Kyjev má potíže s identifikací chemických látek, z jejichž použití viní Rusko

Rusko podle Ukrajiny stále častěji ve válce nasazuje chemické zbraně. Tyto látky mají být používány převážně pomocí dronů s cílem vyhnat jednotky z jejich pozic a oslabit obranu. Kyjev přitom uvádí, že se potýká s vážnými problémy při identifikaci těchto chemických látek kvůli nedostatku moderních detektorů. Podle Ukrajiny byla u nejméně dvou vojáků potvrzena smrt na otravu plynem.

Ukrajina v porovnání s předchozími měsíci, kdy dokázala rozpoznat asi polovinu použitých chemikálií, není schopná identifikovat většinu používaných látek, uvedl ukrajinský plukovník Artem Vlasjuk. V říjnu byly z 323 zaznamenaných případů ruských chemických útoků téměř všechny incidenty, s výjimkou patnácti, označeny jako „neidentifikované“, uvedl 28. října pro Kyiv Independent.

Ruští vojáci údajně používají zakázané chemické látky s cílem zasít paniku mezi ukrajinskými silami. Využívat k tomu mají především drony, které shazují plynové granáty do krytů či zákopů, aby vyhnali ukrajinské vojáky do otevřeného prostoru, kde se stanou snadným cílem pro útok dronů nebo dělostřelectva.

Plíce v plamenech

Jeden z vojáků, který serveru Kyiv Independent popsal ruský únorový útok u města Časiv Jar, uvedl, že uvnitř zákopu bylo téměř nemožné se nadechnout. Měl pocit, jako by mu hořely plíce. Na rozdíl od svých spolubojovníků neměl při útoku nasazenou masku a ústa si zakrýval mokrými ubrousky, které měnil každých pět minut. „Věděl jsem, že kdybych usnul, neprobudil bych se,“ dodal.

K útoku, který Ihor zažil, došlo v období, kdy Moskva podle Kyjeva navýšila používání chemických látek na více než čtyři tisíce zaznamenaných případů od začátku otevřené ruské invaze v únoru 2022. Podle ukrajinské armády jde o výrazný nárůst oproti několika stům případů zaznamenaných do ledna 2024.

Kyjev uvádí, že přibližně dva tisíce vojáků vyhledalo po plynových útocích lékařskou péči, u nejméně dvou vojáků byla v červenci přímo potvrzena smrt na otravu plynem. Mnoho dalších případů však mohlo zůstat nezaznamenaných, jelikož vojáci byli zabiti nebo zraněni v důsledku dezorientace.

Nedostatek detektorů

Hlavním důvodem problémů s identifikací nebezpečných látek je absence sofistikovaných detektorů. Podle Vlasjuka potřebuje Kyjev „stovky“ komplexních detektorů, z nichž každý stojí přibližně 100 tisíc až 600 tisíc dolarů (v přepočtu tedy až téměř čtrnáct milionů korun). „Je to nebezpečné jak pro naše vojáky, tak pro Ukrajinu jako celek, který nebude schopen nic dokázat na mezinárodní úrovni,“ dodal.

Právě nedostatečný počet detektorů ztěžuje Ukrajině zaznamenávat, jaké konkrétní látky ruské jednotky nasazují, v jakém množství a v jakých částech frontové linie, dodal. Pro Kyjev je ale složité přimět Západ k dodání sofistikovaných detektorů, jelikož jiné dodávky, především munice, jsou považovány za důležitější.

Identifikace chemických látek za pomoci správných detektorů je přitom podle britského experta na chemické zbraně Hamishe de Bretton-Gordona „velmi snadná“. Odhadl, že Ukrajina by mohla potřebovat „několik stovek“ ručních detektorů, z nichž každý stojí zhruba 10 tisíc až 50 tisíc dolarů (v přepočtu tedy až téměř 1,2 milionu korun).

Dostupnost plynových masek

Svědectví ukrajinských vojáků odhalují, že se na chemické útoky necítí připraveni. Většina z desítek dotazovaných vojáků napříč frontou uvedla, že nedostala moderní plynovou masku. Řada z nich navíc sdělila, že je pro ně praktičtější nosit navíc munici nebo vodu než masku, která váží okolo kilogramu. „Je to jen další váha navíc,“ sdělil pěšák z 53. samostatné mechanizované brigády v Doněcké oblasti.

