Egypt strana 2 z 5

Vyjednavači se podle listu The New York Times (NYT) blíží k dohodě, která by vedla k dvouměsíčnímu přerušení války v Pásmu Gazy výměnou za propuštění více než sta rukojmí, která stále zadržují palestinští teroristé. Dohoda, která by podle deníku výrazně změnila situaci v celé oblasti, by mohla být finalizována v příštích dvou týdnech.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby přijal veškeré kroky pro zabránění genocidy a aby zlepšil humanitární situaci v Gaze. Jde o první rozhodnutí v případu stížnosti, v níž Jihoafrická republika viní Izrael z genocidy v Pásmu Gazy. JAR žádala, aby soud v prvním kroku rovněž nařídil Izraeli zastavit válečné operace v Pásmu Gazy, ale to se nestalo. ICJ zatím nerozhoduje o tom, zda Izrael genocidu páchá, či ne.

K lednovému rozšíření skupiny rozvíjejících se zemí BRICS, kterou tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, bylo přizváno šest států. Argentina členství odmítla ještě v závěru loňského roku a o vstupu Saúdské Arábie ještě podle Reuters nepadlo definitivní rozhodnutí. Nakonec tedy vstoupily čtyři státy Afriky a Blízkého východu: Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty. Nyní devítičlenné uskupení je největším konkurentem skupiny G7 a politickou protiváhou Západu. Rozšíření ukazuje rostoucí význam států globálního Jihu, podle odborníků však státy rozdělují odlišné zájmy.

Mezi Izraelem a Egyptem stouplo napětí kvůli takzvanému Filadelfskému koridoru, tedy pásu území podél hranice Pásma Gazy s Egyptem, který je navzdory své malé rozloze kriticky důležitý. Podle Izraele, který tuto hranici jako jedinou nekontroluje, přes ni totiž proudí zbraně Hamásu. Káhira však Jeruzalém v pondělí varovala, že jakýkoliv pokus o obnovení bezpečnostní kontroly nad tímto pásem, který odděluje Gazu a Egypt, povede k vážnému ohrožení vztahů mezi oběma zeměmi, píše server The Times of Israel (ToI). Otázka hranic Egypta s Gazou otevírá ve válce na Blízkém východě více dilemat.

Útoky jemenských povstalců hútíů na obchodní lodě proplouvající Rudým mořem mají potenciál ohrozit globální ekonomiku, oblastí totiž podle agentury Bloomberg putuje zhruba dvanáct procent námořního obchodu. Ani páteční úder spojenců přímo v Jemenu nemusí znamenat konec potíží. Hútíové útočí v blízkosti průlivu Bab-al-Mandab, který je nejužším místem rudomořské obchodní trasy.

Madagaskar je ostrov izolovaný od zbytku světa. Díky tomu tam vznikl unikátní ekosystém a také se tam vyvíjely pozoruhodné lidské kultury. Nový archeologický výzkum ale ukázal, že Madagaskar si přece jenom nějaké kulturní kontakty s jinými civilizacemi udržovat mohl.

Izrael zvažuje možnost, že nezabije, ale vyhostí vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára a Muhammada Dífa. Podle izraelské veřejnoprávní televize Kan by to mohlo být součástí řešení, které by zajistilo propuštění všech rukojmí stále držených v Gaze a napomohlo ukončení války. Izraelský válečný kabinet v pondělí podle serveru The Jerusalem Post posoudí nový egyptský návrh na ukončení bojů. Ty pokračují. Hamás oznámil, že počet obětí nedělního izraelského vzdušného úderu na uprchlický tábor Maghází v centrální části Pásma Gazy vzrostl na 106.

Teroristické hnutí Hamás odmítlo návrh Izraele na týdenní přestávku v bojích v Pásmu Gazy výměnou za propuštění asi čtyřiceti rukojmí, včetně všech zbývajících žen a dětí. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na egyptské představitele, kteří se podílejí na zprostředkování těchto jednání v Káhiře. Podle nich si Hamás k jakémukoliv vyjednávání klade podmínku, aby nejprve utichly zbraně. O „vězních či výměnných dohodách“ nehodlají jednat ani další islamistické organizace v Pásmu Gazy, dokud Izrael zcela nezastaví vojenské operace.

