O usneseních opozičních hnutí ANO a SPD ke zmrazení platů vrcholných politiků sněmovna nehlasovala. Přestože návrh programu mimořádné schůze, svolané na popud hnutí ANO, schválila k překvapení vládních i opozičních poslanců, koaliční kluby si vyžádaly přestávky, které přesáhly konec jednacího dne a schůze byla přerušena na neurčito.
Předseda poslanců ODS Marek Benda označil sněmovní jednání o platech za zbytečnou dávku populismu bez návrhu zákona. „Je to nedůstojné této sněmovny,“ řekl poté, co požádal jako poslední ze zástupců koalice o přestávku, která přesáhla konec jednacího dne.
Postup koaličních zástupců opoziční představitele rozhořčil. Do běžné debaty se sice zprvu hlásila desítka opozičních poslanců, která ale své přihlášky stáhla, aby dolní komora případně stihla o návrzích na usnesení hlasovat. „Je vám hanba a bojíte se hlasovat pro tato usnesení, bojíte se v přímém přenosu ukázat, jak to myslíte,“ vzkázala vládní koalici předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Vláda předložila novelu, podle níž by příští rok vzrostly platy vrcholných politiků, soudců a státních zástupců o téměř sedm procent, zatímco opozice v čele s Andrejem Babišem (ANO) prosazuje jejich zmrazení, a to na pět let. Zmrazení podporuje i opoziční SPD. Nastavením platů zákonodárců, členů vlády, prezidenta či soudců se musejí politici znovu zabývat v souvislosti s květnovým verdiktem Ústavního soudu, jenž zrušil s platností od příštího roku zákonný koeficient nutný pro jejich výpočet. Ústavní soud uvedl, že letošní snížení soudcovských platů, které spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu, odporuje ústavnímu pořádku.
Zrychlené projednávání návrhu
Vládní návrh by měl být ve sněmovně pravděpodobně projednán příští týden. Předloha je navržena tak, aby mohla být projednána zrychleně. Opozice ale může využít možnosti v jednacím řádu, aby tento způsob projednání vetovala, a návrh by pak prošel třemi čteními, i když se zkrácenými lhůtami.
V úvodu čtvrteční diskuse mohli hovořit pouze řečníci s právem přednostního vystoupení. Po schválení programu schůze se do diskuse mohli zapojit všichni poslanci a plénum mohlo hlasovat i o případných usneseních. Mimořádná schůze byla přerušena na neurčito poté, co přestávky poslaneckých klubů KDU-ČSL, STAN a ODS přesáhly konec sněmovního dne ve 21:00.
„Rétorické cvičení“
Na začátek schůze si vzal slovo předseda hnutí ANO Babiš, který kritizoval vládní návrh na růst platů. Kabinet je podle něj odtržený od běžného života. Sdělil, že opoziční hnutí iniciovalo mimořádnou schůzi, aby „odmítlo nesmyslný a nemravný návrh“. Požádal o podporu pro svůj návrh na zmrazení.
Stejný návrh prosadila ve sněmovně těsně před volbami v roce 2021 vláda ANO a ČSSD (dnes SOCDEM). Předlohu ale později zamítl Senát. Nová povolební sněmovna už nemohla senátní veto přehlasovat, předloha tedy takzvaně spadla pod stůl. Babiš označil tehdejší dění za „normální podvod“ nynější koalice.
„Hlásáte úspory a sami si přilepšujete,“ sdělil místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Uvedl, že příčinou neúspěchu vlády není její slabá komunikace, ale její nekompetence. Premiéra Petra Fialu (ODS) pak Havlíček označil za symbol elitářství.
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura hovořil o zastavení růstu platů až do konce roku 2029, tedy do konce příštího volebního období. Vládní návrh označil za „arogantní a ostudný“. Kritizoval i návrh, aby prezidentova manželka či manžel měli ze zákona podíl na finančních náhradách hlavy státu.
Jakub Michálek (Piráti) označil schůzi za rétorické cvičení a vyzval zbylé opoziční strany k předložení návrhu, který by mohl být na mimořádné schůzi projednán, aby byla schůze věcná. Zmrazení platů, které chtějí ANO a SPD, podle něj povede v budoucnu ke skokovému nárůstu platů politiků.
