Nepokoje strana 2 z 5

Policisté ve Francii při páté noci nepokojů, které začaly po smrti mladíka zastřeleného při silniční kontrole, zadrželi opět stovky lidí. Podle ministra vnitra byla ale situace výrazně klidnější než dříve. Lépe se na noční násilnosti připravili ve srovnání s předchozí nocí policisté v Marseille i v Lyonu, kde se podařilo zabránit rabování obchodů. Francouzská prokuratura v neděli dopoledne uvedla, že během nepokojů se na pařížském předměstí L'Haÿ-les-Roses stal terčem pokusu o vraždu místní starosta.

V Nanterre u Paříže se v sobotu blízcí rozloučili se 17letým Nahelem, kterého v úterý zastřelil při dopravní kontrole policista. Pohřeb se konal bez účasti veřejnosti. Nahelova smrt vyvolala ve Francii masové protesty. V noci na neděli bude kvůli nepokojům nasazeno 45 tisíc policistů a četníků, což je přibližně stejně jako za uplynulou noc.

Ve Francii pokračují čtvrtým dnem nepokoje, které spustilo zastřelení mladíka policistou při silniční kontrole. Policie v pátek večer rozhání protest na pařížském náměstí Svornosti, střety demonstrantů s policisty vypukly v Lyonu, kde strážníci proti davu použili slzný plyn. Rabování obchodů bylo hlášeno z Grenoblu i Marseille, informuje zpravodajský web Le Figaro. V souvislosti s výtržnostmi zahynuli dva lidé.

Požáry, výtržnosti a střety s policií hlásilo večer několik francouzských měst včetně Marseille či Toulouse. Zejména mladí Francouzi vyšli do ulic poté, co policie v úterý při silniční kontrole zastřelila 17letého mladíka. Francie vyslala do ulic měst desítky tisíc policistů. Pochod na pařížském předměstí Nanterre, který měl během dne uctít památku mladíka zastřeleného policistou, přešel v nepokoje, policie proti demonstrantům zasáhla slzným plynem. Protesty se konaly i v předchozích dnech. Policistu, který mladíka zastřelil, už francouzská prokuratura obvinila z úmyslného zabití.

Ve střety s policií a zapalování odpadkových košů, aut i budov přerostla v úterý večer nespokojenost části obyvatel francouzského Nanterre se zásahem policie, při němž byl zastřelen sedmnáctiletý mladík. Informuje o tom server listu Le Figaro. Při střetech bylo zraněno 24 policistů, shořelo na čtyřicet aut a bylo zadrženo 31 lidí, uvedl ministr vnitra Gérald Darmanin. Na večer povolal dva tisíce policistů a četníků, aby dohlédli na bezpečnost na tomto pařížském předměstí, informovala AFP.

Nejméně devět lidí bylo zabito a dalších deset utrpělo zranění při násilných etnických střetech ve vesnici Aigidžang ve státě Manípur na severovýchodě Indie. S odkazem na policii o tom informovala agentura Reuters. Dalších jedenáct lidí zabily bombové útoky ve vesnici Khamenlok.

Soud ve Washingtonu uložil trest čtyřem členům krajně pravicové milice Oath Keepers (Strážci přísahy) souzeným v souvislosti s pokusem o puč a povolebními nepokoji v sídle Kongresu z 6. ledna 2021. Roberto Minuta, kterého porota uznala vinným mimo jiné z rozvratné činnosti, dostal 4,5 roku vězení. Edward Vallejo si má odpykat tři roky za mřížemi a následně má rok setrvat v domácím vězení. David Moerschel byl odsouzen také na tři roky za mřížemi. Dalšímu z členů militantní skupiny Josephu Hackettovi uložil soud trest ve výši tří roků a šesti měsíců. Všichni dostali výrazně nižší trest, než žádala prokuratura.

