Kreml strana 2 z 5

Ukrajina se domnívá, že severokorejští vojáci byli staženi z bojiště v Kurské oblasti. Důvodem mají být jejich těžké ztráty, které utrpěli v bojích s ukrajinskými silami v regionu na západě Ruska. Napsala o tom agentura AFP. Na možnou přestávku v nasazení severokorejských sil předtím upozornil americký list The New York Times (NYT).

Íránský prezident Masúd Pezeškján a ruský vládce Vladimir Putin v Kremlu v pátek podepsali novou dohodu o komplexním strategickém partnerství, oznámily tiskové agentury. Pakt, který vyvolává obavy na Západě a jenž zahrnuje vojenskou spolupráci, Moskva a Teherán uzavřely krátce před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Podle agentury Reuters však neobsahuje klauzuli o vzájemné obraně podobnou té, již zahrnuje pakt mezi Moskvou a Severní Koreou.

Nastupující administrativa zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa připravuje jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Potvrdil to přímo Trump s tím, že hlavním cílem a tématem dialogu by mělo být zastavení války na Ukrajině. Takový summit by znamenal zásadní průlom v diplomatické izolaci Ruska, kterou dosud narušilo jen pár schůzek.

Až osm hodin denně nově trvají odstávky elektřiny v separatistickém moldavském regionu Podněstří. Odtrženecké území navázané na Moskvu nedostává od začátku roku ruský plyn, kvůli čemuž zápasí s energetickou i humanitární krizí. Představitelé mezinárodně neuznané republiky ve středu přiznali, že i při maximálním šetření jim plyn v zásobnících vystačí pouze 24 dní. Separatisté vinu svalují na vlády Moldavska a Ukrajiny, ty ale viní Kreml.

Úřad slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) už dva týdny neinformuje o tom, kde se předseda vlády nachází. Posledním oficiálně známým místem jeho pobytu byla Moskva, kde před Vánocemi jednal s vůdcem Vladimirem Putinem. Slovenská média uvádějí, že Fico je nyní zřejmě ve Vietnamu. Kromě toho upozorňují, že premiérovu cestu do Moskvy doprovázely nestandardní okolnosti a že dosud není jasné, co všechno obnášela.

Zdroje serveru Euronews v ázerbájdžánské vládě tvrdí, že podle předběžného vyšetřování havárii letadla v Kazachstánu způsobila ruská raketa země–vzduch. Vystřelit ji měla protivzdušná obrana v Grozném na jihu Ruska, kam později havarovaný letoun z Baku mířil, stroj poškodily šrapnely ze střely. V oblasti platil poplach kvůli hrozbě dronových útoků. Moskva i Baku tvrdí, že se nehoda dál vyšetřuje. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov varoval před unáhlenými hypotézami.

„Vladimir Putin při pohledu na kyjevské dění bezmocně zuřil. Vůbec nechápal, proč Kučma lidi na Majdanu nerozehnal a proč Janukovyč pořád ještě není prezident.“ Takto popsal ruský novinář Michail Zygar události Oranžové revoluce. Byla reakcí na první velký ruský pokus o manipulaci ukrajinských voleb, jejímž cílem bylo prosadit Kremlu nakloněného Viktora Janukovyče do prezidentské funkce. Tehdejší ukrajinské vedení v čele s dosluhující hlavou státu Leonidem Kučmou výsledky hlasování zfalšovalo, ale statisíce demonstrantů na kyjevském Majdanu si vynutily opakované druhé kolo. Konalo se přesně před dvaceti lety, 26. prosince 2004. Oranžová revoluce zhatila Putinův pokus dosadit do Kyjeva dostatečně tvárného politika, což ruský vládce Ukrajině nikdy nezapomněl.

Na severu Sýrie udeřil turecký dron, část území obsadil Izrael, Spojené státy ostřelovaly pozice teroristů z Islámského státu. Sýrie po pádu režimu Bašára Asada zůstává rozdělena, zatímco svržený vůdce uprchl do Moskvy, která mu poskytla azyl. Bílé přilby pátrají po vězněných v nechvalně proslulém komplexu Sajdnájá.

