Kreml strana 2 z 5

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že by Ukrajina mohla s podporou EU a NATO získat zpátky veškeré území dobyté Ruskem. „Je to silné sdělení,“ reagoval na to český ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Ukrajina má dle něj právo obnovit svou územní celistvost. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Robert Králíček (ANO) vnímá Trumpova slova jako velký obrat, neví však, čím šéf Bílého domu svůj výrok podloží. Debatu v Událostech, komentářích vedla Jana Peroutková.

Rusko od začátku září zpřísnilo zákon o zahraničních agentech. Nově považuje kremelský režim práci každého s tímto označením za „ohrožení pro vzdělávání dětí a mládeže“. Například knihy takto nálepkovaných autorů se sice smí dále prodávat, musí být ovšem výrazně označeny. Pro knihkupce to už začíná být problém.

Ve dvaceti ruských regionech vybírají nové gubernátory. Výsledek voleb je podle analytiků předem zřejmý – favority hlasování jsou kandidáti strany ruského vládce Vladimira Putina Jednotné Rusko. K jasnému vítězství jim v případě potřeby může pomoct nekontrolovatelné elektronické hlasování.

Ruský vládce Vladimir Putin je možná největší válečný zločinec naší doby, prohlásil německý kancléř Friedrich Merz v rozhovoru s televizí Sat.1. Agentura DPA připomněla, že jde o zatím nejostřejší Merzova slova na adresu šéfa Kremlu.

Pravděpodobný ruský útok podle listu Financial Times (FT) vyřadil z provozu navigační systém letadla předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, které tak muselo přistát s pomocí papírových map. Stalo se to během nedělního letu šéfky EK do Plovdivu při její návštěvě Bulharska. Mluvčí EK Arianna Podestaová incident potvrdila s tím, že letoun bezpečně přistál na plánovaném místě. Západ opakovaně Kreml obviňuje z rušení GPS, zejména v oblasti Baltského moře.

Ukrajinská armáda obklíčila okupační ruské síly poblíž města Dobropillja v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Řekl to v sobotu rozhlasové stanici Radio NV vojenský mluvčí ukrajinské armády Viktor Trehubov.

Po jednání v Bílém domě ve světě rezonuje téma bezpečnostních záruk pro Kyjev. Ty mohou znamenat nasazení zahraničních vojáků na Ukrajině, leteckou podporu, dodávky zbraní, ale i členství v NATO nebo sankce. Podle expertů nemá Evropa šanci bez USA ochránit tisíc kilometrů dlouhou pozemní frontovou linii. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov varoval, že diskuse o bezpečnostních otázkách bez účasti Moskvy nikam nepovede.

Zatímco v americkém Washingtonu se mezi lídry západního světa jednalo o míru, Ukrajinu ruský diktátor Vladimir Putin a jeho invazní armáda opět zasypali drony a raketami. „Nejradši bych je za to roztrhala na kousky. Co k tomu říct. Jsou to zvířata. V noci se nevyspíme, pořád se bojíme,“ neskrývá hněv obyvatelka Záporoží Maria, se kterou natáčel štáb ČT. Sílící ruské útoky doprovázejí zatím nejrychlejší postup ruské armády od loňského listopadu a mrtvých i přes slova o míru přibývá.

Světová média si všímají závěrů z jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Ti debatovali v noci z pátku na sobotu SELČ na základně Elmendorf-Richardson na americké Aljašce. Summit skončil společným brífinkem, krátce poté oba státníci – bez zodpovídání novinářských dotazů – místo opustili ve svých speciálech.

Zabezpečení páteční schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vůdcem Vladimirem Putinem na Aljašce znamenalo pro Tajnou službu Spojených států opravdový sprint, napsala agentura Bloomberg s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s přípravou summitu. Vzhledem k tomu, že akce se pozdě večer SELČ uskutečňuje na americké půdě, mají Američané volné ruce, pokud jde o přesun zbraní, komunikační techniky či zdravotnického vybavení. Proti však hraje skutečnost, že Aljašku od ostatního území USA odděluje Kanada.

Americký prezident Donald Trump se v pátek setká s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Půjde o první vzájemnou schůzku po šesti letech. Oba muži spolu během Trumpova prvního období osobně mluvili šestkrát. Nejvíce pozornosti vyvolal summit v Helsinkách, kdy se americký prezident postavil za Putina a proti vlastním zpravodajským službám. Připomeňte si všechna jejich dosavadní jednání.

Přesně před 25 lety zazněly na palubě ruské ponorky Kursk silné výbuchy. V té chvíli se nacházela pod hladinou Barentsova moře. Úřady od samého začátku silně mlžily o rozsahu katastrofy 155metrového plavidla se 118 muži na palubě. Zpočátku také odmítaly nabídky zahraniční pomoci. Politika utajování a nezájmu o běžné lidi pokračující ze sovětských dob vyvolala masivní kritiku nového lídra země Vladimira Putina ze strany tehdy ještě relativně svobodné společnosti i médií.

Od setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem se nečeká zásadní průlom, shodli se bývalí premiéři Mirek Topolánek a Vladimír Špidla (SOCDEM) s bývalým velvyslancem při NATO Jakubem Landovským v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou. Poukázali také na to, že Evropská unie u jednání nebude, stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Státy Evropské unie jsou dlouhodobě terčem ruských dezinformací v rámci hybridní války Kremlu. Dezinformace podle Evropské rady přispívají k polarizaci veřejného mínění a zasahují do demokratických rozhodovacích procesů. K boji s kremelskou propagandou Unie využívá různorodé nástroje, od šíření mediálního vzdělání ke zřizování projektů, které falešné informace vyhledávají a vyvrací.

Rusko a Spojené státy se dohodly na setkání prezidenta USA Donalda Trumpa a ruského vůdce Vladimira Putina v nadcházejících dnech, oznámil ve čtvrtek podle ruské státní agentury TASS poradce Kremlu Jurij Ušakov. Podle něj už začaly přípravy na summit lídrů. Trump ve čtvrtek uvedl, že se setká s Putinem, i když ten se odmítne sejít s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Prezident USA Donald Trump se chce osobně sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem, píše list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se list odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat pak má jednání Trumpa a Putina s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Putin ve středu také přijal v Kremlu Trumpova zmocněnce Steva Witkoffa. Podle Putinova zahraničněpolitického poradce Jurije Ušakova si obě strany vyměnily „signály“ ohledně situace na Ukrajině.

Rusko bude mít ve středu příležitost odvrátit hrozící nové sankce Spojených států. Moskva pozvala osobního vyjednavače prezidenta USA Donalda Trumpa – Steva Witkoffa. Není vyloučené, že by o příměří s Kyjevem mohl jednat napřímo s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Podle analytiků Kreml nadále doufá ve zlepšení vztahů s Bílým domem, především po výrazném přitvrzení Trumpovy rétoriky po masivních ruských úderech na Ukrajinu.

Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinou a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně zavedení sekundárních stoprocentních cel na odběratele ruské ropy, napsala agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský vládce Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.

„Je nutné takováto gesta činit,“ komentovala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svůj odchod ze sálu při projevu šéfky ruské horní komory Valentiny Matvijenkové. Chtěla prý také dát najevo podporu Ukrajině, i když si je vědoma, že jde „jen o gesta a symboliku“. O politické situaci na Ukrajině, probíhající válce v Pásmu Gazy i bitcoinové kauze, kvůli které se vystřídali ministři spravedlnosti, hovořila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

Moldavské úřady zaznamenaly před zářijovými parlamentními volbami prudký nárůst ruských dezinformací. Cílí zejména na Moldavany žijící v zahraničí, které se snaží odradit od účasti ve volbách. Serveru Politico to řekl moldavský poradce pro národní bezpečnost Stanislav Secrieru.

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Rusku sankcemi. „Když to nejde po dobrém, tak to půjde po zlém,“ řekl k Trumpovým krokům europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Událostech, komentářích, které moderovala Tereza Řezníčková. Ve středu do Moskvy pojede na jednání zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Úspěch jeho mise podle europoslance Jaroslava Bžocha (ANO) záleží na tom, jestli případnou dohodu bude ruský vládce Vladimir Putin schopný prezentovat jako svoje vítězství.

Rusko chystá změny v armádě, které by umožnily celoroční odvody. Kromě toho dál mohutně zbrojí, podle Kyjeva hodlá v následující dekádě utratit za vojenské výdaje více než bilion dolarů a totálně mobilizuje celou společnost. Analytici uvádějí, že tyto a další kroky potvrzují, že se Moskva chystá na budoucí válku s NATO. Mohutně zbrojí i sousední Bělorusko.

Americký prezident Donald Trump se v soukromém rozhovoru ptal svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla schopná udeřit na Moskvu, pokud by Spojené státy Kyjevu poskytly zbraně dlouhého doletu, píše list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s rozhovorem. Šéf Bílého domu podle nich vybízel Ukrajinu, aby zesílila údery v hloubi ruského území. Bílý dům informace listu o podněcování útoků na Rusko popřel.

Spojené státy pošlou Ukrajině střely systémů protivzdušné obrany Patriot, ale Evropská unie (EU) za ně zaplatí, řekl v neděli (v pondělí ráno SELČ) podle agentur americký prezident Donald Trump.