Kreml strana 3 z 5

Velká část ruské společnosti se stále bojí vyhlášení druhé mobilizační vlny. Přispělo k tomu i nedávné rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina podepsat zákon o elektronických povolávacích rozkazech. Zpřísňuje navíc tresty pro odpírače vojenské služby. Vyhlášení všeobecné mobilizace Kreml opakovaně popírá.

Režim ruského prezidenta Vladimira Putina v úterý schválil zákon, který má usnadnit tamní armádě odvody nových branců. Pomůže si elektronickými obsílkami a databází. Z Ruska podle ukrajinských médií uprchly od podzimu tisíce bojeschopných mužů. Těm, kteří povolávací rozkaz neuposlechnou, hrozí režim sankcemi. Kvůli velkým ztrátám na východní frontě ale chystá odvody i Ukrajina. Obránců vlasti, kteří vstupují do armády dobrovolně, je totiž méně než v začátcích ruské invaze.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, schválila změnu zákona, která umožní úřadům posílat povolávací rozkazy elektronicky. Takto předvolaní nebudou smět opustit zemi, dokud se nenahlásí na příslušnou vojenskou správu. Odpírači vojenské služby budou čelit tvrdým restrikcím. Mluvčí ruského vůdce Dmitrij Peskov zároveň uvedl, že Kreml zatím možnost nové vlny mobilizace nezkoumá. Informovala o tom ruská státní agentura TASS.

Spojené státy oficiálně rozhodly, že Rusko „neprávem zadrželo“ reportéra listu Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche. Oznámil to šéf americké diplomacie Antony Blinken. Případ novináře, který byl v Rusku zatčen a obviněn ze špionáže, si nyní přebírá zvláštní úřad ministerstva zahraničí, napsala agentura AP.

Ruští vyšetřovatelé obvinili novináře amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche ze špionáže. S odvoláním na svůj zdroj to uvedla agentura Interfax. Novinář podle agentury TASS veškerá obvinění kategoricky odmítl a uvedl, že se v zemi zabýval pouze novinářskou činností.

O víkendu přišel o život během atentátu ruský proválečný bloger známý jako Vladlen Tatarskij. Lidé jako on podporující ruskou invazi na sítích mají často velmi silné ideologické smýšlení a vidí válku jako prostředek k podrobení Ukrajiny i možnému konfliktu s NATO. Jejich pozice je specifická, protože jim ruské úřady jako jediným dovolují dílčí aspekty invaze veřejně kritizovat. Podle některých médií však možná Tatarskij přesto jednu čáru překročil.

Ruský prezident Vladimir Putin podle informací Kremlu navštívil okupované ukrajinské město Mariupol. Přístav se stal symbolem ukrajinského odporu, než jej Rusko po tuhých bojích loni v květnu ovládlo. Putin měl do města přiletět vrtulníkem nedlouho poté, co v sobotu navštívil poloostrov Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014. Kyjev na Putinovu cestu reagoval poznámkou, že se „zločinec vrací na místo svých zločinů“ s poukazem na masové hroby nalezené v okolí města. Některá média ale vyjádřila ohledně návštěvy Putina v Mariupolu pochyby.

Začíná být jasné, že nikdo nestojí nad zákony, řekl v reakci na páteční vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina německý kancléř Olaf Scholz, který je na návštěvě v Japonsku. Zatykač na šéfa Kremlu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

Zatímco boje u Bachmutu pokračují a tamní situace je nadále složitá, jak přiznávají obě strany rusko-ukrajinského konfliktu, odehrává se v Rusku na pozadí ještě bitva politická. A hlavní roli v ní hraje Jevgenij Prigožin, šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, jejíž síly už několik měsíců dobývají Bachmut.

Rusko provedlo zhruba v době pondělní návštěvy amerického prezidenta Joea Bidena na Ukrajině patrně neúspěšnou zkoušku mezikontinentální balistické rakety. Informoval o tom server televize CNN s odvoláním na dva nejmenované americké zdroje obeznámené s touto záležitostí.

Na východní frontě v současné chvíli plní bojové úkoly legie nazvaná Svoboda Rusku. Po boku Ukrajinců v ní Rusové válčí proti režimu vládnoucímu jejich vlasti. Zpravodaj České televize Andreas Papadopulos a kameraman Jan Bradáč hovořili se dvěma z nich. „S Ukrajinci bojujeme bok po boku. Máme společný cíl – bojujeme se zlem,“ říká člen legie Alexej. Podporu prý mají i mezi běžnými Rusy, i když omezenou. Muži také věří, že v důsledku invaze v Rusku vypukne občanská válka.

Zástupci pěti desítek zemí podporujících Ukrajinu ve čtvrtek na konferenci na americké letecké základně Ramstein v Německu oproti očekávání nerozhodli o poskytnutí německých tanků Leopard ukrajinským ozbrojeným silám. Podle Berlína ale rozhodnutí v této věci padne brzy. Schůzka, která Kyjevu zaručila další podporu, se podle amerického ministra obrany Lloyda Austina soustředila na posílení ukrajinské vzdušné obrany proti ruským úderům.

Změnami ve velení invaze ruský vůdce Vladimir Putin lavíruje mezi vlivovými skupinami, aby si udržel postavení, vysvětluje zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. V Interview ČT24 řekl, že ačkoliv Putinova podpora v očích veřejnosti po mobilizaci klesla, Rusové jsou ochotni trpět, aby se mohli nazývat velmocí. Tamní společnost dle korespondenta chce návrat bipolárního dělení světa a nechápe, proč země jako Česko nechtějí patřit do ruské sféry vlivu.

