K protestům v Íránu se připojují i školačky a sundávají hidžáby, píše BBC

K protivládním protestům, jež se rozhořely v Íránu po smrti mladé ženy, kterou zatkla mravnostní policie za porušení zákona o nošení hidžábu, se připojily také školačky. Náctileté dívky si na videích, jejichž pravost ověřil zpravodajský web BBC, při protestech na školních dvorech i v ulicích sundávají hidžáby, mávají s nimi a skandují hesla namířená proti náboženskému zřízení.

Lidé v zemi protestují od poloviny září, kdy zemřela 22letá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová, která byla zadržena údajně kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb – šátek, kterým si má žena v muslimské společnosti zakrývat vlasy, krk a poprsí a který musejí ženy v Íránu od islámské revoluce z roku 1979 povinně nosit na veřejnosti.

Podle policie utrpěla infarkt, podle kritiků a její rodiny však zemřela na následky policejní brutality.

Na záběrech z protestů školaček je slyšet, jak dívky skandují „mulláhové musí zmizet“. Na jednom pondělním videu z města Karadž, které leží na západ od hlavního města Teheránu, studentky ze školy vyhnaly muže, který je patrně ředitel, a křičely na něj, že by se měl stydět. „Pokud se nesjednotíme, zabíjí nás jednu po druhé,“ je slyšet na jiném videu z Karadže.

V Šírázu na jihu země desítky dívek zastavily provoz na hlavní silnici, mávaly svými šátky a s odkazem na íránského nejvyššího duchovního ajatolláha Alího Chameneího, který má v záležitostech státního významu poslední slovo, skandovaly „smrt diktátorovi“.

V úterý byly hlášeny další protesty školaček v Teheránu a v Sakkezu a Sanandadži na severozápadě země.

Několik studentek bylo také vyfotografováno, jak stojí ve třídě s odkrytou hlavou. Některé z nich zvedaly prostředníčky na portréty ajatolláha Chameneího a zakladatele Islámské republiky ajatolláha Ruholláha Chomejního.

Protesty školaček začaly několik hodin poté, co Chameneí prolomil své mlčení o demonstracích, přičemž prohlásil , že za nimi stojí Spojené státy a sionisté, tedy Izrael. Chameneí také řekl, že mu smrt Amíníové „zlomila srdce“, ale zároveň se zastal bezpečnostních sil, které proti demonstrantům násilně zakročily.

Demonstrace mají podle organizace Iran Human Rights přes devadesát obětí.

Bezpečnostní složky ukradly tělo demonstrantky

Íránské bezpečnostní složky ukradly tělo šestnáctileté demonstrantky Níky Šákaramíové a pohřbily ji v jiné vesnici, píše perská redakce BBC. Rodina chtěla Šákaramíovou pohřbít v pondělí. Podle zdrojů BBC ale bylo její tělo ukradeno a pohřbeno ve vesnici vzdálené zhruba čtyřicet kilometrů.

Mladá žena byla deset dní nezvěstná poté, co se 20. září zúčastnila protestu v Teheránu. Podle její tety v poslední zprávě kamarádce uvedla, že ji pronásledují bezpečnostní složky. Její tělo nakonec rodina našla v márnici ve vazební věznici v hlavním městě.

„Když jsme ji šli identifikovat, nedovolili nám vidět její tělo, mohli jsme jen na pár sekund vidět její tvář,“ uvedla teta zemřelé dívky Ataš Šákaramíová. Rodina v neděli tělo Šákaramíové převezla do rodného města jejího otce, západoíránského Chorramábádu. Stalo se tak v den, kdy by dívka slavila své sedmnáctiny. Pod nátlakem rodina souhlasila, že neuspořádá pohřeb.

Podle zdroje BBC ale bezpečnostní složky tělo z Chorramábádu ukradly a pohřbily ji ve vesnici Vejsián. Stovky protestujících se pak shromáždily na místním hřbitově a skandovaly hesla proti vládě, mimo jiné „smrt diktátorovi“ s odkazem na íránského nejvyššího duchovního ajatolláha Alího Chameneího.

Teta dívky, která o své neteři informovala na sociálních sítích, byla v neděli zatčena a bezpečnostní složky prohledaly její dům. Ženě řekly, že ji zabijí, pokud se kdokoliv z rodiny zúčastní protestů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled