Příští týden naplno začnou politická jednání o úpravě volebního systému, kterou si žádá rozhodnutí Ústavního soudu. V úterý se kvůli tomu sejdou předsedové sněmovních stran. Předběžné schůzky už ukázaly, že spor se povede hlavně o takzvaný bonus pro vítěze. Tedy o to, jestli má nejsilnější strana ve volbách dostat kromě poměrného počtu křesel navíc ještě několik dalších. Pro je třeba hnutí ANO nebo SPD. Naopak Piráti nebo komunisté jsou zásadně proti.
Strany se připravují na jednání o volebním zákoně, část opozice odmítá bonus pro nejsilnějšího
Premiér Andrej Babiš (ANO), jehož hnutí má ve sněmovně skoro čtyřicet procent křesel, v neděli představil první konkrétnější požadavek na změnu volebního systému. Chce prosadit zvýhodnění pro nejsilnější stranu. „Ten vítěz by měl dostat nějaký bonus, jinak budeme v situaci jako v Itálii, že budeme mít každý rok nějakou novou vládu,“ řekl Babiš.
Přitom právě kvůli příliš silné pozici velkých stran tento týden Ústavní soud klíčové části volebního zákona zrušil. „Důvody, proč se tak rozhodl, tedy skutečně vycházejí především z nezpochybnitelného ústavního příkazu zajistit rovné volební právo,“ vysvětlil už dříve předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Hnutí ANO, které má ve sněmovně zdaleka nejsilnější klub, ale tvrdí, že rozhodnutí ústavních soudců mírné zvýhodnění největší strany umožňuje. „V tom rozmezí, které stanovil ústavní nález, se bavíme třeba o jednotkách mandátů,“ podotkl Vondráček.
Jenže hned tři sněmovní strany jakékoli zvýhodňování nejsilnějšího odmítají. „Váha voličského hlasu by měla být co nejrovnější a to by tomuto odporovalo,“ oponovala první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.
Proti zvýhodňování se také vyjádřil předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. „Já pro to moc nevidím důvod, protože jsme v situaci, kdy tady naopak říkáme po dvaceti letech, že chceme mít férový volební systém,“ uvedl.
„Ti, kteří si myslí, že vyhrají volby, a hovoří tady o tom až směšným způsobem, chtějí nějaký bonus pro vítěze. A to bude podle mého názoru předmět sváru,“ podotkl předseda KSČM Vojtěch Filip.
K přijetí úprav volebního zákona stačí ve sněmovně hlasy většiny přítomných poslanců. Změny pak musí ještě v horní parlamentní komoře potvrdit většina přítomných senátorů.
Většina opozice trvá na čtrnácti volebních obvodech
V pondělí, tedy den před úterním jednáním předsedů stran ve sněmovně, budou debatovat o společných principech nového volebního systému šéfové pěti stran, které mají většinu v Senátu. ODS, STAN, lidovci, Piráti a TOP 09 třeba už nyní společně prosazují, aby Česko i dál mělo 14 volebních obvodů, které budou kopírovat reálné kraje.
„Mimo jiné i proto, že politický život se odehrává v rámci čtrnácti krajů,“ zdůvodnil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Podobně jako další kluby požaduje, aby koalice musely pro vstup do sněmovny získat víc procent hlasů než jednotlivé strany.
„To jsou ty základy a ty bychom chtěli mít v rámci opozice, už před schůzkou s panem vicepremiérem, vyjasněné. To je moje ambice, jako svolavatele té schůzky,“ uvedl předseda STAN Vít Rakušan.
Kromě bonusu pro vítěze se zatím politické strany neshodly ani na způsobu přepočítávání hlasů na mandáty. V případě zachování 14 volebních krajů by musel být mnohem poměrnější než dosud.