Kreml strana 5 z 5

Rusko od začátku října podniká na Ukrajinu rozsáhlé vzdušné útoky, kdy na ni během jednoho dne vyšle desítky raket, jejichž cílem jsou obvykle energetická zařízení. Ukrajina dlouhodobě žádá své západní partnery o protivzdušnou obranu, včetně amerických systémů protiraketové obrany Patriot, aby ji ochránila před silným ruským raketovým ostřelováním. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena doposud souhlas nedala, podle CNN však v současnosti dokončuje plány na vyslání tohoto systému na Ukrajinu a podle dvou amerických představitelů a vysokého úředníka administrativy by mohly být oznámeny již tento týden.

Ruský prezident Vladimir Putin už letos na každoroční velké tiskové konferenci nevystoupí, uvedl podle agentury TASS jeho mluvčí Dmitrij Peskov. Bude to poprvé za deset let, kdy se tato tradiční akce neuskuteční. Od roku 2012 vystupoval Putin před novináři vždy v prosinci a na jejich otázky odpovídal i několik hodin.

Vyhlášení všeobecné mobilizace kvůli pokračující válce na Ukrajině očekává v Rusku 65 procent obyvatel. Zjistil to nezávislý výzkum Analytického centra Levada v Moskvě. Poslední odvody skončily v říjnu a Kreml opakovaně tvrdí, že další vlnu nechystá. Velké mobilizace se podle sociologa Alexeje Levinsona z Levady většina Rusů přímo bojí.

Po více než deseti letech strávených za mřížemi je pětapadesátiletý Viktor But, v USA odsouzený překupník se zbraněmi s přezdívkou obchodník se smrtí, volný. Experti upozorňují, že But může mít vazby na ruské tajné služby. A jeho nynější výměna za vězněnou basketbalistku Brittney Grinerovou může být podle nich způsobem, jak Vladimir Putin uklidňuje členy ruské elity, k nimž měl But podle všeho velmi blízko.

Do Ruska se podle listu The Moscow Times začali vracet lidé, kteří utekli před částečnou mobilizací. Podle některých údajů jich opustilo zemi od 21. září až sedm set tisíc – takové číslo ovšem Kreml odmítá. Statisíce Rusů ale v zahraničí nadále zůstávají.

Vedle vojáků a záchranářů oslavuje bojující Ukrajina nové hrdiny. Miliony a miliony Ukrajinců jsou závislé na oddané práci a vynalézavosti techniků a opravářů civilní infrastruktury. Jen ve čtvrtek padly v Kyjevě teploty šest stupňů pod bod mrazu, přitom sedm desítek ruských raket znovu zamířilo na rozvody elektřiny a vody.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Finanční analytický úřad (FAÚ) zkoumá majetkové přesuny u desítek lidí podezřelých ze spojení s Putinovým režimem. Podle informací ČT se zajímá i o dva ruské politiky, kteří se po začátku války na Ukrajině zbavili nemovitostí za víc než dvacet milionů korun.

Pro Ukrajinu přináší vývoj na jižní frontě a stažení vojsk z oblasti Chersonu jednoznačně pozitivní zprávy, a to i přesto, že její vedení zůstává obezřetné. Na špatné zprávy se naopak musí naladit ruská veřejnost. Hlasy Kremlem řízeného režimu se tak nyní snaží sladit v tom, jak novou situaci interpretovat. Pro ruské velení jde podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové především o velkou reputační ránu, která je větší než neúspěchy na bojišti.

Velmi důležitou roli ve válce na Ukrajině hraje ruská pravoslavná církev a její nejvyšší představitel – patriarcha Kirill. Zatímco například papež František opakovaně vyzval k ukončení bojů a zastavení masakrů jako v Buče u Kyjeva, Kirill, který je dlouholetým spojencem Vladimira Putina, agresi na Ukrajině schvaluje a podporuje. A pozadu nezůstávají ani někteří jiní kněží pravoslavné církve.

Ruská armáda na Ukrajině udeřila proti dvěma civilním plavidlům v přístavu Očakiv. Jde o první takový útok od uzavření dohody o vývozu obilí. Následoval poté, co Kreml oznámil, že pozastavuje svou účast na paktu, který má odvrátit hrozbu hladomoru v řadě zemí třetího světa. Osud obilné úmluvy je nejistý, v úterý ukrajinské přístavy opustila tři plavidla, ve středu by ale nemělo vyplout žádné.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, v prvním čtení schválila úpravu kontroverzního zákona o takzvané LGBT propagandě. Norma se dosud vztahovala jen na nezletilé. Pokud návrh projde celým schvalovacím procesem, bude zákaz šíření údajné propagandy platit i pro dospělé, informovala agentura Interfax.

Na Ukrajině zadrželi Vjačeslava Boguslajeva, šéfa společnosti Motor Sič, která vyrábí letecké motory a sídlí v Záporoží. Podle obvinění jeden z nejbohatších Ukrajinců kolaboroval s Ruskem a dodával mu letecké motory, které země používala pro výrobu a opravy svých útočných vrtulníků typu Mi-8, Ka-52 a Mi-28. Informovala o tom agentura Unian.

