Kyjev má potíže s identifikací chemických látek, z jejichž použití viní Rusko

Rusko podle Ukrajiny stále častěji ve válce nasazuje chemické zbraně. Tyto látky mají být používány převážně pomocí dronů s cílem vyhnat jednotky z jejich pozic a oslabit obranu. Kyjev přitom uvádí, že se potýká s vážnými problémy při identifikaci těchto chemických látek kvůli nedostatku moderních detektorů. Podle Ukrajiny byla u nejméně dvou vojáků potvrzena smrt na otravu plynem.

Ukrajina v porovnání s předchozími měsíci, kdy dokázala rozpoznat asi polovinu použitých chemikálií, není schopná identifikovat většinu používaných látek, uvedl ukrajinský plukovník Artem Vlasjuk. V říjnu byly z 323 zaznamenaných případů ruských chemických útoků téměř všechny incidenty, s výjimkou patnácti, označeny jako „neidentifikované“, uvedl 28. října pro Kyiv Independent.

Ruští vojáci údajně používají zakázané chemické látky s cílem zasít paniku mezi ukrajinskými silami. Využívat k tomu mají především drony, které shazují plynové granáty do krytů či zákopů, aby vyhnali ukrajinské vojáky do otevřeného prostoru, kde se stanou snadným cílem pro útok dronů nebo dělostřelectva.

Plíce v plamenech

Jeden z vojáků, který serveru Kyiv Independent popsal ruský únorový útok u města Časiv Jar, uvedl, že uvnitř zákopu bylo téměř nemožné se nadechnout. Měl pocit, jako by mu hořely plíce. Na rozdíl od svých spolubojovníků neměl při útoku nasazenou masku a ústa si zakrýval mokrými ubrousky, které měnil každých pět minut. „Věděl jsem, že kdybych usnul, neprobudil bych se,“ dodal.

K útoku, který Ihor zažil, došlo v období, kdy Moskva podle Kyjeva navýšila používání chemických látek na více než čtyři tisíce zaznamenaných případů od začátku otevřené ruské invaze v únoru 2022. Podle ukrajinské armády jde o výrazný nárůst oproti několika stům případů zaznamenaných do ledna 2024.

Kyjev uvádí, že přibližně dva tisíce vojáků vyhledalo po plynových útocích lékařskou péči, u nejméně dvou vojáků byla v červenci přímo potvrzena smrt na otravu plynem. Mnoho dalších případů však mohlo zůstat nezaznamenaných, jelikož vojáci byli zabiti nebo zraněni v důsledku dezorientace.

Nedostatek detektorů

Hlavním důvodem problémů s identifikací nebezpečných látek je absence sofistikovaných detektorů. Podle Vlasjuka potřebuje Kyjev „stovky“ komplexních detektorů, z nichž každý stojí přibližně 100 tisíc až 600 tisíc dolarů (v přepočtu tedy až téměř čtrnáct milionů korun). „Je to nebezpečné jak pro naše vojáky, tak pro Ukrajinu jako celek, který nebude schopen nic dokázat na mezinárodní úrovni,“ dodal.

Právě nedostatečný počet detektorů ztěžuje Ukrajině zaznamenávat, jaké konkrétní látky ruské jednotky nasazují, v jakém množství a v jakých částech frontové linie, dodal. Pro Kyjev je ale složité přimět Západ k dodání sofistikovaných detektorů, jelikož jiné dodávky, především munice, jsou považovány za důležitější.

Identifikace chemických látek za pomoci správných detektorů je přitom podle britského experta na chemické zbraně Hamishe de Bretton-Gordona „velmi snadná“. Odhadl, že Ukrajina by mohla potřebovat „několik stovek“ ručních detektorů, z nichž každý stojí zhruba 10 tisíc až 50 tisíc dolarů (v přepočtu tedy až téměř 1,2 milionu korun).

Dostupnost plynových masek

Svědectví ukrajinských vojáků odhalují, že se na chemické útoky necítí připraveni. Většina z desítek dotazovaných vojáků napříč frontou uvedla, že nedostala moderní plynovou masku. Řada z nich navíc sdělila, že je pro ně praktičtější nosit navíc munici nebo vodu než masku, která váží okolo kilogramu. „Je to jen další váha navíc,“ sdělil pěšák z 53. samostatné mechanizované brigády v Doněcké oblasti.

Vlasjuk uvedl, že Ukrajina obdržela od začátku roku téměř sto tisíc moderních bojových plynových masek od svých západních spojenců. Dodal, že k červenci zůstávalo v zásobách asi deset až patnáct procent dodaných masek. Rovněž odmítl, že by Ukrajina široce používala masky ze sovětské éry.

Americké ministerstvo obrany potvrdilo, že poskytlo „značné množství plynových masek a další ochranné vybavení, včetně obleků, které chrání před potenciálními chemickými a biologickými hrozbami ze strany Ruska“.

