Kreml strana 3 z 5

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa obnovila dodávky některých zbraní na Ukrajinu, napsala agentura AP s odvoláním na dva nejmenované zdroje. Americký resort obrany minulý týden dodávky přerušil s odůvodněním, že musí vyhodnotit americké zásoby. Kyjev mezitím v noci na čtvrtek čelil další vlně ruských útoků, podle ukrajinských úřadů si vyžádaly nejméně dva lidské životy a několik zraněných.

Roman Starovojt spáchal sebevraždu poté, co jej ruský vládce Vladimir Putin v pondělí odvolal z funkce ministra dopravy, uvedl nejmenovaný zdroj listu Izvestija, který citovala další ruská média. Starovojt byl nalezen mrtvý ve svém autě v Odincovu u Moskvy, potvrdil později Vyšetřovací výbor Ruska (ruská obdoba federální kriminální ústředny), který se rovněž kloní k variantě sebevraždy. Příčinu smrti nelze nezávisle ověřit.

Vztahy mezi Baku a Moskvou se zdánlivě vyostřily na začátku tohoto týdne po ruské razii proti Ázerbájdžáncům v Jekatěrinburgu, při níž dva z nich zemřeli. Ázerbajdžánská vláda na dění ostře odpověděla, což podle expertky Petry Košťálové poukazuje na to, že prezident Ilham Alijev již Rusko nepotřebuje. Mezi oběma zeměmi to však jiskří již od pádu ázerbájdžánského letadla na konci minulého roku.

Ázerbájdžán zrušil všechny plánované ruské kulturní akce v zemi na protest proti tomu, že dva příslušníci ázerbájdžánské diaspory přišli o život při zatýkání v Jekatěrinburgu, uvedla agentura AP s odvoláním na vyjádření ministerstva kultury. Ázerbájdžánská policie zároveň podnikla razii v kancelářích ruské agentury Sputnik v Baku a zatkla tři novináře. Kreml vyjádřil znepokojení ohledně situace ruských novinářů v Ázerbájdžánu a předvolal si velvyslance zakavkazské země.

Ruský vládce Vladimir Putin považuje možné setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem za velmi přínosné, musí být ale dobře připraveno. Podle agentury Reuters to prohlásil v rozhovoru s novináři na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě. Rovněž prohlásil, že zbrojení Severoatlantické aliance nevnímá Ruská federace jako hrozbu, neboť si sama dokáže zajistit bezpečnost.

Kolumbijec, který před rokem zapálil autobusy pražského dopravního podniku, byl součástí organizované skupiny a chystal se zaútočit i na další cíle, třeba nákupní centra. Tento teroristický útok však skončil v zárodku. Muž vinu přiznal a soud mu minulý týden potvrdil osmileté vězení a vyhoštění z Česka. Jak však zjistili Reportéři ČT, zajímá se o něj i polská policie. Pátrání po něm vyhlásila v souvislosti s trestnými činy, které se týkají sabotáže a aktivit cizí tajné služby. V reportáži novináři zmapovali, jak jsou případy z Polska, Litvy a Česka propojené. Tajné služby mluví o tom, že za tím může být ruská hybridní válka, při které Kreml využívá takzvané „agenty na jedno použití“.

Ruský vládce Vladimir Putin schválil novou námořní strategii, jejímž cílem je plně „obnovit“ pozici Ruska coby velmoci na moři. Podle agentury Reuters o tom informoval poradce Kremlu Nikolaj Patrušev. Putin podle něj podepsal dokument nazvaný Strategie pro rozvoj ruského námořnictva do roku 2050 na konci května.

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.

Litevská civilní zpravodajská služba VSD upozornila, že ruští a běloruští agenti se v Litvě snaží podněcovat násilí vůči běloruským exulantům. Cílem je podle ní šířit nedůvěru a vzájemně obyvatele rozeštvat. Není to přitom poprvé, co se takové obvinění objevuje. V centru diskreditačních snah Moskvy a Běloruska stojí teorie takzvaného litvinismu, respektive jeho radikální pseudohistorické formy.

Ruský vládce Vladimir Putin při projevu na Rudém náměstí v Moskvě prohlásil, že ruská společnost pevně podporuje ty, kteří bojují ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Vojenské přehlídky k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem se účastní čínská hlava státu Si Ťin-pching, přiletěl také slovenský premiér Robert Fico nebo český europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!). Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi vůči Ukrajině chyběla.

Rusko si osmdesáté výročí konce druhé světové války připomíná ve velkém stylu, vůdce Vladimir Putin vyhlásil letošek „Rokem obránce vlasti“. Oslavy Dne vítězství mají v zemi velký význam, neboť vítězství v druhé světové válce, respektive v ruském pojetí ve Velké vlastenecké válce, je zásadní součástí tamní kolektivní paměti. Hrdost na porážku nacismu sjednocuje společnost, zároveň ji však režim využívá k politickým účelům, v posledních letech především k ospravedlňování agrese proti Ukrajině, což je také ústředním tématem letošních oslav.

