Kreml strana 5 z 5

Konec října je obdobím, kdy si Rusko obvykle připomíná oběti stalinských represí. Tradice se zrodila v kruhu tamního disentu jako výsledek úsilí hnutí Memorial. Po pádu komunismu se pieta za ty, kteří přišli o život v dobách stalinského velkého teroru, plně etablovala. Ruské úřady ovšem před dvěma lety organizaci Memorial zakázaly, Putinův režim se navíc v poslední době ke stalinské éře hlásí častěji.

Ukrajina neustále likviduje ruské drony a rakety a na frontě vzdoruje ofenzivním operacím nepřítele. V už tak složité době stojí navíc napadená země na pokraji náboženských sporů. Kyjev vyhlásil tažení proti pravoslavné církvi, které přičítá vazby na Moskvu. V Oděse natáčela zpravodajka ČT Barbora Maxová.

České úřady by podle mezinárodního Výboru na ochranu novinářů (CPJ) měly bezodkladně vyšetřit výhrůžky, které obdržel ruský opoziční a investigativní portál istories.media (Važnyje istorii). Médium sídlí v Praze a hrozby se týkaly jeho novinářek Alesji Marochovské a Iriny Dolininové.

Ázerbájdžán zahájil rozsáhlý útok na Náhorní Karabach. Baku tvrdí, že reaguje na provokace. Podle představitelů mezinárodně neuznané enklávy je cílem vojenské operace vyhnání etnických Arménů. Místní úřady uvádějí, že na místě jsou mrtví. V centru Jerevanu propukly potyčky protivládních demonstrantů s policií. Rada Evropské unie vyzvala ke klidu zbraní. Francie chce svolat mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Vládní strana Jednotné Rusko přesvědčivě ovládla víkendové regionální a místní volby v Rusku, oznámil podle prorežimního deníku Kommersant tajemník strany Andrej Turčak. Pozorovatelé vládnoucí strany podle něj nezaznamenali ve volbách žádné vážnější pochybení.

Ruský prezident Vladimir Putin jednal v pondělí v černomořském letovisku Soči s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních bodů schůzky bylo obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo situace na Ukrajině, kterou Rusko před rokem a půl plnohodnotně napadlo. Jednání skončilo po třech hodinách. Putin poté zopakoval, že Moskva je ochotna se vrátit k obilné dohodě, ale až poté, co budou splněny ruské požadavky.

Ruští vyšetřovatelé prohlásili, že Jevgenij Prigožin zemřel při středeční nehodě letadla. Genetická analýza podle nich ukázala, že identita zemřelých souhlasí se jmény uvedenými na seznamu pasažérů. Na palubě bylo s Prigožinem dalších devět lidí, mimo jiné jeho pravá ruka Dmitrij Utkin. Mezi mrtvými jsou i tři členové posádky.

Kreml zkritizoval ruskou centrální banku – viní ji z oslabení domácí měny vůči americké. Jeden dolar se v pondělí poprvé od loňského jara prodával za více než sto rublů. Centrální banka po kritice avizovala, že v úterý uskuteční mimořádné zasedání, na kterém bude jednat o nastavení úrokových sazeb. Již dříve signalizovala, že by mohla přikročit ke zvýšení základní sazby.

Při dronovém útoku na Moskvu byla zasažena stejná výšková budova jako při úderu v noci ze soboty na neděli. Oznámil to starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Další bezpilotní letouny nad metropolí údajně sestřelila protivzdušná obrana. Kreml připustil, že hrozba útoků drony na hlavní město existuje a „je zjevná“. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že odrazilo také útok v Černém moři. Rusové drony opět zaútočili na Charkov, v Chersonu při bombardování zemřel lékař.

Demokratizace Ruska teď není možná, tamní obyvatelé přistoupili na to, že žádná pravda neexistuje, i když třeba propagandě nevěří, řekl rusista z Curyšské univerzity Tomáš Glanc v Interview ČT24. V zemi chybí úcta k jedinci a životu a režim mrhá bohatstvím a lidským potenciálem, a i když ekonomický kolaps není reálný, sílí hlasy, že kremelský režim směřuje k zániku, komentuje.

V Česku stále funguje ruské kulturní středisko, jehož provozovatelem je sankcionovaná moskevská státní agentura. Známé je například kvůli tomu, že nechalo do češtiny přeložit brožuru s protiukrajinskou tematikou. České úřady činnost střediska prověřují. Jeho provozu se věnoval i redaktor ČT Jiří Hynek.

„Přiznám se, že mi to moc smysl nedává, alespoň ne ta fakta, která jsou na povrchu, která jsou zjevná. Je to jakési drama, které se zvrhlo nakonec v komedii, ale to neznamená, že pod povrchem neprobíhají jiné věci,“ hodnotí analytik a bývalý generální konzul Vladimír Votápek (Piráti) sobotní tažení Wagnerovy skupiny směrem k Moskvě.

