Jurečka se domluvil s odboráři na zvýšení platů ve veřejném sektoru

18 minut
Marian Jurečka a Josef Středula o výši platů ve veřejném sektoru
Zdroj: ČT24

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) jednal s předáky odborových svazů veřejného sektoru, dohodli se na zvýšení platů. Podle Jurečky jej nepožadují pouze odboráři, ale i zaměstnavatelé, kteří chtějí zvýšit svou konkurenceschopnost v porovnání se soukromým sektorem. Zvýšení by se mělo nejdříve dotknout profesí v nejsložitější situaci, konkrétní plán však podle Jurečky zatím není. Na postupu shoda v koalici zatím nepanuje, oznámil.

Jednání zahrnovalo nejen platy pracovníků ministerstev, ale například i obcí a jimi zřizovaných organizací. Zejména u úředníků v obcích, krajích nebo kultuře je situace podle Jurečky nejtěžší. „Pokud se podíváme na kumulovaný inflační nárůst od roku 2020, tak se pohybujeme nad 35 procenty,“ řekl Jurečka. „Máme tady reálný, skutečný a poměrně i výrazný pokles příjmů těchto lidí,“ řekl.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula situaci ve zmíněných oborech označil za „kritickou“. „Jsou skutečně vystaveni obrovskému tlaku,“ řekl předseda odborářů. „K 1. 1. letošního roku bylo celkem 131 tisíc zaměstnanců veřejné správy pod úrovní minimální mzdy a zaručených tarifů,“ dodal.

„Je opravdu namístě hledat cestu k tomu, abychom od 1. 9. přistoupili ke zvýšení platů,“ oznámil Jurečka s tím, že má jít o zvýšení diferencované. Oblasti, kde je situace nejsložitější, tedy mají mít podle ministra prioritu. „Tam, kde vidíme, že nárůst je v zásadě podobný, jako je celková inflace, bychom k tomu přistoupili s nějakým jiným návrhem na zvýšení,“ popsal ministr.

Jurečka se má s odboráři znovu sejít a projednat návrhy na konkrétní postup. „Uvidíme, jak se dokážeme dohodnout,“ řekl ministr s tím, že příští týden plánuje zaslat odborářům návrh na navýšení platů od září. Podle něj zatím neexistuje shoda ani ve vládní koalici.

Zvýšení požadují odboráři i zaměstnavatelé

Středula sice příslib uvítal, dohoda však podle něj není dostačující. Navrhoval zvýšení o dvacet procent od září, s čímž Jurečka nesouhlasil. Odboráři proto navrhují navýšení o patnáct procent. „S tím, že situaci považujeme v současnosti za velmi vážnou,“ upozornil Středula. Šéf odborářů doufá, že Jurečkův návrh bude příští týden „velmi vstřícný“ a „důstojný“.

Středula zároveň varoval, že vzhledem k nízkému platovému ohodnocení hrozí, že lidé některých profesí nebudou už chtít pracovat pro stát. Středula doufá, že k jednání se zástupci ministerstva práce dojde před schůzí tripartity, které je naplánováno na 25. červen.

Také zaměstnavatelé podle Jurečky navrhují, aby se ve veřejné sféře platy zvýšily, a to o pět procent od září. „Mluvil jsem s řadou představitelů měst, obcí a krajů,“ řekl. Do státní služby je podle něj „extrémně těžké“ najít například mladé pracovníky. Zaměstnavatelé proto chtějí nabídnout větší odměny, aby mohli být konkurenceschopní, popsal ministr.

Strany koalice prosazují různé přístupy

Požadavky odborářů podporuje i opozice. Podle ní už platy měly růst dříve. „Pokud chceme, aby veřejná správa dál fungovala, aby si nechodili pro příspěvky na bydlení nebo nehledali si další práci, ale věnovali se kvalifikovaně své práci a odváděli ji co nejlépe, tak se tam musí přidat,“ okomentovala šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

3 minuty
Události: Jurečka jednal s odbory o platech ve veřejné správě
Zdroj: ČT24