Tisíce lidí v Gruzii už osmý den v řadě protestují proti rozhodnutí vládnoucí strany Gruzínský sen pozastavit na příští čtyři roky přístupová jednání s Evropskou unií. Demonstrace se ve čtvrtek večer konají nejen v hlavním městě Tbilisi, ale i v dalších městech, jako jsou Kutaisi, Zugdidi a Batumi, uvádí server Civil.ge. Zásahy bezpečnostních složek si za poslední týden vyžádaly stovky zadržených a desítky zraněných, včetně opozičních politiků. Premiér Irakli Kobachidze označil vládní kroky za součást ničení „liberálně-fašistické“ opozice.

Síla NATO odrazuje Rusko od kroků, kterých by litovalo, ale nezastavuje Putinovo podněcování strachu. V pořadu Interview ČT24 to řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.). Šéf české diplomacie se vrátil ze své čtvrté návštěvy Ukrajiny. „Byla to návštěva v předvečer tří let ruské agrese proti Ukrajině. Zní to, jako by to byla dlouhá doba, nicméně Ukrajina se dále brání. Cítil jsem velkou míru odhodlání, ale ve vzduchu visí mnoho otazníků,“ poznamenal.

Ve druhém kole prezidentských voleb v Rumunsku se 8. prosince utká nezávislý krajně pravicový kandidát Calin Georgescu, který je kritikem NATO, a bývalá novinářka a šéfka středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Elena Lasconiová. Informuje o tom agentura Reuters po sečtení téměř všech hlasů odevzdaných v nedělních volbách.

„Důležité je, aby Ukrajina neměla žádné omezení na to, aby se mohla bránit,“ uvedl v úterý v pořadu Události, komentáře ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč. Pokusy Západu, kdy chce ukázat otevřenost, si podle něj ruský vládce Vladimir Putin vykládá jako slabinu. Ukrajinského návrhu míru se tak má dosáhnout silou, uvedl v tisící den, kdy se Ukrajina brání ruské agresi.

V Rusku skokově zdražilo nájemné. Důvodem jsou drahé hypotéky – třeba v Moskvě jsou pronájmy místy až o čtyřicet procent dražší než na začátku roku. Mimo jiné se právě vysokými sazbami snaží tamní centrální banka udržet stabilní rubl v době agrese na Ukrajině a západních sankcí.

Rusko chce po technologickém gigantu Google rekordní pokutu za blokování jeho propagandistických kanálů. Podle rozhodnutí soudců má zaplatit dvacet kvintiliard dolarů, částku, která mnohonásobně převyšuje odhadovanou hodnotu světového hrubého domácího produktu sto trilionů dolarů. Číslo dvacet kvintiliard by v rozepsané podobě mělo 33 nul.

Moldavsko čekají v neděli 20. října prezidentské volby, které prozápadní prezidentka Maia Sanduová spojila s referendem o eventuálním vstupu do Evropské unie. Zatímco se vláda snaží zemi nasměrovat na Západ, prokremelské síly podle moldavských úřadů utrácejí v přepočtu miliardy korun za ovlivňování tamního hlasování. Peníze Kreml údajně vydává na podplácení, šíření dezinformací, a dokonce podporu zločineckých organizací.

Ukrajinský plán vítězství má pět bodů a tři tajné dodatky, řekl ve středu v ukrajinském parlamentu prezident Volodymyr Zelenskyj. První bod je geopolitický, druhý a třetí vojenský, čtvrtý se týká ekonomiky a pátý je bezpečnostní. Prvním bodem je pozvání do NATO, uvedl Zelenskyj. Prezident zároveň prohlásil, že pokud by se takzvaný plán vítězství podařilo realizovat, bylo by možné válku ukončit nejpozději v příštím roce. Šéf Aliance Mark Rutte nemůže říct, že by celý plán podporoval. Kreml v reakci prohlásil, že by Ukrajina měla vystřízlivět.

