Nepokoje strana 2 z 5

Ambice prezidenta Emmanuela Macrona na posílení vlivu Francie v Tichomoří by při příliš tvrdé reakci na nepokoje v Nové Kaledonii mohly vzít za své. S odkazem na představitele a analytiky ze států v regionu to uvedla agentura Reuters. Ostrovní státy v Tichém oceánu jsou kvůli své strategické poloze dlouhodobě v centru zájmu světových mocností, v posledních letech především Číny. Ta se pomocí příslibů investic a rozšíření bezpečnostní spolupráce snaží rozšířit svůj vliv a tím z oblasti vytlačit Západ.

Francouzská vláda zavedla na tichomořském ostrově Nová Kaledonie nejméně na dvanáct dní výjimečný stav. Posílí tak v tomto zámořském území Francie pravomoci policie ve snaze potlačit vážné nepokoje, při nichž zemřeli čtyři lidé včetně jednoho příslušníka bezpečnostních složek. Stovky dalších utrpěly zranění, uvedla ve středu agentura Reuters. Demonstrace vyvolala změna místní ústavy, kterou schválili francouzští poslanci. Ta umožňuje Francouzům žijícím v Nové Kaledonii alespoň deset let hlasovat v místních volbách. To by podle kritiků oslabilo vliv domorodých Kanaků.

Na tichomořském ostrově Nová Kaledonie vypukly nepokoje. Protesty na území, které patří Francii, souvisejí s možnou změnou volebního zákona. Ten bude francouzský parlament po úterním rozhodnutí dále projednávat. Na ostrově v pondělí hořela auta i domy, hlášena je také střelba na policisty. Úřady reagovaly vyhlášením nočního zákazu vycházení a mezinárodní letiště na ostrově zůstalo v úterý zavřené. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Teherán zintenzivnil v zemi represe vůči ženám. Ve stejný den, kdy íránský režim zahájil údery proti Izraeli, tak tamní policie vyhlásila novou kampaň nazvanou Noor (v perštině „světlo“). Jejím cílem je potlačit „porušování“ pravidel, která nařizují všem ženám, aby si na veřejnosti zakrývaly hlavu, uvedl server The Guardian. Zdá se, že se jedná o dosud největší snahu zvrátit společenský vývoj, který nastal po několikaměsíčních protestech v roce 2022, napsal portál The Washington Post (WP).

Voliči čtyř okresů na severu Kosova, kde tvoří většinu srbské obyvatelstvo, hlasovali v neděli o odvolání starostů z řad etnických Albánců. Ti se úřadu ujali po loňských místních volbách, které etničtí Srbové bojkotovali. To se zopakovalo i nyní. Výsledky referenda jsou neplatné, zúčastnilo se jen 253 ze 45 tisíc oprávněných voličů.

Nejméně 53 tisíc lidí uteklo z haitské metropole za poslední tři týdny. Obyvatelé Port-au-Prince prchají před neutichajícími násilnostmi, které tam rozpoutaly zločinecké gangy. Politická a bezpečnostní krize v jedné z nejchudších zemí světa nemá konce. Naposledy ozbrojenci vyrabovali národní knihovnu.

Silná střelba a nepokoje se přiblížily k sídlu haitského prezidenta v samém srdci Port-au-Prince. Násilí rozpoutaly gangy usilující o svržení vlády. Jejich členové také brání premiérovi v návratu do vlasti. I proto, že nesplnil slib o uspořádání voleb a rozdělení moci. K zásadním politickým změnám ho vyzvaly i Spojené státy americké.

Haitská vláda v neděli večer kvůli stále se zhoršující bezpečnostní situaci vyhlásila výjimečný stav v hlavním městě Port-au-Prince a jeho okolí. Platit bude nejméně tři dny. O víkendu gangy zaútočily na dvě věznice, z té největší v haitské metropoli uteklo několik tisíc vězňů. Podle agentury AFP během víkendu zemřelo nejméně deset lidí. Ozbrojenci žádají rezignaci premiéra Ariela Henryho, který minulý týden z Haiti odletěl, aby dojednal vyslání mezinárodních jednotek.

