Egypt strana 2 z 5

Necelých sto metrů měřící kruh, který v dávné minulosti obývali pravěcí lidé, našli archeologové ve východních Čechách, konkrétně v Hradci Králové. Fakt, že to není první objev tohoto druhu v této lokalitě, dle vědců naznačuje, jak důležité místo bylo.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podpořil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa k ukončení války v Gaze, jelikož naplňuje izraelské cíle. Plán Bílý dům zveřejnil krátce před tiskovou konferencí. Pokud bude s mírovým plánem souhlasit i Hamás, musí nejpozději do 72 hodin propustit rukojmí, uvedl Trump. Bílý dům také počítá s tím, že v Pásmu Gazy budou vládnout palestinští technokraté pod dohledem mezinárodního výboru vedeného Trumpem.

Arabské země Perského zálivu chtějí kvůli útoku židovského státu na činitele Hamásu v katarském Dauhá aktivovat společný obranný mechanismus. Lídři arabsko-islámského světa také na summitu vyzvali k přezkoumání diplomatických a obchodních vazeb na Izrael. Překvapivá operace vzbudila obavy v zemích Maghrebu, jež dosud spoléhaly na to, že jim spolupráce se Spojenými státy zajistí ochranu.

„Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vede Blízký východ do chaosu a měl by stanout před soudem,“ prohlásil ve středečním rozhovoru pro CNN katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Tvrdí také, že s partnery v regionu jedná o společné odpovědi na úterní izraelský útok v Dauhá. Armáda židovského státu prohlásila, že podnikla útoky na vedení teroristického hnutí Hamás. Premiér Izraele také ve středu vyzval Katar a všechny země, které podle něj poskytují útočiště teroristům, aby je buď vyhnaly, nebo stíhaly, podotkla agentura AFP.

Rusko upevňuje své obchodní i vojenské vazby na africké státy. S vedením Nigeru v létě podepsalo dohodu, která by mohla kromě školení expertů a podílu na těžbě uranu znamenat i výstavbu vůbec první jaderné elektrárny v západní Africe. Jde o součást širšího úsilí Moskvy omezit vliv Západu v regionu.

Izraelská armáda podnikla údery na katarskou metropoli Dauhá. Její velení uvedlo, že útok cílil na představitele teroristického hnutí Hamás. Terčem měl být hlavní vyjednavač Hamásu Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí. Vedení Hamásu však prý přežilo, sdělil televizi al-Džazíra představitel hnutí. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu prohlásil, že nařídil provést úder v reakci na pondělní útok v Jeruzalémě, při němž dvojice ozbrojenců zastřelila šest lidí.

Etiopie v úterý na řece Modrý Nil otevřela vodní dílo nazvané Velká přehrada etiopského znovuzrození (GERD). Jeho součástí je i největší hydroelektrárna v Africe. Projekt už od začátku vyvolával znepokojení Egypta a Súdánu, jejichž zástupci se obávali dopadu stavby na zásoby vody. Káhira v reakci na inauguraci přehrady zaslala protestní dopis k Radě bezpečnosti OSN, informovala agentura AFP.

Izrael v pátek ve městě Gaza bombardoval i výškovou obytnou budovu, zatím není jasné, kolik lidí bylo zabito, informují agentury. Izraelská armáda útok zdůvodnila tím, že budovu využívalo palestinské teroristické hnutí Hamás. Podle televize al-Džazíra ale správce jedenáctipatrového domu popřel, že by místo využívali ozbrojenci Hamásu. Budova podle něj sloužila palestinským civilistům, které z domovů vyhnala izraelská ofenziva.

Egyptská armáda je kvůli plánům Izraele na převzetí vojenské kontroly v Gaze v nejvyšším stavu pohotovosti za poslední roky a na severu Sinaje je nyní nasazeno asi 40 tisíc vojáků. Webu The Middle East Eye (MEE) to řekl vysoce postavený vojenský zdroj. Káhira se obává přílivu vysídlených Palestinců. Jeruzalém jedná s více zeměmi o možném převzetí Gazanů, podle agentury AP je mezi nimi i Jižní Súdán, východoafrický stát zpustošený válkou. Džuba to ale popírá.

Lidé napříč Izraelem v úterý blokovali klíčové silnice a dálnice, někde zapalovali pneumatiky. Konaly se také demonstrace, které vyvrcholily v Tel Avivu, kde se sešlo 350 tisíc protestujících, píše Times of Israel (ToI). Den protestů zorganizovali příbuzní osob, které už skoro dva roky zadržuje v Pásmu Gazy palestinské teroristické hnutí Hamás. Účastníci manifestací kritizují izraelskou vládu, že nedělá dost pro jejich propuštění, a vyzývají ji k okamžitému uzavření dohody o příměří.

