Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve středu 17. září přijali pozvání k debatě moderované Danielem Takáčem na téma justice Eva Decroix (SPOLU), Karel Dvořák (STAN), Martin Husa (Přísaha), Zdeněk Koudelka (SPD), Taťána Malá (ANO), Jakub Michálek (Piráti), Jana Turoňová (Stačilo!) a Renata Vesecká (Motoristé).
Hosté debaty se nejprve dotkli aktuálního tématu, a to oznámení Ústavního soudu (ÚS), že se bude přednostně zabývat stížnostmi na takzvané údajné nepřiznané koalice. Že bude rozhodnuto do sněmovních voleb, však nelze slíbit, uvedl ve středu předseda Ústavního soudu Josef Baxa.
Turoňová tvrdí, že Stačilo!, za které kandiduje, zákon neporušuje. Podle ní se kolem toho „jen dělá humbuk v médiích“. „Zákon jsme neporušili, nejsme skrytou koalicí, a je tak úplně jedno, kdy soud rozhodne,“ prohlásila. To, že se soudy zabývají zrovna uskupeními Stačilo! a SPD nevnímá jako náhodu, ale jako „zpolitizovanou kauzu“. Řada stran v podobných formách kandidovala v minulosti, namítla.
Dle Koudelky (SPD) nejde o rychlost rozhodnutí, ale o verdikt samotný. „Kdyby se někomu zakázalo kandidovat, byl by to tak razantní zásah do voleb, že by bylo v podstatě jedno, jestli by to bylo před volbami nebo po volbách,“ podotkl. Podle něj se věnuje pozornost čtyřem usnesením soudů nižší instance, kdy soudci „ulítli“. Rozhodnutí jít do takového uskupení hájil tím, že strany chtěly předejít propadnutí hlasů.
Malé (ANO) je také jedno, jestli soud rozhodne před volbami, nebo až po nich. V ÚS má důvěru, ale přijde jí nešťastné, že se tato situace řeší těsně před volbami. Stejně jako Turoňová zmínila, že k podobné praxi docházelo i dříve, tehdy to ale podle ní „nikomu příliš nevadilo“. „Neměli bychom měnit pravidla v průběhu hry,“ poznamenala s tím, že by se případně měla nastavit nová pravidla až pro příští hlasování.
Decroix (SPOLU) vnímá to, zda soud rozhodne do voleb, nebo ne, naopak jako důležité. Případ, kdy by ÚS rozhodoval o již proběhlých volbách, by podle ní nebyla dobrá zpráva pro Česko. „Bylo by to transparentnější, důvěryhodnější,“ označila situaci, kdy by soud rozhodl ještě před volbami. Decroix později v reakci na Turoňovou zdůraznila, že to, v jakém uskupení strany kandidují, je pouze jejich rozhodnutí.
Dvořák (STAN) kauzu označil za „volební“ a tedy politickou. Zdůraznil, že soud ji projednává na návrh, nikoliv na základě svého rozhodnutí. Představu, že tak bude škodit SPD či Stačilo!, tak považuje za lichou. Dle něj je klíčové, aby byla právní jistota co nejdříve. Dodal, že v nastavování koalic je očividně nejasnost v zákoně, což však musí napravit zákonodárci, nikoliv ÚS. Na rozhodnutí ÚS by si počkal a důvěřoval mu.
Husa z Přísahy rozhodnutí soudu zabývat se přednostně takzvanými údajně nepřiznanými koalicemi nevnímá jako politikum a vítá, že tak ÚS činí. Souhlasí s tím, že čím dřív rozhodnutí přijde, tím lépe. Nemyslí si, že by se „opakovala historie“, tedy že by v minulosti k něčemu podobnému docházelo a kandidovaly by takto jiné strany. Pokud by zaznělo, že jde o obcházení zákona, tak je to prý špatný signál veřejnosti.
Vesecká (Motoristé) řekla, že rozsudky nižních instancí sice již padly, ale jsou podle ní do určité míry alibistické. Volební záležitosti se u Ústavního soudu objevují vždy, ale nevěří, že by ÚS rozhodl do voleb. Protože rozhodnutí nižších soudů nebyla „ani černá, ani bílá“, je podle jejího názoru klíčové, aby ÚS o problematice nepřiznaných koalic rozhodl. Domnívá se, že se skutečně jedná o porušení zákona.
