FSB strana 2 z 4

Ozbrojenou skupinu Konvoj zformoval Ruskem dosazený správce Krymu Sergej Aksjonov. Má se postavit očekávané ukrajinské protiofenzivě, která se může pokusit o získání přístupu na poloostrov, jenž Rusko nezákonně anektovalo v roce 2014. Šéfovi Krymu pomohl i Jevgenij Prigožin – z jeho wagnerovců pochází i velitel Konvoje, který byl zapletený do vražd novinářů a má vazby Gazprom. Konvoj však není jedinou ozbrojenou skupinou, která má bránit Krym. Odlišné mocenské zájmy jejich vůdců však nakonec mohou být slabinou.

Západoruská Bělgorodská oblast zrušila režim protiteroristické operace, který zavedla v pondělí v souvislosti s bojem proti jednotkám, které na její území pronikly z Ukrajiny. Informoval o tom gubernátor Vjačeslav Gladkov. Ruské ministerstvo obrany už dříve uvedlo, že se ruským silám podařilo zpátky na Ukrajinu zatlačit zbytky jednotek, které do oblasti pronikly v pondělí. Přes sedmdesát bojovníků podle něj „bylo zlikvidováno“.  Velitel jedné z útočících skupin ale tvrdí, že akce pokračuje. Ve válečných podmínkách nelze taková tvrzení bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Ruská Belgorodská oblast, která hraničí s Ukrajinou, zavedla podle tamních úřadů režim protiteroristické operace. Pojí se s ním speciální opatření a dočasná omezení. Zpráva přichází poté, co v místě došlo k bojům. Oblast hlásila ostřelování, osm lidí je prý zraněných. Kreml během dne tvrdil, že do regionu pronikly ukrajinské diverzní skupiny. Kyjev spojitost s událostmi v Belgorodské oblasti odmítl. Na několika místech podle něj měla zaútočit legie Svoboda Rusku, což jsou Rusové bojující na straně Kyjeva. Informace však nelze nezávisle ověřit.

Ukrajinské protiútoky vytlačily ruské síly z některých okupovaných pozic v Bachmutu v Doněcké oblasti, tvrdí velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Připouští zároveň, že situace ve městě, které se už řadu měsíců snaží dobýt ruská vojska, zůstává složitá. Rusko v noci na Ukrajinu útočilo raketami, zásahy hlásí například město Pavlohrad.

Zadržení amerického novináře Evana Gershkoviche osobně schválil ruský vládce Vladimir Putin, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Jedenatřicetiletý novinář listu Wall Street Journal (WSJ) čelí obvinění ze špionáže, za což mu hrozí až dvacet let odnětí svobody. V rusko-amerických vztazích je to první podobný případ za téměř čtyřicet let. O výměně Gershkoviche za ruského vězně bude prý Rusko uvažovat nejdříve po soudním procesu.

Spojené státy oficiálně rozhodly, že Rusko „neprávem zadrželo“ reportéra listu Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche. Oznámil to šéf americké diplomacie Antony Blinken. Případ novináře, který byl v Rusku zatčen a obviněn ze špionáže, si nyní přebírá zvláštní úřad ministerstva zahraničí, napsala agentura AP.

Ruští vyšetřovatelé obvinili novináře amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche ze špionáže. S odvoláním na svůj zdroj to uvedla agentura Interfax. Novinář podle agentury TASS veškerá obvinění kategoricky odmítl a uvedl, že se v zemi zabýval pouze novinářskou činností.

Ruská média s odvoláním na tajnou službu FSB, jejíž součástí je i pohraniční stráž, ohlásila, že se v ruské Brjanské oblasti na hranicích s Ukrajinou zřítilo lehké ukrajinské letadlo. Pilota údajně zajali ruští pohraničníci.

Rusko se snažilo posílit svou síť špionů na Ukrajině už v letech předcházejících loňské masivní invazi. Podle webu Ukrajinska pravda se agenti z ruské tajné služby FSB podílejí na teroristických i kybernetických útocích, dosazují své lidi do okupačních správ, a navíc verbují do svých řad Ukrajince ochotné infiltrovat se do institucí či armády, odkud mohou poskytnout Moskvě citlivé informace. Nepodařený začátek velké invaze ukázal, že FSB možná nedokázala odhadnout, jak úporně se Ukrajinci budou bránit. Pravděpodobnější však je, že se ruští zpravodajci obávali reakce šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Norská policie začala vyslýchat zadrženého příslušníka ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, který do země nedávno uprchl. Podle právníků je ochotný svědčit o zvěrstvech, které wagnerovci na Ukrajině páchají. V Rusku by mu za jeho slova nejspíš hrozila smrt, norské úřady ale deportaci neplánují. Z bezpečnostních důvodů ho přesunuly do věznice nedaleko Osla.

Zatímco Ukrajinu ve válce proti ruským okupantům podporuje řada západních zemí, Rusko má jen omezené množství spojenců. Mezi nejvýznamnější patří Bělorusko, které s Ukrajinou sousedí. Moskvě poskytlo své území k vedení operací proti Kyjevu a okupačním silám dodává vojenské vybavení. Kreml však na Minsk zřejmě tlačí k většímu zapojení do konfliktu. Ukrajinské tajné služby mluví o hrozbě útoku pod falešnou vlajkou na běloruskou jadernou elektrárnu nebo o podezřelém úmrtí běloruského ministra zahraničí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj popřel účast Kyjeva na výbuchu, který vážně poškodil Krymský most (označovaný také Kerčský), spojující Rusko s anektovaným ukrajinským Krymským poloostrovem. V televizním rozhovoru naznačil, že v pozadí výbuchu mohla být rivalita mezi ruskou armádou a tajnými službami. Moskva připsala explozi ukrajinské rozvědce.