Nejméně devět mrtvých si vyžádaly střety mezi policií a přívrženci opozice, které vypukly poté, co byl senegalský opoziční vůdce Ousmane Sonko ve čtvrtek odsouzen ke dvěma rokům vězení. Bilanci nepokojů oznámil senegalský ministr vnitra.

Americký federální soud ve čtvrtek poslal na osmnáct let do vězení Stewarta Rhodese, zakladatele extremistické skupiny Oath Keepers (Strážci přísahy) za rozvratné spiknutí a další trestné činy v souvislosti s útokem příznivců exprezidenta Donalda Trumpa na sídlo Kongresu 6. ledna 2021. Dvanáct let ve vězení má strávit také další člen skupiny Kelly Meggs. Trest ve výši 4,5 roku odnětí svobody dostal  Richard Barnett, který se nechal během zmíněného útoku vyfotit v kanceláři předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové s jednou nohou na jejím stole.

Nejvyšší soud v Islámábádu označil zatčení bývalého premiéra Imrana Chána za nelegální a nařídil jeho propuštění, píše agentura AP. Expremiér a lídr pákistánské opozice čelí obvinění z korupce. Příslušníci polovojenských jednotek ho zadrželi v úterý po příjezdu k soudu v Islámábádu na základě zatykače protikorupčního úřadu. Zatčení vyvolalo vlnu násilných protestů po celém Pákistánu a vláda následně poslala do ulic armádu. Podle agentury Reuters je až na ojedinělé protesty situace v ulicích Pákistánu ve čtvrtek klidnější.

Pákistánská armáda ve středu upozornila, že hodlá tvrdě reagovat v případech nových pokusů o útoky na zařízení a majetek ozbrojených sil, státu nebo orgánů činných v trestním řízení. Násilné protesty v zemi vypukly poté, co byl bývalý premiér Imran Chán zadržen před soudním stáním v Islámábádu. Demonstrace příznivců tohoto opozičního vůdce pokračují i nadále a dosud si vyžádaly nejméně čtyři oběti a přes 150 zraněných z řad protestujících a policistů. Vláda ve středu schválila nasazení armády v ulicích hlavního města.

Na palubě německého evakuačního letadla opustili súdánský Chartúm dva čeští občané, kteří ve městě pobývali. Jeden se podle ministerstva zahraničí rozhodl v metropoli země zmítané násilím zůstat. Další dva Češi, kteří pobývají na jihu Súdánu, by měli zemi brzy opustit spolu se svými tureckými kolegy. V neděli ze země evakuovaly svůj diplomatický personál i s rodinami Spojené státy, Velká Británie, Francie i Německo. Súdánem zmítá konflikt o moc mezi státní armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF).

Peru hýbou největší nepokoje za poslední dekády. Rozbuškou bylo sesazení a uvěznění „lidového“ prezidenta Pedra Castilla, kořeny protestů však sahají hlouběji. Peru zažilo šest prezidentů za šest let a drtivá většina lidí nevěří parlamentu – kongresu, který je podle nich elitní, zkorumpovaný a bojuje s hlavou státu o moc. Podle expertů krize odráží i obří propast mezi bohatými v Limě a chudými farmáři a původními obyvateli z venkova. „Zapomenutí“ Peruánci odmítají Castillovu nástupkyni Dinu Boluarteovou a žádají nové volby. Podle pravice se demonstranti chovají jako teroristé; v ulicích už zahynuly desítky lidí.

Protivládní protesty v Peru, které si od svého vypuknutí před měsícem vyžádaly již 47 obětí, se rozšířily zejména na jihu země. Nepokoje se ve středu odehrály i v turisty oblíbeném městě Cuzco, nejméně jeden člověk tam zemřel a dalších více než třicet utrpělo zranění, napsala agentura AFP.