Michálek (Piráti) míní, že podmínky, za jakých mohou strany kandidovat, by měly být jasné předem a soud by do toho neměl příliš zasahovat. „V případě Stačilo! to ale dosahuje extrému,“ řekl. Jedna ze stran uskupení totiž podle něj není samostatná demokratická strana, ale pouze „prázdná schránka“ spojující jiné strany. Zrušení kandidátky by mu ale přišlo neadekvátní. „Bavme se o tom do budoucna,“ navrhl.
Bitcoinová kauza
Debata se následně stočila k tématu, zda mohou dlouhodobé kauzy poškozovat justici. Řeč byla o bitcoinové kauze a o kauze Čapí hnízdo. Diskutující se dotkli také otázky, jak mohou justici poškozovat výroky o „politických kauzách“.
Decroix (ODS) rozhodnutí přijmout bitcoiny jako dar označuje za chybu, k níž nemělo dojít. Podle ní její předchůdce v křesle ministra spravedlnosti za ODS Pavel Blažek nesprávně vyhodnotil celkový kontext a zaplatil za to svou politickou funkcí. Sama si vznik kauzy vysvětluje tím, že se Blažek snažil získat pro stát finanční prostředky. „Byla to blbost,“ dodala.
Dvořák (STAN) v souvislosti s bitcoinovou kauzou ocenil postup resortu spravedlnosti od června. Podle něj je důležité, aby byla komunikace ministerstva při vyšetřování této kauzy transparentní. Vyzdvihl dokončený audit, který byl částečně zveřejněn, i vypracovanou časovou osu. Důvody, proč k bitcoinové kauze došlo, si sám nevysvětluje a soustředí se na samotná fakta.
Husa (Přísaha) bitcoinovou kauzu považuje za korupční. Dle jeho názoru vysílá celá záležitost špatný signál směrem k veřejnosti. Domnívá se, že nikdo nemůže věřit, že v ní neexistoval záměr, a to už vzhledem k tomu, že šlo o značný obnos peněz. Dodal, že by podle něj působilo mnohem lépe, kdyby ODS do čela ministerstva nominovala nestraníka.
Koudelka (SPD) považuje za velmi pozoruhodné, proč by někdo chtěl darovat státu peníze, a netuší, jaká k tomu mohla být motivace. Zároveň kritizoval, že si ministerstvo spravedlnosti najalo právníky a „vyhodilo peníze za advokáty“, aby pouze potvrdili, že došlo k pochybení. Pokud jde o vyhotovený audit, soudí, že když už byl zpracován, měl by být zveřejněn celý.
Malá (ANO) považuje celou kauzu za problematickou. Domnívá se, že nešlo o omyl, ale o promyšlenou činnost. Tvrdí, že resort spravedlnosti nezveřejnil řadu informací a že nebyly vyvozeny dostatečné důsledky. Chápe, proč byl vyhotoven audit, který byl kvůli probíhajícímu vyšetřování částečně neveřejný, nerozumí však tomu, proč resort spravedlnosti vypracoval časovou osu kauzy.
Michálek (Piráti) se domnívá, že Decroix byla do funkce ministryně dosazena, aby „zakryla odpovědnost“ ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Podle něj Blažek ani Stanjura v celé kauze neoznámili klíčové okolnosti. Pokud by tak učinili, mohla dle něj policie bitcoiny zabavit. Zároveň dodal, že Česko potřebuje efektivnější zákon pro zabavování výnosů z trestné činnosti.
Podle Turoňové (Stačilo!) není bitcoinová kauza maličkostí a osobně ji vnímá jako případ, v němž „mělo být propráno hodně peněz“ a do něhož se za „podivných okolností“ zapojilo i ministerstvo spravedlnosti. Domnívá se, že v demokratickém státě by za takovou kauzu převzali odpovědnost předseda vlády i oba dotčení ministři.
Vesecká (Motoristé) je přesvědčena, že se kauza měla od počátku v plném rozsahu ponechat na orgánech činných v trestním řízení. Podle ní nebylo vhodným krokem ODS nominovat na post šéfky resortu svou místopředsedkyni. Dle jejího názoru navíc resort jako „barák plný právníků“ za peníze daňových poplatníků najímá koordinátora, auditory a advokáty, aby „nám řekli, že se to nemělo dělat“.
Délka soudního řízení
Pokud jde o téma délky soudních řízení, Dvořák (STAN) míní, že každé řízení, které trvá příliš dlouho, oslabuje důvěru veřejnosti v právní stát. Dle něj justici poškozují i výroky šéfa ANO a aktéra v kauze Čapí hnízdo Andreje Babiše. Sám je toho názoru, že součástí odpovědnosti politiků je i to, jakým způsobem o justici hovoří.
