V sobotních prezidentských volbách na Srí Lance, zemi poznamenané masivními protesty v roce 2022, zvítězil levicově orientovaný Anura Kumara Disanajake. Právě během ekonomické krize získal nyní pětapadesátiletý Disanajake popularitu, ačkoliv jeho vítězství nebylo o víkendu výrazné. Silně zadlužená země v Indickém oceánu se ve volbách posunula od identitárních otázek k tématu ekonomiky, píší média.
Chtějí se vzchopit po několika krizích. Srílančané zvolili levicového prezidenta
„Toto vítězství je vítězstvím všech,“ uvedl Disanajake na síti X. „Společně jsme připraveni přepsat dějiny Srí Lanky,“ dodal muž, který byl favoritem, přesto jde ale o pozoruhodný obrat pro člověka, který ve volbách v roce 2019 získal pouhá tři procenta hlasů, připomíná BBC.
„Slibuji, že budu oddaně chránit a prosazovat demokracii,“ řekl Disanajake při inauguraci. Prohlásil, že se úřadu ujímá v náročné době. „Lidé volají po nové politické kultuře a já jsem připraven se tohoto náročného úkolu chopit,“ řekl prezident.
Vítěz obdržel 43,2 procenta hlasů. Druhý skončil lídr největší opoziční parlamentní strany Sadžith Premadasa se ziskem 32,7 procenta hlasů. Třetí příčku obsadil s velkým odstupem bývalý prezident Ranil Vikremesinghe, pro kterého se vyslovilo pouze 17,2 procenta voličů.
Obavy investorů
Bývalému prezidentovi sebralo hlasy voličů zřejmě zvýšení daní a také úsporná opatření. Zároveň se mu podařilo snížit inflaci a znovu nastartovat růst HDP. Někteří ho kritizovali také za to, že se do úřadu dostal a u moci držel díky straně podporované mocnou a bohatou dynastií Radžapaksů, již Srílančané viní z největší ekonomické krize za více než 70 let, během níž před dvěma lety země skončila v platební neschopnosti.
Miliony Srílančanů volily nového prezidenta v naději, že splní svůj slib boje s úplatkářstvím a že zajistí hospodářské oživení. „Ačkoliv fronty před benzínkami zmizely a lidé si už mohou nakoupit zboží z dovozu, míra chudoby se za poslední dva roky zdvojnásobila a postihla 25 procent země,“ uvádí BBC. Nové vedení země slibuje v tomto ohledu změny.
Disanajake avizuje snížení daní z příjmu, které se za předchozí vlády zdvojnásobily, chce i snížit DPH na potraviny a léky. Nový prezident v průběhu předvolební kampaně také slíbil, že zmírní tvrdá úsporná opatření, která zavedl jeho předchůdce prezident Ranil Vikremesinghe. Ta jsou spojena se záchranným programem Mezinárodního měnového fondu (MMF) v hodnotě 2,9 miliardy dolarů.
Investoři se však obávají, že by to mohlo způsobit zpoždění ve vyplácení finanční pomoci. Mají také obavy, že by se nový prezident mohl pokusit o opětovné vyjednávání dohody s držiteli dluhopisů, která byla uzavřena minulý týden.
Krvavá historie
Disanajake také již rozpustil parlament a srílanský premiér Dineš Gunavardena podal demisi. Nový prezident současně vyhlásil termín předčasných parlamentních voleb, které se mají konat v listopadu. Sliboval to už ve své předvolební kampani. Předčasné volby by mohly posílit pozici jeho strany, Lidové osvobozenecké fronty (JVP). Ta je označována jako marxistická a má v současném parlamentu pouze tři křesla.
Deník The Guardian upozorňuje, že tato strana má krvavou historii, když v 70. a 80. letech zahájila krvavé povstání proti těm, které označila za kapitalisty a imperialisty. Výsledkem byly tisíce mrtvých a strana se od té doby snaží tuto minulost „setřást“. Disanajake se stal jejím lídrem před deseti lety a snaží se ji definovat jinak než jako radikální marxistické militanty, píše britský list. Politik se za stranické násilí dříve omluvil.
