FSB strana 2 z 3

Norská policie začala vyslýchat zadrženého příslušníka ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, který do země nedávno uprchl. Podle právníků je ochotný svědčit o zvěrstvech, které wagnerovci na Ukrajině páchají. V Rusku by mu za jeho slova nejspíš hrozila smrt, norské úřady ale deportaci neplánují. Z bezpečnostních důvodů ho přesunuly do věznice nedaleko Osla.

Zatímco Ukrajinu ve válce proti ruským okupantům podporuje řada západních zemí, Rusko má jen omezené množství spojenců. Mezi nejvýznamnější patří Bělorusko, které s Ukrajinou sousedí. Moskvě poskytlo své území k vedení operací proti Kyjevu a okupačním silám dodává vojenské vybavení. Kreml však na Minsk zřejmě tlačí k většímu zapojení do konfliktu. Ukrajinské tajné služby mluví o hrozbě útoku pod falešnou vlajkou na běloruskou jadernou elektrárnu nebo o podezřelém úmrtí běloruského ministra zahraničí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj popřel účast Kyjeva na výbuchu, který vážně poškodil Krymský most (označovaný také Kerčský), spojující Rusko s anektovaným ukrajinským Krymským poloostrovem. V televizním rozhovoru naznačil, že v pozadí výbuchu mohla být rivalita mezi ruskou armádou a tajnými službami. Moskva připsala explozi ukrajinské rozvědce.

Rusko předložilo vlastní verzi víkendového incidentu na Kerčském mostě, který zemi spojuje s anektovaným Krymem. Tajná služba FSB oznámila, že zadržela pět Rusů a tři občany Ukrajiny a Arménie, jež z útoku podezřívá. Za organizátora označila šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova.

Ruská tajná služba FSB podle agentury RIA Novosti zadržela ve Vladivostoku na východě Ruska kvůli údajné špionáži japonského konzula. Diplomat Tacunori Motoki byl posléze Moskvou označen za nežádoucí osobu. Zpráva o jeho zadržení přišla jen několik hodin poté, co Japonsko oznámilo další zpřísnění svých protiruských sankcí.

Zaměstnance českého ministerstva zahraničí, který roky vynášel informace pro ruskou civilní rozvědku, měl podle informací ČT nakontaktovat ruský rozvědčík v Africe. Pracovníka s nejvyšším stupněm prověrky odhalila Bezpečnostní informační služba (BIS), jak napsal Deník N. Na ministerstvu už skončil.

Soud v Minsku v pondělí udělil tresty až jedenácti let vězení pěti lidem, které běloruská prokuratura obvinila z pokusu o státní převrat. Mezi odsouzenými je šéf opoziční strany, politolog či právník s americkým pasem, informovala lidskoprávní organizace Vjasna.

Za vraždou Darji Duginové je ruská tajná služba FSB, ukrajinské zpravodajské služby takto nepracují, uvedl tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Reagoval tak na  pondělní závěry ruské FSB, která z atentátu naopak obvinila ukrajinské zpravodajské služby. Dcera ultranacionalistického ideologa Alexandra Dugina zemřela ve středu při explozi auta nedaleko Moskvy.

Když 24. února odpoledne dorazila první obrněná vozidla ruské invazní armády do černobylské jaderné elektrárny, narazila zde na ukrajinskou jednotku pověřenou obranou tohoto nechvalně proslulého zařízení. Za necelé dvě hodiny a bez boje však 169 členů ukrajinské Národní gardy složilo zbraně. Rusko ovládlo Černobyl, kde jsou uloženy tuny jaderného odpadu a který je klíčovým místem pro další postup na Kyjev. Vyšetřování agentury Reuters zjistilo, že tento ruský úspěch nebyl náhodou, ale součástí dlouholeté kremelské operace. Ta se zaměřila na infiltraci ukrajinského státu tajnými agenty.

Ruský kritik Kremlu Alexej Navalnyj na Twitteru v pátek popsal podmínky v trestanecké kolonii, kam byl převezen minulý měsíc. Uvedl například, že v rámci „výchovných aktivit“ musí dlouho sedět na tvrdé lavici pod portrétem ruského prezidenta Vladimira Putina nebo šít na šicím stroji. Letos v březnu byl Navalnyj odsouzen k devítiletému trestu za podvod a pohrdání soudem. Ještě dříve mu justice vyměřila 2,5 roku vězení kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku za údajnou zpronevěru. Podle Navalného jsou obvinění vykonstruovaná a mají za cíl zmařit jeho politické ambice.

V ruské Bělgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou v noci hořel muniční sklad. Informoval o tom tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Podle něj nedošlo k civilním obětem ani poškození obytných domů.

Ruskému aktivistovi Vladimiru Osečkinovi je příkaz k zatčení, který na něj vydalo ruské ministerstvo vnitra, k smíchu. Denně totiž žije s tím, že ho mohou kdykoliv zavraždit. Jeho projekt Gulagu.net odhaluje informace, které se nikdo nikdy dozvědět neměl – o týrání, korupci a vraždění v ruských věznicích. Ve své práci pokračuje z francouzského exilu a stále věří, že v Rusku brzy nastane změna režimu.

