začaly. Spotřeba plynu se za prvních sedm měsíců snížila meziročně v průměru skoro o dvacet procent. Nejvíc v dubnu, květnu a červenci. U elektřiny jsou úspory nižší, za prvních sedm měsíců zhruba tři procenta. V únoru to bylo meziročně skoro šest procent, jenže jde o srovnání s loňskem, kdy řadu firem ještě omezovala covidová opatření.
Domácnostem i menším firmám chce vláda pomoct zastropováním cen energií. Cena za kilowatthodinu nemá přesáhnout šest korun u elektřiny, u plynu to pak mají být tři koruny. K těmto cenám je ale nutné přičíst poplatky za distribuci. Limit se má týkat domácností, které nemají na příští období fixaci. Využít cenový strop budou moct i firmy do 250 zaměstnanců s ročním obratem do padesáti milionů eur.