Česká armáda na egyptském Sinaji působí již deset let. Vojáci zde pomocí letounu CASA hlídají dodržování mírové dohody mezi Káhirou a Jeruzalémem. Při své práci si museli zvyknout na práci v pouštním terénu, silné vedro, ale i všudypřítomný písek, který proniká do součástek letadla. Vedení mise si působení českých vojáků na Sinaji podle náčelníka českého generálního štábu Karla Řehky velmi cení. Podobné ohlasy zní také z Egypta nebo Izraele. Pořad Zóna ČT24 se věnoval působení českých vojáků na Sinaji.

Válka na Blízkém východě dopadla na dva miliony obyvatel Pásma Gazy, kde žije i malá křesťanská komunita čítající mezi osmi sty a tisícem lidí. Jejich počet se však už několik let zmenšuje, pokles nabral rychlejší tempo zejména po volbách roku 2006, kdy kontrolu nad Gazou převzalo islamistické a teroristické hnutí Hamás. Následně museli křesťané, stejně jako jejich muslimští sousedé, čelit následkům izraelské a egyptské blokády, kterou sousední státy reagovaly na politické změny. Nyní jsou navíc tamní křesťanské památky a domovy vystavené raketám izraelské armády.

V Pásmu Gazy vypršelo příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Ani jedna ze stran do 6:00 SEČ neoznámila jeho prodloužení. Krátce před uplynutím doby příměří se v Izraeli u Pásma Gazy rozezněl poplach varující před leteckými útoky. Jeruzalém to označil za porušení dohody a oznámil pokračování vojenských operací proti Hamásu. Média informují o útocích napříč oblastí. Podle katarského ministerstva však vyjednávání o klidu zbraní navzdory bojům pokračují. Zahraniční zpravodaj ČT David Borek podotkl, že stále existuje šance na uzavření příměří mezi oběma stranami.

Izraelská armáda ve středu večer informovala, že Hamás propustil deset Izraelců a čtyři Thajce. Očekává se, že židovský stát propustí třicet palestinských vězňů. Země G7 vyzvaly k okamžitému propuštění všech rukojmí, vyslovily se také k prodloužení příměří mezi Hamásem a Izraelem, které by dle Kataru mělo aktuálně trvat do čtvrtečního rána. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu večer přiletěl do Izraele, při své návštěvě chce jednat o dalším prodloužení příměří.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

Jedenáct rukojmí, která v pondělí propustilo teroristické palestinské hnutí Hamás, dorazilo s pomocí pracovníků Červeného kříže do Izraele, píše agentura Reuters. Izrael a Hamás se také dohodly na dvoudenním prodloužení příměří v Pásmu Gazy, oznámilo katarské ministerstvo zahraničí. Hamás dohodu o prodloužení klidu zbraní podle agentury Reuters také potvrdil. Podle palestinského hnutí se novou dohodu podařilo vyjednat za zprostředkování Kataru a Egypta. Pravidla podle teroristické skupiny platí stejná jako při dosavadním příměří.

Konflikt mezi Araby a Židy zuří v Palestině s různou intenzitou už přes sto let. Pokusy vyřešit ho mírovou cestou zatím vždy ztroskotaly. Důvodů je dlouhá řada, ale dají se shrnout do jednoduchého tvrzení, které znali už první sionisté: Když dva národy, které nejsou schopné žít spolu, chtějí stejnou zem, musí to vyvolat spor.

Během příměří na Blízkém východě propustilo teroristické hnutí Hamás část rukojmí, Izrael zase palestinské vězně. Izraelský ministr obrany dopředu upozornil, že po uplynutí klidu zbraní bude Jeruzalém pokračovat ve snaze teroristickou organizaci zničit. Minimálním cílem je rozbití vojenské infrastruktury Hamásu, předpokládá bývalý velvyslanec ve Spojených státech, Velké Británii a Izraeli a zahraničněpolitický poradce prezidenta republiky Michael Žantovský. „Přesvědčení, že Izrael musí být zničen,“ podle něj však v Pásmu Gazy navzdory operaci zřejmě přetrvá, řekl v Interview ČT24.

Palestinské teroristické hnutí Hamás propustilo 24 rukojmí včetně 13 izraelských žen a dětí, které od říjnového útoku drželo v zajetí v Pásmu Gazy. Informoval o tom Mezinárodní výbor Červeného kříže, který pomáhal s převozem osvobozených lidí přes hraniční přechod Rafáh do Egypta. Mezi propuštěnými je rovněž deset Thajců a jeden občan Filipín, uvedlo katarské ministerstvo zahraničí. Izrael na základě dohody o čtyřdenním příměří propustil ze svých věznic 39 palestinských žen a dospívajících chlapců, kteří si odpykávali tresty za zločiny spáchané v Izraeli nebo na Západním břehu.

