Politika strana 2 z 5

Výzkum pěti umělých inteligencí (AI) tří různých společností ukázal, že při simulovaných konfliktech rychle eskalují situaci, neumí ustupovat a vybírají si vojenská řešení jako ta nejjednodušší a nejúčinnější. Podle vědců je to znepokojivé a varují tak před využíváním AI v této oblasti.

Předtím, než si Američané v listopadu zvolí prezidenta, si jednotlivé strany vyberou kandidáty v procesu známém jako primární volby neboli primárky. Nemá se za to, že by přední kandidát demokratů a současný prezident USA Joe Biden narazil ve straně na vážného vyzyvatele. U opozičních republikánů bude situace o něco složitější. I přes značné kontroverze a komplikace však zůstává favoritem bývalý prezident Donald Trump.

Ve stínu čínských hrozeb a provokací Tchaj-wan v sobotu zvolí nového prezidenta a parlament. V uplynulých dnech zachytil čtyři čínské balony a rozeslal obyvatelům varování kvůli přeletu rakety se satelitem. Vůbec nejblíž čínské pevnině je ostrov Ťin-men s pohnutou minulostí, na němž je také podpora tchajwansko-čínské spolupráce nejsilnější.

Lídra jihokorejské opozice I Če-mjonga bodl útočník do krku, když byl na návštěvě ve městě Pusan na jihovýchodě země. Politik byl s krvácivým zraněním letecky přepraven do nemocnice v Soulu, kde podstoupil operaci. V současné době je při vědomí na jednotce intenzivní péče, informoval podle agentury Reuters mluvčí I Če-mjongovy strany. Útočníka na místě zadržela policie. I Če-mjong je předsedou Korejské demokratické strany, kterou připravuje na dubnové parlamentní volby, připomněla stanice CNN.

V roce 2023 se podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy vrátily věci do „normálních ústavních kolejí“. Je si vědom, že na stůl instituce, jejíhož vedení se loni ujal, se dostanou pravděpodobně nové problémy. V Interview ČT24 nicméně zdůraznil, že hlavním úkolem Ústavního soudu je poměřovat předložené otázky limity ústavnosti, nikoliv o nich uvažovat politicky, na což podle něho politici často zapomínají.

Předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš řekl v nedělní debatě se současným šéfem vlády Petrem Fialou (ODS), že podporuje pozici českého kabinetu vůči Izraeli. Fiala jeho postoj ocenil. Debatu vysílala televize Nova v pořadu Za pět minut dvanáct. V řadě dalších věcí se ale neshodli. Babiš mimo jiné prohlásil, že Fialova vláda zemi devastuje a bude v tom pokračovat. Premiér ale očekává v příštím roce zlepšení hospodářské situace, k čemuž má přispět opadnutí inflace. Politici se v televizním duelu setkali poprvé od června.

Ve věku sta let zemřel Henry Kissinger, odešla tak jedna z nejvlivnějších osobností dvacátého století. Diplomat a teoretik mezinárodních vztahů působil od konce šedesátých let jako bezpečnostní poradce dvou amerických prezidentů. Zastával také post ministra zahraničí. Zasloužil se o zmírnění napětí ve vztazích se Sovětským svazem i Čínou. „Americký Machiavelli“ si svým pragmatismem získal nejen mnoho obdivovatelů, ale také kritiků. Podle nich mimo jiné neváhal v zájmu dosažení svých cílů podporovat i diktátorské režimy.

Jen málokterá událost otřásla rakouskou politikou tolik jako aféra bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Sedmatřicetiletý politik se zářnou kariérou, kterého přezdívali „Wunderwuzzi“ neboli zázračné dítě, stanul v říjnu před soudem, kde se poprvé podrobněji vyjádřil k obviněním z křivého svědectví v parlamentním vyšetřovacím výboru v korupční kauze Ibiza. V poslední době ale stále častěji vystupuje na veřejnosti a komentuje politické dění. Vznikly o něm také tři filmy a stále více se spekuluje o tom, zda se snaží očistit své jméno, nebo chystá návrat rovnou do nejvyšších pater politiky.

