Jestliže Rusko nebude souhlasit s mírovou dohodou, která Ukrajině zajistí dlouhodobou nezávislost, mohou proti němu Spojené státy použít ekonomické i vojenské formy nátlaku, sdělil listu The Wall Street Journal (WSJ) americký viceprezident JD Vance. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov americkou stranu poprosil, aby svůj výrok vysvětlila.
USA mohou proti Rusku použít i vojenskou formu nátlaku, řekl Vance
„Existují samozřejmě vojenské nástroje nátlaku, které mohou Spojené státy proti (ruskému vůdci Vladimiru) Putinovi použít,“ upozornil Vance v rozhovoru s WSJ.
Mluvčí Kremlu Peskov reagoval slovy, že ruská strana dříve „takové formulace neslyšela“, a proto „očekáváme, že (během dalších kontaktů s Američany) dostaneme doplňující vysvětlení“.
Ve středu americký prezident Donald Trump oznámil, že si se šéfem Kremlu telefonoval a že se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.
Ve čtvrtek pak Trump řekl, že v pátek budou mít v Mnichově schůzku vysoce postavení zástupci Ruska, Ukrajiny a Spojených států, aby o ukončení války jednali. Ukrajinská strana později uvedla, že taková jednání jsou předčasná a že je nejprve třeba, aby USA, Evropa a Ukrajina zaujaly společný postoj. „Myslím, že z toho vzejde dohoda, která mnoho lidí šokuje,“ naznačil Vance v rozhovoru pro WSJ.
Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu prohlásil, že je „nerealistické“ očekávat, že se Ukrajina vrátí ke svým hranicím před rokem 2014. Tehdy Rusové v rozporu s mezinárodním právem obsadili ukrajinský poloostrov Krym, který okupují dodnes. Moskva plnohodnotnou invazi na Ukrajinu zahájila 24. února 2022.
Macron varuje před mírem znamenajícím kapitulaci
Francouzský prezident Emmanuel Macron naopak varoval před takovým mírovým uspořádáním, které by znamenalo kapitulaci Kyjeva, a zpochybnil, zda je Putin upřímně připraven uzavřít trvalé příměří v téměř tři roky trvající válce. Za Ukrajinu může o míru vyjednávat jedině její prezident Volodymyr Zelenskyj, zdůraznil šéf Elysejského paláce v rozhovoru pro Financial Times.
„Mír, který by byl kapitulací, by byl špatnou zprávou pro všechny, včetně Spojených států,“ varoval Macron s odkazem na možný postup Trumpa, pokud by zahájil jednání o příměří přímo s Putinem bez účasti Kyjeva.
„Jedinou otázkou v této fázi je, zda je Putin ochoten uzavřít příměří na upřímném, trvalém a udržitelném základě,“ řekl Macron.
Macron zdůraznil, že jedině Ukrajina může s Ruskem jednat o otázkách své svrchovanosti a územní celistvosti. Rovněž uvedl, že je třeba, aby Evropané společně zasedli k jednacímu stolu k rozhovorům o budoucí bezpečnostní architektuře kontinentu. „Je na mezinárodním společenství, se specifickou úlohou Evropanů, aby se diskutovalo o bezpečnostních zárukách a v širším smyslu o bezpečnostních pravidlech pro celý region. A zde musíme sehrát svou úlohu,“ zdůraznil Macron.
Francouzský prezident jako první státník zmínil možnost vyslání pozemních jednotek na Ukrajinu, aby v případě příměří zajistily její bezpečnost před Ruskem, připomíná AFP. Hegseth naopak zdůraznil, že bude na Evropanech, aby našli „robustní“ bezpečnostní záruky k udržení „trvalého“ míru, a vyloučil nasazení amerických vojáků na Ukrajině.
