Ženám v Rusku se otevírají nové pracovní příležitosti. O rovnoprávnost podle kritiků nejde

3 minuty
Horizont ČT24: Rozšíření profesí pro ženy v Rusku
Zdroj: ČT24

V Rusku se skýtají nové pracovní příležitosti pro tamní dělnice. V zemi totiž začal platit zákon, který rozšířil počet profesí povolených ženám; až dosud jich legislativa kvůli bezpečnosti zakazovala 456, nyní se seznam zkrátil na stovku. Rusky se tak mohou nově ucházet třeba o místo zedníka nebo námořníka.

Příkladem je Irina Dolgikhová, která pro moskevské metro pracuje už téměř dvacet let, teprve od letošního roku ale může usednout do řídicí kabiny. Z počátku jí přišlo, že jsou vůči ní mužští kolegové ostražití, teď už ji ale dle jejích slov jen podporují a pomáhají. Projít musela půlročním tréninkem, stejně jako ostatní zaměstnanci.

Moskevský dopravní podnik chce, aby ženy měly v práci stejné postavení jako muži. „Bezpečnost dopravy a firemní kultura jsou stejné pro ženy i muže, mají stejné cíle a poslání,“ vysvětluje instruktor moskevského metra Igor Andrejev.

Za všechno může pandemie

V době Sovětského svazu ženy mohly zastávat veškeré pracovní pozice včetně těch v průmyslu. Omezení vláda zavedla až v roce 2000. Po uvolnění mohou ženy nově pracovat třeba i jako letecký technik nebo řidič nákladního vozidla. Řada žen se ale stále setkává s předsudky, ať už v samotném zaměstnání nebo při přijímacích pohovorech.

„Mnozí to považovali za žert a ptali se mě: Nevešla jste do špatných dveří? Víte, že tohle je o řízení velkého vozidla? Pak mě odmítli,“ postěžovala si například řidička nákladního auta Katerina Muradová.

Podle aktivistů uvolnění nesouvisí s bojem za větší rovnoprávnost pohlaví. Stejně jako když ženy musely zastávat mužské pozice během druhé světové války, i teď změna souvisí s ekonomickou situací.

„Země v době izolace a koronaviru v podstatě ekonomicky kolabuje. A je zároveň jednodušší poslat ženy pracovat, než jim posílat dávky,“ komentuje situaci advokátka Aljona Popová, která se specializuje na ženská práva.

Sto profesí ale úřady dál považují pro ženy za příliš nebezpečné. Stále tak nemohou pracovat třeba v dolech nebo chemickém průmyslu, kde by přišly do kontaktu s látkami, jako je chlor nebo fosfor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...