Kyjev má potíže s identifikací chemických látek, z jejichž použití viní Rusko

Rusko podle Ukrajiny stále častěji ve válce nasazuje chemické zbraně. Tyto látky mají být používány převážně pomocí dronů s cílem vyhnat jednotky z jejich pozic a oslabit obranu. Kyjev přitom uvádí, že se potýká s vážnými problémy při identifikaci těchto chemických látek kvůli nedostatku moderních detektorů. Podle Ukrajiny byla u nejméně dvou vojáků potvrzena smrt na otravu plynem.

Ukrajina v porovnání s předchozími měsíci, kdy dokázala rozpoznat asi polovinu použitých chemikálií, není schopná identifikovat většinu používaných látek, uvedl ukrajinský plukovník Artem Vlasjuk. V říjnu byly z 323 zaznamenaných případů ruských chemických útoků téměř všechny incidenty, s výjimkou patnácti, označeny jako „neidentifikované“, uvedl 28. října pro Kyiv Independent.

Ruští vojáci údajně používají zakázané chemické látky s cílem zasít paniku mezi ukrajinskými silami. Využívat k tomu mají především drony, které shazují plynové granáty do krytů či zákopů, aby vyhnali ukrajinské vojáky do otevřeného prostoru, kde se stanou snadným cílem pro útok dronů nebo dělostřelectva.

Plíce v plamenech

Jeden z vojáků, který serveru Kyiv Independent popsal ruský únorový útok u města Časiv Jar, uvedl, že uvnitř zákopu bylo téměř nemožné se nadechnout. Měl pocit, jako by mu hořely plíce. Na rozdíl od svých spolubojovníků neměl při útoku nasazenou masku a ústa si zakrýval mokrými ubrousky, které měnil každých pět minut. „Věděl jsem, že kdybych usnul, neprobudil bych se,“ dodal.

K útoku, který Ihor zažil, došlo v období, kdy Moskva podle Kyjeva navýšila používání chemických látek na více než čtyři tisíce zaznamenaných případů od začátku otevřené ruské invaze v únoru 2022. Podle ukrajinské armády jde o výrazný nárůst oproti několika stům případů zaznamenaných do ledna 2024.

Kyjev uvádí, že přibližně dva tisíce vojáků vyhledalo po plynových útocích lékařskou péči, u nejméně dvou vojáků byla v červenci přímo potvrzena smrt na otravu plynem. Mnoho dalších případů však mohlo zůstat nezaznamenaných, jelikož vojáci byli zabiti nebo zraněni v důsledku dezorientace.

Nedostatek detektorů

Hlavním důvodem problémů s identifikací nebezpečných látek je absence sofistikovaných detektorů. Podle Vlasjuka potřebuje Kyjev „stovky“ komplexních detektorů, z nichž každý stojí přibližně 100 tisíc až 600 tisíc dolarů (v přepočtu tedy až téměř čtrnáct milionů korun). „Je to nebezpečné jak pro naše vojáky, tak pro Ukrajinu jako celek, který nebude schopen nic dokázat na mezinárodní úrovni,“ dodal.

Právě nedostatečný počet detektorů ztěžuje Ukrajině zaznamenávat, jaké konkrétní látky ruské jednotky nasazují, v jakém množství a v jakých částech frontové linie, dodal. Pro Kyjev je ale složité přimět Západ k dodání sofistikovaných detektorů, jelikož jiné dodávky, především munice, jsou považovány za důležitější.

Identifikace chemických látek za pomoci správných detektorů je přitom podle britského experta na chemické zbraně Hamishe de Bretton-Gordona „velmi snadná“. Odhadl, že Ukrajina by mohla potřebovat „několik stovek“ ručních detektorů, z nichž každý stojí zhruba 10 tisíc až 50 tisíc dolarů (v přepočtu tedy až téměř 1,2 milionu korun).

Dostupnost plynových masek

Svědectví ukrajinských vojáků odhalují, že se na chemické útoky necítí připraveni. Většina z desítek dotazovaných vojáků napříč frontou uvedla, že nedostala moderní plynovou masku. Řada z nich navíc sdělila, že je pro ně praktičtější nosit navíc munici nebo vodu než masku, která váží okolo kilogramu. „Je to jen další váha navíc,“ sdělil pěšák z 53. samostatné mechanizované brigády v Doněcké oblasti.

