Politika strana 2 z 5

I 34 let po sametové revoluci si stále mnozí málo váží demokracie. Bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (SOCDEM) v Událostech, komentářích řekl, že i přes některá nenaplněná očekávání však Česko stále svobodu neztratilo. Odmítl také slova o údajné nové totalitě. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nemá země žádný závažný problém, který by znamenal ohrožení systému. Publicista a bývalý ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Ladislav Jakl míní, že Česko má stejné problémy jako zbytek světa, ke kterému se hlásí.

Karel Schwarzenberg vždy vše nesl s humorem, obzvlášť když hovořil sám o sobě, vzpomínal na někdejšího ministra zahraničí jeho příbuzný a moderátor pořadu Modrá krev František Kinský v Interview ČT24. Uvedl také, že jej nikdy nezažil nepříjemného. „Znám ho jako člověka s humorem, který oslňoval svými znalostmi, což myslím, že čas od času dělal docela rád,“ prohlásil. Kinský rovněž prozradil, že se ho Schwarzenberg občas snažil nalákat na politickou kariéru, čemuž se on urputně bránil.

Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (Socdem) naznačil, že slovenský premiér Robert Fico používá doma jinou rétoriku než v Bruselu. V Otázkách Václava Moravce narážel na jeho postoj k pomoci Ukrajině nebo slovenskou migrační politiku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) neočekává zhoršení vztahů s východním sousedem. Řekl, že v otázce migrace bude česká vláda s tou slovenskou spolupracovat. Politolog Sciences Po v Paříži Jacques Rupnik upozornil, že to, jakým směrem se bude Slovensko ubírat, naznačil Fico už ve chvíli, kdy první den ve funkci zrušil vojenskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské invazi.

Vládní ODS, KDU-ČSL a TOP 09 budou příští rok do Evropského parlamentu kandidovat společně v koalici SPOLU, v rámci které usilovaly o hlasy i v posledních sněmovních volbách. Lídři stran to oznámili na páteční tiskové konferenci v Praze. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že celá kandidátka se bude teprve skládat, jejím superlídrem ale bude nynější europoslanec ODS Alexandr Vondra. Společnou kandidaturu schválily tento týden nejvyšší orgány všech tří stran.

Argentina, osmá největší země světa, o víkendu volí novou hlavu státu. A průzkumy naznačují, že největší podporu má ultrakonzervativní kandidát Javier Milei, který je považován za jihoamerickou obdobu Donalda Trumpa. Na popularitě rychle získal i díky tomu, že země prochází hlubokou hospodářskou krizí.

Změnu politické kultury v Poslanecké sněmovně by mohla přinést změna jednacího řádu. K ní se ale nikdo nemá, protože je v opozici teď nebo v ní bude časem, a tak mu možnost rozsáhle obstruovat vyhovuje. V Interview ČT24 to řekl ústavní právník, poradce prezidenta republiky a vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela. Míní, že by pomohlo, kdyby se čeští politici inspirovali modelem fungování parlamentu v Německu či Rakousku. K odmítnutí kandidáta na ústavního soudce Pavla Simona v Senátu podotkl, že vnímá předěl v přístupu senátorů po nástupu nového prezidenta.

Maják, který lidé potřebují, aby se mohli potkávat – tak o sobě mluví devětadvacetiletý kanadsko-americký hudebník grandson, který v textech řeší osobní rodinná témata. Na jeho pražském koncertě s ním mluvil Petr Adámek.

Důvěra ve vládu zůstává nadále nízká. Kabinetu Petra Fialy (ODS) věří čtvrtina lidí. V prezidenta Petra Pavla má důvěru 58 procent občanů. Oba výsledky jsou stejné jako v předchozím letním průzkumu, uvedlo v pátek Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z ústavních institucí se tradičně nejvyšší důvěře těší starostové a obecní zastupitelstva. Naopak nejhůře dopadla sněmovna, které věří 23 procent Čechů.

