Kreml strana 3 z 5

Uvězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ruskou vězeňskou službu. Navalnyj byl nejvlivnějším kritikem režimu Vladimira Putina. Bylo mu 47 let.

Zpráva o smrti významného představitele ruské opozice Alexeje Navalného v pátek zaskočila celý svět. Ohlédnutí do minulosti přitom ukazuje, že řadu opozičníků či odpůrců režimu Vladimira Putina, kteří proti němu vystupovali, zastihla vážná otrava, nebo dokonce vražda.

Vláda potvrdila zmrazení zhruba sedmdesáti nemovitostí, které v Česku vlastní Ruská federace. Vyplývá to z usnesení, na které v odpovědi pro ČT odkázal mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Kabinet na konci ledna zamítl námitku podniku pro správu ruského majetku v zahraničí, který si stěžoval na zařazení na český sankční seznam. Ministři o případu jednali v utajovaném režimu, odůvodnění tak není známé. Vláda zmrazila ruský majetek loni v listopadu. Kreml vzkázal, že krok odmítá a zvažuje odpověď.

Ruská ústřední volební komise odmítla zaregistrovat odpůrce války Borise Naděždina do březnových prezidentských voleb. Na platformě Telegram to oznámil samotný uchazeč o úřad hlavy státu, který avizoval, že se proti tomuto rozhodnutí odvolá k nejvyššímu soudu. Komise podle ruské státní agentury TASS uznala 95 587 podpisů podporujících jeho kandidaturu z celkově téměř 105 tisíc, které Naděždin předložil.

Členům ruské rockové skupiny Bi-2, která kritizuje ruskou válku na Ukrajině, se vyhnula deportace z Thajska do Ruska, kde jim podle lidskoprávních organizací hrozí přísné tresty. Thajské úřady hudebníkům umožnily odletět do Izraele, jehož občanství někteří z nich mají. Členové skupiny byli zatčeni v letovisku Phuket – oficiálně za práci bez patřičného povolení. Zastrašování čelí v zahraničí i další ruští umělci, kteří zemi kvůli své kritice Kremlu opustili.

Nad středeční havárií vojenského letounu Il-76 v ruské Bělgorodské oblasti nadále vyvstávají otazníky. Moskva obviňuje Kyjev z toho, že jeho síly letoun schválně sestřelily, ačkoliv se na palubě údajně nacházely desítky ukrajinských zajatců. Kyjev přítomnost vězňů na palubě nepotvrdil ani nevyvrátil. Ukrajinská vojenská rozvědka nicméně hovoří o tom, že letadlem údajně měli cestovat ruští vojensko-političtí představitelé, do letounu však nakonec nenastoupili. Havárii vyšetřují složky obou zemí, jejich tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

Více než tisíc lidí dorazilo v posledních měsících do Finska přes jeho východní hranici s Ruskem. Podle Helsinek se Moskva tím, že pouští dále migranty bez potřebných dokumentů, snaží destabilizovat situaci v regionu. Podle tamních zpravodajských služeb za tím může být i další snaha – získávání informací. Finská rozvědka tvrdí, že se Rusko snaží žadatele o azyl naverbovat ke špionáži. Nárůst migrace navíc zatěžuje tamní úřady a zpomaluje identifikaci osob, které by mohly být hrozbou pro zemi. Finsko proto také minulý týden prodloužilo uzávěru své hranice s Ruskem zhruba o čtyři týdny do 11. února.

V loňském roce bylo v Rusku na seznam zahraničních agentů zařazeno skoro 230 lidí, médií nebo organizací. Tímto hanlivým názvem ruské úřady označují všechny, kdo jsou podle nich pod zahraničním vlivem. Celkem jde už o 742 subjektů. Kreml tak cíleně umlčuje svoje kritiky.

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posílá režim Vladimira Putina víc lidí za mříže z politických důvodů. Podle údajů lidskoprávní organizace Memorial sedí kvůli odporu vůči konfliktu nebo kritice Kremlu 628 lidí. Podpořit se je snaží jediná povolená opoziční strana v zemi Jabloko, která každý měsíc organizuje psaní dopisů vězněným aktivistům.

Rusové budou mít za čtvrt roku volby hlavy státu. Komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák upozornil, že fakt, že současný vládce Kremlu Vladimir Putin oznámil opětovnou kandidaturu „mezi lampasáky v Kremlu“, ukazuje „brutálně militarizovanou podobu současného Ruska“. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je téměř jisté, že Putin volby vyhraje, k čemuž mu pomáhá i fakt, že je díky státním médiím denně v obývácích Rusů. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.

Zmrazení majetku ruského podniku spravujícího nemovitosti Českou republikou nezůstane  podle Moskvy bez odpovědi. Podle agentury TASS se tak vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, později podobně reagovala také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Peskov označil krok Prahy za nezákonný, ruské úřady podle něj prozkoumají, jaký majetek má Česká republika v Rusku. O zařazení podniku na národní sankční seznam rozhodla ve středu vláda.