V čele Srí Lanky dlouho stály mocné politické rodiny, na rozdíl od většiny minulých prezidentů se však Disanajake nenarodil do politického klanu. Jeho rodina pracovala z velké části v zemědělství, otec byl řadovým úředníkem. Disanajake k levicové politice přilnul ve zmíněných 80. letech, kdy se přidal ke studentskému křídlu JVP.
Všichni prezidentovo vítězství neslaví s optimismem. Převážně buddhistický ostrovní stát zůstává silně rozdělen podle etnických linií, ostatně i v minulých volbách dominovaly otázky rasy či náboženství. Většinu moci a bohatství nadále drží sinhálská buddhistická většina, zatímco tamilská menšina zůstává pronásledována a establishmentem zanedbávána, píše BBC.
Radžapaksům se ostatně v minulosti povedlo získat přízeň sinhálského obyvatelstva tím, že zvládli potlačit hnutí tamilských separatistů a ukončit šestadvacetiletou občanskou válku v zemi, která si vyžádala sto tisíc obětí. „JVP podporovala brutální akce proti tamilským separatistům během této občanské války a odolala výzvám k vyšetření porušování lidských práv,“ dodává The Guardian.
„Všechno je drahé“
Možná ještě významněji však země řeší zmíněné nepokoje z roku 2022, jde ostatně o první volby od této události. Protesty tehdy zažehla krize, v níž obyvatele sužoval nedostatek potravin, pohonných hmot i léků a která byla označována za nejhorší od získání nezávislosti v roce 1948. Lidé se právě tehdy začali obracet proti tradičním stranám a politickým lídrům a Disanajakeho hvězda stoupala.
Nepokoje v sobě měly i prvek naděje, píše v rozsáhlé analýze nálad v ostrovní zemi The Guardian. Hnutí vedené mládeží svrhlo autoritářského prezidenta Gotabaju Radžapaksu, jehož zkorumpované okolí vinilo z bankrotu země. Svět tehdy oblétly obrazy demonstrantů, kteří obsadili politikovo luxusní sídlo, povalovali se u jeho bazénu či cvičili v jeho tělocvičně. Radžapaksa ze země uprchl.
GALERIE
Demonstrace na Srí Lance v roce 2022
„Hnutí toho ale příliš nedosáhlo,“ cituje nyní The Guardian prodavačku na předměstí hlavního města Kolombo. Její rodina prý bojuje o přežití, a to i tím, že si bere malé půjčky. „Jediné, co udělali, bylo odstranění Radžapaksů. Obchody ale stále nejdou a všechno je drahé,“ dodala pro britské médium.
„Rychle rostoucí inflace v zemi, stejně jako životní náklady a chudoba způsobily, že voliči zoufale hledají způsob, jak stabilizovat ceny a pozvednout svá živobytí,“ uvedl pro BBC Soumya Bhowmick, spolupracovník indického think tanku Observer Research Foundation.
Další vyšetřování terorismu
Kromě ekonomických trablů ale měla Disanajakeho kampaň ještě jeden motiv, připomíná BBC. Zabýval se i teroristickými útoky, při nichž na Velikonoční neděli v roce 2019 zemřelo asi 269 lidí. Terčem útoků islamistů domácího původu byly především kostely. Křesťané tvoří ve Srí Lance kolem sedmi procent obyvatel.
O pět let později však pátrání po tom, jak ke koordinovaným útokům došlo a co politici zanedbali, nepřineslo odpověď. Disanajake slíbil další vyšetřování, protože úřady se podle něj bály odhalit svou „vlastní odpovědnost“.
„Nejde jen o toto vyšetřování. Politici, kteří slibovali konec korupce, se do ní sami zapojili; ti, kteří slíbili Srí Lanku bez dluhů, jen ztížili dluhové břemeno. A lidé, kteří slíbili posílit zákon, jej porušili,“ prohlásil v rozhovoru s BBC.