Výpadek tísňové linky v Austrálii vedl k několika úmrtím

Australská telekomunikační společnost Optus čelí „významným následkům“ ze strany australské vlády poté, co výpadek jejích služeb minulý týden vedl v zemi k několika úmrtím. Stovky lidí se na více než polovině území státu nebyly asi 13 hodin schopné dovolat záchranným službám, píše server BBC.

Minulý čtvrtek se nepodařilo kvůli výpadku spojit přes šest set hovorů s tísňovými službami, a to především ve státech Jižní Austrálie, Západní Austrálie a na území Severního teritoria. Podle představitelů Optusu v důsledku toho zemřeli nejméně tři lidé, z toho jeden byl kojenec. Policie však uvedla, že neschopnost se dovolat v tomto případě „pravděpodobně“ nebyla příčinou smrti dítěte.

Společnost je terčem kritiky za svůj přístup k incidentu – firma údajně čekala 40 hodin, než o potížích informovala veřejnost, a neoznámila nic regulátorům, dokud nebyl problém vyřešen. Přitom se jedná už o druhý takový výpadek za poslední dva roky. Australský úřad pro komunikaci a média proto zahájil vyšetřování, píše BBC.

Generální ředitel firmy Stephen Rue se v pátek na tiskové konferenci omluvil rodinám a veřejnosti za „zcela nepřijatelné“ selhání. Vinu za výpadek připsal technické závadě zjištěné během modernizace sítě, ke které však došlo až 13 hodin po začátku problémů. Řada zákazníků se pokoušela Optus upozornit, že její síť nefunguje, ale stížnosti nebyly přeposílány ani vyřizovány „tak, jak by se dalo očekávat“, uvedl Rue.

Regulační orgán již dříve zjistil, že společnost Optus během výpadku v roce 2023 nezvládla poskytnout přístup k tísňovým službám 2145 osobám. Společnosti byla tehdy uložena pokuta ve výši více než 12 milionů australských dolarů (165,4 milionu korun).

Ministryně komunikací Anika Wellsová v pondělí uvedla, že telekomunikační poskytovatelé nemají „žádnou omluvu“ za nemožnost se dovolat záchranným službám. Podle ní australský premiér Anthony Albanese řekl, že by měl Rue zvážit odchod z vedení Optusu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu. Následně zaútočila na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
před 1 hhodinou

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 4 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 5 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 6 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 7 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...