Nepokoje strana 5 z 5

Voliči v Bulharsku rozhodují o novém složení parlamentu. Průzkumy předpovídají těsný souboj současného premiéra Bojka Borisova s opozičními socialisty. I přes skandály, jež vedly loni v létě k masivním protestům, je dosavadní předseda vlády stále pro některé favoritem. V případě vítězství by se tento populista dostal k moci již počtvrté. V boji o křesla je ale i mnoho nových hráčů, kteří mohou výsledky zásadně zamíchat.

Podle hlavního federálního prokurátora washingtonského okrsku District of Columbia Michaela Sherwina vyšetřovatelé našli důkazy, které pravděpodobně úřadům umožní obvinit z rozvratné činnosti některé z účastníků vpádu do Kapitolu z 6. ledna. Sherwin to řekl v noci na pondělí v pořadu 60 Minutes televize CBS. Obvinění z rozvratné činnosti vznáší federální prokuratura jen velmi zřídka.

Část útočníků, kteří minulý týden vtrhli do budovy Kapitolu, chtěla zadržet a zavraždit volené zástupce, tvrdí američtí federální vyšetřovatelé. Podle nich jsou důkazem mimo jiné vzkazy, které politikům na místě zanechali. Výhrůžky mířily proti demokratickým i republikánským zákonodárcům a proti viceprezidentovi. Útočníkům hrozí vysoké tresty. Postup úřadů kolem napadení Kapitolu vyšetří vládní inspektoři.

Po rezignaci kyrgyzského prezidenta Sooronbaje Žeenbekova se funkce vzdal i předseda sněmovny Kanatbek Isajev, který měl podle ústavního zákona převzít pravomoci hlavy státu. Oznámil to kyrgyzský premiér Sadyr Žaparov. Zároveň uvedl, že přebírá veškeré povinnosti spojené s prezidentským úřadem, píší agentury Reuters a Interfax. Středoasijskou zemi zachvátily nepokoje po parlamentních volbách 4. října, když strany, které podle oficiálních výsledků neuspěly, rozpoutaly protesty v hlavním městě Biškeku.

Kyrgyzský prezident Sooronbaj Žeenbekov podruhé vyhlásil výjimečný stav v metropoli Biškeku. Při prvním pokusu jeho rozhodnutí neschválil parlament, informuje agentura TASS. Středoasijský Kyrgyzstán, kde žije zhruba 6,5 milionu lidí, patří k nejchudším postsovětským republikám. Nepokoje touto zemí zmítají potřetí za posledních 15 let.

Dezinformační média v letošním prvním pololetí dokázala podle zprávy ministerstva vnitra o extremismu skloubit ve své produkci několik témat, která plošně zaujala čtenáře z extremistických a xenofobních skupin. Soustředila se na pandemii covidu-19, kauzy pomníků maršála Koněva i vlasovců, zároveň psala protiimigrantské texty a vyjadřovala se k rasovým nepokojům ve Spojených státech.

Rozsáhlé nepokoje bez zjevného politického motivu, které se odehrály o víkendu ve Stuttgartu, nejsou v Německu běžné. V Událostech, komentářích to řekl Vladimír Handl z Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dodal také, že zřejmě nešlo o systematicky organizovanou akci, ale o emoční záležitost.

Policejní kontrola provedená kvůli držení drog vyvolala v německém Stuttgartu v noci na neděli rozsáhlé nepokoje spojené s rabováním. Výtržností se zúčastnilo kolem pěti set lidí, z nichž 24 bylo zadrženo. Při potyčkách bylo zraněno přes deset policistů.

Protesty, které ve Spojených státech probíhají už osmým dnem, jsou výsledkem dlouhodobé frustrace v americké společnosti z působení dvou krizí –⁠ koronavirové a ekonomické, která USA hrozí. Uvedl to europoslanec Alexandr Vondra ve středečním pořadu ČT Události, komentáře. Podle něho byl policejní zásah, který vyústil ve smrt Afroameričana George Floyda, pro protesty pouhou rozbuškou. Vondra se na tom shodl s bývalým diplomatem ve Spojených státech Petrem Kolářem, který byl také hostem pořadu.

Na vývoj protestů ve Spojených státech mají vliv videa, která se na sociálních sítích začnou sdílet a žít vlastním životem, podotýká velvyslanec Hynek Kmoníček. Současné nepokoje budou podle něj pokračovat ještě několik dní. Diplomat byl hostem pořadu Devadesátka ČT24.

Přes 1400 lidí bylo od čtvrtka zadrženo a desítky dalších utrpěly zranění při pokračujících demonstracích, které po celých Spojených státech vypukly v reakci na úmrtí Afroameričana  George Floyda. Ve 25 městech v 16 státech byl vyhlášen zákaz vycházení. Během protestů v Indianapolisu byli postřeleni tři lidé a jeden člověk zemřel. Newyorský starosta Bill de Blasio odsoudil incident, při němž dva vozy newyorské policie NYPD vjely do davu. Přestože americký prezident Donald Trump dříve hrozil federálním zásahem včetně nasazení vojska, neplánuje prý převzít kontrolu nad národními gardami. Z násilností obvinil Antifu, kterou chce zapsat na seznam teroristických organizací.

Na pařížských předměstích sílí napětí mezi policií a místními obyvateli. Pořádkové síly už třetí noc v řadě zasahovaly proti převážně mladým mužům, kteří zapalovali odpadkové koše a házeli dělbuchy, informovala agentura AFP. Nepokoje, které vyvolala sobotní dopravní nehoda s účastí policejního vozu, se šíří navzdory přísnému omezení pohybu přijatému kvůli šíření koronaviru.

Nemoci způsobené koronavirem v pevninské Číně podlehlo přes 2200 lidí. Nakažených je víc než 75 tisíc. Situace se ve čtvrtek vyhrotila na Ukrajině. Do tamního sanatoria zamířily kvůli karanténě desítky lidí, kteří přicestovali z ohniska nákazy v čínském Wu-chanu. Obyvatelé obce se snažili autobusy zablokovat a došlo i na střety s policií. Bezpečnostní složky zadržely 24 lidí. Prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Ukrajince, aby ukázali soucit. „Všichni jsme lidé,“ zdůraznil.

Bolivijská prozatímní vláda obvinila exprezidenta Eva Moralese, že z Mexika vyzývá k blokádám měst. Dokládá to podle ní audionahrávka. Vláda též uvedla, že Moralese zažaluje kvůli zločinům proti lidskosti, protože kvůli blokádám docházejí potraviny v La Pazu i v dalších městech. Morales uvedl, že jen podporuje demonstrace proti puči. Toho se podle něj dopustila opozice a velení armády a policie, když ho 10. listopadu vyzvaly k demisi kvůli říjnovým volbám. Jejich výsledky odmítl i audit Organizace amerických států (OAS).

V Chile už měsíc zuří pouliční násilí, které si vyžádalo dvě desítky životů, stovky zraněných a miliardové hospodářské škody. Lidé se do práce a domů dostávají v šestimilionové metropoli Santiago de Chile i několik hodin. Pomoc jim teď nabízejí tisíce majitelů aut.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí obvinil odpůrce islámské republiky a zahraniční nepřátele ze „sabotáže“. Reagoval tak na protesty, jež trvají v zemi od pátku a které vyvolalo náhlé zdražení benzinu o 50 procent. Nepokoje si vyžádaly už několik obětí, desítky lidí byly zatčeny. Ministerstvo obrany varovalo, že v případě nutnosti zasáhne a obnoví pořádek.

V ulicích chilské metropole pokračují třetím týdnem protesty proti nerovnosti a špatným sociálním službám. V pondělí rozháněla policie demonstranty v Santiagu de Chile vodními děly a slzným plynem, v centrální části Chile v době protestů udeřilo zemětřesení o síle šesti stupňů Richterovy škály. V hlavním městě otřesy vyvolaly křik a paniku.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

V Libanonu pokračují druhým dnem největší protesty za poslední roky. Policie rozháněla protestující slzným plynem. Lidé si stěžují na špatnou ekonomickou situaci. Rozlítil je také plán vlády zavést nové daně a poplatky na tabák, benzin, ale i aplikaci WhatsApp. Premiér Saad Harírí dal politickým oponentům třídenní ultimátum na dohodu o zásadních reformách.

Archeologové v egyptském Luxoru objevili nejméně dvacet starověkých dřevěných sarkofágů. O nálezu informovalo egyptské ministerstvo pro památky na Twitteru a uvedlo, že podrobnosti k „největšímu a nejvýznamnějšímu“ nálezu za poslední léta sdělí v sobotu na tiskové konferenci.

V táboře Vathy na řeckém ostrově Samos se v pondělí večer střetli migranti ze Sýrie a Afghánistánu. Nejméně tři lidé utrpěli bodná zranění. Policie použila slzný plyn, aby nepokoje uklidnila. Záhy vypukl požár, jehož příčina zatím není známá. Osm osob muselo být převezeno do nemocnice poté, co se nadýchaly kouře.

Prezident Ekvádoru Lenín Moreno odvolá balíček úsporných opatření, kvůli jehož zavedení zemí v posledních dnech zmítala vlna nepokojů. Dohodl se na tom podle agentury AP s lídry domorodých národů, kteří výměnou za ústupek vyzvou své stoupence k ukončení protestů a silničních blokád.

Hongkongská policie při potlačování násilných protestů opět použila ostré náboje. Jeden z nich zasáhl čtrnáctiletého chlapce, který musel být následně hospitalizován. Ulice města pod čínskou správou znovu zaplnily tisíce lidí. Protestující tentokrát vyjadřovali hlavně nespokojenost s rozhodnutím vlády zakázat zahalování obličeje, které vstoupilo v platnost o půlnoci místního času (18:00 SELČ).

Na Haiti v pátek vyšly do ulic tisíce lidí na protest proti prezidentovi Jovenelu Moiseovi. Nespokojenci vyrabovali několik obchodů a policejní stanici v hlavním městě Port-au-Prince. Bezpečnostní složky dav rozháněly slzným plynem a střelbou s ostrými náboji, informoval zpravodajský web BBC.