Hamás strana 5 z 5

Valné shromáždění OSN v pátek jasnou většinou podpořilo deklaraci nastiňující konkrétní, časově dané a nezvratné kroky k dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu, uvedla agentura Reuters. Dokument označovaný jako Newyorská deklarace přijala na konci července konference zorganizovaná Francií a Saúdskou Arábií. Izrael postoj Valného shromáždění odmítl a označil ho za hanebný, palestinský viceprezident ho označil za krok vedoucí ke konci okupace, píše agentura AFP.

Poslanci Evropského parlamentu ve čtvrtek schválili rezoluci, v níž odsuzují izraelskou humanitární blokádu Pásma Gazy, která tam podle nich způsobila hladomor. Právo Izraele na sebeobranu podle nich nemůže ospravedlnit vojenské akce, které nerozlišují mezi cíli a vedou k nesnesitelnému utrpení civilního obyvatelstva. Rezoluce odsuzuje též „barbarské zločiny“ spáchané teroristickým hnutím Hamás a žádá okamžité propuštění všech izraelských rukojmí zadržovaných v Pásmu Hamásem a jeho spojenci.

„Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vede Blízký východ do chaosu a měl by stanout před soudem,“ prohlásil ve středečním rozhovoru pro CNN katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Tvrdí také, že s partnery v regionu jedná o společné odpovědi na úterní izraelský útok v Dauhá. Armáda židovského státu prohlásila, že podnikla útoky na vedení teroristického hnutí Hamás. Premiér Izraele také ve středu vyzval Katar a všechny země, které podle něj poskytují útočiště teroristům, aby je buď vyhnaly, nebo stíhaly, podotkla agentura AFP.

Izraelské letectvo ve středu zaútočilo na severní část Jemenu a na metropoli Saná, informovala agentura Reuters. Podle místního ministerstva zdravotnictví ovládaného hútíi zemřelo v důsledku úderu 35 lidí a 131 utrpělo zranění. Izraelská armáda se podle svého vyjádření zaměřila na propagandistické velitelství hútíů a na další zpravodajská centra, píše server The Times of Israel (ToI). Podle Reuters bylo cílem i ministerstvo obrany jemenských povstalců.

V některých oblastech, jako je zahraniční politika, je potřeba přejít na schvalování kvalifikovanou většinou, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v každoročním projevu o stavu Evropské unie. Prohlásila také, že EK pozastaví bilaterální podporu Izraele a navrhne sankce proti tamním „extremistickým ministrům“. Popsala, jak na Evropany dopadají rostoucí ceny nemovitostí, a zmínila situaci na Ukrajině. Na východě EU je podle ní potřeba „postavit zeď z dronů“.

Izraelská armáda podnikla údery na katarskou metropoli Dauhá. Její velení uvedlo, že útok cílil na představitele teroristického hnutí Hamás. Terčem měl být hlavní vyjednavač Hamásu Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí. Vedení Hamásu však prý přežilo, sdělil televizi al-Džazíra představitel hnutí. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu prohlásil, že nařídil provést úder v reakci na pondělní útok v Jeruzalémě, při němž dvojice ozbrojenců zastřelila šest lidí.

Izraelská armáda v úterý před novou ofenzivou nařídila evakuaci města Gaza. Informovali o tom agentura Reuters a server The Times of Israel, podle něhož jde o první příkaz k rozsáhlé evakuaci platný pro celé palestinské město. Jeho obsazení je součástí záměru židovského státu zcela zlikvidovat teroristické hnutí Hamás. Záměr izraelské vlády město obsadit vyvolal kritiku ze zahraničí.

Britský premiér Keir Starmer se v pondělí ve svém vládním sídle v Londýně setkal s prezidentem Palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem, který ocenil slib Spojeného království uznat tento měsíc palestinský stát. Informovala o tom agentura Reuters. Starmer v červenci oznámil, že Británie v září uzná existenci Státu Palestina, pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení katastrofální situace v Pásmu Gazy a k uzavření příměří v tamní válce.

Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael. Dění v Pásmu Gazy pak označil za genocidu. V televizním projevu Sánchez řekl, že jeho země zakáže vstup na své území Izraelcům zapojených do bojů na palestinském území, které označuje za vyhlazování Palestinců, a vyhlásí na židovský stát zbraňové embargo. Posílí také svou humanitární pomoc pro obyvatele Pásma a zvýší podporu Palestinské samosprávě.

Jemenští hútíové se do konfliktu mezi Gazou a Izraelem zapojili raketovými a dronovými útoky necelé dva týdny po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023. Už v listopadu 2023 rozšířili své údery také proti světovému námořnímu obchodu na cestě mezi Adenem a Suezským průplavem. Od té doby napadli 94 plavidel. Z toho čtyři potopili, 42 poškodili a dvě unesli i s posádkami. Tisíce tankerů a dalších obchodních lodí od té doby volí mnohem delší a nákladnější cestu kolem afrického kontinentu. Hútíové zapříčinili pokles světového obchodu o jedno až dvě procenta. De facto vyřazení rudomořské cesty také přivodilo bankrot izraelskému obchodnímu přístavu Ejlat.

Izrael v pátek ve městě Gaza bombardoval i výškovou obytnou budovu, zatím není jasné, kolik lidí bylo zabito, informují agentury. Izraelská armáda útok zdůvodnila tím, že budovu využívalo palestinské teroristické hnutí Hamás. Podle televize al-Džazíra ale správce jedenáctipatrového domu popřel, že by místo využívali ozbrojenci Hamásu. Budova podle něj sloužila palestinským civilistům, které z domovů vyhnala izraelská ofenziva.

Izraelská armáda ve středu pokračovala v postupu městem Gaza, její tanky a vojáci pronikali do čtvrti Šajch Radván, jedné z největších a nejlidnatějších ve městě, informuje s odvoláním na svědky agentura Reuters. Izraelské síly v posledních týdnech obsazovaly předměstí Gazy a nyní se nacházejí jen několik kilometrů od centra, a to navzdory mezinárodním výzvám, aby Jeruzalém ofenzivu zastavil.

Nemocnice v Pásmu Gazy ovládané teroristickým hnutím Hamás uvedly, že izraelské útoky zabily dalších 73 Palestinců, z toho 42 lidí zemřelo ve městě Gaza, informoval deník Ha'arec. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví zemřelo za posledních 24 hodin v Pásmu Gazy 76 Palestinců a dalších 281 bylo zraněno, napsal také list.

Tanky izraelské armády v pondělí pronikly hlouběji do města Gaza, píše agentura Reuters. Podle svědků armáda židovského státu na jednom z předměstí odpalovala na dálku svá vozidla naložená výbušninami. Při pondělních izraelských úderech na město zahynulo nejméně 19 lidí, včetně žen a dětí, píše Reuters s odvoláním na tamní zdravotnické úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás.

Izraelská armáda oznámila, že zahájila přípravné operace a první fáze útoku na město Gaza, píše agentura Reuters. Armáda dodala, že působí s velkou silou na jeho předměstí. Server BBC zároveň informoval o intenzivním bombardování ve východní části města. Izrael v pátek ukončil každodenní přestávky v bojích pro doručování humanitární pomoci ve městě Gaza, které označil za nebezpečnou bojovou zónu.

Teherán očekává, že začne odebírat ruský plyn přepravovaný přes Ázerbájdžán, sdělil íránský velvyslanec v Rusku Kazem Jalali. Írán sice disponuje velkými zásobami této suroviny, americké sankce a logistické problémy jej však nutí plyn dovážet. Podle bezpečnostního analytika Rezy Parchizadeha je rusko-íránská dohoda „politicky citlivý projekt, jehož cílem je demonstrovat rostoucí spolupráci obou zemí v době, kdy čelí závažné mezinárodní izolaci“.

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil nová pravidla, která stanoví, jak má policie postupovat proti demonstrantům, kteří v posledních měsících čím dál častěji protestují proti vládě a požadují příměří v Pásmu Gazy. Podle plánu krajně pravicového ministra by měla policie zakazovat blokády silnic a demonstrace u synagog, napsal ve čtvrtek server The Times of Israel (ToI). Podle deníku Ha'arec ale s plánem nesouhlasí policejní velitelé ani šéf izraelské policie Daniel Levy. Je také pravděpodobné, že plán bude napaden i u soudu.