V pondělí vyhrál druhé kolo argentinských prezidentských voleb někdejší ekonom Javier Milei. Příští hlava státu latinskoamerické země slibuje radikální změny, například privatizaci, zrušení potratů nebo přechod měny z argentinského pesa na americký dolar. Zatímco Milei sám sebe označuje za anarchokapitalistu, média o něm mluví jako o pravicovém politikovi, kterého přirovnávají k americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi. Do úřadu má být Milei uveden 10. prosince.

V Nizozemsku vrcholí kampaň před volbami do dolní komory parlamentu, které se uskuteční ve středu. Obyvatelé zhruba sedmnáctimilionové země vyrazí k urnám předčasně, jelikož se během léta v polovině mandátu rozpadla vláda nizozemského premiéra Marka Rutteho. Ten již avizoval, že znovu do úřadu předsedy vlády kandidovat nehodlá.

I 34 let po sametové revoluci si stále mnozí málo váží demokracie. Bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (SOCDEM) v Událostech, komentářích řekl, že i přes některá nenaplněná očekávání však Česko stále svobodu neztratilo. Odmítl také slova o údajné nové totalitě. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nemá země žádný závažný problém, který by znamenal ohrožení systému. Publicista a bývalý ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Ladislav Jakl míní, že Česko má stejné problémy jako zbytek světa, ke kterému se hlásí.

Karel Schwarzenberg vždy vše nesl s humorem, obzvlášť když hovořil sám o sobě, vzpomínal na někdejšího ministra zahraničí jeho příbuzný a moderátor pořadu Modrá krev František Kinský v Interview ČT24. Uvedl také, že jej nikdy nezažil nepříjemného. „Znám ho jako člověka s humorem, který oslňoval svými znalostmi, což myslím, že čas od času dělal docela rád,“ prohlásil. Kinský rovněž prozradil, že se ho Schwarzenberg občas snažil nalákat na politickou kariéru, čemuž se on urputně bránil.

Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (Socdem) naznačil, že slovenský premiér Robert Fico používá doma jinou rétoriku než v Bruselu. V Otázkách Václava Moravce narážel na jeho postoj k pomoci Ukrajině nebo slovenskou migrační politiku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) neočekává zhoršení vztahů s východním sousedem. Řekl, že v otázce migrace bude česká vláda s tou slovenskou spolupracovat. Politolog Sciences Po v Paříži Jacques Rupnik upozornil, že to, jakým směrem se bude Slovensko ubírat, naznačil Fico už ve chvíli, kdy první den ve funkci zrušil vojenskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské invazi.

Vládní ODS, KDU-ČSL a TOP 09 budou příští rok do Evropského parlamentu kandidovat společně v koalici SPOLU, v rámci které usilovaly o hlasy i v posledních sněmovních volbách. Lídři stran to oznámili na páteční tiskové konferenci v Praze. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že celá kandidátka se bude teprve skládat, jejím superlídrem ale bude nynější europoslanec ODS Alexandr Vondra. Společnou kandidaturu schválily tento týden nejvyšší orgány všech tří stran.

Argentina, osmá největší země světa, o víkendu volí novou hlavu státu. A průzkumy naznačují, že největší podporu má ultrakonzervativní kandidát Javier Milei, který je považován za jihoamerickou obdobu Donalda Trumpa. Na popularitě rychle získal i díky tomu, že země prochází hlubokou hospodářskou krizí.

Změnu politické kultury v Poslanecké sněmovně by mohla přinést změna jednacího řádu. K ní se ale nikdo nemá, protože je v opozici teď nebo v ní bude časem, a tak mu možnost rozsáhle obstruovat vyhovuje. V Interview ČT24 to řekl ústavní právník, poradce prezidenta republiky a vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela. Míní, že by pomohlo, kdyby se čeští politici inspirovali modelem fungování parlamentu v Německu či Rakousku. K odmítnutí kandidáta na ústavního soudce Pavla Simona v Senátu podotkl, že vnímá předěl v přístupu senátorů po nástupu nového prezidenta.

Maják, který lidé potřebují, aby se mohli potkávat – tak o sobě mluví devětadvacetiletý kanadsko-americký hudebník grandson, který v textech řeší osobní rodinná témata. Na jeho pražském koncertě s ním mluvil Petr Adámek.