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci o dodržování příměří v době konání letních olympijských her v Paříži v následujícím roce. Návrh schválila drtivá většina – 118 hlasů se vyjádřilo pro schválení dokumentů. Dvě členské země, Sýrie a Rusko, se zdržely. Do debat představitelů se propsala současná nestabilní situace ve světě, zejména ruská agrese proti Ukrajině a válka proti teroristickému hnutí Hamás po jeho útoku na Izrael.

Izraelská vláda ve středu nad ránem schválila dohodu o čtyřdenním příměří s teroristickým hnutím Hamás výměnou za propuštění zhruba padesáti rukojmí držených v Pásmu Gazy. V prohlášení to uvedl úřad vlády, podle něhož je země ochotna prodlužovat příměří o den za každých deset dalších propuštěných. Teroristické hnutí Hamás krátce poté dohodu přivítalo s tím, že zajistí osvobození 150 vězněných Palestinců a přísun humanitární pomoci do Gazy. Podle Hamásu začne klid zbraní platit ve čtvrtek v 9 hodin ráno středoevropského času. Podle poradce izraelského premiéra ale k propouštění rukojmí nedojde dřív než v pátek, jednání prý dál pokračují.

Izraelský ministr obrany Joav Galant v pondělí prohlásil, že Hamás ztratil kontrolu nad Pásmem Gazy. Podle Galanta není teroristické hnutí schopné zastavit postup izraelských sil, které se posouvají ve všech směrech. Problematická je situace v tamních nemocnicích. Podle Mezinárodní zdravotnické organizace už drtivá většina zdravotnických zařízení na severu oblasti nefunguje. Jeruzalém tvrdí, že nadále ponechává otevřené cesty pro evakuaci civilistů. Ve válečné situaci není možné tvrzení jednotlivých stran ověřit. Americký prezident Joe Biden uvedl, že největší nemocnici v Pásmu Gazy je potřeba chránit.

Z Pásma Gazy se přes přechod v Rafáhu podařilo evakuovat jednoho českého občana a jeho rodinného příslušníka, uvedl v pondělí před jednáním v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský. Vzhledem k citlivosti údajů Černínský palác nechce upřesňovat, o koho se jedná. Ministerstvo zároveň potvrdilo, že v tuto chvíli eviduje v Gaze devět osob s vazbou na Českou republiku, které mají zájem o evakuaci.

Na severu Pásma Gazy dochází k tvrdým střetům. Jeruzalém hlásí, že jeho jednotky zabily dalších sto padesát teroristů a získaly kontrolu celkem nad jedenácti pozicemi Hamásu. Bojuje se mimo jiné v blízkosti nemocnice Šífa, situace civilistů zůstává kritická. Izraelská armáda podle mluvčího pomůže z této nemocnice v neděli evakuovat děti. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval, aby Izrael „přestal zabíjet malé děti a ženy“. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzkázal, že za případné škody způsobené civilistům může Hamás.

Arabské a islámské země ve společném prohlášení na svém mimořádném summitu v Rijádu vyzvaly k ukončení bojů v Pásmu Gazy a vpuštění humanitární pomoci do oblasti. Zároveň odsoudily „izraelskou agresi v Gaze“ a uvedly, že Izrael páchá v pásmu válečné zločiny. Muslimské státy proto mimo jiné požadují zastavení vývozu zbraní do Izraele, informovala agentura Reuters. Izrael provádí v Pásmu Gazy vojenskou operaci v reakci na krvavý útok teroristického hnutí Hamás ze začátku října. V Londýně mezitím podle BBC pochodovalo kolem 300 tisíc lidí, kteří požadují příměří v Pásmu Gazy. Agentura Reuters hovoří o stovce tisíc účastníků. Policie prý zatkla 82 lidí, kteří se proti demonstrujícím stavěli.

Historie Pásma Gazy je spjata s Egyptem. Ten se teď brání tomu, aby palestinští uprchlíci přišli na jeho území. Je totiž přesvědčen, že Palestinci mají nárok na vlastní stát. „V egyptské společnosti je to vnímané jako etnická čistka nebo dokonce genocida,“ popisuje Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů. Přesto ale režim v Káhiře udržuje pragmaticky dobré vztahy i s Izraelem.