Obtížné předložení důkazů

Rozeznání konkrétních látek za pomoci detektorů by Ukrajincům mohlo umožnit poskytnou důkazy o válečných zločinech ze strany Ruska a pomoci i při léčbě zasažených vojáků. Od začátku otevřené invaze byly doposud identifikovány plyny, jako je CS-plyn, slzný plyn, amoniak a chlorpikrin. Další látky zůstávají nerozpoznané.

Ukrajina uvedla, že v červenci předložila OPCW „podrobné a faktické informace o hrubém porušování ustanovení Úmluvy o chemických zbraních ze strany Ruska“. Ve svém prohlášení zdůraznila, že Moskva „výrazně zvýšila používání chemických zbraní a látek pro potlačení nepokojů“ a na bojišti na ně „silně spoléhá“. Podle podpůrných sil ukrajinské armády nyní Rusko provádí třikrát více plynových útoků měsíčně než na začátku roku.

„Můžeme odhalit CS-plyn, ale pokud nepřítel použije něco složitějšího, novějšího nebo směs, která má podobné složení, ale není to CS-plyn, nemůžeme ji identifikovat,“ uvedl Vlasjuk s tím, že předložit tak důkazy západním spojencům a OPCW je obtížné.

Organizace v květnu uvedla, že se Rusko a Ukrajina vzájemně obviňují z používání chemických zbraní, ale že „informace poskytnuté organizaci z obou stran, spolu s informacemi, které má k dispozici, nejsou dostatečně podložené“.

Britský expert de Bretton-Gordon se obává, že Rusko by mohlo konflikt eskalovat k použití smrtelnějších chemických zbraní, a proto je podle něj důležité, aby mezinárodní společenství vyzvalo k zastavení jejich používání.

Sankce

Velká Británie uvalila na ruské jednotky pro radiologickou, chemickou a biologickou obranu a jejich velitele Igora Kirillova sankce, které se vztahují také na dvě vědecké laboratoře ruského ministerstva obrany.

Šéf britské diplomacie David Lammy uvedl, že jeho země nebude „nečinně přihlížet, jak Putin a jeho mafiánský stát hrubě porušují mezinárodní právo, včetně Úmluvy o chemických zbraních“. Ministr obrany John Healey při oznámení sankcí uvedl: „Náš vzkaz Putinovi a jeho režimu je jasný: Nemůžete porušovat mezinárodní právo, aniž byste čelili následkům.“ Dodal, že Velká Británie poskytuje Ukrajině důležité vybavení a školení na ochranu obyvatel proti chemickým zbraním.

Spojené státy v květnu obvinily ruské síly z použití nebezpečných chemikálií na Ukrajině, včetně „přípravků pro potlačení nepokojů“, jako je slzný plyn, a toxického dusivého chlorpikrinu. Kreml tehdejší obvinění odmítl jako „nepodložená“.

Chemické zbraně

OPCW je globální organizací, která dohlíží na implementaci Úmluvy o chemických zbraní (CWC). Podle organizace je chemická zbraň látka, která je použita k úmyslné smrti nebo poškození prostřednictvím svých toxických vlastností.

Látka chlorpikrin, kterou podle USA Rusko použilo k „vytlačení ukrajinských sil z opevněných pozic“, je olejová látka, která byla široce používána během první světové války. Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí (CDC) způsobuje podráždění plic, očí a kůže a může způsobit zvracení, nevolnost a průjem. Použití chemikálie ve válce je CWC výslovně zakázáno.

Američtí představitelé již dříve uvedli, že ruští vojáci během války na Ukrajině pravidelně používají slzný plyn. Ten je podle OPCW „považován za chemickou zbraň, pokud je použit jako prostředek války“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Itálské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 3 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 5 hhodinami

Rusko podniklo další masivní útok na ukrajinskou energetiku, uvedl Šmyhal

Rusko v noci na sobotu podniklo další rozsáhlý úder na ukrajinská energetická zařízení, útok pokračuje, uvedl ráno ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Energetici jsou podle něj připraveni zahájit opravy, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Rusové použili přes čtyři sta dronů a přibližně čtyřicet střel různého typu, škody jsou ve Volyňské, Ivano-Frankivské, Lvovské a Rivnenské oblasti, upřesnil posléze prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X.
09:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Japonská „Železná lady“ chce posílit armádu a nabudit ekonomiku

Japonsko čekají v neděli předčasné parlamentní volby. Premiérka Sanae Takaičiová přezdívaná Železná lady si od nich slibuje silný mandát k prosazení hospodářských reforem. Japonská ekonomika dlouhodobě stagnuje, mzdy klesají a jen oslabil. Stárnoucí národ trápí rostoucí životní náklady, Takaičiová chce proto ulevit domácnostem, podle expertů tím ale stát ještě víc zadluží. Otázkou zůstává, zda se premiérka pokusí v době napjatých vztahů s Čínou a zbrojení změnit pacifistickou ústavu.
před 10 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 11 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 15 hhodinami
Načítání...