Pásmo Gazy strana 2 z 5

Při útoku na humanitární konvoj v Pásmu Gazy zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Podle informací agentury AP se obětí úderu stali tři Britové, Australanka, Polák, člověk s americko-kanadským občanstvím a palestinský řidič. Společnost WCK, která dodává do Gazy humanitární pomoc, se rozhodla pozastavit v pásmu své aktivity. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později přiznal, že vůz humanitární organizace zasáhla izraelská armáda, šlo podle něj o neúmyslný tragický incident.

Izraelská operace v nemocnici al-Šífa v Pásmu Gazy skončila. Poté, co zařízení opustily tanky a vozidla izraelských jednotek, hovoří palestinské úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás o desítkách mrtvých, píše agentura AFP. Místní úřad civilní obrany, rovněž kontrolovaný Hamásem, podle agentury DPA tvrdí, že je tři sta mrtvých v nemocnici a jejím okolí.

Papež František ve Vatikánu přednesl každoroční poselství Urbi et orbi (Městu a světu). Ve svém projevu vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a také k výměně zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Papež si tak spolu s křesťany po celém světě připomněl zmrtvýchvstání Ježíše Krista. To podle tradic připadá právě na Boží hod velikonoční.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolil k novému kolu jednání s palestinským teroristickým hnutím Hamás o příměří. Netanjahu se předtím setkal s šéfy izraelských tajných služeb. Izraelská delegace tak může znovu odjet do Kataru či Káhiry k rozhovorům, které byly přerušeny před několika dny, informoval deník Ha'arec.

Izrael se kvůli špatné humanitární situaci v Pásmu Gazy dostává pod čím dál větší mezinárodní tlak. Kvůli rezoluci Rady bezpečnosti OSN Jeruzalém zrušil cestu své delegace do Washingtonu, načež ale požádal o nový termín. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová míní, že současně Hamás cítí podporu veřejného mínění. Ředitel blízkovýchodního odboru ministerstva zahraničí Petr Hladík v Událostech, komentářích zmínil, že mezinárodní společenství případnou velkou izraelskou operaci v Rafáhu nepřijme.

Teroristické hnutí Hamás odmítlo nejnovější izraelsko-americký návrh na několikatýdenní příměří v Gaze. Jeho součástí má být i výměna zhruba čtyřiceti izraelských rukojmí za osm set palestinských vězňů, dále žádá také klid zbraní. Židovský stát v reakci na to stahuje své vyjednavače z Kataru. Kriticky reagoval i na pondělní krok USA, které nezablokovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o trvalém příměří.

Izraelští vojáci při zásahu v nemocnici al-Šífa v Pásmu Gazy, která trvá už týden a stále pokračuje, zadrželi prokazatelně již pět set členů teroristických hnutí Hamás či Palestinský islámský džihád, informoval v pondělí server The Times of Israel. Podle Izraelských obranných sil (IDF) se islamisté zabarikádovali v nemocnici a pálí na vojáky z minometů. Hamás prohlásil, že během razie zemřelo nejméně třináct pacientů, upozornil deník The New York Times (NYT).

Členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině, shodli se prezidenti a premiéři členských zemí Unie na summitu v Bruselu. V závěrech rovněž ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová upřesnila, že první miliardu eur by země mohla získat už na počátku července. K summitu se prostřednictvím videokonference připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který účastníky vyzval k dalším dodávkám munice, zbraní a systémů protivzdušné obrany. Kromě tématu Ukrajiny lídři jednali i o situaci na Blízkém východě a vyzvali k okamžité humanitární pauze vedoucí k příměří v Gaze. V pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství.

Židovský stát stále neoznámil, co podle něj bude s Pásmem Gazy, až skončí válka s teroristickým hnutím Hamás. Premiér Benjamin Netanjahu odmítá, že by ho – jak požaduje Washington a arabský svět – předal do rukou Palestinské autonomie a jejího prezidenta Mahmúda Abbáse. Ten minulý týden jmenoval do funkce palestinského premiéra Muhammada Mustafu, který už vytyčil reformní cíle.

Při izraelském vzdušném útoku v Pásmu Gazy v úterý brzy ráno zemřelo nejméně dvacet Palestinců. Nálety mířily na město Rafáh na jihu a uprchlický tábor Nusajrát ve středu Gazy. Podle agentury Reuters to oznámili zdravotníci působící v oblasti, kde proti sobě od října bojuje izraelská armáda a palestinské teroristické hnutí Hamás. Izrael podle agentury v noci vypálil i několik raket na vojenské cíle u syrského hlavního města Damašku. O míru v regionu chce jednat americký ministr zahraničí Antony Blinken během návštěvy Saúdské Arábie a Egypta, ke které má dojít tento týden.

Izraelská armáda (IDF) zasáhla v nemocnici al-Šífa, která je největší v Pásmu Gazy. Akci provedla na základě informací, že se tam nacházejí vysoce postavení představitelé palestinské teroristické organizace Hamás. Později IDF oznámila, že při přestřelkách v areálu zdravotnického zařízení zabila dvacet členů Hamásu, zadržela desítky dalších a nad nemocnicí převzala kontrolu. Při akci také zemřel jeden izraelský voják. Podle palestinských úřadů, které ovládá Hamás, si operace vyžádala mnoho obětí a způsobila rozsáhlý požár v jedné z budov areálu.

Izraelská armáda oznámila, že za poslední den zabila osmnáct bojovníků palestinského teroristického hnutí Hamás a pokračuje ve vojenských operacích ve středu Pásma Gazy i jižněji v Chán Júnisu. Palestinská média mezitím v neděli informovala o izraelském úderu na uprchlický tábor Dajr Balah ve středu Pásma Gazy, který zabil dvanáct lidí včetně dětí. Údaje znepřátelených stran nelze rychle nezávisle ověřit.

