Jakub Michálek strana 5 z 5

Zákonodárci ve zrychleném režimu v prvním čtení schválili novelu stavebního zákona, která má pomoci překlenout nynější potíže spojené s digitalizací stavebního řízení. Novinka umožní stavebníkům předkládat projektovou dokumentaci v digitální podobě a stavební úřady na jejím základě budou moci využívat své dosavadní systémy, které používaly do letošního 1. července. Novela má začít platit den po vyhlášení ve sbírce. Nyní ji dostane k projednání Senát.

Ústavní soud (ÚS) se ve středu osm hodin zabýval zpřísněným zákonem o střetu zájmů. Vyslechl svědky z řad politiků, ukončil dokazování, zazněly závěrečné řeči. Poté soud jednání odročil na neurčito. Vyhodnotí argumenty, které zazněly, bude pokračovat v diskusi neveřejně, přiblížil předseda soudu Josef Baxa.

Poslanci v úvodním kole podpořili celkovou revizi systému sociálních podpor. Sněmovna projednala také pravidla pro zdravotně-sociální služby ve druhém čtení. Odpoledne probíhaly pravidelné ústní interpelace na premiéra a členy vlády. Dříve proběhly písemné interpelace, na které se nikdo z kabinetu nedostavil, což opozice zkritizovala.

Vláda chce od ledna příštího roku prosadit výrazné zvýšení státní renty pro bývalé prezidenty. Zjistila to ČT. Od roku 2004 pobírají exprezidenti měsíční rentu 50 tisíc korun, dalších 50 tisíc jim stát posílá jako náhradu na provoz kanceláře či asistenta. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje, aby se renta navýšila na stejnou částku jako u řadových poslanců – tedy přes sto tisíc korun měsíčně.

Na dvě stovky předložených zákonů ještě rok před volbami poslanci nestihli projednat. U více než poloviny ani nezačali a k některým se už dostat ani neplánují. Řada dalších je opozičních. Na začátku procesu jsou i vládní normy – včetně těch, které chce koalice schválit do konce roku. To se týká třeba revize dávek. Ještě větší prioritu mají rozpočet na příští rok a penzijní reforma. Sněmovna o ní začne jednat v závěrečné fázi ve středu. Předchozí debaty zabraly několik dní.

Poslanecká sněmovna se v pátek sešla a schválila změnu audiovizuálního zákona, která rozšiřuje možnost získání státní podpory i na tvůrce videoher. Dříve během dne přijala zavedení dvoustupňových kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory. Zákonodárci odsouhlasili i novelu zákona o státní službě a povinnost prodejců střeliva a zbraní hlásit policii podezřelé nákupy.

O usneseních opozičních hnutí ANO a SPD ke zmrazení platů vrcholných politiků sněmovna nehlasovala. Přestože návrh programu mimořádné schůze, svolané na popud hnutí ANO, schválila k překvapení vládních i opozičních poslanců, koaliční kluby si vyžádaly přestávky, které přesáhly konec jednacího dne a schůze byla přerušena na neurčito.

Na schůzi sněmovny poslanci interpelovali členy vlády, například ohledně platů v justici, digitalizace stavebního řízení či poplatků za mediální služby. Radek Vondráček (ANO) kritizoval vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) v souvislosti s rozhodnutím slovenského ministerstva vnitra ohledně spolupráce Andreje Babiše (ANO) s StB. Předtím předstoupil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), aby předložil změnu energetického zákona. V podvečer poslanci debatují o platech vrcholných politiků.