Senegalský parlament schválil sporný návrh zákona o prodloužení funkčního období prezidenta Mackyho Salla a odložení únorových voleb na prosinec. Hlasování předcházelo vyvedení části opozičních poslanců ze sálu. Sallův rival a bývalý starosta Dakaru Chalífa Sall, který není s prezidentem příbuzný, označil odklad pouhé tři týdny před plánovanými volbami za „ústavní převrat“. Jeho koalice se chce obrátit na soud. Před budovou parlamentu se střetli demonstranti s policií. Senegal je baštou demokracie v nestabilním regionu, poslední vývoj ale pozici země ohrožuje, píše BBC.

V ekvádorském hlavním městě Quito vybuchlo několik náloží a na východě země zemřeli při žhářském útoku dva lidé. Situace je nadále velmi napjatá ve věznicích, kde vězni zadržují na 180 dozorců a zaměstnanců. Vlna násilí vypukla na konci minulého týdne. Prezident Daniel Noboa v úterý vyhlásil stav vnitřního ozbrojeného konfliktu.

Nejméně šestnáct lidí zahynulo na Papui Nové Guineji při rozsáhlých nepokojích, které propukly ve dvou největších městech včetně metropole Port Moresby. Chaos a rabování začaly po stávce a demonstraci policie a dalších úředníků kvůli snížení platů. Vláda vyhlásila nouzový stav.

Při násilnostech v Ekvádoru zemřelo minimálně deset lidí, napsala agentura AFP s odvoláním na policii. Prezident Daniel Noboa vyhlásil šedesátidenní stav vnitřního ozbrojeného konfliktu. Peruánská policie se rozhodla preventivně posílit ochranu hranic se zemí, české úřady varovaly před cestováním do oblasti.

Více než dvanáct set obviněných, na devět set lidí, kteří přiznali vinu nebo byli odsouzeni, a více než sedm set trestů. Taková je podle médií aktuální bilance vyšetřování, které před třemi lety spustily bezprecedentní povolební nepokoje v sídle amerického Kongresu. Podle deníku The New York Times (NYT) by konečný počet obviněných mohl být až dvojnásobný.

Krajský soud v Brně se v pátek za přísných bezpečnostních opatření začal zabývat případem vraždy u Brněnské přehrady, obžalovaným je muž původem z Ukrajiny Roman Rohozin. Muž vinu odmítl, uvedl, že šlo o sebeobranu. Zabitým mužem byl Rom, případ v červnu vedl k napětí mezi Ukrajinci a Romy. Sedmatřicetiletému cizinci hrozí až osmnáct let vězení.

Pětiletá holčička a jedna žena utrpěly těžká zranění, když je ve čtvrtek v centru Dublinu nožem pobodal muž ve středním věku. Informovala o tom irská policie, která motiv útočníka dosud nezná, a jejíž velitel nevyloučil terorismus. Zranění utrpěl také podezřelý, zřejmě si je způsobil sám a je v nemocnici. Další dvě děti jsou zraněny lehce. Poblíž místa činu podle tiskových agentur AFP a Reuters vypukly ve čtvrtek večer potyčky mezi pořádkovými silami a krajně pravicovými demonstranty.

Na sedmdesát měsíců za mříže poslal americký soudce bývalého činitele ministerstva zahraničí, který 6. ledna 2021 společně s dalšími příznivci exprezidenta Donalda Trumpa vtrhl do sídla Kongresu. Federico Klein byl uznán vinným z několika trestných činů včetně útoků na policisty, informovala americká média.

Izraelský premiér Benjanim Netanjahu v neděli prohlásil, že jeho země zvažuje deportaci tisíce Eritrejců, kteří se zúčastnili sobotních nepokojů v Tel Avivu. Při střetech se zranilo asi 140 osob včetně desítek izraelských policistů. Informovala o tom agentura AFP.

