Tokajev ohlásil stahování spojeneckých vojáků. Kritizoval Nazarbajeva a slíbil růst příjmů

Kazachstánský parlament v úterý na návrh prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva schválil jako nového premiéra země Alichana Smajlova, jenž dosud vedl prozatímní kabinet. Prezident rovněž jmenoval ministry nové vlády a ohlásil, že spojenecké jednotky z postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) zahájí během dvou dnů stahování z Kazachstánu a dokončí ho za deset dnů. Policie v Kazachstánu kvůli nepokojům zadržela skoro deset tisíc lidí, oznámilo tamní ministerstvo vnitra.

„Hlavní mise mírových sil ODKB byla úspěšně dokončena,“ sdělil Tokajev parlamentu ve videokonferenčním hovoru. Vojenská aliance šesti bývalých sovětských států vyslala jednotky do středoasijské země na žádost prezidenta Tokajeva minulý týden, kdy Kazachstán zachvátily nejhorší nepokoje od získání nezávislosti před třemi desítkami let.

Vyslání více než dvou tisíc vojáků zejména z Ruska v rámci mise ODKB kritizovaly mimo jiné Spojené státy.

Novým premiérem země se stal devětačtyřicetiletý Alichan Smajlov. Ten dosud vedl prozatímní kabinet, který vznikl poté, co prezident Tokajev 5. ledna po propuknutí nepokojů odvolal původní vládu. V ní byl Smajlov prvním vicepremiérem a ministrem financí. V nové vládě si své posty zachovali mimo jiné ministři zahraničí, vnitra nebo obrany. Změnil se ale například šéf resortu energetiky. Nový kabinet se poprvé sejde ve středu.

Premiér Smajlov v telefonickém rozhovoru předsedu ruské vlády Michaila Mišustina ujistil, že kazachstánská vláda se i nadále bude „pevně držet kurzu prohlubování strategického partnerství s Ruskou federací“, uvedla agentura TASS.

Tokajev slíbil lidem vyšší příjmy a zkritizoval svého mocného předchůdce

Vůdce středoasijské země Tokajev dále hovořil o iniciativách, které mají zmenšit rozdíly v bohatství mezi obyvateli, zvýšit daně v těžebním sektoru a odstranit nesrovnalosti ve státních zakázkách.

Slíbil rovněž předložit balíček politických reforem, informuje TASS. Kromě toho oznámil pětileté moratorium na zvyšování platů například poslanců a členů vlády, poznamenal server Kommersant. Do dvou měsíců má naopak vzniknout program na zvýšení příjmů obyvatel.

Svého mentora a mocného předchůdce v prezidentském úřadu Nursultana Nazarbajeva pak Tokajev obvinil z toho, že podporoval skupinu bohatých firem a lidí, která ovládá zemi. Agentura AFP připomněla, že příbuzní bývalého vůdce zastávají klíčové pozice a kontrolují velkou část ekonomiky. Nastal čas systematicky a pravidelně pomáhat národu, nechal se slyšet současný šéf státu. Podle Kommersantu má vzniknout veřejný fond na řešení sociálních problémů.

Někteří analytici naznačili, že významnou roli při nepokojích mohly sehrát boje mezi bohatou elitou země, poznamenal agentura Reuters. Tokajev už minulý týden odvolal Nazarbajeva z pozice šéfa mocné bezpečnostní rady státu, díky níž si exprezident podle agentury Reuters zachoval velkou moc, ačkoliv prezidentský úřad opustil v roce 2019. Funkci poté převzal právě Nazarbajevův dosavadní spolupracovník Tokajev.

Jednotky ODKB byly nejprve rozmístěny v metropoli Nur-Sultanu, což vyvolalo spekulace, že jejich misí byla ochrana vlády a Tokajeva v době, kdy prezident nemohl plně věřit vlastním bezpečnostním silám, píše Reuters. Hlava státu už dříve odvolala šéfa kontrarozvědky KNB Karima Masimova, kterého následně policie zatkla kvůli podezření z velezrady.

Nově Tokajev obvinil KNB z toho, že přehlédla hrozbu a při nepokojích řádně nezakročila. „V některých městech šéfové oddělení KNB opustili (budovy), zanechali za sebou střelné zbraně a tajné dokumenty, ačkoliv měli dostatečný bojový arzenál,“ prohlásil.

Po nepokojích zbylo poničené město
Zdroj: ČTK/AP/Vasily Krestyaninov

Policie hlásí tisíce zadržených

Policie v Kazachstánu kvůli nepokojům zadržela skoro deset tisíc lidí, oznámilo tamní ministerstvo vnitra. V největším městě Kazachstánu, téměř dvoumilionovém Almaty, které se stalo centrem nepokojů, pak policie během uplynulých 24 hodin zadržela 1237 lidí kvůli účasti na teroristických útocích, rabování a dalších zločinech, uvedla agentura Interfax s odvoláním na místní úřady. Zadrženým policisté zabavili 31 střelných zbraní.

Vojenské velitelství města rovněž ohlásilo, že „vyčistilo“ další čtvrti od zločineckých band, jak úřady označují účastníky nepokojů.

Kazachstán na počátku ledna zažil nepokoje, označované za nejhorší od dosažení nezávislosti bývalé sovětské republiky před třemi desetiletími. Nepokoje si podle kusých zpráv úřadů vyžádaly nejméně desítky mrtvých, stovky zraněných a tisíce zatčených. Nepokoje původně začaly jako protesty proti zdražení pohonných hmot, demonstranti ale podle úřadů zaútočili i na vládní budovy v několika městech.

Tokajev: Pořádek byl obnoven

Tokajev v pondělí uvedl, že v zemi byl obnoven ústavní pořádek, i když protiteroristická operace ještě zcela neskončila. Účastníky rozsáhlých nepokojů, které se minulý týden rozšířily do řady měst, označil za teroristy a bandity, mezi útočníky byli podle něj bojovníci hlavně ze středoasijských zemí, včetně Afghánistánu, a z Blízkého východu. Do střetů v Kazachstánu byli podle šéfa státu přímo zapojeni teroristé. Vyzdvihl přitom, že situaci se podařilo zklidnit díky silám ODKB.

Tokajev v pondělí odpoledne v rozhovoru s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem uvedl, že nepokoje byly „dobře připravený“ akt agrese. Cílem útočníků bylo podle prezidenta vytvořit v zemi „zónu chaosu a následně se chopit moci“. „Proto byla v zemi zahájena protiteroristická operace,“ zdůvodnil Tokajev tvrdý zásah proti účastníkům nepokojů.

Odhadl také, že ekonomické ztráty státu spojené s dosavadními událostmi činí dvě až tři miliardy dolarů (přibližně 43 až 64,5 miliardy korun). Škody podle něj utrpělo 1300 podniků, vyrabováno bylo sto nákupních center a bank a zničeno na pět set policejních aut.

Prezident zopakoval, že během protestů přišlo o život šestnáct příslušníků bezpečnostních sil. Počet obětí mezi civilisty se podle něj upřesňuje. Ruská a místní média v neděli s odkazem na zdravotníky uvedla, že o život přišlo 164 lidí, policie ani ministerstvo zdravotnictví ale tento údaj zatím nepotvrdily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 2 mminutami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 11 mminutami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 30 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 37 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...