Napětí ve Venezuele trvá. Opozice hovoří o šestnácti mrtvých

Napětí po nedělních prezidentských volbách ve Venezuele pokračuje. V zemi byly ve středu uzavřeny obchody a na některých místech nefungovala veřejná doprava. Spousta lidí také zůstala doma. Vůdkyně opozice María Corina Machadová uvedla, že při protestech po volbách zemřelo ve Venezuele 16 lidí. Opozice tvrdí, že její kandidát Edmundo González Urrutia ve volbách zvítězil, zatímco oficiální volební úřad CNE nezveřejnil kompletní výsledky a vítězství přiznal autoritářskému prezidentu Nicolásovi Madurovi.

Machadová ve středu uvedla, že za posledních 48 hodin zemřelo při demonstracích 16 lidí a dalších 11 osob „zmizelo“. Zadrženo bylo 177 lidí. „Je to zločinecká odezva Madura na venezuelský lid, který vyšel do ulic,“ řekla Machadová.

Větší demonstrace opozičních příznivců začaly v pondělí poté, co volební orgán CNE oznámil znovuzvolení Madura do úřadu. Ústřední volební komise ale zveřejnila jen průběžné výsledky, ve kterých podle ní vedl Maduro nad kandidátem opozice. Celkové či detailní výsledky venezuelské úřady nezveřejnily.

Tlak na zveřejnění detailních výsledků podle agentury Reuters nepolevil ani třetí den po volbách. Vláda trvá na tom, že výsledky nepředložila kvůli hackerskému útoku pocházejícímu ze Severní Makedonie. Ke svému tvrzení však nepředložila jediný důkaz. Ve středečním vysílání venezuelské státní televize Maduro uvedl, že odmítá všechny hrozby, včetně možných nových amerických sankcí.

Oznámil také, že se obrátil na nejvyšší soud, aby výsledek voleb prověřil. Podle něj je jeho socialistická strana PSUV připravena ukázat záznamy v jejím vlastnictví, které dokazují vítězství stávajícího prezidenta. Podle něj soud má „objasnit vše, co se má objasnit“. Soud by se prý měl také zabývat i „útoky“ na volební orgány, které čelí kritice za své počínání.

CNE ani nejvyšší soud nejsou instituce zcela nezávislé na vládě. Podle agentury AP se ale i tak jedná o první Madurův ústupek mezinárodním tlakům na zveřejnění úplných a detailních volebních výsledků. K tomu Caracas vyzvaly například Evropská unie či skupina zemí G7 i řada latinskoamerických zemí. Madurovi k vítězství gratulovaly Čína, Rusko či Írán.

Výsledky zveřejněné opozicí

Krátce po oznámení výsledků od Ústřední volební komise zveřejnila opozice vlastní webovou stránku s podrobným sčítáním hlasů z hlasovacích přístrojů po celé zemi. Ve středu pak web ukazoval 67 procent hlasů ve prospěch Gonzáleze oproti třiceti procentům pro Madura. Podle agentury Reuters to představuje téměř 82 procent sečtených údajů z volebních místností. Pravost jednotlivých záznamů nelze podle agentury Reuters ověřit.

Podle vysokého amerického diplomata pro Latinskou Ameriku Briana Nicholse je důvod, proč venezuelská volební komise nezveřejnila úplné počty hlasů, „zřejmý“. „Buď úředníci nechtějí potvrdit Gonzálezův triumf, nebo potřebují více času na zfalšování výsledků,“ argumentoval. „Všichni to vidí a je jasné, že Edmundo González porazil Nicoláse Madura miliony hlasů,“ dodal.

Na volby nesměli dohlížet pozorovatelé třeba z Evropské unie. Carter Center, organizace sídlící v USA, která jako jedna z mála nezávislých pozorovatelů mohla hlasování pozorovat, uvedla, že volby „nelze považovat za demokratické“. Proces byl podle ní nakloněn ve prospěch Madura a byl po celou dobu chybný, přičemž selhání volebního úřadu nezveřejnit rozčleněné výsledky označila za „vážné porušení“.

Obavy z další eskalace

V ulicích opoziční demonstranti čelí zásahům policie i brutalitě provládních milicí či motorkářských skupin. Organizace Human Rights Watch ve středu uvedla, že obdržela zprávy o dvaceti mrtvých. V minulosti v souvislosti s protivládními protesty zahynuly ve Venezuele desítky až stovky lidí.

Někteří Madurovi spojenci, jako například šéf Kongresu Jorge Rodriguez, uvedli, že González a Machadová by měli být zatčeni za svou roli v protivládních protestech. Podle agentury Reuters by zatčení vedlo k další eskalaci. Tento týden byli zatčeni další dva opoziční šéfové, včetně šéfa strany Voluntad Popular Freddyho Superlana. Jeho zatčení bylo zachyceno na videu, na němž bylo vidět, jak byl násilím odvlečen do zadní části neoznačeného auta obklopeného ozbrojenými bezpečnostními agenty.

Mnoho obyvatel se tak ze strachu podle agentury Reuters stáhlo do svých domovů a mnoho obchodů zůstalo uzavřeno. Kolem prezidentského paláce pak byla posílena vojenská hlídka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 2 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...