Podle Koudelky (SPD) kauza Čapí hnízdo poškozuje právní stát jako celek. Domnívá se, že dochází k porušování zásady dvojí instance, kdy si odvolací soud vynucuje rozhodnutí soudu nalézacího. Dodal, že by se tato problematika měla v rámci soudního systému změnit.
Na otázku moderátora, zda vnímá jako problematické, že by v čele vlády mohl potenciálně stát odsouzený člověk, Malá (ANO) odpověděla, že se v případě kauzy spojené s Babišem nemá předjímat a je třeba počkat na rozhodnutí soudu. Dodala, že prodlužování procesů ubližuje justici.
Pokud jde o „politizování kauz“, hnutí Přísaha podle Husy vadí, že se tyto kauzy táhnou, a zdůrazňuje, že spravedlnost musí fungovat rychle. Co se týče výroků o „politických kauzách“, domnívá se, že jde pouze o tvrzení, která na justici nemají vliv, protože „před zákonem si musíme být všichni rovni“.
Podle Michálka si občané přejí, aby se politici věnovali systematickému řešení kauz. Zároveň uvedl, že Piráti mají připravený legislativní návrh, který na tento problém cílí a vyplňuje „díry, kvůli nimž se kauzy opakují“. Piráti podle něj nechtějí komentovat každou dílčí kauzu zvlášť.
Dle názoru Vesecké (Motoristé) kauzy, jež trvají více než deset let a mají nejistý výsledek, poškozují justici. Zároveň upozornila, že šéf resortu spravedlnosti má v rámci své funkce možnost kontrolovat různé průtahy. Míní, že by tuto pravomoc měl více využívat.
Pokud jde o otázku, zda justiční systém poškozují výroky o „politických kauzách“, Turoňová (Stačilo!) odpověděla, že ano. Domnívá se však, že svůj vliv mají i někteří soudci, kteří jsou podle jejího názoru „zpolitizovaní“, a dochází tak k „soudnímu aktivismu“.
Decroix (ODS) se proti výrokům Turoňové, že někteří soudci jsou „zpolitizovaní“, rázně ohradila. Upozornila, že kauzy, které se řeší nebo řešily u soudu, nezpůsobila justice. Celý soudní proces podle ní trvá dlouho, protože právní řád každé straně umožňuje, aby to tak dlouho trvalo.
Novela trestního zákoníku
Politici v debatě hovořili také o novele trestního zákoníku, která vstoupí v platnost 1. ledna 2026, a zavedení nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc.
Malá považuje za největší přínos nového trestního zákoníku zavedení takzvaného dětského certifikátu. Za negativní považuje dekriminalizaci neplacení výživného. Paragraf týkající se neoprávněné činnosti pro cizí moc hodlá ANO po volbách zrušit.
Koudelka (SPD) za pozitivní krok považuje důraz na alternativní tresty. Co se týče paragrafu o neoprávněné činnosti pro cizí moc, domnívá se, že byl přijat pod tlakem tajných služeb. Zároveň vyjádřil obavy z „obecných formulací“.
Decroix (ODS) na tyto výhrady reagovala tím, že paragraf byl přijat z důvodu poptávky a proto, že dosavadní skutkové podstaty nedokázaly tyto činy postihnout. Dodala, že dle ní má právo reagovat na aktuální situace.
Michálek (Piráti) na novele oceňuje, že došlo k omezení „zbytečného trestání lidí“, například za držení konopí. U trestů za korupci by dle jeho názoru však mohlo dojít ke zpřísnění. Paragraf o „zahraničních špionech“ Michálek vítá.
Turoňová (Stačilo!) se naopak domnívá, že tento paragraf může umožnit využívání soudů k „politickým procesům“. Podle jejího názoru je paragraf příkladem toho, jak by mohlo k takovým zásahům dojít.
Vesecká (Motoristé) kritizovala možnost ukládání peněžitých trestů u korupce, protože dle ní může docházet k „vykoupení“. O paragrafu o neoprávněné činnosti pro cizí moc míní, že tajné služby mají k dispozici jiné prostředky, jak problém řešit.
Husa (Přísaha) ocenil zavedení dětského certifikátu. Dle něj by ale měla být rozšířena možnost zabavování majetku v korupčních kauzách. Paragraf o trestání činnosti pro cizí moc je dle něj „na hraně“ a dokáže si představit jeho možné zneužití.
