Pásmo Gazy strana 2 z 5

Když bude Ukrajina silnější, bude silnější i Evropa, řekl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) předseda Evropské rady Charles Michel. EU podle něho musí urychlit vojenskou i finanční pomoc Ukrajině. Zapojení KLDR do konfliktu v oblasti považuje Michel za další eskalaci ze strany Ruska, která znamená jediné: Evropa musí dělat více a rychleji. EU by se podle něho také neměla bát nových cest, jak řešit nelegální migraci a měla by více komunikovat se zbytkem světa.

Rusko poskytlo jemenským povstalcům hútíům prostřednictvím Íránu satelitní údaje pro zaměřování jejich raketových a dronových útoků na západní obchodní lodě v Rudém moři. Napsal o tom ve čtvrtek večer americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na tři zdroje. Íránem podporované povstalecké skupině se díky tomu podle listu daří ochromit jednu z klíčových globálních obchodních tras a dále destabilizovat region.

Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že poskytne Bejrútu sto milionů eur na humanitární pomoc. Válka podle něj musí skončit. Zároveň doufá, že čtvrteční pařížská konference na podporu Libanonu umožní rozšíření tamní armády o tisíce vojáků a zajistí peníze pro milion uprchlíků. Dalších 96 milionů eur zemi věnuje Berlín. Izraelské útoky vyřadily podle libanonského premiéra Nadžíba Míkátího z provozu třináct nemocnic. Bejrút dál podporuje návrh na 21denní příměří z pera USA a Francie. Jeruzalém mezitím při dalších úderech zabil tři vojáky na jihu Libanonu a jednoho v Sýrii.

Čínský prezident Si Ťin-pching na summitu BRICS varoval před eskalací bojů na Ukrajině. Vyzval také k příměří v Libanonu a v Gaze, píší agentury. O situaci na Ukrajině, která třetím rokem čelí ruské agresi, a vývoji na Blízkém východě má na summitu v Kazani s ruským vůdcem Vladimirem Putinem ve čtvrtek jednat také generální tajemník OSN António Guterres. Zástupci členských zemí skupiny projednávali rovněž ekonomické návrhy, například vznik společné obilné burzy, alternativní platební metody či vzájemnou finanční integraci. Zazněly i úvahy o vzniku nového mezinárodního finančního systému.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken během návštěvy Izraele vyzval premiéra Benjamina Netanjahua, aby využil nedávného zabití šéfa Hamásu Jahjáa Sinvára k ukončení války v Pásmu Gazy a zvýšil humanitární pomoc civilistům v této palestinské enklávě.

Při izraelském ostřelování na jihu Libanonu zemřeli tři libanonští vojáci, tvrdí libanonská armáda. Podle agentury AFP se tak zvýšil na osm počet libanonských vojáků zabitých od 23. září, kdy izraelská armáda výrazně zintenzivnila letecké údery proti Hizballáhu v Libanonu. Od začátku tohoto měsíce na jihu země vedou Izraelci i pozemní operaci. Mírová mise OSN podle Reuters také oznámila, že buldozer izraelské armády úmyslně zdemoloval pozorovací věž a plot u stanoviště mírových jednotek OSN (UNIFIL) v jižním Libanonu. K incidentu podle ní došlo ve vesnici Marvahín nedaleko izraelských hranic.

Izrael opět útočil na cíle v Libanonu. Naopak terčem dronu z Libanonu se stal dům izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Nikdo nebyl zraněn. Netanjahu obvinil Hizballáh a vzkázal, že bude litovat. Teherán později potvrdil, že za akcí stál Hizballáh.

Palestinské teroristické hnutí Hamás potvrdilo smrt svého vůdce Jahjáa Sinvára. Jeho zástupce pro Pásmo Gazy a hlavní vyjednavač Chalíl Hajjá uvedl, že byl zabit v boji. Podle bezpečnostního analytika Otakara Foltýna je smrt vůdce pro Hamás psychologickou ranou, hnutí ale oslabují hlavně efektivní izraelské útoky. Armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý si myslí, že Sinvárova smrt je šancí, jak zastavit válku a osvobodit rukojmí.

Přestože lídr teroristického hnutí Hamás Jahjá Sinvár byl cílem vojenských operací v Gaze déle než rok, k jeho smrti vedla náhodná srážka s izraelskými vojáky na rutinní hlídce v Rafahu. Bližší informace dodal mluvčí izraelské armády Daniel Hagari, který zveřejnil dronové záběry posledních chvil před Sinvárovou smrtí.

