Kuřáků ubývá, počet vapujících je ale alarmující, varuje WHO

Tabákový průmysl podle nové zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) vsází na nové cesty oslovování mladých zákazníků. A daří se mu to: počet kuřáků e-cigaret je nyní rekordní.

Svět sice v posledních letech kouří méně, tabáková epidemie ale zdaleka neskončila, varuje nová globální zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO). Počet uživatelů tabáku podle ní klesl z 1,38 miliardy v roce 2000 na 1,2 miliardy v roce 2024. Od roku 2010 klesl počet lidí užívajících tabák o 120 milionů.

Přesto je na tabáku pořád závislý jeden z pěti dospělých na světě. Důsledkem jsou miliony zbytečných předčasných úmrtí na nemoci, které kouření prokazatelně způsobuje.

„Díky snahám zemí po celém světě o omezení tabáku miliony lidí přestávají kouřit nebo s kouřením nezačínají,“ pochválil úspěchy generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „V reakci na tento výrazný pokrok se tabákový průmysl brání novými nikotinovými výrobky, které agresivně cílí na mladé lidi,“ upozorňuje však. Vlády podle něj musí jednat rychleji a důrazněji při zavádění opatření, která šíření tabáku zpomalují.

Vapování a stále nové metody, jak zaujmout mladé

Těmito novými strategiemi jsou podle WHO elektronické cigarety, které se používají k vapování. Vědcům dlouho chyběla data o tom, kolik lidí je konzumuje, letos WHO poprvé odhadla celosvětovou spotřebu elektronických cigaret – a čísla jsou dle organizace alarmující. V současné době používá elektronické cigarety více než sto milionů lidí po celém světě.

Nejvíc si vapování užívají lidé z bohatých zemí, na ně připadá 86 milionů uživatelů. Nejméně patnáct milionů uživatelů jsou děti ve věku mezi 13 a 15 lety. Pravděpodobnost, že děti budou vapovat, je v průměru devětkrát vyšší než u dospělých.

Vapováním to ale podle WHO jen začíná. Tabákový průmysl neustále uvádí na trh nové produkty a technologie s cílem propagovat závislost na tabáku, a to nejen prostřednictvím cigaret, ale také nikotinových sáčků, zahřívaných tabákových výrobků a dalších produktů, které škodí zdraví lidí a jsou cílené na novou mladou generaci spotřebitelů.

„Elektronické cigarety podněcují novou vlnu závislosti na nikotinu,“ komentoval výsledky britský epidemiolog Etienne Krug, který pracuje jako ředitel odboru WHO pro propagaci a prevenci. „Uvádějí se na trh jako prostředek ke snížení škodlivosti, ale ve skutečnosti si díky nim děti dříve navykají na nikotin,“ dodal. Svět tak podle něj riskuje, že se podkopou desítky let pokroku.

Kouření ve světě

Různé oblasti světa mají ohledně kouření velmi odlišný vývoj. Zdaleka nejpostiženější je jihovýchodní Asie, ale právě tam také nejvíc klesá procento lidí, které kouří. U mužů se počet kuřáků snížil téměř na polovinu – ze 70 procent v roce 2000 na 37 procent v roce 2024. Ženy v Asii nekouří téměř vůbec, takže to celkové rozšíření kouření významně snižuje. Úbytek mužských kuřáků v Asii sám o sobě představuje více než polovinu celosvětového poklesu kuřáků.

V Africe kouří nejméně procent lidí: v roce 2024 to bylo pouhých 9,5 procenta populace. Přesto tam paradoxně kuřáků přibývá. Hlavní příčinou je fakt, že na tomto kontinentu nejrychleji roste populace. Na americkém kontinentu došlo ke snížení o 36 procent, takže už kouří jen čtrnáct procent lidí. Slabinou podle WHO je, že zejména z jihu světadílu chybí spolehlivé údaje.

Evropa je v současné době regionem, který má největší podíl kuřáků v populaci. V roce 2024 zde kouřilo 24,1 procenta dospělých, přičemž ženy v Evropě mají nejvyšší prevalenci na světě, a to 17,4 procenta.

Co s tím?

WHO volá po lepší kontrole kouření a vapování. Zkušenosti ukazují, že tyto cesty fungují. Jako příklad může sloužit Austrálie, kde vláda loni v červenci zakázala produkci jednorázových e-cigaret a vaporizérů, stejně jako jejich dovoz a inzerování. Nyní je Australané mohou legálně koupit pouze na předpis v lékárnách. V zemi se ale už řadu let daří černému trhu s těmito nikotinovými produkty.

Údaje z půlky letošního roku ukazují, že australské děti ve školním věku od té doby méně vapují. Mladistvých ve věku od 14 do 17 let, kteří vapovali, na začátku roku 2023 bylo 17,5 procenta. Letos v dubnu tento podíl klesl na 14,6 procenta. Průzkum nazvaný Generation Vape, z něhož data pocházejí, vedla australská Rada proti rakovině (Cancer Council Australia). Trend potvrdil také ministr zdravotnictví Mark Butler, který řekl, že situace se zlepšuje i díky vzdělávání a preventivním kampaním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 13 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 16 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 17 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 18 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 20 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 21 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.