Policisté ve Francii při páté noci nepokojů, které začaly po smrti mladíka zastřeleného při silniční kontrole, zadrželi opět stovky lidí. Podle ministra vnitra byla ale situace výrazně klidnější než dříve. Lépe se na noční násilnosti připravili ve srovnání s předchozí nocí policisté v Marseille i v Lyonu, kde se podařilo zabránit rabování obchodů. Francouzská prokuratura v neděli dopoledne uvedla, že během nepokojů se na pařížském předměstí L'Haÿ-les-Roses stal terčem pokusu o vraždu místní starosta.

V Nanterre u Paříže se v sobotu blízcí rozloučili se 17letým Nahelem, kterého v úterý zastřelil při dopravní kontrole policista. Pohřeb se konal bez účasti veřejnosti. Nahelova smrt vyvolala ve Francii masové protesty. V noci na neděli bude kvůli nepokojům nasazeno 45 tisíc policistů a četníků, což je přibližně stejně jako za uplynulou noc.

Ve Francii pokračují čtvrtým dnem nepokoje, které spustilo zastřelení mladíka policistou při silniční kontrole. Policie v pátek večer rozhání protest na pařížském náměstí Svornosti, střety demonstrantů s policisty vypukly v Lyonu, kde strážníci proti davu použili slzný plyn. Rabování obchodů bylo hlášeno z Grenoblu i Marseille, informuje zpravodajský web Le Figaro. V souvislosti s výtržnostmi zahynuli dva lidé.

Požáry, výtržnosti a střety s policií hlásilo večer několik francouzských měst včetně Marseille či Toulouse. Zejména mladí Francouzi vyšli do ulic poté, co policie v úterý při silniční kontrole zastřelila 17letého mladíka. Francie vyslala do ulic měst desítky tisíc policistů. Pochod na pařížském předměstí Nanterre, který měl během dne uctít památku mladíka zastřeleného policistou, přešel v nepokoje, policie proti demonstrantům zasáhla slzným plynem. Protesty se konaly i v předchozích dnech. Policistu, který mladíka zastřelil, už francouzská prokuratura obvinila z úmyslného zabití.

Ve střety s policií a zapalování odpadkových košů, aut i budov přerostla v úterý večer nespokojenost části obyvatel francouzského Nanterre se zásahem policie, při němž byl zastřelen sedmnáctiletý mladík. Informuje o tom server listu Le Figaro. Při střetech bylo zraněno 24 policistů, shořelo na čtyřicet aut a bylo zadrženo 31 lidí, uvedl ministr vnitra Gérald Darmanin. Na večer povolal dva tisíce policistů a četníků, aby dohlédli na bezpečnost na tomto pařížském předměstí, informovala AFP.

Nejméně devět lidí bylo zabito a dalších deset utrpělo zranění při násilných etnických střetech ve vesnici Aigidžang ve státě Manípur na severovýchodě Indie. S odkazem na policii o tom informovala agentura Reuters. Dalších jedenáct lidí zabily bombové útoky ve vesnici Khamenlok.

Soud ve Washingtonu uložil trest čtyřem členům krajně pravicové milice Oath Keepers (Strážci přísahy) souzeným v souvislosti s pokusem o puč a povolebními nepokoji v sídle Kongresu z 6. ledna 2021. Roberto Minuta, kterého porota uznala vinným mimo jiné z rozvratné činnosti, dostal 4,5 roku vězení. Edward Vallejo si má odpykat tři roky za mřížemi a následně má rok setrvat v domácím vězení. David Moerschel byl odsouzen také na tři roky za mřížemi. Dalšímu z členů militantní skupiny Josephu Hackettovi uložil soud trest ve výši tří roků a šesti měsíců. Všichni dostali výrazně nižší trest, než žádala prokuratura.