S navýšením platů ve veřejné sféře souhlasí i strany vládní koalice. Na rozdíl od odborů a opozice ale prosazují nárůst, který nemá být plošný. „Pro nás jako pro vládu je klíčový celkový objem platů, pak už je o něco detailnější debata, kolik má být v tarifech, kolik má být v osobním a kolik má být na odměny. Já jsem pro, aby ta část nadtarifní byla ta nejvyšší,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„Tak, jak inflace požrala sedmnáct procent, to už se nikdy nevrátí, takže si myslím, že i platy ve státní správě by měly růst. Zda o tom hovořit plošně – spíš bych šel do systémových změn, kde úřady můžou pracovat se systémem odměňování,“ řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Nad návrhem ministerstva práce se chtějí zástupci odborů sejít ještě před předsednictvem tripartity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Objem hypoték v dubnu klesl meziměsíčně o dvě procenta

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypotéky za 32,2 miliardy korun, což je proti březnu pokles o téměř dvě procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly o čtyři procenta na 26 miliard korun. Úrokové sazby v březnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,68 procenta na 4,65 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
06:21Aktualizovánopřed 38 mminutami

Silná bezpečnost vyžaduje i silnou ekonomiku, řekl Fiala před summitem EPC

Premiér Petr Fiala (ODS) se v pátek účastní summitu Evropského politického společenství (EPC), který hostí Tirana. Před odletem se vyjádřil, že s lídry evropských zemí bude jednat především o ekonomických tématech. Od setkání si slibuje otevřenou diskusi. Rovněž se v albánském hlavním městě sejde s šéfkou Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou, s níž chce řešit situaci ohledně dostavby Jaderné elektrárny Dukovany.
07:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Boti i „neochotná“ Meta. Jak se kontroluje volební kampaň na sítích?

Volby do Poslanecké sněmovny se letos uskuteční 3. a 4. října, oznámil prezident. Předvolební kampaň již podle komentátorů dávno začala, až teď se na ni však zaměřuje Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (ÚDHPSH). Ten například sleduje, zda strany v reklamách označily zadavatele a zpracovatele kampaní, nebo kontroluje výroční zprávy. Musí se ale potýkat třeba i s tím, že největší provozovatelé sociálních sítí, kam se politická reklama distribuuje stále častěji, nekomunikují, sdělil v rozhovoru pro ČT24 člen rady Jan Outlý.
před 3 hhodinami

Čeští lékaři našli nečekanou příčinu nebezpečné genetické nemoci

Fabryho chorobou trpí v tuzemsku podle odhadu asi tisíc lidí. Lékaři a vědci si dlouho mysleli, že má jedinou příčinu, teď ale tým pražských expertů našel i další. Objev přináší naději na možnou léčbu.
před 4 hhodinami

Bílé sanitky posílí výjezdy záchranářů

Podle statistik řeší záchranná služba jeden telefonát každých patnáct sekund, k výjezdu sanitky pak dochází každou půlminutu. Klasické žluté vozy zřejmě v budoucnu doplní bílé – pro pacienty s méně naléhavými potížemi. Provoz rok a půl testovali pražští záchranáři. Podle dat je výjezd bílé sanitky skoro o šedesát procent levnější. Posádky žlutých sanitek se tak můžou věnovat naléhavějším případům.
před 5 hhodinami

Bezpečnost byla tématem speciálního dílu Událostí, komentářů

O bezpečnosti Česka, klíčových otázkách týkající se obrany nebo o tom, kolik peněz investovat a co má mít prioritu, debatovali hosté speciálního dílu Událostí, komentářů. Hovořili i o plánovaném vyjednávání Ruska a Ukrajiny. Na otázky moderátora Daniela Takáče odpovídal bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09), náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL), senátor Ondřej Lochman (STAN), místopředseda sněmovního zahraničního výboru Petr Beitl (ODS), místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) a předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
před 12 hhodinami

Panuje shoda, že členství v EU a NATO je garancí bezpečnosti, sdělil Pavel

Prezident Petr Pavel po čtvrteční sérii schůzek s lídry parlamentních stran řekl, že panuje shoda na tom, že české členství v NATO a Evropské unii je v současnosti nejlepší garancí bezpečnosti a prosperity. Všichni včetně opozice se podle hlavy státu shodli také na tom, že bezpečnost vidí komplexně či že výsledek ruské války na Ukrajině jednoznačně ovlivní bezpečnost Česka, sdělil na tiskové konferenci. Předtím přijal předsedy Pirátů, SPD, STAN, ANO a stran koalice SPOLU.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Při útoku ze zahraničí by vlast bránilo 81 procent Čechů, uvádí průzkum

Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nevládní organizace Globsec. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části území. V tuzemsku rovněž podle průzkumu nejméně lidí z regionu věří dezinformacím.
před 18 hhodinami
Načítání...