Šéf neuznané vlády jemenského islamistického hnutí hútíů byl zabit během izraelského útoku na město Saná, napsal zpravodajský server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na některá jemenská média. Izrael ani hútíové informaci zatím nepotvrdili. Není ani jasné, kdy k útoku došlo.

Rada bezpečnosti OSN schválila ukončení mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL) na konci příštího roku. Zároveň tak potvrdila finální prodloužení mandátu mírových jednotek, který měl oficiálně skončit tuto neděli. Jednotky na jihu Libanonu by se měly začít stahovat na konci roku 2026 a v průběhu roku 2027. Izraelský velvyslanec při OSN označil rozhodnutí za dobrou zprávu. Orgán OSN rozhodnutím ustoupil požadavkům USA a jejich blízkého spojence Izraele, podotkla agentura AP.

Jasnou shodu v klíčových otázkách zahraniční politiky konstatovali na čtvrtečním setkání prezident Petr Pavel s premiérem Petrem Fialou (ODS), vyplývá z následných tiskových vyjádření Hradu a vlády. Politici diskutovali i o situaci na Blízkém východě, kde se v minulých týdnech jejich názory lišily. Probrali také tvorbu státního rozpočtu na rok 2026, krizovou legislativu, výdaje na obranu či koordinaci zahraničních cest.

„Společnost je rozdělená, ale co spojuje nás všechny, je, že chceme, aby byl co nejdříve návrat rukojmí (ze zajetí palestinského teroristického hnutí Hamás),“ popsala Češka žijící v Izraeli Nikol Cohen náladu tamní společnosti uprostřed rozsáhlých demonstrací v ulicích izraelských měst. Jaký je převažující názor tamní společnosti na postup v Pásmu Gazy, nelze podle ní jednoznačně říct. „Je rozdíl, když máte někoho z rodiny, který je přímo tam jako voják, nebo kdo ztratil někoho po 7. říjnu. Jsou také lidé, kteří tvrdí, že ofenziva musí být, ať se děje, co se děje,“ přibližuje Cohen názorovou různorodost mezi Izraelci. „Lidé vám často svůj názor neřeknou, spousta názorů není politicky korektních,“ míní.

Egyptská armáda je kvůli plánům Izraele na převzetí vojenské kontroly v Gaze v nejvyšším stavu pohotovosti za poslední roky a na severu Sinaje je nyní nasazeno asi 40 tisíc vojáků. Webu The Middle East Eye (MEE) to řekl vysoce postavený vojenský zdroj. Káhira se obává přílivu vysídlených Palestinců. Jeruzalém jedná s více zeměmi o možném převzetí Gazanů, podle agentury AP je mezi nimi i Jižní Súdán, východoafrický stát zpustošený válkou. Džuba to ale popírá.

Lidé napříč Izraelem v úterý blokovali klíčové silnice a dálnice, někde zapalovali pneumatiky. Konaly se také demonstrace, které vyvrcholily v Tel Avivu, kde se sešlo 350 tisíc protestujících, píše Times of Israel (ToI). Den protestů zorganizovali příbuzní osob, které už skoro dva roky zadržuje v Pásmu Gazy palestinské teroristické hnutí Hamás. Účastníci manifestací kritizují izraelskou vládu, že nedělá dost pro jejich propuštění, a vyzývají ji k okamžitému uzavření dohody o příměří.

Izraelské jednotky se v pondělí v Násirově nemocnici v Pásmu Gazy snažily zasáhnout kameru používanou teroristickým hnutím Hamás ke sledování izraelských vojáků, uvedla podle agentur armáda židovského státu s odkazem na předběžné vyšetřování útoku. Při úderech na nemocnici bylo zabito šest členů Hamásu, tvrdí armáda s tím, že pět novinářů, kteří při útoku také zahynuli, nebyli terčem útoku.