Senegal schválil odklad voleb, opozici vyhnali ze sálu. Africká oáza demokracie se otřásá v základech

Nahrávám video
V Senegalu vypukly nepokoje
Zdroj: Reuters

Senegalský parlament schválil sporný návrh zákona o prodloužení funkčního období prezidenta Mackyho Salla a odložení únorových voleb na prosinec. Hlasování předcházelo vyvedení části opozičních poslanců ze sálu. Sallův rival a bývalý starosta Dakaru Chalífa Sall, který není s prezidentem příbuzný, označil odklad pouhé tři týdny před plánovanými volbami za „ústavní převrat“. Jeho koalice se chce obrátit na soud. Před budovou parlamentu se střetli demonstranti s policií. Senegal je baštou demokracie v nestabilním regionu, poslední vývoj ale pozici země ohrožuje, píše BBC.

Prezidentské volby se původně měly uskutečnit 25. února, Macky Sall ale nejprve rozhodl o jejich odložení na neurčito. Dvaašedesátiletý politik svůj krok zdůvodnil především spory o kandidátní listinu a údajnou korupcí v úřadu, který má její schvalování na starosti.

Macky Sall už loni oznámil, že znovu kandidovat nebude. Kritici ho ale obviňují, že se buď snaží držet u moci, nebo chce alespoň ovlivnit, kdo úřad ovládne po něm, píše BBC.

Opozice mluví o puči. Někteří opoziční poslanci se pondělní hlasování o termínu odložených voleb snažili zablokovat, načež je ze sálu vyvedly bezpečnostní síly. Ostatní zákonodárci pak rozhodli o datu prezidentského hlasování a také prodloužení funkčního období Mackyho Salla do té doby. Původně mělo skončit 2. dubna.

Senegalský prezident Macky Sall
Zdroj: Reuters/Amr Alfiky

Aby návrh prošel parlamentem, bylo potřeba, aby pro něj hlasovaly tři pětiny poslanců. Vládnoucí koalice, jejíž součástí je i prezidentova strana Aliance pro republiku, má v parlamentu mírnou většinu.

Kandidáti na prezidenta dali najevo, že se rozhodnutí o odložení voleb budou bránit soudní cestou. Další z uchazečů o post Thierno Alassane Sall, který také není příbuzným hlavy státu, označil postup vlády za „velezradu“ a vyzval své příznivce, aby protestovali před Národním shromážděním v Dakaru a „připomněli poslancům, aby stáli na správné straně historie“. Policie protesty později rozehnala za použití slzného plynu.

Africká unie vládu sedmnáctimilionové západoafrické země vyzvala, aby se volby uskutečnily co nejdříve. Ve stejném duchu se vyjádřila také Francie, Spojené státy a Evropská unie.

Hrozba ústavní krize

Senegal je považován za jednu z nejstabilnějších demokracií v západní Africe. Je to jediná země v pevninské západní Africe, která nikdy nezažila vojenský převrat. Má za sebou tři pokojná předání moci a k odkladu voleb v zemi dosud nedošlo, připomíná BBC.

Byli to právě senegalští vojáci, kteří vedli v roce 2017 západoafrickou misi vyslanou do sousední Gambie za účelem ukončit vládu dlouholetého prezidenta Yahyu Jammeha poté, co odmítl přijmout, že prohrál volby. Macky Sall byl dosud v neklidném regionu klíčovým hráčem v úsilí Hospodářského společenství západoafrických států přinutit vojenské vůdce k pořádání voleb a předání moci civilistům.

Podle expertů ale nyní v Senegalu hrozí ústavní krize. Napětí v zemi sílí už delší dobu. Opozice tvrdí, že se ji režim snaží vyšachovat z voleb tím, že tamní úřady její kandidáty obvinily ze zločinů, které nespáchali. Jedna velká opoziční strana byla dokonce zakázána.

Ústavní rada jako soudní orgán, který rozhoduje, zda kandidáti splnili podmínky pro kandidaturu na prezidenta, vyřadila z klání hned několik opozičních tváří. Mezi nimi byl i prominentní opoziční lídr Ousmane Sonko, který byl odsouzen za urážku na cti, a Karim Wade, syn bývalého prezidenta, jenž byl obviněn z toho, že má francouzskou národnost. Oba tvrdí, že případy proti nim jsou politicky motivované. Úřady tato tvrzení odmítají.

Zásah senegalské policie
Zdroj: Reuters/Cooper Inveen

Obavy z nepokojů

Vláda v pondělí Senegalcům omezila přístup k mobilním internetovým službám, aby zabránila tomu, co úřady nazvaly šířícími se „nenávistnými a podvratnými zprávami“, které by podle nich mohly ohrozit veřejný pořádek. Dva opoziční politici, včetně bývalé premiérky Aminaty Touréové, kdysi blízké spojenkyně prezidenta, která nyní Salla ve velkém kritizuje, byli po protestech krátce zadrženi.

Kritici se obávají, že tento zásah by mohl zemi uvrhnout do dalších politických nepokojů, které by v konečném důsledku mohly být nebezpečné pro celý západoafrický region, podotýká BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 10 mminutami

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý podle agentury Reuters v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 22 mminutami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 1 hhodinou

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 2 hhodinami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 3 hhodinami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...