Na Papui Nové Guineji vypukly po stávce policie nepokoje a začalo rabování, šestnáct lidí zemřelo

Nejméně šestnáct lidí zahynulo na Papui Nové Guineji při rozsáhlých nepokojích, které propukly ve dvou největších městech včetně metropole Port Moresby. Chaos a rabování začaly po stávce a demonstraci policie a dalších úředníků kvůli snížení platů. Vláda vyhlásila nouzový stav.

V Port Moresby zahynulo devět lidí, dalších sedm ve městě Lae na severu země, informovala australská stanice ABC. Svědci na místě hovořili o „totální anarchii“. Tamní rozhlasová stanice FM100 citovala úředníka, podle nějž se město bez policie „vymklo kontrole“.

Podle agentury Reuters se na záběrech z místa nad metropolí vznášel černý dým, zatímco se v ulicích pohybovaly tisíce lidí, někteří z nich se zbožím z vyrabovaných obchodů. Jejich majitelé hovořili o obrovských finančních ztrátách, požár zachvátil mimo jiné velký sklad.

Premiér země James Marape ve čtvrtek prohlásil, že napětí v Port Moresby už opadlo. Pro udržení pořádku vláda do města vyslala další policisty a armádu. „Policie ve městě včera (ve středu) nepracovala a lidé se uchýlili k bezpráví. Ne všichni,“ tvrdí Marape.

Premiér také oznámil, že suspendoval šéfa policie a vedoucí úředníky na ministerstvu financí. Vláda příčiny nepokojů přezkoumá, oznámil také Marape s tím, že existují důkazy, že výtržnosti byly organizované.

Chaos vypukl po stávce policie

Policie na Papui Nové Guineji se během minulého roku potýkala s nárůstem násilné kriminality. Výtržnosti začaly poté, co policisté a další státní zaměstnanci pokojně demonstrovali před budovou parlamentu v Port Moresby kvůli snížení platů, z nichž úřady viní administrativní chybu. Podle tamních médií dostávali někteří zaměstnanci jen polovinu obvyklého výdělku.

Vláda na sociálních sítích popřela, že by na policisty uvalila novou daň, a ujistila, že administrativní chyba, která zkrácení mezd způsobila, bude napravena.

Velvyslanectví Spojených států v Port Moresby informovalo, že do ulic se navrátila policie, ale napětí zůstává. „Relativní klid může v okamžiku zmizet,“ varovalo v prohlášení. Australský premiér Anthony Albanese sdělil, že Canberra situaci na Papui Nové Guineji monitoruje a že zatím nedostala z Port Moresby žádnou žádost o pomoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 5 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 6 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 9 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 13 hhodinami
Načítání...