Dvořák (STAN) kladně hodnotí, že stát obecně ustupuje od „přehnané represe“, a dle něj má trestat „moderně“. Domnívá se ale, že novela ohledně dekriminalizace konopí mohla jít „o něco dál“. Paragraf týkající se trestání činnosti pro cizí moc vítá.
Právní stát
Hosté debaty také odpovídali na otázku, co je podle nich největším ohrožením pro právní stát a co by případně pro jeho posílení udělali.
Podle Dvořáka (STAN) důvěru veřejnosti v právní stát nejvíce ohrožují případy, kdy mají občané pocit, že nemají zastání. Proto by chtěl zásadně zlepšit to, jak justice zachází s nejzranitelnějšími oběťmi trestných činů.
Koudelka (SPD) označil za největší ohrožení právního státu růst vlivu tajných služeb. Za příklad uvedl „vypnutí vládě nepohodlných webů v roce 2022 na objednávku vojenského zpravodajství“. Zmínil i údajnou snahu veřejné moci narušit soukromí občanů.
Husa (Přísaha) míní, že Česko je právním státem. Chtěl by ale změnit trestní řád, aby se zrychlily soudní procesy. Hnutí prosazuje i specializaci v justici. Důvěru občanů však dle něj nejvíce zvýší tlak na postihování korupčních trestných činů.
Podle názoru Malé (ANO) musí být justice jednoznačně dostupná a rychlá. Důvěru veřejnosti by podle ní zvýšila ochota soudců komunikovat svá rozhodnutí a vysvětlovat je. „To je jedna z věcí, kterou potřebujeme,“ dodala.
Michálek (Piráti) vnímá jako největší ohrožení důvěry v právní stát zákulisní skupiny, které uplatňují své ekonomické a politické vlivy tam, kde by měla hrát roli práva občanů. „Potřebujeme razantní protikorupční úklid,“ prohlásil.
Vesecká (Motoristé) míní, že instituce právního státu jsou jednoznačně vybudované. Tvoří ho ale i rozhodování, a pokud první stupeň soudu rozhodne například o odnětí svody a odvolací, že se trestný čin nestal, vzbuzuje to prý podezření.
Turoňová (Stačilo!) uvedla, že právní stát lze hodnotit i podle toho, jak mezi sebou fungují jednotlivé složky státu. Kritizovala, že ÚS prý někdy funguje jako „třetí komora“ parlamentu. To se dle ní negativně dotýká právního státu a právní jistoty.
Dle Decroix (SPOLU) tvoří právní stát mimo jiné i respekt k pravidlům, který ale musí mít všichni – politici i občané. Justice pak musí zajistit vymahatelnost práva. Podle ní je země na velmi slušné úrovni a Češi soudům věří.
Eva Decroix z ODS je lídryní kandidátky SPOLU v Kraji Vysočina. Od roku 2021 je poslankyní, letos v červnu byla jmenována ministryní spravedlnosti. Předtím působila v ústavně-právním a také zahraničním výboru.
Karel Dvořák je lídrem kandidátky STAN v hlavním městě Praha. V současnosti působí jako náměstek ministryně spravedlnosti. Dříve působil jako advokát a jako legislativně-právní analytik Sdružení místních samospráv ČR.
Martin Husa vede kandidátku hnutí Přísaha v hlavním městě Praha. Působí jako právník a ekonom se specializací na energetiku a korporátní právo.
Zdeněk Koudelka kandiduje do Poslanecké sněmovny ze třetího místa kandidátky SPD v Jihomoravském kraji, kde je také zastupitelem. Do roku 2006 byl dvě volební období poslancem. Dnes působí na soukromé vysoké škole.
Taťána Malá kandiduje v Jihomoravském kraji, a to na třetím místě kandidátky ANO. Od roku 2017 je poslankyní, v tomto funkčním období působila ve výborech ústavně-právním a mandátovém a imunitním. Dříve byla krátce ministryní spravedlnosti.
Jakub Michálek kandiduje do sněmovny z posledního místa kandidátky Pirátů v hlavním městě Praha. Od roku 2017 je poslancem, aktuálně působí jako místopředseda ústavně-právního výboru.
Jana Turoňová z České strany národně sociální je jedničkou kandidátky Stačilo! v Jihočeském kraji. Tam je také krajskou zastupitelkou. Externě působí na katedře právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Renata Vesecká je jako nezávislá lídryní kandidátky Motoristé sobě v Královéhradeckém kraji. V současnosti působí jako advokátka. Do roku 2010 pět let zastávala post nejvyšší státní zástupkyně.