Poslanci v úvodním kole projednávali návrh státního rozpočtu na příští rok. Mají se propracovat ke schvalování jeho základních parametrů – tedy příjmů, výdajů a schodku. Ten má příští rok činit 241 miliard korun, což je o 41 miliard méně, než má mít ten letošní upravený. Rozpočet není možné zamítnout, lze ho jen vrátit vládě k přepracování. To chce udělat opoziční ANO, SPD i Piráti. Šéf ANO Andrej Babiš návrh rozpočtu i kabinet ostře kritizoval, později se podobně vyjádřil i šéf pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek. Ostře hovořil i šéf SPD Tomio Okamura. Premiér Petr Fiala (ODS) označil návrh za více než rozumný kompromis. Poukázal na rekordní objem investic i plánovaný nejnižší rozpočtový schodek za posledních pět let. Středeční debata se protáhla i přes půlnoc na čtvrtek.

Sněmovna schválila mimořádnou finanční pomoc lidem zasaženým letošními záplavami, jedná se o příspěvky na péči o děti a na bydlení. Poslanci rovněž přehlasovali veto prezidenta Petra Pavla a potvrdili tím omezení přísedících u soudů. Soudy tak přestanou rozhodovat některé spory v senátech s laickými přísedícími. Poslanci také poslali do závěrečného kola projednávání úpravu zákonu zvaného lex Ukrajina.

Způsob, jakým vláda postupovala v otázce platů ústavních činitelů, byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) chybou, uvedl v Otázkách Václava Moravce. S předsedou poslaneckého klubu Pirátů Jakubem Michálkem se shodli na tom, že by si všechny parlamentní strany měly sednout k jednomu stolu a domluvit se, jakým způsobem se platy nastaví. Opoziční ANO s vládou na toto téma podle místopředsedy hnutí Karla Havlíčka jednat nechce a navrhuje zmrazení platů na pět let.

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra kritizuje návrh na zvýšení platů ústavních činitelů, který ve středu schválila vláda. Vadí mu, že jde prakticky o tutéž úpravu, kterou už v květnu zrušila ústavní instance, a zákon by tak mohl být v rozporu s ústavou. Kabinet se hájí argumentem, že platy soudců mají růst podle stejného vzorce jako u politiků nebo státních zástupců.

Ministr zahraničí Jan Lipavský zůstává členem vlády i po odchodu Pirátů z kabinetu, oznámil po úterní schůzce premiér Petr Fiala (ODS). Za důležitou považuje mimo jiné kontinuitu ve vedení české diplomacie. Předsedové zbývajících tří koaličních stran, tedy STAN, KDU-ČSL a TOP 09, podpořili to, aby Lipavský zůstal ministrem jako nestraník, uvedl Fiala. Lipavský v úterý požádal o ukončení členství v pirátské straně. Poslanecký klub Pirátů také v úterý potvrdil odchod strany do opozice. Demisi podal ministr pro legislativu Michal Šalomoun, ve vládě skončí 11. října.

Konec ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), který pravděpodobně povede k odchodu Pirátů z vlády, premiér Petr Fiala (ODS) vysvětluje Bartošovou nezvládnutou digitalizací stavebního řízení. Podle opozice ale potíže s elektronizací má i řada dalších ministrů. Totéž tvrdí i někteří Piráti.

Vláda schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu o třicet miliard korun na 282 miliard, řekl po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Peníze jsou určené na odstraňování škod po povodních. Sněmovna bude projednávat novelu v úterý 1. října ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili také návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard. Kvůli povodním je o jedenáct miliard vyšší než původní návrh ministerstva financí.

SPOLU začalo cestu ke složení vlády s ANO Andreje Babiše, uvedl na tiskové konferenci vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti). Krok premiéra, který oznámil, že navrhne Bartošovo odvolání z funkce ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra pro digitalizaci, označil za podraz. O možném odvolání nepadlo ráno dle Bartoše ani slovo. Piráti hovoří o tom, že byli jako celek „vykopnuti“. O odstoupení od koaliční smlouvy bude hlasovat celostátní fórum Pirátů. Ministr zahraničí Jan Lipavský řekl, že v případě odhlasování odchodu podá demisi a zároveň asi odejde i ze strany.