Důvěra ve vládu zůstává nadále nízká. Kabinetu Petra Fialy (ODS) věří čtvrtina lidí. V prezidenta Petra Pavla má důvěru 58 procent občanů. Oba výsledky jsou stejné jako v předchozím letním průzkumu, uvedlo v pátek Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z ústavních institucí se tradičně nejvyšší důvěře těší starostové a obecní zastupitelstva. Naopak nejhůře dopadla sněmovna, které věří 23 procent Čechů.

Favoritem nedělních parlamentních voleb v Polsku jsou opět vládnoucí konzervativci. Právo a spravedlnost (PiS) se spojenci usilují o bezprecedentní třetí funkční období v řadě. Předseda strany Jaroslaw Kaczyński prohlašuje, že PiS hodlá dokončit změny započaté během předchozích osmi let, z nichž mnohé podle kritiků narušují v zemi principy demokracie a právního státu – s Varšavou kvůli nim vede několik sporů Evropská komise. Očekávané vítězství ale PiS a jeho spojencům tentokrát nemusí stačit k zisku většiny v parlamentu, a konzervativci by tak mohli mít problém sestavit vládu.

„Náš pes štěkal a škrábal na dveře každou noc. Dělal to celé dny, tak jsem si sedl k němu, abych zjistil proč. Když začal znovu štěkat, vyfotil jsem s bleskem zadní dveře. Buďte venku velmi opatrní, protože tohle nevypadá normálně,“ tak začíná vlákno příspěvků na síti X.com uživatele Archesuchus, které doposud vidělo přes 40 milionů lidí. I když po přečtení dalších pár příspěvků je jasné, že se jedná o smyšlený příběh opravdu zručného modeláře, prvotní reakce přiměly autora se k fikci přiznat. Podobné příběhy baví a děsí internet prakticky od jeho vzniku. Množství z nich inspirovalo filmy i knihy, některé povídky zakořenily ve společnosti jako možná pravda.

Střední Evropa od vstupu do Evropské unie zažila nárůst nacionalismu, který se projevil ve všech jejích státech, ale Slovensko je specifické, míní historik a publicista Pavel Kosatík. Tamní sympatie k Putinovu Rusku podle něj nepramení z důvěrné znalosti ruských poměrů, ale spíš z obav, co může přinést západní společnost. V pořadu Interview ČT24 hovořil o blížících se slovenských volbách i společné české a slovenské historii.

Slovensko čeká klíčový víkend. Během parlamentních voleb si jeho obyvatelé vyberou, kterým směrem se jejich země vydá v dalších minimálně čtyřech letech. Předvolební kampaň probíhala ve vyhrocené atmosféře, slovenská politika je ale jen tíživou vrstvou jinak skvělé země, uvedla hlava státu Zuzana Čaputová. Interview ČT24 se slovenskou prezidentkou vedl v Bratislavě o současné náladě v zemi, dezinformacích i zbývajících měsících prezidentského mandátu moderátor Michal Kubal.

Smer – Sociálna demokracia (Smer–SD) je jeden z nejvýznamnějších politických subjektů Slovenska posledních let. V jeho čele stojí zakladatel a expremiér Robert Fico, který je nyní jedním ze 27 poslanců strany ve 150členné Národní radě. Smer má za sebou několik vládních působení, ve kterých například Slovensko přijalo euro. Kvůli korupčním kauzám a politickým skandálům však byl Fico donucen odstoupit z postu premiéra. Po posledních volbách skončila strana v opozici. Nové voliče se snaží získat příklonem k nacionalismu a hlásáním některých tezí kremelské propagandy o rusko-ukrajinské válce.

Olomoucký krajský soud znovu otevřel kauzu Vidkun, ve které jsou obžalováni bývalý olomoucký policejní náměstek Karel Kadlec, vlivný podnikatel Ivan Kyselý a bývalý hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD). V červenci 2021 je soud potrestal podmíněnými a peněžitými tresty, kauzu mu však vrátil vrchní soud. Jediným svědkem je šéf hospodářské kriminální služby Radek Petrůj, který byl obžaloby už dříve zproštěn. Žalobce v úterý navrhl obžalovaným přísnější právní kvalifikaci. Podle něj šlo o masivní únik informací z trestních řízení. U Kadlece žádá, aby ho soud potrestal i za přijetí úplatku, kde je sazba pět až 12 let vězení.