Politika strana 3 z 5

Sociálnědemokratický Hlas-SD založila skupina politiků v čele s Peterem Pellegrinim po rozchodu se Smerem-SD Roberta Fica. Hlas a Smer stále bojují o podobnou voličskou základnu, Pellegriniho strana ale podle komentátorů a politologů zaostává kvůli své neochotě pouštět se do tvrdších střetů s oponenty a jasněji se vyhranit, hlavně vůči Smeru a Ficovi. Části slovenských voličů také vadí Pellegriniho vazby na západní politiky.

V úterý se konala další schůze dolní komory, kde jen diskuse nad programem zabrala mnoho hodin a proměnila sněmovní řečniště v rétorické cvičiště. Poslanci se k hlasování o zákonech dostali po více než šesti hodinách, jednání přetékající do nočních hodin jsou už v podstatě standardem. Místopředseda ANO Radek Vondráček poznamenal, že politický střet patří do všech demokratických parlamentů. Podle místopředsedy SPD Radima Fialy je sněmovna „živý organismus“. Jediným arbitrem politiků jsou nakonec voliči, uvedl v pořadu Události, komentáře.

Do slovenské Národní rady by se ve volbách na konci září mohlo dostat až jedenáct uskupení. Některá jsou tradiční, jiná vznikla nedávno nebo po chaotických přeskupeních. Některá mají věcný program, jiná se veřejnost snaží oslovit z populistických pozic, a téměř všechna mají jedno společné: silného lídra, který nesnese velkou osobní konkurenci. To je také jeden z hlavních důvodů rozdrobenosti slovenské scény. K rámcové orientaci v ní pomůže následující přehled.

Pokud globální oteplování do roku 2100 dosáhne nebo překročí dva stupně Celsia, je podle vědecké studie Joshuy Pearce z kanadské Western University pravděpodobné, že v této souvislosti zemře asi miliarda lidí. Pearce proto volá po co nejrychlejší změně světových ekonomik, lepším zacházení s energiemi a rychlé dekarbonizaci. Jen tak se podle něj podaří uchránit lidské životy.

Pákistánská volební komise v úterý vykázala bývalého premiéra Imrana Chána na pět let z politiky. Komise toto rozhodnutí přijala tři dny poté, co policie Chána zatkla, když ho předtím soud odsoudil ke třem letům vězení za nezákonný prodej státních darů. S odvoláním na místní sdělovací prostředky o tom informovala agentura Reuters.

Nečekané důsledky americké kulturní války: poprvé za více než sto let nemá americká námořní pěchota potvrzeného nejvyššího velitele. Jmenování blokuje jediný republikánský senátor. Protestuje tak proti politice Pentagonu, který vojačkám usnadňuje přístup k potratům. Prezident Joe Biden jeho postoj kritizoval s tím, že ohrožuje národní bezpečnost.

Italskou vládní konzervativní stranu Vzhůru, Itálie (Forza Italia) nově povede ministr zahraničí a vicepremiér Antonio Tajani. Do funkce ho jednomyslně zvolila stranická národní rada, píše italská agentura ANSA. Devětašedesátiletý Tajani přebírá vedení po zesnulém mediálním magnátovi Silviu Berlusconim. Jeho úkolem bude oživit šance strany, jejíž podpora u veřejnosti klesala již několik let před Berlusconiho smrtí.

Schopnost komunikovat a naslouchat považuje nový ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) za svoji přednost. Je proto přesvědčen, že i když nemá s resortem mnoho zkušeností, dokáže se obklopit lidmi, kteří mu dobře poradí. V Interview ČT24 Výborný připustil, že jeho předchůdce Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) musel skončit kvůli svému stylu komunikace, který v důsledku politicky poškozoval jej i stranu. Tento styl se nyní podle nového šéfa resortu změní.

