Pavel Rychetský strana 4 z 5

Federální Ústavní soud sice fungoval jen krátce před rozpadem Československa, položil však základy a předurčil hodnotové zaměření pozdějšího Ústavního soudu České republiky. Politici věnovali jeho vzniku jen omezenou pozornost, nejspíš si tehdy mnozí ani neuvědomovali, jak velké kompetence soud má, že například může rušit jimi přijaté zákony. ČTK to v rozhovoru řekl nynější předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský. Na začátku 90. let byl místopředsedou federální vlády.

Jak dál s byty, jejichž většinu vlastnil stát, řešila před 30 lety celá společnost. I jejich privatizace byla součástí ekonomické transformace. Zákon o vlastnictví bytů v roce 1992 federální parlament neschválil, potřebná legislativa vznikla až po rozdělení Československa.

Dnem, kdy převezmou osobnosti oceněné v letech 2020 a 2021 státními vyznamenáními své řády a medaile, bude 7. březen. Informaci, kterou přinesl web Seznam Zprávy, potvrdil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Předloni se ceremoniál 28. října nekonal kvůli epidemické situaci s tím, že prezident Miloš Zeman předá vyznamenání oceněným až další rok. Loni však byla hlava státu 28. října v nemocnici. Původně Hrad ohlásil, že náhradním termínem bude letošní 1. leden, ale potom ceremoniál znovu odložil s odkazem na pandemii.

Ústavní soud podle předsedy Pavla Rychetského vstupuje do nového roku v dobré kondici, ačkoli má o jednoho člena méně. Očekává, že prezident jmenuje brzy soudce nového, nepředpokládá ale, že s ním bude jméno konzultovat. V Interview ČT24 se Rychetský vyjádřil také k čekání na jmenování předsedy Nejvyššího správního soudu nebo k senátorské stížnosti na povinné očkování proti covidu-19.

Řada politiků a dalších osobností v sobotu v centru Prahy u příležitosti deseti let od úmrtí Václava Havla uctila památku a připomněla osobnost prvního českého prezidenta. Po setkání v kavárně Slavia, kterou měl Havel v oblibě, následovalo položení květin na pamětním místě na piazzetě Národního divadla nesoucí prezidentovo jméno.

Historikům se podařilo identifikovat 552 obětí holocaustu z řad někdejších studentů a absolventů Masarykovy univerzity. Jejich jména si přečtou návštěvníci výstavy, která začala na Žerotínově náměstí v Brně. Právě 16. listopadu uplynulo osmdesát let od prvního transportu z Brna do ghetta v Minsku. Domů se vrátila jen hrstka deportovaných.

Stovky lidí v neděli na národním hřbitově v Terezíně uctily oběti nacistické perzekuce. Stalo se tak po roční pauze v odloženém termínu kvůli pandemii koronaviru. Hlavní projev přednesl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Varoval, že se vytrácí humanita a solidarita.

Senátem prošel v prvním čtení návrh Marka Hilšera (z klubu STAN), který by mohl umožnit lidem žijícím v zahraničí volit poslance a prezidenta korespondenčně. Protože jde o senátní návrh, bude o něm horní komora dál jednat. Do Poslanecké sněmovny by se tedy měl dostat až po podzimních volbách, kdy bude mít jiné složení. Senátoři také vrátili do sněmovny návrh zákona, jenž může zdražit drobné zásilky z mimoevropských e-shopů. Navrhli do něj změnu, která by měla zachovat odpočty DPH Českému rozhlasu a České televizi. Jednomyslně naopak prošel návrh na odškodnění protiprávně sterilizovaným ženám.

Na chuchelském závodišti se konaly oslavy 215. výročí vyhlášení americké nezávislosti. Vzdát hold svobodě a demokracii přijeli do Chuchle mimo jiné tehdejší ministr zahraničí Jiří Dienstbier, místopředseda federální vlády Pavel Rychetský či předsedkyně České národní rady Dagmar Burešová.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v neděli udělila státní vyznamenání předsedovi českého Ústavního soudu Pavlovi Rychetskému. Ocenila jeho zásluhy na rozvoji vztahů mezi Českem a Slovenskem, zejména v oblasti práva a ústavního soudnictví. „Je to pro mě skutečně ohromná událost a čest, protože vyznamenání z roukou paní prezidentky Zuzanky Čaputové pro mě znamená mnohem více než jakákoliv jiná pocta, která by mě mohla potkat,“ reagoval v České televizi Rychetský. „Nehledě na to, že Slovensko není pro mě žádná cizina, já srdečně stále cítím, že k sobě patříme,“ dodal.

Bývalí ministři kabinetu současného prezidenta Miloše Zemana si ve čtvrtek u pražského městského soudu nevzpomněli na to, že by viděli zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o privatizaci Mostecké uhelné společnosti (MUS). Expremiér Vladimír Špidla, europoslanec Ivan David i současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský uvedli, že závěry reportů v době rozhodování o prodeji menšinového státního podílu v MUS neznali. Bývalí členové vlády v případu svědčili již dříve, ve čtvrtek se vyjadřovali pouze k odtajněným zprávám.

