Potrat strana 2 z 3

Do Listiny základních práv Evropské unie by mělo být zahrnuto právo na potrat, uvádí v usnesení přijatém na závěr plenárního zasedání Evropský parlament (EP). Návrh předložený zástupci čtyř frakcí včetně socialistů a liberálů ve čtvrtek EP přijal poměrem 324 hlasů ku 155.

Do ulic amerických měst vychází tisíce demonstrantů, potratové kliniky ve světle nových zákazů ruší naplánované termíny, těhotné ženy rychle hledají alternativní péči a u soudů začíná nové kolo sporů. To vše přináší víkend ve Spojených státech, kde nejvyšší soud v pátek svým rozhodnutím zrušil ústavní právo na potraty a umožnil jednotlivým státům procedury zakazovat. Manifestace se neobešly bez výtržností lidí z obou názorových táborů, v Arizoně už v noci na sobotu policie rozháněla dav u státního kapitolu slzným plynem.

V amerických městech pokračují demonstrace proti rozhodnutí nejvyššího soudu. Ten zrušil právo amerických žen na přerušení těhotenství, dané verdiktem z roku 1973. Očekává se, že na základě toho asi polovina z padesáti amerických států zavede nová omezení nebo zákazy potratů. V některých státech už začaly zavírat potratové kliniky. Kromě protestů se konají i na některých místech menší setkání podporovatelů verdiktu.

Soudci nejvyššího soudu USA podle uniklého návrhu většinového stanoviska hlasovali pro zrušení precedenčního rozsudku z roku 1973, kterým byly legalizovány potraty v celých Spojených státech, píše server Politico. Podle nejvyšší instance je návrh stanoviska autentický, nepředstavuje však verdikt ani konečnou pozici kteréhokoli ze soudců. Prezident Joe Biden slíbil, že v případě, že nejvyšší soud zvrátí verdikt legalizující interrupce, bude usilovat o uzákonění práva žen na potrat na federální úrovni.

Prahou prošel po dvou letech covidové pauzy Národní pochod pro život, který je manifestací zastánců tradičních rodin a odpůrců potratů. Lidé manifestovali také za právo potrat podstoupit a kritizovali výroky zástupců Hnutí Pro život ČR, které pochod pořádá. Obě akce se potkaly na konci Mánesova mostu, kde se jejich účastníci slovně střetli a odpůrci průvod krátce blokovali. Policie, která na obě akce dohlížela, zasahovat nemusela. Aktivistky také rozvinuly transparenty už při dopolední mši v katedrále svatého Víta, kterou sloužil arcibiskup Dominik Duka.

Občané Spojených států očekávají rozhodnutí Nejvyššího soudu o protipotratovém zákonu v Mississippi. Soud může rozhodnout o prvním prolomení legalizace umělého přerušení těhotenství v tomto státě od roku 1973. Naposledy prakticky zakázal provádění interrupcí stát Kentucky. S protipotratovou legislativou přicházejí nejčastěji republikáni, demokraté jsou naopak proti. Citlivé téma rezonuje také v americké společnosti.

Polští poslanci zamítli zákon postihující interrupce, který označoval přerušení těhotenství za zabití a počítal s tresty vězení pro ženy, které by zákrok podstoupily, i pro lékaře. Trestným mohl být podle paragrafu dokonce i spontánní potrat. Proti se postavila i vládnoucí strana, která loni v zemi pomocí Ústavního soudu prosadila zpřísnění předpisů.

Iniciativa Ciocia Czesia zpřístupňuje Polkám cestu k bezpečné interrupci na českých klinikách. Za rok existence se na ni obrátilo asi osm stovek žen. Žádostí o pomoc podle mluvčí iniciativy Katarzyny Byrtekové každý měsíc přibývá. Výrazný růst zájmu potvrzuje i Fakultní nemocnice Ostrava. Právě do Moravskoslezského kraje se kvůli dobré dopravní dostupnosti Polky pro umělé přerušení těhotenství vydávají nejčastěji.

Konzervativní soudci nejvyššího soudu Spojených států naznačili, že by umožnili poskytovatelům potratů soudně napadnout přísný protipotratový zákon, který zavedl stát Texas. K tomu, zda předpis může napadnout vláda prezidenta Joea Bidena, ale konzervativní soudci byli skeptičtí. Klíčovým parametrem je unikátní podoba zákona, která jeho vymáhání skrze žaloby na poskytovatele potratů svěřuje do rukou soukromých osob.

Texas může nadále zakazovat ženám ve většině případů podstupovat potraty, rozhodl ve čtvrtek federální odvolací soud. Zamítl další pokus administrativy prezidenta Joea Bidena zrušit protipotratový zákon, který je nejpřísnější v celých Spojených státech. Federální vláda následně oznámila, že o opětovné zablokování zákona požádá nejvyšší soud. Ten už jednou povolil vstup normy v platnost, ale nezabýval se její ústavností.

