Izrael udeřil v Pásmu Gazy. Zahynuly desítky lidí, píše Reuters

Desítky lidí zahynuly a utrpěly zranění při izraelském útoku na město Bajt Lahíja na severu Pásma Gazy. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky, podle kterých bylo zasaženo několik domů. Více než padesát lidí pak podle libanonských úřadů zabily izraelské nálety v různých částech Libanonu.

Podle zdravotníků probíhají záchranné práce a mnoho lidí se stále pohřešuje nebo je uvězněno pod troskami. Média teroristického hnutí Hamás uvedla, že obětí je 57, napsala agentura Reuters.

Agentura AFP s odkazem na úřady kontrolované Hamásem napsala, že při útoku zemřelo 22 lidí.

Izraelská armáda se k úderu bezprostředně nevyjádřila, ale opakovaně obvinila Hamás, že počet obětí zveličuje. Informace z místa bojového střetu nelze nezávisle ověřit.

Stanice al-Džazíra s odvoláním na zdravotnické zdroje tvrdí, že při dalším nočním úderu na město Bajt Lahíja zemřelo 66 lidí. Ředitel tamní nemocnice Kamála Advána stanici sdělil, že zařízení převzalo těla převážně žen a dětí. Další lidé jsou zřejmě pod troskami. „Přijali jsme velmi vysoký počet obětí,“ tvrdí ředitel.

Agentuře Reuters řekl, že nemocnice funguje v omezeném režimu. „Po zatčení 45 členů lékařského a chirurgickému týmu a zákazu vstupu (do nemocnice) náhradníků přicházíme denně o pacienty, kteří by přežili, kdyby byly k dispozici zdroje,“ nechal se slyšet činitel.

Střety v Bajt Lahíji

Město Bajt Lahíja bylo terčem izraelského úderu již před týdnem, kdy zde podle úřadů ovládaných Hamásem zahynulo ve zničené vícepodlažní obytné budově přes sedm desítek lidí.

Izraelská armáda minulý měsíc vyslala tanky do Bajt Lahíje a nedalekých měst Bajt Hanún a Džabálija, kde je velký uprchlický tábor. Učinila tak v rámci tažení, které má podle ní zabránit útokům a přeskupování ozbrojenců Hamásu. Uvedla také, že v těchto třech oblastech zabila stovky ozbrojenců.

Izrael vede v Pásmu Gazy válku proti Hamásu v odvetě za útok z loňského 7. října, kdy palestinští ozbrojenci v izraelském pohraničí pozabíjeli na 1200 lidí a dalších zhruba 250 odvlekli jako rukojmí. Izraelská operace si v Pásmu Gazy vyžádala podle tamních úřadů na 44 tisíc mrtvých Palestinců a dalších více než 104 tisíc Palestinců bylo při ní zraněno.

Útoky na Libanon

Více než padesát lidí ve čtvrtek podle libanonských úřadů zabily izraelské nálety v různých částech Libanonu, informují agentury AFP a Reuters. Kampaň Izraele proti šíitskému teroristickému hnutí Hizballáh pokračovala vzdušnými údery na východě a jihu země a také na jižním předměstí metropole Bejrútu.

Izraelská armáda v posledních dvou měsících provádí rozsáhlé vzdušné útoky na celém území Libanonu po zhruba roce, kdy útočila jen na cíle Hizballáhu na jihu země kvůli raketovým útokům proíránského hnutí na sever Izraele. V říjnu také Izrael zahájil pozemní operaci v jižním libanonském pohraničí.

Podle agentury AFP izraelské letectvo v průběhu celého dne bombardovalo jižní předměstí Bejrútu, které média označují za baštu Hizballáhu. Libanonská státní média hovořila o dvanácti náletech, informace o mrtvých či zraněných nebyly ihned k dispozici.

Izraelská armáda uvedla, že na předměstí hlavního města útočila také v noci. Cílem úderů je podle ní velitelská a vojenská struktura Hizballáhu a předcházely jim výzvy k evakuaci konkrétních oblastí; jižní předměstí je nicméně už převážně vylidněné.

Izraelské útoky ve čtvrtek pokračovaly též na jihu a na východě Libanonu. Údery „izraelského nepřítele" v pěti oblastech na východě země si vyžádaly životy čtyřicet lidí, uvedlo podle agentury AFP ministerstvo zdravotnictví. Z jihu Libanonu je podle něj hlášeno dvanáct mrtvých. Tyto údaje nerozlišují mezi mrtvými členy Hizballáhu a civilisty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 12 hhodinami
Načítání...