Ruská tajná služba FSB zadržela Uzbeka, kterého podezírá z nastražení a odpálení bomby, jež v úterý zabila náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova. Muž se podle FSB přiznal, že pracoval pro ukrajinskou tajnou službu, která mu za atentát slíbila peníze a trvalý pobyt v Evropě, napsala agentura Reuters. Moskva chce o atentátu mluvit na zasedání Rady bezpečnosti OSN tento pátek, napsala agentura Reuters.
Atentátník je v našich rukách, tvrdí FSB po smrti ruského generála
Devětadvacetiletý cizinec podle tvrzení FSB uvedl, že před několika měsíci přijel do Moskvy na příkaz ukrajinských zpravodajských služeb. V metropoli si koupil elektrickou koloběžku, do které nastražil improvizované výbušné zařízení, a tu zaparkoval před vchodem do bytového domu, kde Kirillov bydlel. Jakmile generál opustil se svým asistentem budovu, Uzbek bombu na dálku odpálil, píše se v prohlášení tajné služby.
„Přijel jsem do Moskvy na příkaz ukrajinské tajné služby. Nastražil jsem (bombu) u domu generála. Když vyšel ven, stisknul jsem tlačítko,“ vypověděl podle ruských médií údajný atentátník Achmadžon Kurbonov.
Zpravodaj ČT v Moskvě Karel Rožánek k tomu poznamenal, že příjemci informací z ruských státem ovládaných médií se dozvěděli i o výši žoldu, za kterou měl údajný uzbecký nájemný vrah čin spáchat. Zadržený Uzbek podle ruských úřadů vypověděl, že mu ukrajinská kontrarozvědka SBU za útok slíbila 100 tisíc dolarů (necelých 2,4 milionu korun) a trvalý pobyt v neupřesněné zemi Evropské unie.
„Z pohledu průměrného Rusa jde o celoživotní úspory a VIP vstupenku do nepřátelského světa. Divák v ruské televizi často slyší o podobné odměně, kterou měli inkasovat zločinci najatí cizími silami, aby škodili jejich zemi. Vždy je sdělení doplněno záběry neohrožených agentů během zatčení nepřátel státu,“ uvedl Rožánek.
Deník Kommersant informoval, že ruští vyšetřovatelé zadrželi dalšího podezřelého, což ale podle Reuters nelze nezávisle potvrdit. Portál Baza zveřejnil záběry, u kterých uvádí, že je na nich zachycen výslech s podezřelým. Telegramový kanál má blízko k ruským bezpečnostním složkám. Pravost videa však nelze nezávisle ověřit.
Ukrajinská tajná služba SBU se v úterý k činu přiznala, za což Moskva pohrozila odplatou a obvinila spojence Kyjeva z podílu na incidentu.
Reakce USA a Velké Británie
„Vidíme, že kyjevský režim znovu převzal zodpovědnost za nový teroristický útok. Všechny tyto nuly z SBU a šílený režim v Kyjevě jsou nástroje spravované Anglosasy,“ řekla podle Reuters mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Anglosasy Rusko běžně označuje Spojené státy a Británii.
Americké ministerstvo zahraničí v úterý uvedlo, že Washington nemá s atentátem nic společného a ani o něm nevěděl. Mluvčí britského premiéra Keira Starmera řekl, že Kirillov „propagoval nezákonnou invazi a vnutil ukrajinskému lidu utrpení a smrt“, připomíná Reuters.
Ukrajinu z používání metod teroristů obvinil ve středu také mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. S patrnou narážkou na Kyjev dodal, že „objednavatelé zločinu jsou očividní“, napsala agentura TASS. Rusko podle Zacharovové incident nadnese na pátečním zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Ukrajina podezřívala Kirillova z toho, že nařídil použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům. Kyjev jej proto považoval za „zcela legitimní cíl“ v rámci války, kterou před téměř třemi lety rozpoutalo Rusko svou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu.
Redaktorka Deníku N Petra Procházková v pořadu Horizontu ČT24 uvedla, že většiny ruské veřejnosti se spáchání atentátu na generála netýká. Sociální dohodu mezi vládou a veřejností to tak nenarušuje. „Dohoda zhruba zní: Dobře. Vy si válčete, ale my za to nechceme nést žádnou zodpovědnost. Pokud se té války budeme účastnit, tak pouze za peníze, ale jinak to není naše věc.“ Rusové se tak podle redaktorky spíše utvrdí v tom, že jde o válku ruského vedení. „A ono za to bude potrestáno, nebo bude slavit vítězství.“
Putinovi se povedly dvě zásadní věci, říká Procházková
Procházková soudí, že se ruskému vládci Vladimiru Putinovi povedly dvě zásadní věci, které mu drží celou mocenskou strukturu pohromadě. Jedna je tradiční: rozšířený strach mezi představiteli především silových resortů. Takový, že vlastně ani žádné spiknutí není možné. Připomněla například čistku na ministerstvu obrany. „Strach v elitách je obrovský a nikdo se neodváží pozvednout hlas.“
Druhou věcí je, že „válka je vlastně výdělečná činnost pro řadu oligarchů i pro řadu občanů“. Zhruba třetina ruského obyvatelstva z války finančně profituje, soudí Procházková.
Horizont ČT24: Redaktorka Deníku N Petra Procházková nejen o atentátu na ruského generála (zdroj: ČT24)