Vlasjuk uvedl, že Ukrajina obdržela od začátku roku téměř sto tisíc moderních bojových plynových masek od svých západních spojenců. Dodal, že k červenci zůstávalo v zásobách asi deset až patnáct procent dodaných masek. Rovněž odmítl, že by Ukrajina široce používala masky ze sovětské éry.

Americké ministerstvo obrany potvrdilo, že poskytlo „značné množství plynových masek a další ochranné vybavení, včetně obleků, které chrání před potenciálními chemickými a biologickými hrozbami ze strany Ruska“.

Obtížné předložení důkazů

Rozeznání konkrétních látek za pomoci detektorů by Ukrajincům mohlo umožnit poskytnou důkazy o válečných zločinech ze strany Ruska a pomoci i při léčbě zasažených vojáků. Od začátku otevřené invaze byly doposud identifikovány plyny, jako je CS-plyn, slzný plyn, amoniak a chlorpikrin. Další látky zůstávají nerozpoznané.

Ukrajina uvedla, že v červenci předložila OPCW „podrobné a faktické informace o hrubém porušování ustanovení Úmluvy o chemických zbraních ze strany Ruska“. Ve svém prohlášení zdůraznila, že Moskva „výrazně zvýšila používání chemických zbraní a látek pro potlačení nepokojů“ a na bojišti na ně „silně spoléhá“. Podle podpůrných sil ukrajinské armády nyní Rusko provádí třikrát více plynových útoků měsíčně než na začátku roku.

„Můžeme odhalit CS-plyn, ale pokud nepřítel použije něco složitějšího, novějšího nebo směs, která má podobné složení, ale není to CS-plyn, nemůžeme ji identifikovat,“ uvedl Vlasjuk s tím, že předložit tak důkazy západním spojencům a OPCW je obtížné.

Organizace v květnu uvedla, že se Rusko a Ukrajina vzájemně obviňují z používání chemických zbraní, ale že „informace poskytnuté organizaci z obou stran, spolu s informacemi, které má k dispozici, nejsou dostatečně podložené“.

Britský expert de Bretton-Gordon se obává, že Rusko by mohlo konflikt eskalovat k použití smrtelnějších chemických zbraní, a proto je podle něj důležité, aby mezinárodní společenství vyzvalo k zastavení jejich používání.

Sankce

Velká Británie uvalila na ruské jednotky pro radiologickou, chemickou a biologickou obranu a jejich velitele Igora Kirillova sankce, které se vztahují také na dvě vědecké laboratoře ruského ministerstva obrany.

Šéf britské diplomacie David Lammy uvedl, že jeho země nebude „nečinně přihlížet, jak Putin a jeho mafiánský stát hrubě porušují mezinárodní právo, včetně Úmluvy o chemických zbraních“. Ministr obrany John Healey při oznámení sankcí uvedl: „Náš vzkaz Putinovi a jeho režimu je jasný: Nemůžete porušovat mezinárodní právo, aniž byste čelili následkům.“ Dodal, že Velká Británie poskytuje Ukrajině důležité vybavení a školení na ochranu obyvatel proti chemickým zbraním.

Spojené státy v květnu obvinily ruské síly z použití nebezpečných chemikálií na Ukrajině, včetně „přípravků pro potlačení nepokojů“, jako je slzný plyn, a toxického dusivého chlorpikrinu. Kreml tehdejší obvinění odmítl jako „nepodložená“.

Chemické zbraně

OPCW je globální organizací, která dohlíží na implementaci Úmluvy o chemických zbraní (CWC). Podle organizace je chemická zbraň látka, která je použita k úmyslné smrti nebo poškození prostřednictvím svých toxických vlastností.

Látka chlorpikrin, kterou podle USA Rusko použilo k „vytlačení ukrajinských sil z opevněných pozic“, je olejová látka, která byla široce používána během první světové války. Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí (CDC) způsobuje podráždění plic, očí a kůže a může způsobit zvracení, nevolnost a průjem. Použití chemikálie ve válce je CWC výslovně zakázáno.

Američtí představitelé již dříve uvedli, že ruští vojáci během války na Ukrajině pravidelně používají slzný plyn. Ten je podle OPCW „považován za chemickou zbraň, pokud je použit jako prostředek války“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...