Politika strana 3 z 5

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že se příští rok nebude ucházet o znovuzvolení. Uvedla, že by na další mandát už neměla dost sil. Hlavou slovenského státu se stala po vítězství v přímé volbě v roce 2019 a její pětiletý prezidentský mandát skončí v polovině června 2024. Čaputová je dlouhodobě nejpopulárnějším politikem v zemi, její obliba podle sondáží oproti minulosti ale klesla. Dlouhodobě je terčem slovních výpadů některých politiků a už v květnu uvedla, že spolu s rodinou čelí novým vyhrůžkám zabitím.

Dita Charanzová nebude příští rok kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu za hnutí ANO. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) současná místopředsedkyně Evropského parlamentu řekla, že jako liberální politička nesouhlasí s nynějším konzervativním a národoveckým směřováním hnutí. Neztotožnila se ani se způsobem, jakým šéf ANO Andrej Babiš vedl svou prezidentskou kampaň, uvedla. Sama přitom vedla kandidátku ANO při posledních eurovolbách před čtyřmi lety a podle serveru EU matrix patří k nejvlivnějším europoslancům.

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj opět stanul před soudem, poprvé za politickou činnost. Ve věznici s nejpřísnějším režimem začal proces, který kritika Kremlu může poslat za mříže na dalších třicet let. Prokuratura obviňuje Navalného mimo jiné z údajného založení extremistické organizace a rehabilitace nacismu, což politik označil za absurdní. Opoziční lídr si už teď odpykává devítiletý trest za údajnou zpronevěru a pohrdání soudem. Obvinění má za politicky motivovaná.

Média by měla kontrolovat politiky, a ne naopak, řekl v Událostech, komentářích předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek v souvislosti se schválenou novelou o střetu zájmů, která zahrnuje zákaz vlastnictví médií politiky. Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) zmínil, že nejde o zákon jako takový, ale to, jakým způsobem byl projednán, a že ve sněmovně podle něj neproběhla řádná debata.

Hongkongské úřady intenzivně tlačí na vězněné prodemokratické aktivisty. Lidé mladší 21 let zatčení za účast na protestech v roce 2019 podstupují ve vězení takzvaný deradikalizační program, který má potlačit jejich politické přesvědčení a přimět je k přiznání k extremismu. Podle úřadů už nucenou převýchovou mělo projít bezmála 900 mladých lidí. Zpravodajka ČT Barbora Šámalová hovořila nejen o tomto tématu s představitelem hongkongské opozice Nathanem Lawem. Ten je aktuálně v britském exilu.

Z vrcholných českých politiků lidé nejvíce věří prezidentu Petru Pavlovi. Je jediným, u kterého důvěra převyšuje nedůvěru. S odstupem následují předseda hnutí ANO Andrej Babiš a předseda SPD Tomio Okamura. Naopak největší nedůvěru mají lidé v předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) a v premiéra Petra Fialu (ODS). Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Už několik desetiletí patří Daniela Kolářová a Zdeněk Svěrák mezi hereckou špičku, prožili spolu tři filmová manželství. Jejich prvním společným filmem byl snímek Na samotě u lesa (1976). Ponorku mezi sebou nikdy neměli a řidičské znalosti Svěráka jsou prý dobré. Stáří berou oba s nadhledem a humorem. Byli hosty Interview Speciál.

Politické přesvědčení by podle nově zvoleného ústavního soudce Jana Wintra nemělo hrát roli v jeho rozhodování. Připustil, že se tomu nelze úplně vyhnout, ale ústavní soudce musí mít dostatek disciplíny, řekl v Interview ČT24. Wintr se ústavním soudcem stane v pondělí. V Senátu měl největší podporu mezi třemi kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl. Kromě něj to byli ještě Josef Baxa a Daniela Zemanová, se všemi senátoři souhlasili.