Vůdce teroristické organizace Hamás Jahjá Sinvár byl zabit ve středu v jednom z domů ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy. Uvedl to ve čtvrtek večer mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Armáda nyní pátrá po Sinvárově bratru Mohamedovi, dodal. Informaci o smrti šéfa teroristického hnutí izraelské bezpečnostní složky několik hodin prověřovaly s využitím analýzy DNA a otisků chrupu. Smrtí Sinvára však válka nekončí, varuje izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle něj je další prioritou přivést domů rukojmí, která drží Hamás od svého útoku na Izrael z loňského 7. října.

Šéf palestinské teroristické organizace Hamás Jahjá Sinvár je mrtev, v Pásmu Gazy ho zabili izraelští vojáci. Jeho smrtí však válka v Pásmu Gazy nekončí, řekl v projevu ve čtvrtek večer izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle něj je další prioritou přivést domů rukojmí, která drží Hamás od útoku na Izrael z loňského 7. října. Prezident země Jicchak Herzog armádu a bezpečnostní složky za zabití Sinvára pochválil. Podle amerického prezidenta Joea Bidena není Hamás po smrti svého vůdce schopen loňský útok opakovat a otevřela se šance na mír v Pásmu Gazy bez Hamásu u moci.

Izraelská armáda provedla úder na město Džabalíja v severní Gaze, informovala agentura Reuters. Podle Izraelců byl cílem útoku areál bývalé školy. Uvedli, že se tam ukrývaly desítky teroristů z palestinského hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu. Naopak podle tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem škola sloužila jako útočiště pro uprchlíky a při úderu na ni zemřelo nejméně 28 lidí a dalších 98 bylo zraněno. Tamní úřady také tvrdí, že jedenáct lidí v důsledku izraelského úderu zahynulo ve městě Gaza.

Cílem středečního summitu Evropské unie a zemí Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) bylo prohloubení vzájemných vztahů. Diskutovaly se společné geopolitické výzvy a hospodářská spolupráce. Jednání se za Česko účastnil premiér Petr Fiala (ODS). Společné prohlášení zemí EU a GCC hovoří o užší spolupráci a vyzývá k mírovému řešení konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě. Jednání se zúčastnil i saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán, který byl ještě před pár lety na Západě personou non grata kvůli vraždě saúdskoarabského novináře a disidenta Džamála Chášakdžího. Tu podle americké rozvědky princ přímo schválil.

Izraelská armáda dopadla na jihu Libanonu tři členy zvláštních jednotek teroristického hnutí Hizballáh Radván, uvedla izraelská média. Hizballáh znovu vyslal na židovský stát až padesát raket. Spojené státy vyvíjejí tlak na Jeruzalém, aby jednal o příměří a přerušil útoky na Libanon. Washington vyzval také k urychlenému zlepšení situace v Pásmu Gazy, kde židovský stát válčí už rok s palestinským Hamásem. Pokud se humanitární krize nezlepší, hrozí USA svému přednímu spojenci v regionu přerušením vojenské pomoci.

Do Česka zavítala druhá nejznámější izraelská politička Cipi Livniová. Někdejší členka pravicové strany Likud současného premiéra Benjamina Netanjahua se mimo jiné zasadila o ukončení okupace Pásma Gazy v roce 2005. Je také výraznou zastánkyní míru s Palestinci. V izraelské vládě působila několikrát ve funkci ministryně. V rozhovoru pro ČT mimo jiné uvedla, že očekává izraelskou odvetu za nedávný masivní íránský útok balistickými raketami.

Americký prezident Joe Biden a izraelský premiér Benjamin Netanjahu při středečním telefonátu pokračovali v diskusi o izraelské odvetě za nedávný raketový útok Íránu, uvedla bez dalších podrobností mluvčí Bílého domu. Napjatě očekávaný hovor označila za „přímý a produktivní“. Zúčastnila se ho i viceprezidentka Kamala Harrisová. Netanjahu také podle izraelského a amerického tisku zablokoval cestu ministra obrany Jo'ava Galanta do USA, kde měl jednat se svým americkým protějškem Lloydem Austinem. Podle médií chtěl údajně nejdříve mluvit právě s americkým prezidentem. Bílý dům později uvedl, že Biden apeloval na Netanjahua, aby minimalizoval utrpení civilistů v Libanonu.

