Ruský prezident Vladimir Putin v neděli oznámil nečekanou rošádu v čele ministerstva obrany. Sergeje Šojgua, který míří do Rady bezpečnosti Ruské federace, nahradí dosavadní první místopředseda vlády Andrej Bělousov. Kdo je nový šéf resortu a co si od jeho jmenování Putin slibuje?
Ruskou obranu povede ekonom, workoholik a expert na technologické inovace Bělousov
Pětašedesátiletý Bělousov vystudoval s vyznamenáním ekonomickou fakultu na Moskevské státní univerzitě v roce 1981 a zastával už několik vrcholných funkcí. Byl ministrem hospodářství i poradcem ruského prezidenta pro ekonomické záležitosti. Agentura RIA Novosti poukazuje na skutečnost, že není voják, ale ekonom. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov to vysvětlil tím, že „dnes na bojišti vítězí ten, kdo je otevřenější inovacím a jejich uplatňování“. Agentura TASS zmiňuje i Bělousovovy znalosti ruského obranného průmyslu a nových technologií.
Financial Times naopak naznačuje, že skrze jmenování ekonoma, který v armádě nikdy nesloužil, chce mít Putin užší kontrolu nad rekordními ruskými výdaji na obranu ve výši 118,5 miliard dolarů (2,7 bilionu korun), a zároveň poddajného úředníka. „Je absolutně nezkorumpovatelný, čímž se liší od Šojgua a všech kolem něj,“ řekl zmíněnému deníku muž, který zná Putina i Bělousova desítky let.
„Bělousov nebude předstírat, že vede armádu jako generál s medailemi. Je to upřímný workoholik a Putin ho velmi dobře zná,“ dodal muž.
Podle amerického Institutu pro výzkum války (ISW) ho má Kreml v úmyslu pověřit integrací obranného průmyslu a odvětví napojených na ruský bezpečnostní aparát s širší domácí ekonomikou. Podobně to vidí i několik zdrojů obeznámených s děním na špičce ruské moci. Putin si podle nich dělá velké starosti kvůli korupci a zpronevěře peněz v armádě, konfliktům mezi ní a zástupci zbrojního průmyslu a neefektivitě ministerstva obrany jako celku.
ISW zároveň poukázal na Bělousovovy zkušenosti z různých ekonomických postů i jeho podíl na různých projektech pro inovace a vývoj dronů v rámci zbrojního průmyslu.
Resort pod Šojguovým vedením čelil obviněním z korupce, byrokratické těžkopádnosti a byl neustále pod palbou ostré kritiky ruských vojenských komentátorů. „Bělousov má pověst efektivního technokrata a podle dobře informovaných zdrojů má pozitivní vztahy s Putinem. Jeho důraz na technologické inovace a navýšení produkce ruských zbrojních firem, a to zejména dronů, bude pro ruské válečné úsilí mimořádně přínosný, protože Kreml musel v poslední době počítat s mezerami mezi výrobou dronů a skutečnou situací na bojišti,“ napsal ISW.
Loni v lednu Bělousov oznámil, že Rusko dokončilo projekt pro bezpilotní systémy, v rámci kterého bylo vyčleněno 696 miliard rublů (174,7 miliardy korun) s cílem vyrobit jich do roku 2030 každý rok 32 tisíc. „Putin má zřejmě v úmyslu využít Bělousovovy zkušenosti z vlády, aby propojil federální ekonomickou politiku s agendou ministerstva obrany, a plně tak mobilizoval ruský obranný průmysl ve větším měřítku a na delší dobu a integroval ho s domácí hospodářskou politikou. Takto vzniknou podmínky pro komplexnější hospodářskou mobilizaci, což svědčí o tom, že Kreml pokračuje v přípravách na dlouhou válku na Ukrajině,“ dodal ISW.
Redaktorka Deníku N Procházková o konci ruského ministra obrany Šojgua (zdroj: ČT24)
Redaktorka Deníku N Petra Procházková popsala Bělousova jako ekonoma, který měl v 90. letech docela dobré renomé. „Nepředstavuje žádný klan. On je opravdu člověkem Putina. Nepatří do žádné skupiny, v nichž je Patrušev, Šojgu nebo Lavrov. Své politické názory příliš neprezentuje, sám se označuje za introverta a nerad se ukazuje na veřejnosti,“ uvedla v rozhovoru pro Českou televizi.
Změny v ruské vládě přicházejí krátce poté, co se Putin ujal dalšího šestiletého mandátu v čele země. V březnu podle očekávání vyhrál „volby“, které ale byly podle západních zemí nesvobodné a chyběla v nich skutečná opozice. Na protest proti stavu demokracie v Rusku a jeho agresivní válce proti Ukrajině scházela na letošní inauguraci řada západních diplomatů, včetně zástupců Evropské unie, Spojených států amerických, Německa, Velké Británie nebo Česka.