Spojené státy uznaly venezuelského opozičního kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutiu za vítěze sporných nedělních prezidentských voleb. Podle ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena existuje o jeho vítězství dostatek důkazů. Opozičníka následně uznaly i Argentina, Uruguay, Kostarika a Ekvádor. Zahraniční tlak na venezuelský režim tak dál sílí. Brazílie, Mexiko a Kolumbie vyzvaly Caracas, aby zveřejnil podrobné výsledky. Volební komise tvrdí, že nejvíc hlasů získal autoritářský vůdce země Nicolás Maduro. Opozice na sobotu svolala další protesty.
Několik zemí už uznalo vítězem sporných venezuelských voleb kandidáta opozice
Zatímco volební komise den po volbách uvedla, že Maduro získal 51 procent hlasů, aniž by zveřejnila výsledky, opozice tvrdí, že na základě jejích údajů sesbíraných ve volebních okrscích zvítězil s náskokem několika milionů hlasů právě González.
„Vzhledem k přesvědčivým důkazům je Spojeným státům, a co je nejdůležitější, venezuelskému lidu, jasné, že Edmundo González Urrutia vyhrál 28. července prezidentské volby ve Venezuele,“ zdůraznil v prohlášení Blinken. Maduro v reakci do Washingtonu vzkázal, aby USA „nestrkaly nos“ do venezuelských záležitostí.
Americké sankce
Spojené státy ani v současnosti neuznávají Madura za venezuelského prezidenta, protože volby z roku 2018 se podle Washingtonu uskutečnily v nespravedlivých a nesvobodných podmínkám. Opozice je kvůli tomu tehdy bojkotovala.
USA v uplynulých letech uznávaly za prozatímního prezidenta opozičního předáka Juana Guaidóa a na Venezuelu uvalily řadu sankcí, které zasáhly motor tamní ekonomiky – ropný průmysl. Po loňské dohodě s opozicí ohledně uspořádaní prezidentských voleb ale Washington část sankcí pozastavil.
Vztahy na jihoamerickém kontinentu
Šéfka argentinské diplomacie Diana Mondinová později uvedla, že její země uznává za vítěze voleb Gonzáleze, a totéž udělalo uruguayské ministerstvo. Později tak učinily i Ekvádor a Kostarika.
Jako první už v úterý uznalo Gonzáleze za vítěze podle AFP Peru, na což venezuelská vláda reagovala přerušením diplomatických vztahů. Maduro už v pondělí vyzval sedm zemí včetně Peru a Argentiny, aby z Venezuely stáhly diplomaty. Reagoval na jejich kritiku, že komise nezveřejnila úplné výsledky a prohlásila ho prezidentem na další období. Diplomatické zastoupení Peru a Argentiny ve čtvrtek dočasně převzala Brazílie.
Právě role Brazílie bude v této další politické krizi ve Venezuele podle serveru BBC Mundo klíčová. Její prezident Luiz Inácio Lula da Silva má dlouhodobě dobré vztahy s Madurovou vládou a i on vyzval ke zveřejnění podrobných výsledků. O povolební situaci hovořil Lula tento týden telefonicky také s americkým prezidentem Joem Bidenem.
„Prezident Lula může hodně pomoci, stejně jako další prezidenti Latinské Ameriky,“ prohlásila ještě před volbami María Corina Machadová, šéfka hlavní opoziční aliance, jíž Madurův režim neumožnil kandidovat a místo níž šel do voleb González. „Lula má přímý komunikační kanál s Madurem, což ostatní prezidenti nemají. Doufám, že tohle bude ten moment, kdy Maduro pochopí, že dohodnuté předání moci prospěje všem včetně jeho,“ sdělila dále Machadová.
První ústupek ze strany režimu
Nejvyšší soudní instance v jihoamerické zemi, která bývá rovněž ve svém rozhodování poplatná režimu, na Madurovu žádost přezkoumá záznamy o hlasování, které jí mají předložit všechny strany. Podle médií je to první ústupek, který autoritářský vůdce učinil tváří v tvář tlaku ze zahraničí.
Opozice zároveň chystá pokračování demonstrací, proti kterým zasahují policejní složky i provládní bojůvky. Opoziční vůdkyně María Corina Machadová v textu pro deník The Wall Street Journal uvedla, že při protestech zemřelo dvacet lidí a dalších jedenáct zmizelo.
Opoziční lídři v úkrytu
Venezuelská generální prokuratura oznámila, že v souvislosti s povolebními protesty bylo zadrženo na 1200 lidí. Maduro nařídil „násilné demonstranty“ internovat do vězení s nejvyšší ostrahou v Tocorónu a Tocuyitu, píše agentura EFE.
„Pane prezidente, není to moje vina, že tu jsem a čekám na svého vnuka. Neposlala jsem ho, aby udělal něco špatného, neomlouvám jeho činy. Můžete mě upálit zaživa, ale propusťte mého vnuka zdravého a živého, protože je jediný, kterého mám,“ apeluje na hlavu státu Venezuelanka Cecilia Paezová.
„Musíme zůstat pevní, organizovaní a mobilizovaní s hrdostí, že jsme dosáhli historického volebního vítězství,“ prohlásila podle agentury AFP Machadová. Opozice podle ní musí ukázat světu, že nehodlá vzdát svůj boj za uznání volebního vítězství.
Politička také vyjádřila obavu ze svého zadržení. Opoziční představitelé se podle ní nyní skrývají. Zatčením pohrozil Machadové i Gonzálezovi samotný Maduro. Oba opoziční předáci se tak už několik dní neukázali na veřejnosti.
Důkladná příprava opozice
Venezuelská opozice se letos na hlasování důkladně připravila, uvedl v pořadu Horizont ČT24 redaktor ČT Ondřej Nekola. „Zřejmě se jí podařil husarský kousek – vyslali své zástupce do všech volebních okrsků, do všech volebních místností,“ přiblížil. Zástupců měla podle něj opozice na 90 tisíc, které museli následně vyslat do 30 tisíc míst.
Kromě toho, že měli pozorovat, jestli volební komise v každém místě „činí tak, jak by činit měla“, tak se jim podařilo dostat i k záznamům volebních komisí na každém místě. Na tyto dokumenty se následně odvolávala.
Velice podobnou situaci přitom zažívala Venezuela před pěti lety. Tehdy šedesátka zemí prohlásila za prozatímního prezidenta Juana Guaidóa. „Skončil v exilu, odešel do Kolumbie. (…) Tam nepobyl moc dlouho – asi 24 hodin – pak ho Kolumbie vyhostila a skončil v Miami, ve Spojených státech,“ upřesnil Nekola. Podle něj je navíc možné, že situace po letošních volbách dopadne podobně.
Bude prý záležet z velké části na armádě. „Podpořila Nicólase Madura před pěti lety, podpořila ho před deseti lety. Pokud opozice armádě nenabídne něco navíc, tak zřejmě za Nicólasem Madurem bude stát,“ pokračoval. Neznamená to však, že by Maduro vyplácel armádě velké peníze, spíše jí umožňuje činit své obchody – především s drogami.