Šéf teroristické organizace Hamás Jahjá Sinvár krátce poté, co se v srpnu ujal funkce, nařídil obnovit sebevražedné atentáty proti Izraeli, píše americký deník The Wall Street Journal s odkazem na zdroje z tajných služeb arabských zemí. Rozkaz ale údajně vyvolal rozpaky mezi některými vysokými představiteli organizace, která přestala sebevražedné útoky ve větší míře využívat na začátku století.

Od útoku palestinských teroristů na Izrael z loňského 7. října vzrostl v Německu výrazně počet případů antisemitismu. Problém se dotýká i vysokých škol, kde se mimo jiné objevují antisemitské nápisy a židovští studenti se stávají terčem blokád propalestinských aktivistů, výhrůžek či přímého násilí.

Uplynul rok od nejhoršího teroristického útoku v dějinách Izraele. Světoví politici, představitelé židovských organizací i běžní lidé a rodiny obětí si připomínají výročí útoku, při němž zemřelo 1200 lidí a dalších zhruba 250 bylo uneseno do Pásma Gazy, kde se od té doby válčí. Pietní akce i protesty proti izraelské ofenzivě v Gaze se v pondělí konají na různých místech světa. K ročnímu výročí se vyjádřili představitelé řady států. Americký prezident Joe Biden Izrael ubezpečil o neutuchající podpoře, zatímco teroristická organizace Hamás, stejně jako libanonský Hizballáh zdůraznily, že proti Izraeli budou bojovat i nadále.

Uplynul rok od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás a jeho spojenců na Izrael. 90′ ČT24 tuto událost připomněla dokumentem blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka s názvem 7. říjen – Blízký východ ve válce. Speciální vydání pořadu se zabývalo i izraelskou odpovědí na teroristický útok, tedy masivní operací v Pásmu Gazy, která si vyžádala největší množství palestinských civilních obětí ze všech arabsko-izraelských válek od roku 1948.

Před rokem, 7. října 2023, zaútočili teroristé z Hamásu na Izrael s nebývalou silou. Zabili přes dvanáct set lidí, převážně civilistů, a unesli 251 dalších. Mnohé zadržují dodnes. Židovský stát v reakci na útok ohlásil cíl zničení Hamásu a zahájil pozemní invazi do Pásma Gazy. S argumentem, že bojovníci Hamásu se schovávají mimo jiné v obytných budovách, spustil také masivní bombardování. Satelitní snímky ukazují srovnání pohledu na Pásmo Gazy před operací a rok poté.

Izrael si připomíná rok od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás, které stále v Pásmu Gazy drží rukojmí, která islamisté při vpádu odvlekli. Izraelská vláda v čele s Benjaminem Netanjahuem však na podmínky pro jejich propuštění kladené Hamásem nechce přistoupit, proti čemuž v celé zemi protestují statisíce lidí. Přesto, že po říjnovém útoku obliba Netanjahua rapidně klesla, nyní v souvislosti se zahájením operací Izraele v Libanonu a vůči Íránu jeho popularita stoupá. Oblibě se těší také premiérova strana Likud.

Izrael si připomíná výročí nejhoršího teroristického útoku v jeho dějinách. Raketový a pozemní útok teroristů z Hamásu na jih Izraele 7. října 2023 za sebou zanechal přes dvanáct set mrtvých mužů, žen i dětí. Ti byli před smrtí podrobeni i brutálnímu mučení či sexuálnímu násilí. Do dějin se útok zapsal také jako kolaps izraelských tajných služeb a řada Izraelců tak ztratila víru, že je stát dokáže ochránit. „Změníme realitu v Pásmu Gazy na padesát let dopředu. Co bylo v minulosti, už nebude. Budeme operovat s plnou silou,“ avizoval v den vyhlášení válečného stavu 8. října 2023 izraelský ministr obrany Jo'av Galant.

Blízký východ je po roce od teroristického útoku palestinského Hamásu na Izrael blíž k otevřené válce. Masakr ze 7. října vedl ke konfliktu v Gaze a vlně odvet mezi židovským státem a spojenci Íránu. Tvrdá reakce Izraele v palestinské enklávě oživila antisemitismus a levicové skupiny na Západě, jenž zůstal na politické úrovni ve své podpoře Jeruzaléma ve světě osamocen. Spojené státy v předvolebním období řeší dilema, do jaké míry se do případného širšího konfliktu zapojit, a volají po příměří. Oslabeného vlivu USA na Blízkém východě se mezitím snaží využít Rusko a Čína, které zde mají vlastní mocenské a obchodní zájmy.