Napětí ve Venezuele trvá. Opozice hovoří o šestnácti mrtvých

Napětí po nedělních prezidentských volbách ve Venezuele pokračuje. V zemi byly ve středu uzavřeny obchody a na některých místech nefungovala veřejná doprava. Spousta lidí také zůstala doma. Vůdkyně opozice María Corina Machadová uvedla, že při protestech po volbách zemřelo ve Venezuele 16 lidí. Opozice tvrdí, že její kandidát Edmundo González Urrutia ve volbách zvítězil, zatímco oficiální volební úřad CNE nezveřejnil kompletní výsledky a vítězství přiznal autoritářskému prezidentu Nicolásovi Madurovi.

Machadová ve středu uvedla, že za posledních 48 hodin zemřelo při demonstracích 16 lidí a dalších 11 osob „zmizelo“. Zadrženo bylo 177 lidí. „Je to zločinecká odezva Madura na venezuelský lid, který vyšel do ulic,“ řekla Machadová.

Větší demonstrace opozičních příznivců začaly v pondělí poté, co volební orgán CNE oznámil znovuzvolení Madura do úřadu. Ústřední volební komise ale zveřejnila jen průběžné výsledky, ve kterých podle ní vedl Maduro nad kandidátem opozice. Celkové či detailní výsledky venezuelské úřady nezveřejnily.

Tlak na zveřejnění detailních výsledků podle agentury Reuters nepolevil ani třetí den po volbách. Vláda trvá na tom, že výsledky nepředložila kvůli hackerskému útoku pocházejícímu ze Severní Makedonie. Ke svému tvrzení však nepředložila jediný důkaz. Ve středečním vysílání venezuelské státní televize Maduro uvedl, že odmítá všechny hrozby, včetně možných nových amerických sankcí.

Oznámil také, že se obrátil na nejvyšší soud, aby výsledek voleb prověřil. Podle něj je jeho socialistická strana PSUV připravena ukázat záznamy v jejím vlastnictví, které dokazují vítězství stávajícího prezidenta. Podle něj soud má „objasnit vše, co se má objasnit“. Soud by se prý měl také zabývat i „útoky“ na volební orgány, které čelí kritice za své počínání.

CNE ani nejvyšší soud nejsou instituce zcela nezávislé na vládě. Podle agentury AP se ale i tak jedná o první Madurův ústupek mezinárodním tlakům na zveřejnění úplných a detailních volebních výsledků. K tomu Caracas vyzvaly například Evropská unie či skupina zemí G7 i řada latinskoamerických zemí. Madurovi k vítězství gratulovaly Čína, Rusko či Írán.

Výsledky zveřejněné opozicí

Krátce po oznámení výsledků od Ústřední volební komise zveřejnila opozice vlastní webovou stránku s podrobným sčítáním hlasů z hlasovacích přístrojů po celé zemi. Ve středu pak web ukazoval 67 procent hlasů ve prospěch Gonzáleze oproti třiceti procentům pro Madura. Podle agentury Reuters to představuje téměř 82 procent sečtených údajů z volebních místností. Pravost jednotlivých záznamů nelze podle agentury Reuters ověřit.

Podle vysokého amerického diplomata pro Latinskou Ameriku Briana Nicholse je důvod, proč venezuelská volební komise nezveřejnila úplné počty hlasů, „zřejmý“. „Buď úředníci nechtějí potvrdit Gonzálezův triumf, nebo potřebují více času na zfalšování výsledků,“ argumentoval. „Všichni to vidí a je jasné, že Edmundo González porazil Nicoláse Madura miliony hlasů,“ dodal.

Na volby nesměli dohlížet pozorovatelé třeba z Evropské unie. Carter Center, organizace sídlící v USA, která jako jedna z mála nezávislých pozorovatelů mohla hlasování pozorovat, uvedla, že volby „nelze považovat za demokratické“. Proces byl podle ní nakloněn ve prospěch Madura a byl po celou dobu chybný, přičemž selhání volebního úřadu nezveřejnit rozčleněné výsledky označila za „vážné porušení“.

Obavy z další eskalace

V ulicích opoziční demonstranti čelí zásahům policie i brutalitě provládních milicí či motorkářských skupin. Organizace Human Rights Watch ve středu uvedla, že obdržela zprávy o dvaceti mrtvých. V minulosti v souvislosti s protivládními protesty zahynuly ve Venezuele desítky až stovky lidí.

Někteří Madurovi spojenci, jako například šéf Kongresu Jorge Rodriguez, uvedli, že González a Machadová by měli být zatčeni za svou roli v protivládních protestech. Podle agentury Reuters by zatčení vedlo k další eskalaci. Tento týden byli zatčeni další dva opoziční šéfové, včetně šéfa strany Voluntad Popular Freddyho Superlana. Jeho zatčení bylo zachyceno na videu, na němž bylo vidět, jak byl násilím odvlečen do zadní části neoznačeného auta obklopeného ozbrojenými bezpečnostními agenty.

Mnoho obyvatel se tak ze strachu podle agentury Reuters stáhlo do svých domovů a mnoho obchodů zůstalo uzavřeno. Kolem prezidentského paláce pak byla posílena vojenská hlídka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
Právě teď

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel dvanáctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit.
16:54Aktualizovánopřed 17 mminutami

Při protestech v Íránu zemřely dle režimu dva tisíce lidí. Svědci mluví i o střelbě do davů

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 38 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 47 mminutami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 2 hhodinami

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů byla zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 2 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...