Válka v Sýrii trvá už dvanáct let, a přesto, anebo právě proto z velké části zmizela z pozornosti západního světa. Podle OSN je však situace v zemi tíživější než kdy předtím. Čtrnáct milionů lidí je závislých na humanitární pomoci. Zhruba čtvrtina z toho na územích, kam moc diktátora Bašára Asada nesahá. Právě pro ně je klíčový hraniční přechod s jižním Tureckem. A jeho propustnost závisí na souhlasu Rady bezpečnosti, a zvláště Kremlu.

České úřady zkoumají nový balík protiruských sankcí. Minulý týden ho schválila Rada EU. V pořadí už devátý seznam čítá na dvě stovky subjektů, kterým je nutné obstavit majetek. Je mezi nimi i režisér Nikita Michalkov. V roce 2010 přebíral cenu za mimořádný umělecký přínos na festivalu v Karlových Varech.

Po únorové ruské invazi na Ukrajinu západní země pátrají po ruském majetku, na který byly uvaleny sankce postihující politiky a byznysmeny blízké Kremlu. Od té doby Spojené státy, Evropská unie a Spojené království sankcionovaly mimo jiné tisíce Rusů. Toto pondělí pak kanadská federální vláda uvedla, že plánuje zabavit 26 milionů dolarů společnosti Granite Capital Holdings, vlastněné ruským oligarchou Romanem Abramovičem. Již na konci listopadu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že EK navrhla zabavení majetku, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi. Konfiskované jmění by podle ní mělo sloužit k náhradě válečných škod a poválečné obnově Ukrajiny.

Země Evropské unie se v pondělí po mnoha týdnech vyjednávání shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Oznámilo to české předsednictví Rady EU. Jeho kompromisní návrh podpořila velká většina zemí včetně Německa, které bylo dlouhodobě proti. Cenový strop by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur (asi 4360 korun) za megawatthodinu (MWh). Zároveň musí její rozdíl proti průměrné světové ceně zkapalněného zemního plynu (LNG) činit nejméně 35 eur.

Finsko se podle svých poslanců již dokázalo dostatečně vyrovnat s ruským vlivem. Politici to přičítají zejména zákonům, které umožňují zablokovat ruským oligarchům a politikům nákupy nebo převody majetku. Některé české nevládní organizace volají po tom, aby podobné úpravy platily i v Česku.

Od spuštění ruského útoku na Ukrajinu se snaží Západ odradit Rusko od agrese sankcemi. Míří hlavně na odvětví, která Kremlu přinášejí zisk a umožňují mu válku vést. Série postihů Evropské unie dosud mířily na export zboží a surovin, bankovní sektor, dopravu nebo energetiku. Stále se též prodlužuje seznam jednotlivců, kterým úřady členských států mrazí majetek a zakazují vstup na své území. V pátek pak EU formálně schválila v pořadí již devátý balík sankcí.

Vysocí ukrajinští představitelé tvrdí, že ruský diktátor Vladimir Putin připravuje v novém roce novou velkou ofenzivu. Předpokládají, že jedním z jejích cílů může být i Kyjev. „Je velmi pravděpodobné, že někde za Uralem si Rusové připravují nové zdroje, stejně jako za druhé světové války,“ soudí vrchlí velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj.

Rusko od začátku října podniká na Ukrajinu rozsáhlé vzdušné útoky, kdy na ni během jednoho dne vyšle desítky raket, jejichž cílem jsou obvykle energetická zařízení. Ukrajina dlouhodobě žádá své západní partnery o protivzdušnou obranu, včetně amerických systémů protiraketové obrany Patriot, aby ji ochránila před silným ruským raketovým ostřelováním. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena doposud souhlas nedala, podle CNN však v současnosti dokončuje plány na vyslání tohoto systému na Ukrajinu a podle dvou amerických představitelů a vysokého úředníka administrativy by mohly být oznámeny již tento týden.

Ruský prezident Vladimir Putin už letos na každoroční velké tiskové konferenci nevystoupí, uvedl podle agentury TASS jeho mluvčí Dmitrij Peskov. Bude to poprvé za deset let, kdy se tato tradiční akce neuskuteční. Od roku 2012 vystupoval Putin před novináři vždy v prosinci a na jejich otázky odpovídal i několik hodin.

Vyhlášení všeobecné mobilizace kvůli pokračující válce na Ukrajině očekává v Rusku 65 procent obyvatel. Zjistil to nezávislý výzkum Analytického centra Levada v Moskvě. Poslední odvody skončily v říjnu a Kreml opakovaně tvrdí, že další vlnu nechystá. Velké mobilizace se podle sociologa Alexeje Levinsona z Levady většina Rusů přímo bojí.

Po více než deseti letech strávených za mřížemi je pětapadesátiletý Viktor But, v USA odsouzený překupník se zbraněmi s přezdívkou obchodník se smrtí, volný. Experti upozorňují, že But může mít vazby na ruské tajné služby. A jeho nynější výměna za vězněnou basketbalistku Brittney Grinerovou může být podle nich způsobem, jak Vladimir Putin uklidňuje členy ruské elity, k nimž měl But podle všeho velmi blízko.