Rusko předložilo vlastní verzi víkendového incidentu na Kerčském mostě, který zemi spojuje s anektovaným Krymem. Tajná služba FSB oznámila, že zadržela pět Rusů a tři občany Ukrajiny a Arménie, jež z útoku podezřívá. Za organizátora označila šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova.

Ruská tajná služba FSB podle agentury RIA Novosti zadržela ve Vladivostoku na východě Ruska kvůli údajné špionáži japonského konzula. Diplomat Tacunori Motoki byl posléze Moskvou označen za nežádoucí osobu. Zpráva o jeho zadržení přišla jen několik hodin poté, co Japonsko oznámilo další zpřísnění svých protiruských sankcí.

Zaměstnance českého ministerstva zahraničí, který roky vynášel informace pro ruskou civilní rozvědku, měl podle informací ČT nakontaktovat ruský rozvědčík v Africe. Pracovníka s nejvyšším stupněm prověrky odhalila Bezpečnostní informační služba (BIS), jak napsal Deník N. Na ministerstvu už skončil.

Soud v Minsku v pondělí udělil tresty až jedenácti let vězení pěti lidem, které běloruská prokuratura obvinila z pokusu o státní převrat. Mezi odsouzenými je šéf opoziční strany, politolog či právník s americkým pasem, informovala lidskoprávní organizace Vjasna.

Za vraždou Darji Duginové je ruská tajná služba FSB, ukrajinské zpravodajské služby takto nepracují, uvedl tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Reagoval tak na  pondělní závěry ruské FSB, která z atentátu naopak obvinila ukrajinské zpravodajské služby. Dcera ultranacionalistického ideologa Alexandra Dugina zemřela ve středu při explozi auta nedaleko Moskvy.

Když 24. února odpoledne dorazila první obrněná vozidla ruské invazní armády do černobylské jaderné elektrárny, narazila zde na ukrajinskou jednotku pověřenou obranou tohoto nechvalně proslulého zařízení. Za necelé dvě hodiny a bez boje však 169 členů ukrajinské Národní gardy složilo zbraně. Rusko ovládlo Černobyl, kde jsou uloženy tuny jaderného odpadu a který je klíčovým místem pro další postup na Kyjev. Vyšetřování agentury Reuters zjistilo, že tento ruský úspěch nebyl náhodou, ale součástí dlouholeté kremelské operace. Ta se zaměřila na infiltraci ukrajinského státu tajnými agenty.

Ruský kritik Kremlu Alexej Navalnyj na Twitteru v pátek popsal podmínky v trestanecké kolonii, kam byl převezen minulý měsíc. Uvedl například, že v rámci „výchovných aktivit“ musí dlouho sedět na tvrdé lavici pod portrétem ruského prezidenta Vladimira Putina nebo šít na šicím stroji. Letos v březnu byl Navalnyj odsouzen k devítiletému trestu za podvod a pohrdání soudem. Ještě dříve mu justice vyměřila 2,5 roku vězení kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku za údajnou zpronevěru. Podle Navalného jsou obvinění vykonstruovaná a mají za cíl zmařit jeho politické ambice.

V ruské Bělgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou v noci hořel muniční sklad. Informoval o tom tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Podle něj nedošlo k civilním obětem ani poškození obytných domů.

Ruskému aktivistovi Vladimiru Osečkinovi je příkaz k zatčení, který na něj vydalo ruské ministerstvo vnitra, k smíchu. Denně totiž žije s tím, že ho mohou kdykoliv zavraždit. Jeho projekt Gulagu.net odhaluje informace, které se nikdo nikdy dozvědět neměl – o týrání, korupci a vraždění v ruských věznicích. Ve své práci pokračuje z francouzského exilu a stále věří, že v Rusku brzy nastane změna režimu.

Invaze na Ukrajinu, kterou Moskva zahájila 24. února, poškodila ruskou armádu a zničila její ekonomiku. A značné škody utrpěla i ruská špionážní síť, píše zpravodajský server The Economist. Zatím poslední zemí, která vyhostila podezřelé ruské zpravodajské důstojníky, se stalo Rakousko, které bylo po mnoho let centrem ruské špionáže. Tím se celkový počet ruských úředníků vyhoštěných z Ameriky a Evropy od začátku války na Ukrajině zvýšil na více než čtyři stovky.

Hackeři napojení na ruské zpravodajské služby FSB a GRU se úspěšně nabourali do IT systému maďarského ministerstva zahraničí a dostali se k vnitřní komunikaci zahrnující i citlivé dokumenty NATO či EU. Píše o tom maďarský investigativní web Direkt36. Podle něj vláda útok odhalila až po několika letech. Ani poté však pracovníky ministerstva nevarovala, ani o napadení neinformovala západní spojence či veřejnost. Na hrozbu své zahraniční kolegy upozornila jen maďarská kontrarozvědka.

Ruského opozičního politika Borise Němcova, který byl v roce 2015 zastřelen v Moskvě, téměř rok před smrtí sledoval agent ruské tajné služby FSB. Zjistili to investigativní novináři serverů Bellingcat, BBC a The Insider. Zavražděného opozičníka podle nich sledoval agent patřící ke stejnému oddělení FSB, které Bellingcat už dříve spojil s otravou dalších výrazných opozičních postav, včetně Alexeje Navalného. Úřady zapojení odmítají.