Rozhodnutí v kauze Vidkun bylo předčasné, olomoucký krajský soud musí znovu přehodnotit důkazy. Stojí to v usnesení Vrchního soudu v Olomouci, které už obdržely všechny strany. Odvolací soud rozsudek, v němž byli potrestáni podmínkou exnáměstek olomouckého krajského policejního ředitele Karel Kadlec, vlivný podnikatel Ivan Kyselý a bývalý hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil (ČSSD), v únoru zrušil a věc vrátil na kraj. Odůvodnění bylo zveřejněno v těchto dnech. Soudce krajského soudu Martin Lýsek řekl, že jednání nařídí zřejmě na září.

Turci půjdou v neděli vůbec poprvé k druhému kolu prezidentských voleb. Dlouholetého autoritářského vůdce Recepa Tayyipa Erdogana se v něm pokusí porazit kandidát šesti opozičních stran Kemal Kilicdaroglu. Zatímco před prvním kolem slibovaly průzkumy vyrovnaný souboj a některé naznačovaly, že by už v něm mohl Kilicdaroglu Erdogana sesadit, nyní je trend zcela opačný. Erdoganovi nahrává úspěšné první kolo, zatímco Kilicdaroglu se kromě levicových a kurdských voličů snaží zaujmout i nacionalisty.

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl ve velkém rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že oceňuje, že se vláda snaží hledat úspory. Konkrétní opatření představená minulý týden ale komentovat nechtěl, prý to není v jeho kompetenci. Zdůraznil, že on osobně bude spokojený až v momentě, kdy inflace spadne ze současných necelých třinácti procent na procenta dvě. Do té doby s ní dle jeho slov bude centrální banka dál bojovat. Také řekl, silná koruna je alfou a omegou jeho přístupu k ekonomice.

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.

Prezident středoamerického Salvadoru Nayib Bukele si jako svou hlavní prioritu vytyčil boj proti ozbrojeným gangům, jejichž aktivity zemi sužují po dekády. V únoru otevřel obří věznici a na sociálních sítích pravidelně oslavuje pokles kriminality. Nyní se zdá, že Bukeleho strategie „mano dura“ neboli tvrdé ruky, funguje. Nicméně podle odborníků na Latinskou Ameriku i s ohledem na historické zkušenosti to může mít jen krátké trvání. V zemi již přes rok platí výjimečný stav, který umožňuje omezení základních práv a masové zatýkání. Prokurátoři z USA rovněž obvinili jeho vládu, že tajně jedná s vůdci gangu MS-13. „Spolu se zásahy proti novinářům, svobodě slova a tisku je pravděpodobné, že přihlížíme dalšímu pokusu o nastolení autoritativní vlády v regionu,“ upozorňuje iberoamerikanistka z Univerzity Karlovy Monika Brenišínová.

Poprvé za téměř tři století se mění čelo pomyslného žebříčku nejlidnatějších zemí planety. Podle analytiků z Organizace spojených národů (OSN) má Indie v těchto dnech dosáhnout počtu 1,42 miliardy obyvatel, a předstihnout tak Čínu. Ekonomové rovněž předpovídají, že tato země, kde je polovina obyvatel mladších třiceti let, bude v příštích letech nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou světa.

Čeští politici z konzervativní i liberální části spektra nepovažují za zásadní problém, když se francouzská kolegyně nechá vyfotit pro pánský časopis. Podle místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olgy Richterové (Piráti) ovšem musí politik, který zvolí takový způsob svého zviditelnění, počítat s tím, že na to nějak zareagují voliči. Bývalý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek míní, že se společnost vyvíjí a dříve nepředstavitelné věci jsou dnes přijatelné. Richterová a Bělobrádek diskutovali o hranicích politického vkusu a kultury v Událostech, komentářích.

Dezoláti nebo pětikolka jsou jen dva z expresivních výrazů, které do jazyka pronikly v souvislosti s aktuální politickou situací. Jazykovědec Karel Oliva v úterních Událostech, komentářích prozradil, že nyní často užívané slovo flastenec mělo hanlivý význam už za první republiky. Promluvil i o tom, kdo jsou původně čučkaři.

Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) tento týden rezignuje na post předsedy zdravotního výboru ve sněmovně, řadovým poslancem ale zůstane. Někteří politici takovou kumulaci funkcí kritizují, oba posty podle nich nelze naplno vykonávat. Přitom v regionální politice působí téměř dvě třetiny poslanců a senátorů.

