Senegal schválil odklad voleb, opozici vyhnali ze sálu. Africká oáza demokracie se otřásá v základech

4 minuty
V Senegalu vypukly nepokoje
Zdroj: Reuters

Senegalský parlament schválil sporný návrh zákona o prodloužení funkčního období prezidenta Mackyho Salla a odložení únorových voleb na prosinec. Hlasování předcházelo vyvedení části opozičních poslanců ze sálu. Sallův rival a bývalý starosta Dakaru Chalífa Sall, který není s prezidentem příbuzný, označil odklad pouhé tři týdny před plánovanými volbami za „ústavní převrat“. Jeho koalice se chce obrátit na soud. Před budovou parlamentu se střetli demonstranti s policií. Senegal je baštou demokracie v nestabilním regionu, poslední vývoj ale pozici země ohrožuje, píše BBC.

Prezidentské volby se původně měly uskutečnit 25. února, Macky Sall ale nejprve rozhodl o jejich odložení na neurčito. Dvaašedesátiletý politik svůj krok zdůvodnil především spory o kandidátní listinu a údajnou korupcí v úřadu, který má její schvalování na starosti.

Macky Sall už loni oznámil, že znovu kandidovat nebude. Kritici ho ale obviňují, že se buď snaží držet u moci, nebo chce alespoň ovlivnit, kdo úřad ovládne po něm, píše BBC.

Opozice mluví o puči. Někteří opoziční poslanci se pondělní hlasování o termínu odložených voleb snažili zablokovat, načež je ze sálu vyvedly bezpečnostní síly. Ostatní zákonodárci pak rozhodli o datu prezidentského hlasování a také prodloužení funkčního období Mackyho Salla do té doby. Původně mělo skončit 2. dubna.

Senegalský prezident Macky Sall
Zdroj: Reuters/Amr Alfiky

Aby návrh prošel parlamentem, bylo potřeba, aby pro něj hlasovaly tři pětiny poslanců. Vládnoucí koalice, jejíž součástí je i prezidentova strana Aliance pro republiku, má v parlamentu mírnou většinu.

Kandidáti na prezidenta dali najevo, že se rozhodnutí o odložení voleb budou bránit soudní cestou. Další z uchazečů o post Thierno Alassane Sall, který také není příbuzným hlavy státu, označil postup vlády za „velezradu“ a vyzval své příznivce, aby protestovali před Národním shromážděním v Dakaru a „připomněli poslancům, aby stáli na správné straně historie“. Policie protesty později rozehnala za použití slzného plynu.

Africká unie vládu sedmnáctimilionové západoafrické země vyzvala, aby se volby uskutečnily co nejdříve. Ve stejném duchu se vyjádřila také Francie, Spojené státy a Evropská unie.

Hrozba ústavní krize

Senegal je považován za jednu z nejstabilnějších demokracií v západní Africe. Je to jediná země v pevninské západní Africe, která nikdy nezažila vojenský převrat. Má za sebou tři pokojná předání moci a k odkladu voleb v zemi dosud nedošlo, připomíná BBC.

Byli to právě senegalští vojáci, kteří vedli v roce 2017 západoafrickou misi vyslanou do sousední Gambie za účelem ukončit vládu dlouholetého prezidenta Yahyu Jammeha poté, co odmítl přijmout, že prohrál volby. Macky Sall byl dosud v neklidném regionu klíčovým hráčem v úsilí Hospodářského společenství západoafrických států přinutit vojenské vůdce k pořádání voleb a předání moci civilistům.

Podle expertů ale nyní v Senegalu hrozí ústavní krize. Napětí v zemi sílí už delší dobu. Opozice tvrdí, že se ji režim snaží vyšachovat z voleb tím, že tamní úřady její kandidáty obvinily ze zločinů, které nespáchali. Jedna velká opoziční strana byla dokonce zakázána.

Ústavní rada jako soudní orgán, který rozhoduje, zda kandidáti splnili podmínky pro kandidaturu na prezidenta, vyřadila z klání hned několik opozičních tváří. Mezi nimi byl i prominentní opoziční lídr Ousmane Sonko, který byl odsouzen za urážku na cti, a Karim Wade, syn bývalého prezidenta, jenž byl obviněn z toho, že má francouzskou národnost. Oba tvrdí, že případy proti nim jsou politicky motivované. Úřady tato tvrzení odmítají.

Zásah senegalské policie
Zdroj: Reuters/Cooper Inveen

Obavy z nepokojů

Vláda v pondělí Senegalcům omezila přístup k mobilním internetovým službám, aby zabránila tomu, co úřady nazvaly šířícími se „nenávistnými a podvratnými zprávami“, které by podle nich mohly ohrozit veřejný pořádek. Dva opoziční politici, včetně bývalé premiérky Aminaty Touréové, kdysi blízké spojenkyně prezidenta, která nyní Salla ve velkém kritizuje, byli po protestech krátce zadrženi.

Kritici se obávají, že tento zásah by mohl zemi uvrhnout do dalších politických nepokojů, které by v konečném důsledku mohly být nebezpečné pro celý západoafrický region, podotýká BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 5 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 7 mminutami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 3 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 4 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...