Ústavní soud (ÚS) zrušil část vyhlášky Krásné Lípy na Děčínsku, která zvýhodňovala rezidenty oproti chatařům. Majitelé rekreačních objektů podle ní měli platit za komunální odpad skoro dvojnásobek oproti lidem, kteří mají ve městě trvalý pobyt. Návrh na zrušení vyhlášky podalo ministerstvo vnitra. Podle něj šlo o diskriminaci. Už loni v květnu resort platnost předpisu pozastavil. Ústavní soud nebyl při rozhodování jednotný. Starosta města Jan Kolář (nestr.) řekl, že zastupitelstvo bude schvalovat úpravu vyhlášky.
„Přihlášení fyzické osoby k trvalému pobytu v obci neznamená, že tato osoba bez dalšího produkuje méně či více odpadu, protože toto kritérium ze své podstaty (obecně) nezohledňuje, kde a jakým způsobem osoba skutečně žije,“ stojí v nálezu ÚS.
Poplatek za odpad činí podle vyhlášky 1100 korun za rok. Zároveň však vyhláška stanovila slevu 440 korun pro lidi, kteří jsou přihlášeni k pobytu v Krásné Lípě. V praxi tak rezidenti platili 660 korun, zatímco majitelé rekreačních objektů, v nichž není nikdo přihlášený k pobytu, museli hradit poplatek v plné výši.
„Ta výše, jak je nastavená, tak asi nebude úplně pro trvale bydlící občany rozumná, proto dostávali slevu,“ uvedl Kolář. Podle něj si ale nejspíš místní za svoz odpadu připlatí. „Je možné, že budeme muset zohlednit nárůst cen,“ řekl starosta s tím, že dodavatel navýšil cenu svozu asi o dvanáct procent. Kolář dodal, že ministerstvo vyhlášku dlouhá léta schvalovalo, proto byl pro něj obrat překvapivý.
Podle resortu vnitra jde o nepřípustné, plošné znevýhodnění celé jedné kategorie poplatníků. Město ale úpravu hájilo jako objektivní a rozumnou. Vedení radnice poukazovalo na to, že trvale bydlící lidé hradí poplatek za osobu. Čtyřčlenná rodina žijící v jednom domě tak musela sumu vynásobit čtyřmi. Majitel rekreačního objektu, kde nikdo není hlášený k pobytu, ale hradil poplatek jen jednou, přestože třeba chatu využívá i širší rodina, a produkuje tedy více odpadu.
Podle vnitra sice obce mohou poskytovat úlevy na poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, musí však být odůvodněny konkrétními okolnostmi. Jde například o situace, kdy v určité části obce přes zimu nefunguje svoz komunálního odpadu. Nelze však prý stanovit plošnou úlevu či osvobození pro celou jednu skupinu poplatníků, tedy buď rezidenty, nebo majitele rekreačních objektů.
Nejednotný postoj
Ústavní soudci vyjádřili pochopení pro město, které usiluje o to, aby řešení odpadového hospodářství odpovídalo místním poměrům. Krásná Lípa ale podle soudců opomenula zákonnou možnost, která k danému účelu směřuje a je vhodnější. Místo jednotné platby takzvaně „za systém“ mohou radnice nastavit platbu „za odkládání“, kdy suma odráží množství vyprodukovaného odpadu. Město však místo toho modifikovalo platbu „za systém“ takovým způsobem, který je podle ÚS v rozporu s ústavním pořádkem.
Ústavní soudci ale nebyli při rozhodování jednotní. Například podle Vojtěcha Šimíčka a Jana Filipa stojí odůvodnění většinového nálezu „na vodě“. „Jedná se o hospodaření s majetkem obce, o její rozpočtové hospodaření, a je proto věcí samotné obce, jakým způsobem bude případně ,svoje‘ občany favorizovat,“ uvedli soudci Šimíček a Filip ve svém odlišném stanovisku. Je podle nich běžné, že obce svoje občany zvýhodňují třeba slevami na jízdném v hromadné dopravě, výhodnějšími poplatky za parkování nebo zajištěním levného stravování seniorů s trvalým pobytem v obci. S názorem většiny nesouhlasil ani soudce Radovan Suchánek.