Favoritem nedělních parlamentních voleb v Polsku jsou opět vládnoucí konzervativci. Právo a spravedlnost (PiS) se spojenci usilují o bezprecedentní třetí funkční období v řadě. Předseda strany Jaroslaw Kaczyński prohlašuje, že PiS hodlá dokončit změny započaté během předchozích osmi let, z nichž mnohé podle kritiků narušují v zemi principy demokracie a právního státu – s Varšavou kvůli nim vede několik sporů Evropská komise. Očekávané vítězství ale PiS a jeho spojencům tentokrát nemusí stačit k zisku většiny v parlamentu, a konzervativci by tak mohli mít problém sestavit vládu.

„Náš pes štěkal a škrábal na dveře každou noc. Dělal to celé dny, tak jsem si sedl k němu, abych zjistil proč. Když začal znovu štěkat, vyfotil jsem s bleskem zadní dveře. Buďte venku velmi opatrní, protože tohle nevypadá normálně,“ tak začíná vlákno příspěvků na síti X.com uživatele Archesuchus, které doposud vidělo přes 40 milionů lidí. I když po přečtení dalších pár příspěvků je jasné, že se jedná o smyšlený příběh opravdu zručného modeláře, prvotní reakce přiměly autora se k fikci přiznat. Podobné příběhy baví a děsí internet prakticky od jeho vzniku. Množství z nich inspirovalo filmy i knihy, některé povídky zakořenily ve společnosti jako možná pravda.

Střední Evropa od vstupu do Evropské unie zažila nárůst nacionalismu, který se projevil ve všech jejích státech, ale Slovensko je specifické, míní historik a publicista Pavel Kosatík. Tamní sympatie k Putinovu Rusku podle něj nepramení z důvěrné znalosti ruských poměrů, ale spíš z obav, co může přinést západní společnost. V pořadu Interview ČT24 hovořil o blížících se slovenských volbách i společné české a slovenské historii.

Slovensko čeká klíčový víkend. Během parlamentních voleb si jeho obyvatelé vyberou, kterým směrem se jejich země vydá v dalších minimálně čtyřech letech. Předvolební kampaň probíhala ve vyhrocené atmosféře, slovenská politika je ale jen tíživou vrstvou jinak skvělé země, uvedla hlava státu Zuzana Čaputová. Interview ČT24 se slovenskou prezidentkou vedl v Bratislavě o současné náladě v zemi, dezinformacích i zbývajících měsících prezidentského mandátu moderátor Michal Kubal.

Smer – Sociálna demokracia (Smer–SD) je jeden z nejvýznamnějších politických subjektů Slovenska posledních let. V jeho čele stojí zakladatel a expremiér Robert Fico, který je nyní jedním ze 27 poslanců strany ve 150členné Národní radě. Smer má za sebou několik vládních působení, ve kterých například Slovensko přijalo euro. Kvůli korupčním kauzám a politickým skandálům však byl Fico donucen odstoupit z postu premiéra. Po posledních volbách skončila strana v opozici. Nové voliče se snaží získat příklonem k nacionalismu a hlásáním některých tezí kremelské propagandy o rusko-ukrajinské válce.

Olomoucký krajský soud znovu otevřel kauzu Vidkun, ve které jsou obžalováni bývalý olomoucký policejní náměstek Karel Kadlec, vlivný podnikatel Ivan Kyselý a bývalý hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD). V červenci 2021 je soud potrestal podmíněnými a peněžitými tresty, kauzu mu však vrátil vrchní soud. Jediným svědkem je šéf hospodářské kriminální služby Radek Petrůj, který byl obžaloby už dříve zproštěn. Žalobce v úterý navrhl obžalovaným přísnější právní kvalifikaci. Podle něj šlo o masivní únik informací z trestních řízení. U Kadlece žádá, aby ho soud potrestal i za přijetí úplatku, kde je sazba pět až 12 let vězení.

Sociálnědemokratický Hlas-SD založila skupina politiků v čele s Peterem Pellegrinim po rozchodu se Smerem-SD Roberta Fica. Hlas a Smer stále bojují o podobnou voličskou základnu, Pellegriniho strana ale podle komentátorů a politologů zaostává kvůli své neochotě pouštět se do tvrdších střetů s oponenty a jasněji se vyhranit, hlavně vůči Smeru a Ficovi. Části slovenských voličů také vadí Pellegriniho vazby na západní politiky.