Prezident USA Donald Trump doufá, že klesající ceny ropy doženou Kreml k dohodě o příměří na Ukrajině. Příjmy z černého zlata tvoří necelou třetinu ruského rozpočtu, přičemž Moskva počítá s masivními vojenskými výdaji, což by mohlo nynější vývoj na trhu s ropou zkomplikovat. Podle experta Karla Svobody ale Rusko bude na válečné výdaje sahat až jako poslední.

Prezident USA Donald Trump uvedl, že věří, že Rusko a Ukrajina tento týden uzavřou „dohodu“. Zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff po posledním jednání s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem sdělil, že mírová dohoda s Ruskem „se rýsuje“. Jak ale upozornil Institut pro studium války (ISW), dva z nejvýše postavených ruských představitelů dali krátce po této schůzce najevo, že pozice Moskvy se nemění a že trvá na svých dříve přednesených požadavcích, které by v důsledku vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na Ruskem proklamované velikonoční příměří v sobotu večer navrhl, aby klid zbraní trval i po 20. dubnu, pokud se skutečně ujme. Moskva podle něj ale zatím stále útočí. Vůdce Kremlu Vladimir Putin dříve během dne prohlásil, že Rusko zastaví boje od pozdního odpoledne do půlnoci na 21. dubna. Ruská plnohodnotná invaze proti sousední zemi začala před více než třemi roky.

Ruský generál Ivan Popov, propuštěný v roce 2023 po kritice vedení armády, se zřejmě vrátí na frontu. Píše to americká stanice CNN. Popov, který čelí obvinění ze zpronevěry, by se mohl vyhnout vězení, Moskva mu ale svěřila nelehký úkol: má velet praporu bývalých vězňů, který dříve utrpěl na Ukrajině obrovské ztráty. Podle expertů se tak může jednat de facto o „rozsudek smrti“.

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.

Ceny ropy jsou velmi důležitým ukazatelem finančního zdraví Ruska. Informoval o tom tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že situaci kolem nižších cen pozorně sledují hospodářské úřady v zemi. Situaci v globální ekonomice označil za velmi napjatou.

Západ měl ve vztahu k Moskvě v rukou silné karty, ale nedokázal vytvořit vzájemný partnerský vztah, řekl analytik z University of St Andrews a autor knihy Ztracená země – Příběh moderního Ruska Filip Scherf. Rusko je podle něj ztracené samo pro sebe i pro Západ, protože dlouhodobě vede politiku, která ho od něj oddaluje. Ruská agresivní zahraniční politika přitom podle Scherfa vychází z vlastního pocitu ohrožení.

Při ruském útoku na ukrajinské město Sumy bylo v pondělí odpoledne zraněno nejméně 94 lidí, včetně 23 dětí, uvedla tamní radnice. Oblastní prokuratura zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání válečných zločinů. Rakety údajně zasáhly obytné domy i vzdělávací instituce. Moskva v tentýž den v noci ze vzduchu udeřila na ukrajinské hlavní město, a to již potřetí v řadě. Zranění v Kyjevě utrpěl jeden člověk a několik domů v okolí metropole bylo poškozeno, napsala agentura Reuters s odvoláním na šéfa Kyjevské oblasti Mykolu Kalašnyka.

Ukrajinské město Kropyvnyckyj čelilo v noci masivnímu útoku ruských dronů, při kterém utrpělo zranění nejméně deset lidí včetně dětí, uvedl šéf místní oblastní správy Andrij Rajkovyč. Rusko hlásí zničení 132 ukrajinských dronů nad několika oblastmi. V ruské Saratovské oblasti po jednom z útoků hoří vojenské letiště Engels a řada budov. Tvrzení stran válečného konfliktu nelze nezávisle ověřit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl účastníkům summitu EU, že Rusko dál útočí na ukrajinskou energetiku a slíbené třicetidenní zastavení útoků podle něj vůbec nic nezměnilo.

Americký prezident Donald Trump telefonoval s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Potvrdili závazek k mírovému řešení rusko-ukrajinské války. Putin souhlasil s pozastavením úderů na ukrajinskou energetiku na třicet dnů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzkázal, že Kyjev podporuje americký návrh energetického klidu zbraní.

Při izraelských úderech v Pásmu Gazy byli zabiti čtyři vysoce postavení představitelé vlády teroristického hnutí Hamás včetně Isáma Dálise, jenž zastával funkci podobnou premiérovi. Celkový počet obětí přesáhl podle ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem čtyři stovky. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že údery na Pásmo Gazy budou pokračovat, protože vojenský nátlak je podle něj jediným způsobem, jak dosáhnout propuštění rukojmí.

Telefonát, který v úterý proběhl mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem, vzbuzuje zásadní pozornost. Hovor se měl týkat možností ukončení ruské války proti Ukrajině. Oba muži o sobě v minulosti hovořili s respektem. Trump Putina označil za „silného a chytrého lídra“. Šéf Kremlu pak vzájemné vztahy popsal jako „pragmatické a důvěřivé“.

Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10 tisíc vojáků na Ukrajinu na mírovou misi, uvedl v neděli britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří. Podle listu to zaznělo při sobotním virtuálním summitu. Rusko odmítlo, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky, nejen ze zemí NATO.