Europoslankyně Martina Dlabajová nebude za ANO příští rok kandidovat do europarlamentu, řekla Deníku. Poukázala na sbližování ANO a SPD. Nepřemýšlí o tom, že by usilovala o znovuzvolení za jinou stranu nebo jinak zůstala v evropské politice, dodala. O tom, že nebude za ANO kandidovat, v tomto týdnu informovala také europoslankyně Dita Charanzová. Nesouhlasí s nynějším konzervativním a národoveckým směřováním hnutí, řekla.

Předseda slovenské sněmovny Boris Kollár čelí výzvám k rezignaci poté, co přiznal fyzické násilí vůči své někdejší partnerce. Dopustil se ho v době, kdy ještě nepůsobil v politice. Kollár označil kauzu za diskreditační kampaň před zářijovými předčasnými volbami a odejít z čela parlamentu odmítl.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že se příští rok nebude ucházet o znovuzvolení. Uvedla, že by na další mandát už neměla dost sil. Hlavou slovenského státu se stala po vítězství v přímé volbě v roce 2019 a její pětiletý prezidentský mandát skončí v polovině června 2024. Čaputová je dlouhodobě nejpopulárnějším politikem v zemi, její obliba podle sondáží oproti minulosti ale klesla. Dlouhodobě je terčem slovních výpadů některých politiků a už v květnu uvedla, že spolu s rodinou čelí novým vyhrůžkám zabitím.

Dita Charanzová nebude příští rok kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu za hnutí ANO. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) současná místopředsedkyně Evropského parlamentu řekla, že jako liberální politička nesouhlasí s nynějším konzervativním a národoveckým směřováním hnutí. Neztotožnila se ani se způsobem, jakým šéf ANO Andrej Babiš vedl svou prezidentskou kampaň, uvedla. Sama přitom vedla kandidátku ANO při posledních eurovolbách před čtyřmi lety a podle serveru EU matrix patří k nejvlivnějším europoslancům.

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj opět stanul před soudem, poprvé za politickou činnost. Ve věznici s nejpřísnějším režimem začal proces, který kritika Kremlu může poslat za mříže na dalších třicet let. Prokuratura obviňuje Navalného mimo jiné z údajného založení extremistické organizace a rehabilitace nacismu, což politik označil za absurdní. Opoziční lídr si už teď odpykává devítiletý trest za údajnou zpronevěru a pohrdání soudem. Obvinění má za politicky motivovaná.

Média by měla kontrolovat politiky, a ne naopak, řekl v Událostech, komentářích předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek v souvislosti se schválenou novelou o střetu zájmů, která zahrnuje zákaz vlastnictví médií politiky. Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) zmínil, že nejde o zákon jako takový, ale to, jakým způsobem byl projednán, a že ve sněmovně podle něj neproběhla řádná debata.

Hongkongské úřady intenzivně tlačí na vězněné prodemokratické aktivisty. Lidé mladší 21 let zatčení za účast na protestech v roce 2019 podstupují ve vězení takzvaný deradikalizační program, který má potlačit jejich politické přesvědčení a přimět je k přiznání k extremismu. Podle úřadů už nucenou převýchovou mělo projít bezmála 900 mladých lidí. Zpravodajka ČT Barbora Šámalová hovořila nejen o tomto tématu s představitelem hongkongské opozice Nathanem Lawem. Ten je aktuálně v britském exilu.

Z vrcholných českých politiků lidé nejvíce věří prezidentu Petru Pavlovi. Je jediným, u kterého důvěra převyšuje nedůvěru. S odstupem následují předseda hnutí ANO Andrej Babiš a předseda SPD Tomio Okamura. Naopak největší nedůvěru mají lidé v předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) a v premiéra Petra Fialu (ODS). Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Už několik desetiletí patří Daniela Kolářová a Zdeněk Svěrák mezi hereckou špičku, prožili spolu tři filmová manželství. Jejich prvním společným filmem byl snímek Na samotě u lesa (1976). Ponorku mezi sebou nikdy neměli a řidičské znalosti Svěráka jsou prý dobré. Stáří berou oba s nadhledem a humorem. Byli hosty Interview Speciál.