Ministerstvo zahraničí USA apeluje na své občany, aby necestovali do Ruska. A v případě, že v této zemi už jsou či dlouhodobě pobývají, aby ji neprodleně opustili. Toto několik měsíců staré doporučení Washington znovu zopakoval po odsouzení dalších dvou Američanů, jejichž procesy považuje ze strany ruské justice za zmanipulované. Panuje podezření, že Moskva účelově stíhá cizince, aby je následně mohla vyměnit – například za své Západem odhalené agenty.

Rusové stále nevnímají válku, kterou jejich představitelé rozpoutali na Ukrajině, v reálných obrysech, míní dříve nejbohatší ruský podnikatel Michail Chodorkovskij, který kvůli svým názorům musel odejít do exilu. To by se mohlo změnit například ve chvíli, kdy by musel ruský vládce Vladimir Putin nasadit do konfliktu více sil.

Ruská invazní armáda na Ukrajině už řadu měsíců nasazuje k bojům i vězně. Úřady jim trest zmírnily či přímo odpustily výměnou za účast v bojích. Po návratu do vlasti se statusem válečného veterána se mnoho z nich dopouští násilí, za které byli v minulosti odsouzeni. Upozorňuje na to zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva pro Rusko Marijana Kacarovová. Podle ní ruští vězni-vojáci odcházejí od soudu po nových přečinech s minimálními tresty, zpravidla pokutami.

Rusko se mělo podle plánů vůdce Vladimira Putina stát vědeckou velmocí první kategorie. Ale plány na rozpočet na další dva roky říkají, že výdaje na výzkum se budou snižovat.

Rusko a Írán jsou v současnosti ekonomičtí i vojenští partneři. Zároveň se ale tyto země nemohou podporovat tak, jak by potřebovaly. Na jedné straně je totiž ruskou armádu zaměstnávající agrese proti Ukrajině, na druhé straně je napětí na Blízkém východě kolem Izraele a jeho bojů s Hamásem a Hizballáhem, do čehož je většinou spíš nepřímo zapojený Teherán. Eskalace obou na sobě nezávislých konfliktů tak vytváří bludný kruh výzev pro pragmatický vztah obou států, které spojuje především opozice proti Západu.

Šéf ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj tvrdí, že jeho jednotky postoupily v Rusku o dalšího 1,5 kilometru, celkově od 6. srpna do hloubky 35 kilometrů od hranic. Dobyly při tom 1150 kilometrů čtverečních a 82 obcí, vyčíslil Syrskyj. Oznámil také zřízení úřadu vojenské správy v okupované části Kurské oblasti, píše Reuters. Američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW) dříve uvedli, že postup Ukrajinců se zpomalil. Ruská vojska se naopak podle médií blíží k Pokrovsku v Doněcké oblasti, kde úřady vyzývají civilisty k evakuaci, píše server RBK-Ukrajina.

Ukrajinské jednotky v ruské Kurské oblasti dál postupují a plně ovládly okresní město Sudža, sdělil velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který zveřejnil video z porady s generálem. Západoruská Bělgorodská oblast, která s Kurskou oblastí sousedí, ve středu vyhlásila nouzovou situaci na regionální úrovni, oznámil tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov.

Ukrajinská armáda kontroluje 74 obcí v ruské Kurské oblasti a za den postoupila o jeden až tři kilometry, přičemž obsadila další území o rozloze 40 kilometrů čtverečních, řekl v úterý velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj v hlášení prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Ruské ministerstvo obrany naopak o něco dříve uvedlo, že ruské jednotky zabránily ukrajinské armádě proniknout hlouběji do Kurské oblasti. Litevský ministr obrany při návštěvě Kyjeva informoval, že Rusové přesouvají k místu bojů jednotky z Kaliningradské oblasti.