V úterý se konala další schůze dolní komory, kde jen diskuse nad programem zabrala mnoho hodin a proměnila sněmovní řečniště v rétorické cvičiště. Poslanci se k hlasování o zákonech dostali po více než šesti hodinách, jednání přetékající do nočních hodin jsou už v podstatě standardem. Místopředseda ANO Radek Vondráček poznamenal, že politický střet patří do všech demokratických parlamentů. Podle místopředsedy SPD Radima Fialy je sněmovna „živý organismus“. Jediným arbitrem politiků jsou nakonec voliči, uvedl v pořadu Události, komentáře.

Do slovenské Národní rady by se ve volbách na konci září mohlo dostat až jedenáct uskupení. Některá jsou tradiční, jiná vznikla nedávno nebo po chaotických přeskupeních. Některá mají věcný program, jiná se veřejnost snaží oslovit z populistických pozic, a téměř všechna mají jedno společné: silného lídra, který nesnese velkou osobní konkurenci. To je také jeden z hlavních důvodů rozdrobenosti slovenské scény. K rámcové orientaci v ní pomůže následující přehled.

Pokud globální oteplování do roku 2100 dosáhne nebo překročí dva stupně Celsia, je podle vědecké studie Joshuy Pearce z kanadské Western University pravděpodobné, že v této souvislosti zemře asi miliarda lidí. Pearce proto volá po co nejrychlejší změně světových ekonomik, lepším zacházení s energiemi a rychlé dekarbonizaci. Jen tak se podle něj podaří uchránit lidské životy.

Pákistánská volební komise v úterý vykázala bývalého premiéra Imrana Chána na pět let z politiky. Komise toto rozhodnutí přijala tři dny poté, co policie Chána zatkla, když ho předtím soud odsoudil ke třem letům vězení za nezákonný prodej státních darů. S odvoláním na místní sdělovací prostředky o tom informovala agentura Reuters.

Nečekané důsledky americké kulturní války: poprvé za více než sto let nemá americká námořní pěchota potvrzeného nejvyššího velitele. Jmenování blokuje jediný republikánský senátor. Protestuje tak proti politice Pentagonu, který vojačkám usnadňuje přístup k potratům. Prezident Joe Biden jeho postoj kritizoval s tím, že ohrožuje národní bezpečnost.

Italskou vládní konzervativní stranu Vzhůru, Itálie (Forza Italia) nově povede ministr zahraničí a vicepremiér Antonio Tajani. Do funkce ho jednomyslně zvolila stranická národní rada, píše italská agentura ANSA. Devětašedesátiletý Tajani přebírá vedení po zesnulém mediálním magnátovi Silviu Berlusconim. Jeho úkolem bude oživit šance strany, jejíž podpora u veřejnosti klesala již několik let před Berlusconiho smrtí.

Schopnost komunikovat a naslouchat považuje nový ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) za svoji přednost. Je proto přesvědčen, že i když nemá s resortem mnoho zkušeností, dokáže se obklopit lidmi, kteří mu dobře poradí. V Interview ČT24 Výborný připustil, že jeho předchůdce Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) musel skončit kvůli svému stylu komunikace, který v důsledku politicky poškozoval jej i stranu. Tento styl se nyní podle nového šéfa resortu změní.

Europoslankyně Martina Dlabajová nebude za ANO příští rok kandidovat do europarlamentu, řekla Deníku. Poukázala na sbližování ANO a SPD. Nepřemýšlí o tom, že by usilovala o znovuzvolení za jinou stranu nebo jinak zůstala v evropské politice, dodala. O tom, že nebude za ANO kandidovat, v tomto týdnu informovala také europoslankyně Dita Charanzová. Nesouhlasí s nynějším konzervativním a národoveckým směřováním hnutí, řekla.

Předseda slovenské sněmovny Boris Kollár čelí výzvám k rezignaci poté, co přiznal fyzické násilí vůči své někdejší partnerce. Dopustil se ho v době, kdy ještě nepůsobil v politice. Kollár označil kauzu za diskreditační kampaň před zářijovými předčasnými volbami a odejít z čela parlamentu odmítl.