Končící místopředseda vlády a předseda Pirátů Ivan Bartoš v Interview ČT24 prohlásil, že informaci o údajném tlaku na premiéra Petra Fialu (ODS) ohledně vyhození Pirátů z vlády měl šéf pirátských poslanců Jakub Michálek „ověřenou ze dvou zdrojů“. Sám Bartoš ale ony zdroje podle svých slov nezná. Fiala i jiní politici ODS Michálkovo tvrzení odmítli. Bartoš předpokládá, že Piráti po jeho úterním odvolání ve vládě skončí.

Premiér Petr Fiala (ODS) se sejde s vicepremiérem Ivanem Bartošem (Piráti) v úterý ráno. Proberou aktuální stav digitalizace stavebního řízení i situaci u pirátské strany po neúspěšných volbách. Fiala to oznámil na síti X. Bartoš na Facebooku uvedl, že na schůzku půjde se seznamem věcí, které musí fungovat jinak, aby vládní spolupráce dávala smysl i pirátským voličům. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) očekává, že situace u Pirátů se bude týkat i některé koaliční jednání, nechce však Bartošovi nic vzkazovat přes média.

Spor vládní koalice o podobě státního rozpočtu na příští rok je zřejmě u konce. Piráti po úterním jednání lídrů vládních stran poprvé od srpnového zveřejnění návrhu avizovali jeho podporu. Jejich šéf a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš původně trval na tom, aby v příštím roce jeho resort dostal sedm miliard korun na podporu nájemního bydlení. Bartošův stranický kolega Jakub Michálek ČT řekl, že Piráti jsou velmi blízko k tomu, aby měli jednotný postoj ke státnímu rozpočtu.

Poslanci se v úterý sešli na první poprázdninové schůzi. Hlavním bodem programu byla digitalizace stavebního řízení. Tu kritizovali opoziční poslanci, místopředseda ANO Karel Havlíček ji označil za jedno z největších selhání. Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) ji hájil s tím, že systémy digitalizovaného stavebního řízení v současnosti vykazují některé nedostatky také proto, že byly dodány v minimalistické podobě. Vyžadoval to tak podle něj nový stavební zákon, ale také podmínky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Sněmovna debatovala až do půlnoci.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová už rozhodla o obsazení klíčových postů ve svém novém týmu, energetické portfolio připadne českému ministru průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi (za STAN), napsal s odvoláním na své zdroje web deníku Die Welt. Premiér Petr Fiala (ODS) ani místopředseda kabinetu a předseda STAN Vít Rakušan nebudou tyto informace komentovat. Stanovisko premiéra sdělila mluvčí vlády Lucie Ješátková s tím, že ne všechny informace, které se objevují, jsou přesné. Fiala v úterý večer zopakoval, že s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou jedná o ekonomickém portfoliu.

Rozpočtu pomůže daň z mimořádných zisků. Stát by totiž mohl od energetických firem získat až dvakrát víc, než plánoval. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných výsledků pololetního hospodaření ČEZu. Skupina předpokládá, že na zmíněné dani zaplatí kolem třiceti miliard. V návrhu státního rozpočtu přitom vláda počítá jen se sedmnácti miliardami, a to ještě v součtu od všech energetických firem, rafinérií či bank, na něž mimořádnou taxu uvalila.

V koalici pokračuje debata o zdanění slazených nápojů. Se záměrem ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) uvalit na tento sortiment i spotřební daň souhlasí Starostové i Piráti. Podle Válka je možné změny stihnout prosadit ještě do konce volebního období. Třeba vládní lidovci jsou ale k návrhu zdrženlivější. Obě opoziční hnutí, ANO i SPD, pak už předem avizovala, že záměr nepodpoří.

Část vládní koalice chce ve sněmovně prosadit úpravu, která znamená pomalejší valorizace penzí pro ty, kteří za výhodnějších podmínek odešli do předčasného důchodu v předchozích dvou letech. Opozice má výhrady.