Posádka první lodi s humanitárními zásobami, která plula novým námořním koridorem z Kypru do Pásma Gazy, dokončila vykládání. V sobotu ráno o tom informovala agentura AFP. Podle charitativní organizace World Central Kitchen (WCK), která cestu zorganizovala, jde o dvě stě tun potravin. Vyplutí druhé lodi s pěti sty tunami zásob, především cukru, mouky, těstovin a mléka, se očekává ještě během soboty. Se shazováním zásob z letadel mezitím v sobotu začalo německé letectvo, informovala agentura DPA.

Před třinácti lety vyšli do ulic Syřané, aby protestovali proti režimu Bašára Asada. Začala vleklá a krvavá občanská válka. Humanitární pomoc dnes potřebuje vůbec nejvíc Syřanů od začátku konfliktu. Mnozí již také emigrovali do zahraničí, zejména do Evropy.

Izrael je pod stále větším tlakem spojenců kvůli situaci civilistů v pásmu Gazy. Ostrá slova znějí z EU i Spojených států. Naplno běží snaha řady států pomoc do Gazy dostat. Konkrétní obrysy získává americký plán na stavbu plovoucího doku u pobřeží Gazy. Podobný projekt si americká armáda vyzkoušela už dříve – třeba při humanitárních misích u pobřeží Somálska nebo Haiti.

Z kyperského přístavu Larnaka vyplula loď španělské nevládní organizace Open Arms se dvěma stovkami tun pomoci pro Pásmo Gazy v rámci nového humanitárního námořního koridoru. Plavidlo veze mouku, rýži a potraviny s vysokým obsahem bílkovin. Akce se o několik dnů zpozdila kvůli technickým potížím, jelikož v palestinské enklávě není přístav vhodný pro velké lodě. Provizorní molo v Gaze mají v příštích dvou měsících postavit Američané.

Silně kriticky se o politice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vyjádřil americký prezident Joe Biden v rozhovoru pro MSNBC. Řekl, že Netanjahuův přístup k situaci v Pásmu Gazy Izrael více poškozuje, než mu pomáhá. Za „velkou chybu“ považuje vysoký počet obětí. Podle agentury AP se rozpory mezi Bidenem a Netanjahuem prohlubují a jejich vztah je stále napjatější.

Již tento víkend by měl začít fungovat námořní humanitární koridor do Pásma Gazy, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při návštěvě Kypru. Humanitární situace v Pásmu Gazy je podle ní děsivá a k civilistům žijícím v oblasti se potřebná pomoc musí nutně dostat co nejdříve. Podle kyperského prezidenta Nikose Christodulidise první loď s pomocí vypluje z Larnaky v sobotu. Některé zdroje ovšem tvrdí, že by se na cestu mohla vydat už v pátek.

Americký prezident Joe Biden pracuje na dojednání nejméně šestitýdenního příměří v Pásmu Gazy, které by zastavilo „srdcervoucí“ utrpení Palestinců. Oznámil to v projevu o stavu unie na půdě Kongresu. Znovu také apeloval na podporu Ukrajiny a věnoval se i stavu americké ekonomiky. Během posledního projevu o stavu unie v tomto volebním období se vymezil také vůči exprezidentovi Donaldu Trumpovi, se kterým se zřejmě na podzim znovu utká ve volbách.

Izrael viní OSN z problémů při dodávkách humanitární pomoci do Pásma Gazy. Zboží je ale těžké dostat také na Západní břeh Jordánu. Přístupové cesty, které zásobují Nábulus, jedno z největších měst palestinské samosprávy, v posledních měsících ucpávají izraelská bezpečnostní opatření.

Americký prezident Joe Biden i jeho předchůdce ve funkci Donald Trump si podle všeho zopakují čtyři roky starý volební souboj. Oba suverénně míří za stranickými nominacemi, což potvrdilo i volební superúterý. Ukázalo ale zároveň na jejich slabiny. Bidenovi poslali vzkaz voliči třeba v Minnesotě, Trump zase může mít problém přesvědčit příznivce své vyzyvatelky Nikki Haleyové.

Židovský stát kvůli neutichajícím přeshraničním útokům teroristů z Hizballáhu čím dál víc zvažuje, že rozhodne o zahájení vojenské akce v Libanonu. Izraelský ministr obrany Joav Galant to sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států, který je na návštěvě židovského státu, napsala agentura Reuters. Izraelská média v úterý informovala o dalších nejméně pěti přeshraničních útocích na severu země. Šíitský Hizballáh podporovaný Íránem útočí na Izrael od loňského října v odplatě za izraelskou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

O šestitýdenním příměří v Pásmu Gazy se v neděli jedná v Káhiře. Na místo dorazila delegace teroristického hnutí Hamás, naopak zástupci židovského státu podle listu The Times of Israel (ToI) do egyptské metropole nedorazili. Podle médií totiž teroristé nezaslali do Jeruzaléma seznam žijících rukojmích a požadavky na výměnu. Na místě jsou podle agentury AFP také prostředníci – zástupci Spojených států, Kataru a hostitelského Egypta.

Izrael zintenzivnil operace ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. Při úderech byly zničeny desítky objektů palestinského teroristického hnutí Hamás, informovala v neděli podle agentury Reuters izraelská armáda. Chán Júnis je v posledních týdnech centrem izraelské ofenzivy. Izraelská armáda zároveň podle Reuters zveřejnila závěry předběžného vyšetřování, podle nějž většina civilistů při čtvrtečním incidentu u humanitárního konvoje u města Gaza zemřela v tlačenici, ne kvůli střelbě do davu.