Při protestech v Uzbekistánu zemřelo osmnáct lidí

Osmnáct lidí přišlo o život při protestech v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu, uvedla místní generální prokuratura podle tiskových agentur. Během protestů v minulém týdnu utrpělo zranění 243 lidí. Úřady také ohlásily, že zadržely více než pět set účastníků nepokojů.

„Během masových nepokojů v správním středisku autonomní republiky Nukusu ve dnech 1. a 2. července zahynulo osmnáct lidí, různě závažná zranění utrpělo 243 občanů, včetně 38 příslušníků bezpečnostních složek,“ řekl uzbekistánské zpravodajské televizi mluvčí generální prokuratury Abror Mamatov podle agentury TASS.

Během nepovolených demonstrací a následných nepokojů v Nukusu úřady zadržely 516 lidí, z nichž některé po správním řízení propustily na svobodu, uvedl velitel národní gardy Uzbekistánu Davron Džumanijazov podle agentury Interfax. Ta připomněla dřívější prohlášení úřadů, že zadržely skupinu organizátorů nepokojů a obvinily je z pokusu o uchvácení moci.

Již v neděli prezident Šavkat Mirzijojev uvedl, že při protestech přišlo o život několik lidí. Prezident tvrdil, že demonstranti v Nukusu házeli kamení, zakládali požáry a útočili na policii. „Bohužel jsou oběti mezi civilisty i mezi strážci zákona,“ řekl.

Zprávy o nepřiměřeném použití síly

Protesty tisíců lidí odstartoval návrh ústavního dodatku, který by omezil autonomii republiky na západě Uzbekistánu. Kvůli demonstracím byly v Nukusu hospitalizovány tisíce lidí, hlásila uzbekistánská média.

Prezident v sobotu večer oznámil, že s ohledem na demonstrace od návrhu upustí, ale vyhlásil v autonomní republice na měsíc nouzový stav.

Na sociálních sítích kolovala neověřená videa se zraněnými či patrně mrtvými demonstranty, a s příslušníky pořádkových sil, kteří střílejí. Hojně se sdílelo video s ulicí, která je pokrytá červenou kapalinou, kterou někteří komentující označují za krev, jiní za barvu.

„Existují nepotvrzené zprávy o nepřiměřeném použití síly ze strany bezpečnostních složek při protestech v Nukusu z 1. července,“ napsal na Twitteru ředitel organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) pro Evropu a Střední Asii Hugh Williamson.

Nemocnice plné zraněných

Uzbekistánský server Daryo.uz citoval šéfa karakalpatského ministerstva zdravotnictví, podle kterého jsou nemocnice v Nukusu plné pacientů zraněných při střetech s policií. „Hospitalizovaných byly tisíce, podstupují léčbu,“ řekl podle serveru.

Podle současné uzbekistánské ústavy je Karakalpakstán považovaný za svrchovanou republiku v rámci Uzbekistánu, která má právo se oddělit po uspořádání referenda. V Uzbekistánu, nejlidnatější středoasijské zemi s přibližně 35 miliony obyvatel, jsou veřejné demonstrace zakázány, připomněla agentura AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev čelil dalším ruským raketám, Ukrajina údajně zasáhla ruskou chemičku

Kyjev v noci na pátek čelil dalšímu útoku ruských balistických střel, který si podle tamních úřadů vyžádal tři mrtvé. Zasaženy byly tři mosty přes řeku Dněpr a starosta města Vitalij Klyčko už v noci informoval o požárech budov nejméně ve třech čtvrtích, včetně centra hlavního města. Podle zdrojů ruské služby BBC pak Ukrajina udeřila na ruském území, chemický závod u města Dorogobuž v ruské Smolenské oblasti čelil údajnému útoku dronů. Zprávy nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
04:18Aktualizovánopřed 28 mminutami

Trump v září nakoupil akcie Nvidie v hodnotě až 265 tisíc dolarů

Americký prezident Donald Trump v září nakoupil akcie společnosti Nvidia v hodnotě až 265 tisíc dolarů (téměř 5,9 milionu korun). Zároveň prodal podíly až za 15 tisíc dolarů. Vyplývá to z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Myanmar je zodpovědný za genocidu Rohingů, rozhodl ICJ

Myanmar je podle Mezinárodního soudního dvora (ICJ) odpovědný za genocidu muslimské menšiny Rohingů. Soudní dvůr ve čtvrtek uvedl, že záměrem Myanmaru bylo v roce 2017 zničit významnou část příslušníků této menšiny. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat. Tisková agentura DPA píše, že je to poprvé, kdy nejvyšší soud OSN shledal nějaký stát odpovědným za genocidu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Koalice ochotných bude dál podporovat Ukrajinu. Merz vyzval Putina k ukončení války

Koalice ochotných bude i v celém příštím roce Ukrajinu podporovat, řekl po jednání koalice německý kancléř Friedrich Merz. Ruského vládce Vladimira Putina vyzval, aby válku proti Ukrajině ukončil a začal jednat o míru. Podporu napadené zemi vyjádřili i francouzský prezident Emmanuel Macron či britský premiér Andy Burnham. Americký prezident Donald Trump prostřednictvím svého zmocněnce Evropu a Ukrajinu ujistil, že nechce žádnou dohodu prosadit bez koordinace s nimi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ukrajina znovu cílila na Krymský most, Rusko masivně útočí na Kyjev

Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků. Kyjev úder potvrdil. Zatím není jasné, jak velké jsou škody. Moskva později ve čtvrtek uvedla, že provoz byl na jedné koleji obnoven. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s okupovaným Krymem, zaútočila již v pondělí a v úterý. Tyto údery zničily silniční část hlavního pole mostu a částečně poškodily i železnici. Rusko ve čtvrtek spustilo masivní dronový útok na Kyjev, kde nejméně jednoho člověka zabilo, poškodilo také budovy nizozemské a rakouské ambasády.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Ze svého úřadu bude zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Nejsem MAGA.“ Musk se distancoval od Trumpova hnutí

Miliardář Elon Musk se distancoval od hnutí MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou) amerického prezidenta Donalda Trumpa pár týdnů poté, co republikáni utrpěli drtivou porážku ve volbách do Kongresu. Musk podle agentury AP řekl, že není členem hnutí a že se cítí hloupě, jelikož na republikánské kampaně vynaložil tolik peněz. V roce 2024 Musk otevřeně podporoval Trumpovo zvolení a sám sebe označil jako člena „temné, gotické MAGA“.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Dialog o jaderných zbraních a větší produkce ropy, požadují Trump, Si a Putin

Čína, Spojené státy a Rusko vydaly společné prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po jednání lídrů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud. Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za „pozitivní, konstruktivní a plodné“. Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.