Českomoravská konfederace odborových svazů strana 4 z 5

Bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok zkritizoval současnou bankovní radu za nezvyšování úrokových sazeb. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Při současné šestnáctiprocentní inflaci je podle něj nutné sazby nadále navyšovat. Aktuálně je základní úroková sazba na sedmi procentech. K poslednímu navýšení došlo v červnu, těsně před odchodem Rusnoka z funkce. O možném navýšení bude současná rada opět jednat ve středu.

Lidé se na mého muže obracejí, říká manželka prezidentského kandidáta Josefa Středuly Dana Středulová. Podle jeho podporovatele Filipa Hausknechta (Hnutí Budoucnost) je z prezidentského kandidáta cítit, že mu záleží na osudech lidí. V Událostech pokračuje představování jednotlivých prezidentských kandidátů. Štáb České televize strávil jeden den s každým z nich, a prostor tak dostali i jejich podporovatelé. Se Středulou natáčel Milan Brunclík.

Nejvyšší správní soud (NSS) v úterý rozhodl, že se mezi kandidáty na prezidenta zařadí podnikatel Karel Diviš. Na NSS se také obrátil Karel Janeček, jeho stížnost proti neregistrování prezidentské kandidátky však soud zamítl. Z volby soud vyřadil Denisu Rohanovou, jejíž kandidaturu zpochybnila skupina senátorů, která podpořila Marka Hilšera. Právní úprava sběru podpisů by se dle NSS měla změnit. Janeček a Rohanová se obrátí na Ústavní soud.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) předloží příští středu vládě návrh na zvýšení minimální mzdy o 1100 korun měsíčně. Měsíční minimální plat by tak měl vzrůst z 16 200 na 17 300 korun hrubého. Naopak takzvanou zaručenou mzdu, kterou stát zaměstnancům garantuje podle vzdělání či zodpovědnosti, nechá stát až na výjimku zmrazenou. Zástupci firem považují růst za příliš rychlý, podle odborů je naopak nedostatečný.

Průměrná mzda opět vzrostla. Ve skutečnosti si lidé koupí za více peněz méně zboží a služeb. Kvůli inflaci trvají odbory podle jejich místopředsedy Víta Samka na růstu minimální mzdy o dva tisíce korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) to ale odmítá. Nesouhlasí ani s návrhem resortu práce (zvýšení o 1100 korun). Inflace se ale bude i v příštím roce pohybovat ve dvouciferných číslech, shodli se v Událostech, komentářích.

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula dosud v kampani nedokázal přesvědčit, že by byl v prezidentských volbách silným kandidátem, myslí si politolog Josef Mlejnek. Považuje za paradox, že s pověstí zkušeného politického vyjednávače Středula nejprve podcenil oslovování voličů. Domnívá se, že jedním ze zásadních zvratů byla demonstrace odborů na Václavském náměstí, která neoslovila tolik lidí, kolik odboráři čekali. Souhlasí s ním zástupce šéfredaktora deníku E15 Jan Novotný, podle něhož pomalá kampaň částečně přispěla k rozhodnutí předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše rovněž kandidovat na post hlavy státu. Středulovu kandidaturu hodnotili v pořadu Události, komentáře.

Mohu spojit lidi, o kterých bychom si často nedokázali představit, že spolu zasednou za jednací stůl, uvedl kandidát na funkci prezidenta a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Domnívá se, že jako šéf odborů může pro funkci prezidenta využít zkušenosti spojené s politickým vyjednáváním, a odmítá, že by kandidatura byla přípravou na vstup do stranické politiky. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedla Barbora Kroužková.

Na ministerstvu vnitra se přihlásilo jednadvacet uchazečů o funkci budoucího prezidenta republiky. Zájemci o funkci hlavy státu museli na resort doručit potřebné dokumenty do úterních čtyř hodin odpoledne. Vnitro nakonec započítalo i přihlášku, která přišla e-mailem, uvedla mluvčí resortu Klára Dlubalová. Před pěti lety se nominovalo dvacet uchazečů. První kolo volby se koná 13. a 14. ledna, organizace voleb bude stát zhruba 800 milionů korun.

Čtrnáct zájemců o prezidentský post odevzdalo na ministerstvu vnitra potřebné dokumenty. Zda uchazeči o nejvyšší ústavní funkci splnili všechny zákonné povinnosti, bude jasné před koncem měsíce. Úředníci budou kontrolovat hlavně podpisy pod peticemi. Už teď ale vědí, že v některých případech došly dokumenty neúplné. Počet potenciálních kandidátů se ještě zvýší – někteří totiž využijí úplně poslední dny a dokumenty odevzdají těsně před uzávěrkou.

Deficit státního rozpočtu příští rok výrazně překročí vládou zamýšlených 295 miliard korun, shodli se v pořadu Otázky Václava Moravce bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek. Nutné je podle nich zvýšení daní.

Krátkodobé krize zatemňují horizont a brání řešením dlouhodobých a systémových problémů veřejných financí, varuje předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je nutné zvýšit daně, je ale třeba to udělat spravedlivě. Sociolog Daniel Prokop zdůrazňuje, že daně i pomoc lidem musejí být chytřejší než dosud. Ekonomická témata probírali hosté Otázek Václava Moravce.

Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda v pondělí kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení. Podle něj má například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách bude moct spadnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.