Neschopnost Běloruska splácet dluhy dopadne především na občany země, vůdce Alexandr Lukašenko řeší, jak moc se přiklonit ke Kremlu a zároveň se Ruskem nenechat „sežrat“, řekla v Událostech, komentářích publicistka a překladatelka Petruška Šustrová. Současnou situaci v Bělorusku připodobnila k období normalizace v Československu.

Na pražském Václavském náměstí se uskutečnilo shromáždění českých iniciativ podporujících Ukrajinu napadenou Ruskem. Někteří přišli s vlajkami Ukrajiny, Evropské unie nebo NATO. Akce se konala u příležitosti Dne obránců Ukrajiny. Podobná shromáždění by měla být i v dalších více než sedmdesáti městech v různých zemích.

V Moskvě začalo zatýkání v řadách armády, oznámila v sobotu ukrajinská tajná služba. Její tvrzení nelze z jiných zdrojů ověřit. Elitní jednotka ruské gardy údajně míří do centra města, výjezdy z města jsou přísně kontrolovány, uvedla ukrajinská tajná služba na Twitteru. Ukrajinská tisková agentura Unian píše, že do centra ruské metropole míří také policejní jednotky.

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili loutkoví zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Jde o mezinárodně neuznávané útvary, takzvanou „Doněckou a Luhanskou lidovou republiku“ (DNR a LNR) na východě Ukrajiny, a také o Chersonskou a Záporožskou oblast na jihu Ukrajiny, které invazní jednotky zčásti obsadily. Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci odsuzující anexi čtyř ukrajinských oblastí. Čína nebo Indie se hlasování zdržely.

Dekret o částečné mobilizaci, který ve středu vydal ruský vůdce Vladimir Putin, je formulován tak neurčitě, že umožňuje ruským úřadům poslat na frontu prakticky kohokoliv. Vyhláška limity nezmiňuje a může poškodit reputaci režimu. I proto Putin nechává odpovědnost na ministerstvu obrany a regionech. Povolání do zbraně by mohlo sloužit i jako zastrašení proti odpůrcům Kremlu. Rusové očekávají, že elit se nedotkne.

Rusko bude podle slov Vladimira Putina pokračovat ve své ofenzivě nehledě na ukrajinský protiútok. Podle bezpečnostního analytika Michala Smetany z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Ukrajina při aktuální protiofenzivě dobře využila ruských slabin a není nereálné, aby dobyla zpět území, která Rusko od února okupuje. V takovém případě se ale také zvyšuje riziko jaderné hrozby ze strany Kremlu, zmínil politolog v pořadu Interview ČT24.

Ukrajinské síly postoupily na jižní frontě dle noční zprávy tamního velení o dvanáct kilometrů a znovudobyly přes 500 kilometrů čtverečních okupovaného území. Ukrajinští vojáci také osvobodili třináct osad, pět z nich považují za zajištěné a bezpečné. Spolupracovnici ČT Vitaliji Tokarčukové to řekla vedoucí koordinačního tiskového centra obranných sil jižní Ukrajiny Natalija Humenjuková. Podle ní některé ruské oddíly vyhledávají kontakt na ukrajinská vojska, aby se mohly vzdát a přejít do zajetí.

Oksana Valenková se s rodinou krátce po ruské invazi ocitla v okupované zóně. Druhý den války spadla na jejich vesnici v Melitopolské oblasti sestřelená raketa. Ona a Kyrylo Katansev vypovídali, jak drasticky se život v okupovaném území proměnil. Rusové se tam snaží rychle zavádět vlastní pořádky, obyvatele nutí přijímat ruské pasy a likvidují své oponenty. Ve školách zavádějí ruské osnovy a v médiích je povolená jenom kremelská propaganda. Oksana i Kyrylo proto uprchli do Česka, kde s nimi pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Ruský prezident Vladimir Putin údajně postupně přichází o legitimitu a také o své nejbližší spolupracovníky. V Událostech, komentářích to řekla ruská opoziční novinářka Jekatěrina Kanakovová. Upozornila například na to, že Putin už přestal důvěřovat i lidem, kteří byli dříve považováni za jeho přátele. Kanakovová také míní, že už i veřejnost v Rusku si začíná všímat, že „speciální operace“ na Ukrajině nejde úplně podle plánu.

Ukrajinská protiofenziva na jihu pokračuje. V Chersonské oblasti teď probíhají nejtužší boje od začátku války. Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek i náměstek ministra zahraničí Jaroslav Kurfürst se ve vysílání Událostí, komentářů shodli, že Rusko začíná být v úzkých a že tento typ války vyhovuje spíše ukrajinské straně. Votápek také poznamenal, že se Kreml bojí reakce ze strany privilegovaných Rusů, protože tato vrstva v minulosti přispěla k pádu sovětského režimu.

Za vraždou Darji Duginové je ruská tajná služba FSB, ukrajinské zpravodajské služby takto nepracují, uvedl tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Reagoval tak na  pondělní závěry ruské FSB, která z atentátu naopak obvinila ukrajinské zpravodajské služby. Dcera ultranacionalistického ideologa Alexandra Dugina zemřela ve středu při explozi auta nedaleko Moskvy.