Napětí ve Venezuele trvá. Opozice hovoří o šestnácti mrtvých

Napětí po nedělních prezidentských volbách ve Venezuele pokračuje. V zemi byly ve středu uzavřeny obchody a na některých místech nefungovala veřejná doprava. Spousta lidí také zůstala doma. Vůdkyně opozice María Corina Machadová uvedla, že při protestech po volbách zemřelo ve Venezuele 16 lidí. Opozice tvrdí, že její kandidát Edmundo González Urrutia ve volbách zvítězil, zatímco oficiální volební úřad CNE nezveřejnil kompletní výsledky a vítězství přiznal autoritářskému prezidentu Nicolásovi Madurovi.

Machadová ve středu uvedla, že za posledních 48 hodin zemřelo při demonstracích 16 lidí a dalších 11 osob „zmizelo“. Zadrženo bylo 177 lidí. „Je to zločinecká odezva Madura na venezuelský lid, který vyšel do ulic,“ řekla Machadová.

Větší demonstrace opozičních příznivců začaly v pondělí poté, co volební orgán CNE oznámil znovuzvolení Madura do úřadu. Ústřední volební komise ale zveřejnila jen průběžné výsledky, ve kterých podle ní vedl Maduro nad kandidátem opozice. Celkové či detailní výsledky venezuelské úřady nezveřejnily.

Tlak na zveřejnění detailních výsledků podle agentury Reuters nepolevil ani třetí den po volbách. Vláda trvá na tom, že výsledky nepředložila kvůli hackerskému útoku pocházejícímu ze Severní Makedonie. Ke svému tvrzení však nepředložila jediný důkaz. Ve středečním vysílání venezuelské státní televize Maduro uvedl, že odmítá všechny hrozby, včetně možných nových amerických sankcí.

Oznámil také, že se obrátil na nejvyšší soud, aby výsledek voleb prověřil. Podle něj je jeho socialistická strana PSUV připravena ukázat záznamy v jejím vlastnictví, které dokazují vítězství stávajícího prezidenta. Podle něj soud má „objasnit vše, co se má objasnit“. Soud by se prý měl také zabývat i „útoky“ na volební orgány, které čelí kritice za své počínání.

CNE ani nejvyšší soud nejsou instituce zcela nezávislé na vládě. Podle agentury AP se ale i tak jedná o první Madurův ústupek mezinárodním tlakům na zveřejnění úplných a detailních volebních výsledků. K tomu Caracas vyzvaly například Evropská unie či skupina zemí G7 i řada latinskoamerických zemí. Madurovi k vítězství gratulovaly Čína, Rusko či Írán.

Výsledky zveřejněné opozicí

Krátce po oznámení výsledků od Ústřední volební komise zveřejnila opozice vlastní webovou stránku s podrobným sčítáním hlasů z hlasovacích přístrojů po celé zemi. Ve středu pak web ukazoval 67 procent hlasů ve prospěch Gonzáleze oproti třiceti procentům pro Madura. Podle agentury Reuters to představuje téměř 82 procent sečtených údajů z volebních místností. Pravost jednotlivých záznamů nelze podle agentury Reuters ověřit.

Podle vysokého amerického diplomata pro Latinskou Ameriku Briana Nicholse je důvod, proč venezuelská volební komise nezveřejnila úplné počty hlasů, „zřejmý“. „Buď úředníci nechtějí potvrdit Gonzálezův triumf, nebo potřebují více času na zfalšování výsledků,“ argumentoval. „Všichni to vidí a je jasné, že Edmundo González porazil Nicoláse Madura miliony hlasů,“ dodal.

Na volby nesměli dohlížet pozorovatelé třeba z Evropské unie. Carter Center, organizace sídlící v USA, která jako jedna z mála nezávislých pozorovatelů mohla hlasování pozorovat, uvedla, že volby „nelze považovat za demokratické“. Proces byl podle ní nakloněn ve prospěch Madura a byl po celou dobu chybný, přičemž selhání volebního úřadu nezveřejnit rozčleněné výsledky označila za „vážné porušení“.

Obavy z další eskalace

V ulicích opoziční demonstranti čelí zásahům policie i brutalitě provládních milicí či motorkářských skupin. Organizace Human Rights Watch ve středu uvedla, že obdržela zprávy o dvaceti mrtvých. V minulosti v souvislosti s protivládními protesty zahynuly ve Venezuele desítky až stovky lidí.

Někteří Madurovi spojenci, jako například šéf Kongresu Jorge Rodriguez, uvedli, že González a Machadová by měli být zatčeni za svou roli v protivládních protestech. Podle agentury Reuters by zatčení vedlo k další eskalaci. Tento týden byli zatčeni další dva opoziční šéfové, včetně šéfa strany Voluntad Popular Freddyho Superlana. Jeho zatčení bylo zachyceno na videu, na němž bylo vidět, jak byl násilím odvlečen do zadní části neoznačeného auta obklopeného ozbrojenými bezpečnostními agenty.

Mnoho obyvatel se tak ze strachu podle agentury Reuters stáhlo do svých domovů a mnoho obchodů zůstalo uzavřeno. Kolem prezidentského paláce pak byla posílena vojenská hlídka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil, uvedla média

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se v pátek podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.
00:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 3 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 4 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko chystá útok na prezidentskou kancelář v Kyjevě, tvrdí Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko plánuje útok drony a raketami na prezidentskou kancelář, rezidenci hlavy státu a podzemní bunkry v Kyjevě a další místa na Ukrajině označená za centra rozhodování. Odvolává se na dokumenty, které získala vojenská rozvědka HUR.
před 7 hhodinami

„Tisíce trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce. Vzdala jsem to,“ napsala ruská disidentka před sebevraždou

Významná ruská oceánografka a celoživotní bojovnice za lidská práva Nina Litvinovová spáchala ve svých osmdesáti letech sebevraždu. Zdroje z bezpečnostních složek sdělily státní agentuře RIA Novosti, že zanechala dopis na rozloučenou. „Mám vás ráda a myslím na vás, ale musím odejít. Život je pro mě nesnesitelný – od té doby, co (ruský vládce Vladimir) Putin napadl Ukrajinu, zabíjí nevinné lidi a u nás neustále posílá do vězení tisíce lidí, kteří trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce a zabíjení,“ popsala ruský režim.
před 7 hhodinami
Načítání...