Prezident Miloš Zeman svědčil v kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti. Soud ho vyslechl na dálku pomocí videokonference. Právě Zemanova vláda před jedenadvaceti lety schválila prodej menšinového podílu. Skrytým kupcem byli podle obžaloby manažeři Mostecké uhelné, kteří z firmy vyvedli peníze a těmi státu zaplatili. Miloš Zeman tehdejší postup svého kabinetu hájil s tím, že vláda není detektivní kancelář.

Sedm bývalých ministrů tento týden svědčí u soudu kvůli prodeji Mostecké uhelné společnosti v roce 1999. Tehdejší premiér a nynější prezident Miloš Zeman má vypovídat ve středu prostřednictvím videokonference. Podle obžaloby Zemanova vláda nevěděla, že menšinový podíl prodává tehdejším manažerům Mostecké uhelné, kteří firmu údajně skrytě ovládli.

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení novely daňových zákonů, která zavedla například zdanění části technických rezerv pojišťoven a výher z loterií. Rozhodnutí pléna oznámil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Soud neshledal vady v legislativním procesu při přijetí zákona a podle něj nemají zákony škrtící efekt ani nejsou v rozporu s principem rovnosti. Zrušení navrhlo 41 poslanců.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) nepřijatelně verbálně útočí na justici, ta se ale zvládne ubránit, věří předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Je přesvědčen, že odcházející nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman konsolidoval soustavu státních zastupitelství a „bude ho doslova škoda“. Řekl to v Otázkách Václava Moravce.

Ve věku 85 let zemřela Jiřina Šiklová, oznámil to její syn. Doktorka filozofie, socioložka, signatářka Charty 77, disidentka, vězeňkyně, zakladatelka a propagátorka genderových studií, zasvětila svůj život angažování se pro politickou a sociální spravedlnost. Za komunistického režimu organizovala převoz exilové literatury, po jeho pádu stála u vzniku katedry sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také založila Gender Studies Centrum – mezinárodně uznávanou organizaci a knihovnu.

Před 30 lety se v Praze konal ustavující sněm Občanského hnutí, na kterém vystoupila i řada zahraničních hostů. Občanské hnutí se stalo podle slov Pavla Rychetského dědicem Občanského fóra, zároveň ve svém proslovu nezapomněl vymezit politickou orientaci nově založeného hnutí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Vláda podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského dělá při řešení pandemie snadné a pohodlné kroky, těm těžkým se vyhýbá. Poukázal například na to, že vláda byla ochotna uzavřít školy, továrny ale nechala otevřené. Rychetský v rozhovoru pro televizi Prima a CNN Prima NEWS také kritizoval postoj prezidenta Miloše Zemana k předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) a hájil rozhodnutí Ústavního soudu k volebnímu zákonu.

Kvůli zrušení části volebního zákona Ústavním soudem padlo trestní oznámení. Na tři ústavní soudce je podaly členky Institutu svobody a demokracie Jana Bobošíková a Hana Lipovská. Ústavní soudce Pavla Rychetského, Jana Filipa a Kateřinu Šimáčkovou podezírají ze zneužití pravomoci úřední osoby a z maření přípravy a průběhu voleb.

Před třiceti lety, 23. února 1991, se po svém krátkém fungování rozpadlo Občanské fórum (OF). Hnutí, které se stalo hlavním hybatelem změny režimu v Československu, vzniklo jen dva dny poté, co 17. listopadu 1989 policie brutálně zakročila proti lidem demonstrujícím na Národní třídě. Širokonázorové uskupení, spojující odpůrce komunismu, ale nakonec dohnaly vnitřní rozpory.

Předseda Svobody a přímé demokracie (SPD) Tomio Okamura jednal s prezidentem Milošem Zemanem o možných podobách volebního zákona. Po schůzce řekl, že se shodli na tom, že verdikt Ústavního soudu o zrušení části předpisu byl účelový.

Vláda vypracuje vlastní návrh nového volebního zákona, řekl ve středu před odletem na summit zemí V4 do Polska premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet by ho měl projednat na své nejbližší řádné schůzi v pondělí. Parlamentní strany o úpravách volebních pravidel jednají kvůli verdiktu Ústavního soudu, který před dvěma týdny některé pasáže předpisu zrušil. Minulý týden se přitom sněmovní strany shodly, že kvůli úspoře času využijí lidovecký poslanecký návrh.

Filozof a někdejší politik Jan Sokol, který zemřel ve věku 84 let, patřil k nejvýraznějším českým křesťanským intelektuálům. Podílel se na českém ekumenickém překladu bible, patřil mezi první signatáře Charty 77, v 90. letech také stál u zrodu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Po listopadu 1989 se objevil v politice, zasedal ve Federálním shromáždění, byl ministrem školství v Tošovského vládě i kandidátem na prezidenta.

Vláda schválila návrh pandemického zákona. Šlo o jednu z podmínek hejtmanů, kteří požádali o prodloužení nouzového stavu. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) v Interview ČT24 řekl, že do této situace se s kolegy vůbec dostat nechtěl.