Ruské tiskové agentury v pondělí informovaly o přeskupování sil okupantů na východním břehu ukrajinského Dněpru a jejich přesunu k výhodnějším pozicím, během několika minut ale zprávu stáhly. Upozornil na to portál Meduza. Agentura RBK posléze na sociální síti Telegram uvedla, že ruské ministerstvo obrany vnímá rozšíření zprávy o přesunu sil jako provokaci. Americký Institut pro studium války (ISW) během neděle přitom informoval, že ukrajinské síly v obci Krynky na východním břehu Dněpru postoupily.

Konec října je obdobím, kdy si Rusko obvykle připomíná oběti stalinských represí. Tradice se zrodila v kruhu tamního disentu jako výsledek úsilí hnutí Memorial. Po pádu komunismu se pieta za ty, kteří přišli o život v dobách stalinského velkého teroru, plně etablovala. Ruské úřady ovšem před dvěma lety organizaci Memorial zakázaly, Putinův režim se navíc v poslední době ke stalinské éře hlásí častěji.

Ukrajina neustále likviduje ruské drony a rakety a na frontě vzdoruje ofenzivním operacím nepřítele. V už tak složité době stojí navíc napadená země na pokraji náboženských sporů. Kyjev vyhlásil tažení proti pravoslavné církvi, které přičítá vazby na Moskvu. V Oděse natáčela zpravodajka ČT Barbora Maxová.

České úřady by podle mezinárodního Výboru na ochranu novinářů (CPJ) měly bezodkladně vyšetřit výhrůžky, které obdržel ruský opoziční a investigativní portál istories.media (Važnyje istorii). Médium sídlí v Praze a hrozby se týkaly jeho novinářek Alesji Marochovské a Iriny Dolininové.

Ázerbájdžán zahájil rozsáhlý útok na Náhorní Karabach. Baku tvrdí, že reaguje na provokace. Podle představitelů mezinárodně neuznané enklávy je cílem vojenské operace vyhnání etnických Arménů. Místní úřady uvádějí, že na místě jsou mrtví. V centru Jerevanu propukly potyčky protivládních demonstrantů s policií. Rada Evropské unie vyzvala ke klidu zbraní. Francie chce svolat mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Vládní strana Jednotné Rusko přesvědčivě ovládla víkendové regionální a místní volby v Rusku, oznámil podle prorežimního deníku Kommersant tajemník strany Andrej Turčak. Pozorovatelé vládnoucí strany podle něj nezaznamenali ve volbách žádné vážnější pochybení.

Ruský prezident Vladimir Putin jednal v pondělí v černomořském letovisku Soči s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních bodů schůzky bylo obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo situace na Ukrajině, kterou Rusko před rokem a půl plnohodnotně napadlo. Jednání skončilo po třech hodinách. Putin poté zopakoval, že Moskva je ochotna se vrátit k obilné dohodě, ale až poté, co budou splněny ruské požadavky.

Ruští vyšetřovatelé prohlásili, že Jevgenij Prigožin zemřel při středeční nehodě letadla. Genetická analýza podle nich ukázala, že identita zemřelých souhlasí se jmény uvedenými na seznamu pasažérů. Na palubě bylo s Prigožinem dalších devět lidí, mimo jiné jeho pravá ruka Dmitrij Utkin. Mezi mrtvými jsou i tři členové posádky.

Kreml zkritizoval ruskou centrální banku – viní ji z oslabení domácí měny vůči americké. Jeden dolar se v pondělí poprvé od loňského jara prodával za více než sto rublů. Centrální banka po kritice avizovala, že v úterý uskuteční mimořádné zasedání, na kterém bude jednat o nastavení úrokových sazeb. Již dříve signalizovala, že by mohla přikročit ke zvýšení základní sazby.

Při dronovém útoku na Moskvu byla zasažena stejná výšková budova jako při úderu v noci ze soboty na neděli. Oznámil to starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Další bezpilotní letouny nad metropolí údajně sestřelila protivzdušná obrana. Kreml připustil, že hrozba útoků drony na hlavní město existuje a „je zjevná“. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že odrazilo také útok v Černém moři. Rusové drony opět zaútočili na Charkov, v Chersonu při bombardování zemřel lékař.

Demokratizace Ruska teď není možná, tamní obyvatelé přistoupili na to, že žádná pravda neexistuje, i když třeba propagandě nevěří, řekl rusista z Curyšské univerzity Tomáš Glanc v Interview ČT24. V zemi chybí úcta k jedinci a životu a režim mrhá bohatstvím a lidským potenciálem, a i když ekonomický kolaps není reálný, sílí hlasy, že kremelský režim směřuje k zániku, komentuje.

V Česku stále funguje ruské kulturní středisko, jehož provozovatelem je sankcionovaná moskevská státní agentura. Známé je například kvůli tomu, že nechalo do češtiny přeložit brožuru s protiukrajinskou tematikou. České úřady činnost střediska prověřují. Jeho provozu se věnoval i redaktor ČT Jiří Hynek.

„Přiznám se, že mi to moc smysl nedává, alespoň ne ta fakta, která jsou na povrchu, která jsou zjevná. Je to jakési drama, které se zvrhlo nakonec v komedii, ale to neznamená, že pod povrchem neprobíhají jiné věci,“ hodnotí analytik a bývalý generální konzul Vladimír Votápek (Piráti) sobotní tažení Wagnerovy skupiny směrem k Moskvě.