Rusko hrozí, že bude považovat lodě mířící na Ukrajinu za přepravce vojenského nákladu

Rusko bude od čtvrtka 20. července považovat všechny lodě, které poplují do ukrajinských černomořských přístavů, za potenciální dopravce vojenského nákladu. Podle agentury TASS to ve středu uvedlo ruské ministerstvo obrany s tím, že některé části Černého moře byly prohlášeny za „dočasně nebezpečné“ pro plavbu. Moskva v pondělí uvedla, že pozastavuje svou účast na černomořských obilných dohodách, které od loňského léta umožňovaly i přes boje na Ukrajině vyvážet ukrajinské zemědělské produkty.

„V souvislosti s ukončením černomořské iniciativy a zredukováním námořního humanitárního koridoru budou od 00:00 hodin moskevského času dne 20. července (středečních 23:00 SELČ) všechny lodě na cestě do ukrajinských přístavů v Černém moři považovány za potenciální přepravce nákladů vojenského zaměření,“ uvedl ruský resort obrany.

Země, pod jejichž vlajkou taková plavidla poplují, bude Rusko podle ministerstva považovat za zapojené do konfliktu na straně Kyjeva. Moskva rovněž prohlásila „řadu míst v severozápadní a jihovýchodní části mezinárodních vod Černého moře za dočasně nebezpečné pro plavbu“.

Bezpečnostní expert Otakar Foltýn ve vysílání ČT24 sdělil, že prohlášení ruského ministerstva obrany je další výhružkou, která má zastrašovat a naznačit, že lodě mohou být cílem. Zvyšuje to prý ceny pojištění a dopravce to může odradit. Co však Rusové reálně udělají, se podle něj říct nedá.

Ukrajina: Rusko chce působit problémy na globálním jihu

Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od loňského února. Součástí ujednání ohledně přepravy zemědělských produktů z Ukrajiny zprostředkovaného Tureckem a OSN byla mimo jiné také ochrana nákladních lodí připlouvajících a vyplouvajících ze tří ukrajinských přístavů – Oděsy, Čornomorsku a Južneho.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na pondělní oznámení Moskvy uvedl, že je třeba udělat vše pro to, aby černomořský koridor pro export obilí mohl být nadále využíván, a to i bez Ruska.

Jeho země mezitím už druhou noc v řadě čelila masivním ruským vzdušným útokům, které se podle ukrajinského letectva zaměřily na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny a zasažen byl také přístav v Oděse. Podle Zelenského Rusové údery úmyslně zaměřili na zařízení pro vývoz ukrajinského obilí.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak uvedl, že útokem na Oděsu chce Rusko působit problémy v zemích globálního Jihu. Ty jsou mnohdy na dovozu ukrajinského obilí závislé.

Nahrávám video
Studio ČT24: Bezpečnostní analytik Foltýn k aktuální situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Ruské ministerstvo obrany dříve během dne uvedlo, že při masivním vzdušném útoku ze středeční noci zasáhlo vojenské cíle v Oděse a jejím okolí, včetně průmyslových objektů a skladů paliv a munice. O den dříve Moskva tvrdila, že její tehdejší útoky na Oděsu a Mykolajiv byly odvetou za pondělní poškození Krymského mostu.

Ruský vůdce Vladimir Putin na zasedání vlády prohlásil, že Moskva se „okamžitě“ vrátí k obilným dohodám, jakmile budou splněny její podmínky. Západní země podle něj „vykleštily a překroutily“ původní humanitární podstatu dohody.

Mluvčí Kremlu zároveň bez bližších detailů i důkazů obvinil Ukrajinu, že bezpečné koridory určené pro přepravu zemědělských produktů v Černém moři využívala pro vojenské účely.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 22 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 32 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 6 hhodinami
Načítání...