Vláda příští pondělí představí opatření, která by měla odštítit občany, firmy i veřejné instituce od přílišného zdražování energií. Po středečním jednání o nich již mají ministři jasnou představu, řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Národní řešení ale zveřejní až poté, co bude jasné, na čem se shodnou evropští ministři pro energetiku, kteří se sejdou v pátek. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) avizoval, že chce z jednání evropské rady vyjmout otázku možného zastropování cen plynu z Ruska. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl v Poslanecké sněmovně, že dodávky plynu na zimu jsou zajištěné a nehrozí kolaps.

Po domácnostech a firmách hlásí problémy s cenami i samotným zajištěním dodávek taky tuzemský veřejný sektor. Podle ministra průmyslu Josefa Síkely (za STAN) by je měl řešit státní obchodník s energiemi. Opozici vadí, že návrh přichází pozdě. Cena plynu je nyní na burzách pětkrát vyšší než loni.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) navrhuje v krizi snížení DPH na vybrané zboží, stropování cen, růst dávek a znovuspuštění kurzarbeitového programu Antivirus, z něhož firmy za pandemie dostávaly příspěvky na mzdy od státu, prohlásil na shromáždění v Praze předák ČMKOS Josef Středula. Zákonný kurzarbeit podle předáků není připravený, takže ho není možné rychle využít. Kvůli nynější situaci naplánovali odboráři také na 8. října demonstraci v Praze na Václavském náměstí.

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v Otázkách Václava Moravce uvedla, že Evropská unie by měla odpovědět na „ruskou válečnou zbraň“ a zastropovat ceny energií. Poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská se podivuje, proč nelze na energetickém trhu zastavit obchodování, když se tam ceny začnou skokově nerealisticky zvyšovat. Místopředseda ČMKOS Vít Samek kritizoval vládu, že oproti ostatním státům v Evropě nenabídla rychlá řešení, přitom „drahota“ dopadá na lidi právě teď.

Části pracovníků veřejného sektoru se od září zvedne platový tarif o deset procent, a to i ve státní službě. Na zvýšení všech zmrazených platů se v úterý dohodli odboroví předáci s lídry vládních stran. Po jednání to řekl šéf vládních lidovců a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na zvýšení bude do konce roku z rozpočtu potřeba 1,1 miliardy korun. Dohoda na růstu výdělků zaměstnanců státu a veřejných služeb pro příští rok se během úterního jednání nenašla.

S koncem léta kvůli vysoké inflaci znovu porostou důchody. Automatická valorizace zvýší od 1. září průměrnou penzi o sedm set korun na víc než na osmnáct tisíc. Letos jde už o třetí zvýšení. V době rychlého zdražování ho nařizuje zákon. Stát kvůli tomu tento rok na důchody vydá o 56 miliard korun více než loni.

Vládní koalice nenašla na dalším jednání s představiteli odborů plnou shodu ohledně navýšení platů státních zaměstnanců. Dílčí dohodou má být růst o deset procent pro část zaměstnanců státu od 1. září, což byl vládní návrh. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula však později v pořadu Události, komentáře uvedl, že by s tímto souhlasili, ale chtějí celistvou dohodu. Mezi těmi, kdo by od září mohli dostat o desetinu víc, jsou například nepedagogičtí pracovníci či lidé z resortu kultury.

Úřednické a školské odbory vstoupily do stávkové pohotovosti. Přidat se k nim postupně chtějí i další odborové svazy, protože se s vládou zatím nedohodly na růstu platů ve veřejné sféře. Podle kabinetu není krok odborů korektní, protože vyjednávání mají ještě pokračovat. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) pohotovost označil za „zbytečné politické gesto“.

Minimální hodinová mzda v Německu se od října zvýší z nynějších 9,82 na 12 eur (téměř 300 korun). To představuje nárůst zhruba o 22 procent. Rozhodla o tom v pátek dolní komora německého parlamentu, která schválila návrh zákona předložený ministrem práce Hubertusem Heilem.

Navýšení platů státních zaměstnanců o osm procent je možné, řekl v Interview ČT24 předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Jako nereálné ale vidí zvýšení platů o patnáct procent, které navrhuje Českomoravská konfederace odborových svazů. Podle Dufka je vláda rozhodnuta dělat vše pro to, aby další peníze navíc dávat nemusela. Zároveň si myslí, že rozdíl mezi hrubými mzdami a platy není tak velký, jak uvádějí statistiky.

Na zvýšení platů ve státní sféře se odbory s vládou nedohodly, oznámil po vzájemném jednání předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Další schůzka podle něj bude 7. června, kdyby ani tehdy nenašly odbory s kabinetem společnou řeč, budou podle Středuly „diskutovat o dalších akcích“. Za zásadní považuje, aby vláda státním zaměstnancům kompenzovala inflaci.

Odbory požadují navýšení minimální mzdy o dva tisíce korun na 18 200 Kč. Tento krok a také navýšení platů ve veřejné sféře by měly být hlavními tématy jednání se zástupci vlády, které se uskuteční 25. května. V Česku je stále skoro 300 tisíc zaměstnanců, kteří si měsíčně vydělají méně než 20 tisíc korun hrubého. A celkem dvě třetiny všech pracovníků nedosáhnou na průměrnou mzdu.