Senegalský parlament schválil sporný návrh zákona o prodloužení funkčního období prezidenta Mackyho Salla a odložení únorových voleb na prosinec. Hlasování předcházelo vyvedení části opozičních poslanců ze sálu. Sallův rival a bývalý starosta Dakaru Chalífa Sall, který není s prezidentem příbuzný, označil odklad pouhé tři týdny před plánovanými volbami za „ústavní převrat“. Jeho koalice se chce obrátit na soud. Před budovou parlamentu se střetli demonstranti s policií. Senegal je baštou demokracie v nestabilním regionu, poslední vývoj ale pozici země ohrožuje, píše BBC.
Senegal schválil odklad voleb, opozici vyhnali ze sálu. Africká oáza demokracie se otřásá v základech
4 minuty
V Senegalu vypukly nepokoje
Prezidentské volby se původně měly uskutečnit 25. února, Macky Sall ale nejprve rozhodl o jejich odložení na neurčito. Dvaašedesátiletý politik svůj krok zdůvodnil především spory o kandidátní listinu a údajnou korupcí v úřadu, který má její schvalování na starosti.
Macky Sall už loni oznámil, že znovu kandidovat nebude. Kritici ho ale obviňují, že se buď snaží držet u moci, nebo chce alespoň ovlivnit, kdo úřad ovládne po něm, píše BBC.
Opozice mluví o puči. Někteří opoziční poslanci se pondělní hlasování o termínu odložených voleb snažili zablokovat, načež je ze sálu vyvedly bezpečnostní síly. Ostatní zákonodárci pak rozhodli o datu prezidentského hlasování a také prodloužení funkčního období Mackyho Salla do té doby. Původně mělo skončit 2. dubna.
Senegalský prezident Macky Sall
Aby návrh prošel parlamentem, bylo potřeba, aby pro něj hlasovaly tři pětiny poslanců. Vládnoucí koalice, jejíž součástí je i prezidentova strana Aliance pro republiku, má v parlamentu mírnou většinu.
Kandidáti na prezidenta dali najevo, že se rozhodnutí o odložení voleb budou bránit soudní cestou. Další z uchazečů o post Thierno Alassane Sall, který také není příbuzným hlavy státu, označil postup vlády za „velezradu“ a vyzval své příznivce, aby protestovali před Národním shromážděním v Dakaru a „připomněli poslancům, aby stáli na správné straně historie“. Policie protesty později rozehnala za použití slzného plynu.
Africká unie vládu sedmnáctimilionové západoafrické země vyzvala, aby se volby uskutečnily co nejdříve. Ve stejném duchu se vyjádřila také Francie, Spojené státy a Evropská unie.
Hrozba ústavní krize
Senegal je považován za jednu z nejstabilnějších demokracií v západní Africe. Je to jediná země v pevninské západní Africe, která nikdy nezažila vojenský převrat. Má za sebou tři pokojná předání moci a k odkladu voleb v zemi dosud nedošlo, připomíná BBC.
Byli to právě senegalští vojáci, kteří vedli v roce 2017 západoafrickou misi vyslanou do sousední Gambie za účelem ukončit vládu dlouholetého prezidenta Yahyu Jammeha poté, co odmítl přijmout, že prohrál volby. Macky Sall byl dosud v neklidném regionu klíčovým hráčem v úsilí Hospodářského společenství západoafrických států přinutit vojenské vůdce k pořádání voleb a předání moci civilistům.
Podle expertů ale nyní v Senegalu hrozí ústavní krize. Napětí v zemi sílí už delší dobu. Opozice tvrdí, že se ji režim snaží vyšachovat z voleb tím, že tamní úřady její kandidáty obvinily ze zločinů, které nespáchali. Jedna velká opoziční strana byla dokonce zakázána.
Ústavní rada jako soudní orgán, který rozhoduje, zda kandidáti splnili podmínky pro kandidaturu na prezidenta, vyřadila z klání hned několik opozičních tváří. Mezi nimi byl i prominentní opoziční lídr Ousmane Sonko, který byl odsouzen za urážku na cti, a Karim Wade, syn bývalého prezidenta, jenž byl obviněn z toho, že má francouzskou národnost. Oba tvrdí, že případy proti nim jsou politicky motivované. Úřady tato tvrzení odmítají.
Zásah senegalské policie
Obavy z nepokojů
Vláda v pondělí Senegalcům omezila přístup k mobilním internetovým službám, aby zabránila tomu, co úřady nazvaly šířícími se „nenávistnými a podvratnými zprávami“, které by podle nich mohly ohrozit veřejný pořádek. Dva opoziční politici, včetně bývalé premiérky Aminaty Touréové, kdysi blízké spojenkyně prezidenta, která nyní Salla ve velkém kritizuje, byli po protestech krátce zadrženi.
Kritici se obávají, že tento zásah by mohl zemi uvrhnout do dalších politických nepokojů, které by v konečném důsledku mohly být nebezpečné pro celý západoafrický region, podotýká BBC.