Kremelská propaganda přesvědčila většinu Rusů, že jsou napadeni Severoatlantickou aliancí a válka proti Ukrajině je pro jejich obranu nutná, řekla v Interview ČT24 reportérka Deníku N Petra Procházková, která situaci na východě dlouhodobě sleduje. Hovořila také o tom, co je na informování o současné válce nejsložitější, nebo proč má Rusko tolik schopných hackerů.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se po boku ruského prezidenta Vladimira Putina účastnil moskevských oslav konce druhé světové války, jeho program byl ale redukovaný a po přeletu do Minsku navzdory očekávání nepronesl projev k domácímu publiku. Média nyní – i s ohledem na zveřejněné záběry – spekulují o jeho špatném zdravotním stavu.

Za středečním dronovým útokem na Kreml stojí Washington, prohlásil ve čtvrtek tamní mluvčí Dmitrij Peskov. Přitom podle středečního vyjádření ruské propagandy stál za údajným úderem Kyjev. Ten to oficiálně opakovaně popřel. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) tvrdí, že útok zinscenoval přímo ruský režim. Objevují se také teorie o možném zapojení ruských partyzánů.

Velká část ruské společnosti se stále bojí vyhlášení druhé mobilizační vlny. Přispělo k tomu i nedávné rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina podepsat zákon o elektronických povolávacích rozkazech. Zpřísňuje navíc tresty pro odpírače vojenské služby. Vyhlášení všeobecné mobilizace Kreml opakovaně popírá.

Režim ruského prezidenta Vladimira Putina v úterý schválil zákon, který má usnadnit tamní armádě odvody nových branců. Pomůže si elektronickými obsílkami a databází. Z Ruska podle ukrajinských médií uprchly od podzimu tisíce bojeschopných mužů. Těm, kteří povolávací rozkaz neuposlechnou, hrozí režim sankcemi. Kvůli velkým ztrátám na východní frontě ale chystá odvody i Ukrajina. Obránců vlasti, kteří vstupují do armády dobrovolně, je totiž méně než v začátcích ruské invaze.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, schválila změnu zákona, která umožní úřadům posílat povolávací rozkazy elektronicky. Takto předvolaní nebudou smět opustit zemi, dokud se nenahlásí na příslušnou vojenskou správu. Odpírači vojenské služby budou čelit tvrdým restrikcím. Mluvčí ruského vůdce Dmitrij Peskov zároveň uvedl, že Kreml zatím možnost nové vlny mobilizace nezkoumá. Informovala o tom ruská státní agentura TASS.

Spojené státy oficiálně rozhodly, že Rusko „neprávem zadrželo“ reportéra listu Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche. Oznámil to šéf americké diplomacie Antony Blinken. Případ novináře, který byl v Rusku zatčen a obviněn ze špionáže, si nyní přebírá zvláštní úřad ministerstva zahraničí, napsala agentura AP.

Ruští vyšetřovatelé obvinili novináře amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche ze špionáže. S odvoláním na svůj zdroj to uvedla agentura Interfax. Novinář podle agentury TASS veškerá obvinění kategoricky odmítl a uvedl, že se v zemi zabýval pouze novinářskou činností.

O víkendu přišel o život během atentátu ruský proválečný bloger známý jako Vladlen Tatarskij. Lidé jako on podporující ruskou invazi na sítích mají často velmi silné ideologické smýšlení a vidí válku jako prostředek k podrobení Ukrajiny i možnému konfliktu s NATO. Jejich pozice je specifická, protože jim ruské úřady jako jediným dovolují dílčí aspekty invaze veřejně kritizovat. Podle některých médií však možná Tatarskij přesto jednu čáru překročil.

Ruský prezident Vladimir Putin podle informací Kremlu navštívil okupované ukrajinské město Mariupol. Přístav se stal symbolem ukrajinského odporu, než jej Rusko po tuhých bojích loni v květnu ovládlo. Putin měl do města přiletět vrtulníkem nedlouho poté, co v sobotu navštívil poloostrov Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014. Kyjev na Putinovu cestu reagoval poznámkou, že se „zločinec vrací na místo svých zločinů“ s poukazem na masové hroby nalezené v okolí města. Některá média ale vyjádřila ohledně návštěvy Putina v Mariupolu pochyby.

Začíná být jasné, že nikdo nestojí nad zákony, řekl v reakci na páteční vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina německý kancléř Olaf Scholz, který je na návštěvě v Japonsku. Zatykač na šéfa Kremlu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

Zatímco boje u Bachmutu pokračují a tamní situace je nadále složitá, jak přiznávají obě strany rusko-ukrajinského konfliktu, odehrává se v Rusku na pozadí ještě bitva politická. A hlavní roli v ní hraje Jevgenij Prigožin, šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, jejíž síly už několik měsíců dobývají Bachmut.