Polský prezident Andrzej Duda si myslí, že by vojenská podpora Ukrajiny měla jít tak daleko, aby napadená země byla schopna vytlačit Rusko ze svého celého mezinárodně uznaného území, jak prohlásil v Interview ČT24. Polsko má dle Dudy s ruským imperialismem historickou zkušenost a chápe, co znamená ruský „mír“. „Proto stojíme za Ukrajinou,“ podotkl. O českém prezidentovi Petru Pavlovi, který Dudu ve čtvrtek přijel do Varšavy navštívit, prohlásil, že jakožto člověk s vojenskými zkušenostmi je pro celý středoevropský region velice cenný. Zejména v době, kdy probíhá válka na Ukrajině, jak upozornil. Rozhovor s ním vedl Andreas Papadopulos.

Ivo Vondrák vystoupil z hnutí ANO, za které byl dvakrát zvolen moravskoslezským hejtmanem a také do Poslanecké sněmovny. Hejtmanem ale hodlá dál zůstat. Vondrák dával najevo výhrady k politickému směřování ANO, které podle něj míří příliš doleva. Spory se začaly stupňovat na podzim, kdy uvedl, že v prezidentských volbách nepodpoří předsedu hnutí Andreje Babiše. V únoru Ivo Vondrák rezignoval na post místopředsedy ANO, poté také vystoupil z poslaneckého klubu a svůj odchod načasoval na chvíli, kdy měla krajská organizace hlasovat o jeho vyloučení.

ANO se musí rozhodnout, zda chce být catch-all party, která přináší témata pro voliče levicové i pravicové, anebo čistě levicovou stranou, domnívá se jeho místopředseda a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák. V Událostech, komentářích připustil, že kdyby programová diskuse nezačala, musel by začít přemýšlet, zda v ANO zůstane. Zároveň je připraven i na to, že by nakonec z hnutí odejít musel. Konstatoval, že ho někteří členové nemají rádi kvůli tomu, že v prezidentských volbách nepodpořil šéfa ANO Andreje Babiše. Rozhovor s Ivo Vondrákem vedl Martin Řezníček.

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček v pořadu Interview ČT24 ocenil smířlivý, konstruktivní projev Petra Pavla po skončení prezidentských voleb. Do protikladu k tomu dal projev premiéra Petra Fialy (ODS), protože prý opět otevřel rány a neodpustil si poznámky o populismu a extremismu. Zároveň Vondráčka mrzí, že je narušena rovnováha ve společnosti, protože Senát, sněmovna, vláda a nyní i nový prezident jsou „jedna fronta“.

Ve věku 93 let zemřel diplomat a bývalý ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Během své politické kariéry se historik a velvyslanec významně zasloužil o odchod sovětských vojsk z Československa a přispěl ke vstupu Česka do Severoatlantické aliance. O úmrtí informoval jeho syn Jiří Šedivý.

Nová koncepce zahraniční politiky České republiky by měla být hotova zhruba v polovině roku, sdělil poslancům na jednání zahraničního výboru ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Dosavadní strategie je z roku 2015. Podle šéfa diplomacie materiál dostatečně nereaguje například na erozi dodržování lidských práv nebo na dlouhodobé podrývání mezinárodního práva. „Musíme si jednoznačně umět pojmenovat, že je třeba zadržovat vliv Ruska v Evropě,“ řekl Lipavský ČT24.

Írán oznámil, že popravil muže s britským a íránským občanstvím, který dříve pracoval pro íránské ministerstvo obrany. Obviněn byl ze špionáže, informovaly tiskové agentury. Odsouzenec byl oběšen navzdory mezinárodním protestům proti vynesenému rozsudku trestu smrti. Popravu odsoudil britský premiér Rishi Sunak či Spojené státy. Zpravodajský server BBC tento týden zveřejnil zvukový vzkaz, na němž odsouzený uvádí, že jeho přiznání bylo vynucené mučením.