Invaze na Ukrajinu, kterou Moskva zahájila 24. února, poškodila ruskou armádu a zničila její ekonomiku. A značné škody utrpěla i ruská špionážní síť, píše zpravodajský server The Economist. Zatím poslední zemí, která vyhostila podezřelé ruské zpravodajské důstojníky, se stalo Rakousko, které bylo po mnoho let centrem ruské špionáže. Tím se celkový počet ruských úředníků vyhoštěných z Ameriky a Evropy od začátku války na Ukrajině zvýšil na více než čtyři stovky.

Hackeři napojení na ruské zpravodajské služby FSB a GRU se úspěšně nabourali do IT systému maďarského ministerstva zahraničí a dostali se k vnitřní komunikaci zahrnující i citlivé dokumenty NATO či EU. Píše o tom maďarský investigativní web Direkt36. Podle něj vláda útok odhalila až po několika letech. Ani poté však pracovníky ministerstva nevarovala, ani o napadení neinformovala západní spojence či veřejnost. Na hrozbu své zahraniční kolegy upozornila jen maďarská kontrarozvědka.

Ruského opozičního politika Borise Němcova, který byl v roce 2015 zastřelen v Moskvě, téměř rok před smrtí sledoval agent ruské tajné služby FSB. Zjistili to investigativní novináři serverů Bellingcat, BBC a The Insider. Zavražděného opozičníka podle nich sledoval agent patřící ke stejnému oddělení FSB, které Bellingcat už dříve spojil s otravou dalších výrazných opozičních postav, včetně Alexeje Navalného. Úřady zapojení odmítají.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotním projevu uvedl, že nemůžou snížit intenzitu bojů kvůli tomu, že Moskva do země posílá další jednotky. Ztráty ruské armády jsou podle něj největší za poslední desetiletí. Vyzval také mezinárodní společenství, aby pomohlo dosáhnout propuštění starosty obsazeného Melitopolu, kterého podle Kyjeva unesli ruští vojáci. V hodinu a čtvrt dlouhém telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyzvali německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron k okamžitému příměří. Podle amerických analytiků začal Putin s čistkami v armádě a tajných službách.

Berlínský soud uložil 56letému ruskému občanovi Vadimu Krasikovovi doživotní trest vězení za vraždu Čečence s gruzínským občanstvím, která se stala v roce 2019. Kromě toho soud dospěl k závěru, že Rus byl usvědčen z nelegálního držení zbraní. Německé nejvyšší státní zastupitelství je přesvědčeno, že si vraždu objednala Moskva, která to ale odmítá. Soud konstatoval, že ruské úřady se rozhodly gruzínského občana „zlikvidovat“. Německo v souvislosti s tím vypoví dvojici zaměstnanců ruského velvyslanectví. To rozsudek označilo za neobjektivní a politicky motivovaný.

V říjnu byl před ruským velvyslanectvím v Berlíně nalezen mrtvý ruský diplomat. Muž, který zemřel za nevyjasněných okolností, podle přesvědčení německé rozvědky pracoval pro ruskou tajnou službu FSB, napsal německý list Der Spiegel.

Ruské úřady začaly vyšetřovat zprávy o mučení ve věznicích poté, co se na veřejnost dostalo video zachycující znásilňování spoutaného vězně ve vězeňské nemocnici v Saratovské oblasti. V sedmi případech probíhá trestní stíhání a ředitel věznice odstoupil, uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

Rusko je odpovědné za smrt svého zběhlého agenta Alexandra Litviněnka v jeho londýnském exilu v roce 2006. Uvedl to ve verdiktu Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Bývalý agent ruské tajné služby FSB a kritik prezidenta Vladimira Putina byl otráven vzácným radioaktivním izotopem polonia 210. Moskva považuje závěry soudu za neopodstatněné. Britové mezitím začali stíhat třetího Rusa, kterého podezírají z pokusu o zabití dalšího zběhlého agenta Sergeje Skripala. Moskva obvinění odmítla.

Policie zadržela v Moskvě v sobotu večer dvanáct novinářů, kteří před sídlem tajné služby FSB protestovali proti zařazování ruských nezávislých médií na seznam „zahraničních agentů“. Všichni kromě jednoho, který strávil noc na policejní stanici, byli opět propuštěni, informoval list Kommersant.

Ruská tajná služba FSB zadržela generálního ředitele a hlavního konstruktéra Podniku pro výzkum a vývoj hypersonických systémů Alexandra Kuranova. S odvoláním na svůj zdroj z bezpečnostních složek to oznámila státní agentura TASS. Mezitím soud vyhověl žádosti vyšetřovatelů FSB a na Kuranova, podezřelého z vlastizrady, uvalil dvouměsíční vazbu, uvedla agentura Interfax.

Německé úřady zadržely Brita podezřelého ze špionáže ve prospěch Ruska. David S. byl zaměstnancem britského velvyslanectví v Berlíně, sdělilo spolkové státní zastupitelství. Britská policie podle agentury Reuters uvedla, že zadrženému muži je 57 let.

Agenti ruské tajné služby FSB v Petrohradě zadrželi estonského konzula, který podle nich získával utajované informace od ruského občana. S odvoláním na FSB o tom informovala ruská tisková agentura TASS. Podle Tallinu se jedná o provokaci ze strany Moskvy.