Vlasjuk uvedl, že Ukrajina obdržela od začátku roku téměř sto tisíc moderních bojových plynových masek od svých západních spojenců. Dodal, že k červenci zůstávalo v zásobách asi deset až patnáct procent dodaných masek. Rovněž odmítl, že by Ukrajina široce používala masky ze sovětské éry.

Americké ministerstvo obrany potvrdilo, že poskytlo „značné množství plynových masek a další ochranné vybavení, včetně obleků, které chrání před potenciálními chemickými a biologickými hrozbami ze strany Ruska“.

Obtížné předložení důkazů

Rozeznání konkrétních látek za pomoci detektorů by Ukrajincům mohlo umožnit poskytnou důkazy o válečných zločinech ze strany Ruska a pomoci i při léčbě zasažených vojáků. Od začátku otevřené invaze byly doposud identifikovány plyny, jako je CS-plyn, slzný plyn, amoniak a chlorpikrin. Další látky zůstávají nerozpoznané.

Ukrajina uvedla, že v červenci předložila OPCW „podrobné a faktické informace o hrubém porušování ustanovení Úmluvy o chemických zbraních ze strany Ruska“. Ve svém prohlášení zdůraznila, že Moskva „výrazně zvýšila používání chemických zbraní a látek pro potlačení nepokojů“ a na bojišti na ně „silně spoléhá“. Podle podpůrných sil ukrajinské armády nyní Rusko provádí třikrát více plynových útoků měsíčně než na začátku roku.

„Můžeme odhalit CS-plyn, ale pokud nepřítel použije něco složitějšího, novějšího nebo směs, která má podobné složení, ale není to CS-plyn, nemůžeme ji identifikovat,“ uvedl Vlasjuk s tím, že předložit tak důkazy západním spojencům a OPCW je obtížné.

Organizace v květnu uvedla, že se Rusko a Ukrajina vzájemně obviňují z používání chemických zbraní, ale že „informace poskytnuté organizaci z obou stran, spolu s informacemi, které má k dispozici, nejsou dostatečně podložené“.

Britský expert de Bretton-Gordon se obává, že Rusko by mohlo konflikt eskalovat k použití smrtelnějších chemických zbraní, a proto je podle něj důležité, aby mezinárodní společenství vyzvalo k zastavení jejich používání.

Sankce

Velká Británie uvalila na ruské jednotky pro radiologickou, chemickou a biologickou obranu a jejich velitele Igora Kirillova sankce, které se vztahují také na dvě vědecké laboratoře ruského ministerstva obrany.

Šéf britské diplomacie David Lammy uvedl, že jeho země nebude „nečinně přihlížet, jak Putin a jeho mafiánský stát hrubě porušují mezinárodní právo, včetně Úmluvy o chemických zbraních“. Ministr obrany John Healey při oznámení sankcí uvedl: „Náš vzkaz Putinovi a jeho režimu je jasný: Nemůžete porušovat mezinárodní právo, aniž byste čelili následkům.“ Dodal, že Velká Británie poskytuje Ukrajině důležité vybavení a školení na ochranu obyvatel proti chemickým zbraním.

Spojené státy v květnu obvinily ruské síly z použití nebezpečných chemikálií na Ukrajině, včetně „přípravků pro potlačení nepokojů“, jako je slzný plyn, a toxického dusivého chlorpikrinu. Kreml tehdejší obvinění odmítl jako „nepodložená“.

Chemické zbraně

OPCW je globální organizací, která dohlíží na implementaci Úmluvy o chemických zbraní (CWC). Podle organizace je chemická zbraň látka, která je použita k úmyslné smrti nebo poškození prostřednictvím svých toxických vlastností.

Látka chlorpikrin, kterou podle USA Rusko použilo k „vytlačení ukrajinských sil z opevněných pozic“, je olejová látka, která byla široce používána během první světové války. Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí (CDC) způsobuje podráždění plic, očí a kůže a může způsobit zvracení, nevolnost a průjem. Použití chemikálie ve válce je CWC výslovně zakázáno.

Američtí představitelé již dříve uvedli, že ruští vojáci během války na Ukrajině pravidelně používají slzný plyn. Ten je podle OPCW „považován za chemickou zbraň, pokud je použit jako prostředek války“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 14 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 5 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...