Politické přesvědčení by podle nově zvoleného ústavního soudce Jana Wintra nemělo hrát roli v jeho rozhodování. Připustil, že se tomu nelze úplně vyhnout, ale ústavní soudce musí mít dostatek disciplíny, řekl v Interview ČT24. Wintr se ústavním soudcem stane v pondělí. V Senátu měl největší podporu mezi třemi kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl. Kromě něj to byli ještě Josef Baxa a Daniela Zemanová, se všemi senátoři souhlasili.

Rozhodnutí v kauze Vidkun bylo předčasné, olomoucký krajský soud musí znovu přehodnotit důkazy. Stojí to v usnesení Vrchního soudu v Olomouci, které už obdržely všechny strany. Odvolací soud rozsudek, v němž byli potrestáni podmínkou exnáměstek olomouckého krajského policejního ředitele Karel Kadlec, vlivný podnikatel Ivan Kyselý a bývalý hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil (ČSSD), v únoru zrušil a věc vrátil na kraj. Odůvodnění bylo zveřejněno v těchto dnech. Soudce krajského soudu Martin Lýsek řekl, že jednání nařídí zřejmě na září.

Turci půjdou v neděli vůbec poprvé k druhému kolu prezidentských voleb. Dlouholetého autoritářského vůdce Recepa Tayyipa Erdogana se v něm pokusí porazit kandidát šesti opozičních stran Kemal Kilicdaroglu. Zatímco před prvním kolem slibovaly průzkumy vyrovnaný souboj a některé naznačovaly, že by už v něm mohl Kilicdaroglu Erdogana sesadit, nyní je trend zcela opačný. Erdoganovi nahrává úspěšné první kolo, zatímco Kilicdaroglu se kromě levicových a kurdských voličů snaží zaujmout i nacionalisty.

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl ve velkém rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že oceňuje, že se vláda snaží hledat úspory. Konkrétní opatření představená minulý týden ale komentovat nechtěl, prý to není v jeho kompetenci. Zdůraznil, že on osobně bude spokojený až v momentě, kdy inflace spadne ze současných necelých třinácti procent na procenta dvě. Do té doby s ní dle jeho slov bude centrální banka dál bojovat. Také řekl, silná koruna je alfou a omegou jeho přístupu k ekonomice.

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.

Prezident středoamerického Salvadoru Nayib Bukele si jako svou hlavní prioritu vytyčil boj proti ozbrojeným gangům, jejichž aktivity zemi sužují po dekády. V únoru otevřel obří věznici a na sociálních sítích pravidelně oslavuje pokles kriminality. Nyní se zdá, že Bukeleho strategie „mano dura“ neboli tvrdé ruky, funguje. Nicméně podle odborníků na Latinskou Ameriku i s ohledem na historické zkušenosti to může mít jen krátké trvání. V zemi již přes rok platí výjimečný stav, který umožňuje omezení základních práv a masové zatýkání. Prokurátoři z USA rovněž obvinili jeho vládu, že tajně jedná s vůdci gangu MS-13. „Spolu se zásahy proti novinářům, svobodě slova a tisku je pravděpodobné, že přihlížíme dalšímu pokusu o nastolení autoritativní vlády v regionu,“ upozorňuje iberoamerikanistka z Univerzity Karlovy Monika Brenišínová.

Poprvé za téměř tři století se mění čelo pomyslného žebříčku nejlidnatějších zemí planety. Podle analytiků z Organizace spojených národů (OSN) má Indie v těchto dnech dosáhnout počtu 1,42 miliardy obyvatel, a předstihnout tak Čínu. Ekonomové rovněž předpovídají, že tato země, kde je polovina obyvatel mladších třiceti let, bude v příštích letech nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou světa.