Na jihu Peru v pondělí při protivládních nepokojích zemřelo 17 lidí a další desítky osob, včetně policistů, utrpěly zranění. Jde o nejtragičtější den protestů, které v zemi vypukly loni začátkem prosince po sesazení levicového prezidenta Pedra Castilla parlamentem. Lidé zejména v chudých venkovských oblastech na jihu země požadují rozpuštění parlamentu, odstoupení prezidentky a nové volby. Podle agentury EFE si nepokoje v zemi, které znovu vypukly minulý týden po vánoční přestávce, vyžádaly téměř pět desítek obětí.

Policie v brazilské metropoli vyklidila tábor příznivců krajně pravicového exprezidenta Jaira Bolsonara. Ti se několik týdnů před kasárnami dožadovali zásahu armády po prezidentských volbách, v nichž Bolsonaro prohrál. Podle místních médií bylo z tábora odvezeno asi dvanáct set lidí k výslechu. Vyklizení nařídil soudce po nedělním útoku Bolsonarových příznivců na sídla tří nejvyšších brazilských institucí v metropoli. Útok odsoudili prezidenti USA, Mexika a Francie a také kanadský premiér či německý kancléř.

Kolem pěti tisíc turistů uvázlo v peruánském městě Cuzco kvůli nepokojům, které vypukly minulý týden po sesazení levicového prezidenta Pedra Castilla parlamentem. Protesty a střety s policií si od té doby vyžádaly přes 20 životů, napsal server BBC.

V několika belgických a nizozemských městech vypukly nepokoje po nedělní výhře Maroka nad Belgií na mistrovství světa ve fotbale. V Bruselu policie nasadila na rozehnání davu vodní děla a slzný plyn. V metropoli zadržela zhruba desítku lidí a dalších osm ve městě Antverpy na severu země. V nizozemském přístavu Rotterdam byli zraněni dva policisté. Informovala o tom agentura AP.

Protesty v Íránu vstoupily do třetího měsíce. Dosud při jejich potírání zemřelo 410 demonstrantů a 54 policistů. Zatčeno je přes 17 tisíc lidí. Šesti z nich už soud vyměřil trest smrti. Nepokoje, které zažehla smrt mladé ženy Mahsy Amíníové po zatčení mravnostní policií, se rozšířily na demonstrace proti islámskému režimu. K hlasu lidu se přidávají známé osobnosti. A také ony končí za mřížemi.

Příznivci pákistánského expremiéra Imrana Chána v úterý zablokovali silnice poblíž Islámábádu. Protesty, které vyvolal pokus o atentát na Chána z minulého týdne, zastavily dopravu a byly kvůli nim uzavřeny školy, informovala agentura Reuters.

V Íránu se zvedla bouře nevole a protestů po smrti dvaadvacetileté Mahsá Amíníové, která byla zadržena mravnostní policií, posléze zkolabovala a zemřela. Při demonstracích za ženská práva, ale také proti konzervativnímu režimu zahynulo nejméně sedm lidí. Největší se konaly na severu, v oblasti obývané íránskými Kurdy, odkud Amíníová pochází. Šéf íránské policie kategoricky popřel obvinění, že Amíníová byla zbita, zatímco hněv veřejnosti nad smrtí mladé ženy pokračuje.

Nejméně jedenáct dětí přišlo o život při leteckém útoku myanmarské armády, který v pátek zničil školu v jedné z vesnic na severu země. Podle agentury AFP o tom informoval Dětský fond OSN – UNICEF. Vojenská junta, která v Myanmaru vládne od puče v roce 2021, obvinila místní povstalce, že využívají civilisty jako lidské štíty.

Na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem v noci na středu propukly přestřelky, informovala agentura Interfax. Pohraniční stráže obou zemí se navzájem viní z palby z minometů a dalších zbraní, ohlášeny byly dosud nejméně dvě oběti a několik zraněných.

Arménie i Ázerbájdžán hlásí od středečního rána nové ozbrojené střety na společné hranici. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ministerstva obrany v Jerevanu а Baku. Obě strany nejprve informovaly o zhruba padesáti mrtvých, Arménie pak ve středu zvýšila počet padlých na 105. O nejnovější eskalaci napětí by měl v pátek jednat turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.