Před dvaceti lety se izraelské síly stáhly z Pásma Gazy a vláda definitivně přešla pod Palestince. Krok vedl k otřesům na izraelské politické scéně, vzestupu Hamásu a následné blokádě, jež uvrhla enklávu do chudoby. Mnohdy násilím byly v roce 2005 vysídleny i tisíce obyvatel nelegálních židovských osad. Někteří Izraelci teď spřádají plány na poválečný návrat.

Egyptští potápěči u pobřeží města Alexandrie vylovili pozůstatky z dva tisíce let staré obydlené oblasti. Naleziště obsahuje zbytky domů, hrobů, vodních nádrží i někdejšího nábřeží. Některé předměty musejí zůstat pod hladinou.

O pět kilometrů dál než před sto třinácti lety stojí nyní kostel, který se ve švédském městě Kiruna rozhodli přesunout kvůli těžbě železné rudy. Urazit tuto vzdálenost nyní trvalo historické dřevěné stavbě dva dny. Stěhování se v minulosti nevyhnulo ani jiným sakrálním stavbám jak v Česku, tak v zahraničí.

Izrael důrazně odmítá mezinárodní kritiku svého rozhodnutí obsadit město Gaza. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac podle serveru BBC uvedl, že země, které plán odsoudily a pohrozily sankcemi, neoslabí odhodlání Izraele.

Tlak na Hamás sílí nejen ze strany Izraele. K odzbrojení a odchodu z Pásma Gazy vyzvala teroristické hnutí poprvé i celá Liga arabských států (LAS). Organizace spolu s dalšími muslimskými zeměmi navíc v deklaraci poprvé odsoudila masakr ze 7. října 2023. Podle komentátorů jde o bezprecedentní krok. Hamás ale podmiňuje složení zbraní vznikem Palestiny.

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir znovu vyzval k tomu, aby židovský stát obsadil Pásmo Gazy a podpořil dobrovolnou emigraci Palestinců z enklávy. Prohlásil to navíc na Chrámové hoře v Jeruzalémě, která je posvátná pro muslimy i židy. Podle serveru The Times of Israel se tam poprvé otevřeně pomodlil, což židé nesmějí.

Řecká vláda chce prosadit nový zákon, který počítá s osekáním dávek pro migranty a uvězněním neúspěšných žadatelů o azyl až na pět let, pokud neopustí zemi. Athény už v červenci na čtvrt roku pozastavily podávání žádostí od osob přijíždějících po moři z Afriky poté, co na Krétu a další ostrovy dorazily tisíce migrantů. OSN a další organizace mluví o porušení mezinárodního práva. Athény kritiku odmítají a varují Evropu před „invazí“.

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.

V Egyptě jitří emoce zprávy místních médií ohledně návrhu Saúdské Arábie vybudovat na strategických ostrovech Tirán a Sanáfír americkou základnu. Podle kritiků by plán mohl ohrozit bezpečnost Sinaje a ekonomické zájmy země. Znovu se tak otevřela stará rána, kdy se Egypt přes protesty veřejnosti rozhodl předat část území Rijádu a přijmout mnohamiliardovou pomoc.

USA budou spolupracovat s dalšími zeměmi na poskytování většího množství humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy, oznámil šéf Bílého domu Donald Trump po schůzce s britským premiérem Keirem Starmerem. Na palestinském území proto podle něj vzniknou potravinová centra. Úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT dříve prohlásil, že OSN a další organizace v neděli v oblasti distribuovaly potravinovou pomoc z více než 120 kamionů.

Izraelská armáda oznámila, že v rámci snahy vyřešit problém s rostoucím hladověním v palestinském Pásmu Gazy pozastaví boje ve třech oblastech regionu, uvedly tiskové agentury. Přibližně stovka kamionů s humanitární pomocí také v neděli dorazila z Egypta přes přechod Kerem Šalom do Gazy, informovala agentura DPA s odvoláním na zdroje v enklávě. Kroky následují poté, co se Jeruzalém dostal pod rostoucí tlak zemí, aby na palestinském území zlepšil humanitární podmínky.

Civilní obrana v Pásmu Gazy napojená na teroristické hnutí Hamás podle AFP informovala, že čtvrteční izraelské údery v Gaze zabily nejméně dvaapadesát Palestinců včetně osmi dětí. Izrael se k tomu zatím nevyjádřil. Mezitím pokračující nepřímé rozhovory v katarském Dauhá, jejichž cílem je uzavření dohody o šedesátidenním příměří mezi Jeruzalémem a Hamásem, podle agentury AP komplikuje izraelský požadavek na udržení jednotek v jižní části Pásma.

Velká přehrada etiopského znovuzrození (GERD) je hotová, oznámil premiér země Abiy Ahmed. Vodní dílo, které je největší v celé Africe, budí kontroverze už od začátku výstavby. Egypt a Súdán totiž mají dlouhodobé obavy, že přehrada bude narušovat tok životně důležitého Modrého Nilu.

Vědci poprvé sekvenovali celý genom starověkého Egypťana, který žil přibližně před 4500 až 4800 lety. Získali tak zásadní odpovědi o této civilizaci.