Americký stát Texas může pro tuto chvíli dál zakazovat většinu potratů. Odvolací soud v New Orleans v pátek vyhověl jeho žádosti a dočasně zablokoval středeční příkaz soudu nižší instance, který nařídil pozastavit platnost nedávno přijatého zákona proti interrupcím. Informují o tom americká média.

Federální soudce Robert Pitman ve středu nařídil americkému státu Texas pozastavit platnost přísného zákona zakazujícího většinu potratů, který vešel v platnost v září. Ve 113 stran dlouhém odůvodnění verdiktu soudce uvedl, že republikánští zákonodárci v Texasu sestrojili bezprecedentní schéma, které pacientům upírá jejich ústavní právo na potrat. Stát Texas se proti rozhodnutí odvolal.

V Texasu začal platit zákon, který omezuje možnost legálně provést potrat jen na prvních šest týdnů těhotenství. Tedy na dobu, kdy mnohé ženy ani nevědí, že jsou těhotné. Norma zároveň přenáší vymáhání zákazu na běžné občany a opravňuje je k žalování lidí, kteří se mohli na provedení interrupce po stanoveném limitu podílet. Podobná opatření jiných států zablokovaly soudy, k texaskému zákonu se ale nejvyšší soud ani federální odvolací soud zatím nevyjádřily. Pokud zákon zůstane v platnosti, byl by největším omezením práva na potrat ve Spojených státech od roku 1973, kdy byly legalizovány. Prezident Joe Biden zákon odsoudil.

Američtí katoličtí biskupové rozhodují o tom, zda veřejně činní katolíci, kteří podporují některé liberální kroky, mohou ke svatému přijímání. Debata se dotýká i prezidenta Joea Bidena, který je celoživotním katolíkem a zároveň podporuje právo na potrat či manželství stejnopohlavních párů. Některé představitele katolické církve, ke které se v USA hlásí téměř čtvrtina lidí, Bidenův přístup znepokojuje. Sám Biden je teprve druhým katolíkem v nejvyšším úřadě Spojených států.

Rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu téměř všech potratů přimělo mnohé Polky v tíživé situaci hledat řešení za hranicemi. S cestou na české kliniky jim pomáhá řada neziskových organizací. Představitelka jedné z nich Katarzyna Byrteková v Událostech, komentářích zdůraznila právo ženy na rozhodnutí o vlastním těle i o morální otázce, kdy se z embrya stává bytost. Poděkovala za zájem o lidská práva v Polsku.

Řada Polek a Poláků vyšla do ulic na třetí blokádu Varšavy. Protestovali tak proti říjnovému rozhodnutí ústavního soudu významně omezujícímu právo ženy na přerušení těhotenství. Policie podle webu liberálního listu Gazeta Wyborcza byla připravena a krátce po zahájení akce kolem čtvrté hodiny odpoledne zadržela první demonstranty.

V Polsku pokračují protesty proti zpřísnění protipotratové politiky. Neúčastní se jich už sice desetitisíce lidí jako v počátku, demonstrace ale neustávají a nově se rozšiřují i do menších měst, uvádí zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Při poslední středeční demonstraci ve Varšavě policie zablokovala protestujícím přístup k Sejmu a použila proti nim slzný plyn. V davu se také objevili policisté v civilu, kteří proti lidem zasáhli teleskopickými obušky.

Argentinský parlament má na stole zákon, který legalizuje přerušení těhotenství do 14. týdne. Prezident Alberto Fernández ho tento týden předložil s tím, že „reprodukční práva jsou otázkou veřejného zdraví“. Podpořit se ho vydaly do ulic hlavního města Buenos Aires tisíce demonstrantů. Tentokrát mají naději, že se ho na rozdíl od roku 2018 podaří prosadit. Argentina by se tak stala první velkou latinskoamerickou zemí, která by dala ženám právo rozhodnout, zda plod donosí.

Andrzej Duda prohlásil, že ženy by samy měly mít právo rozhodovat, zda donosí, anebo nedonosí smrtelně poškozený plod. „Není možné, aby právo nařizovalo ženě hrdinství tohoto druhu,“ řekl polský prezident rozhlasové stanici RMF FM a poukázal na to, jaké psychické a fyzické strádání by musela snášet žena při donošení plodu se smrtelnými vadami. Je nicméně i nadále zastáncem toho, že by stát měl ženě nařídit povinnost donosit dítě, pokud není plod poškozen vážně.

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.

Odpůrci potratů demonstrují ve Washingtonu poprvé za přítomnosti amerického prezidenta. Pochod pro život se koná už 47. rok po sobě na výročí rozhodnutí Nejvyššího soudu USA nechat ženám právo na interrupci. Aktivisté doufají, že Trumpovo jmenování konzervativních členů Nejvyššího soudu pomůže zákon v budoucnu zvrátit.

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa oznámila, že ukončí financování výzkumu na lidských embryích. Rozhodnutí je vítězstvím pro odpůrce interrupcí, studie se totiž provádí na mrtvých plodech z dobrovolných potratů, píše agentura AP. Někteří vědci však tvrdí, že lidská embrya nelze při výzkumu léčby určitých nemocí ničím nahradit.

Americká Alabama zakázala takřka všechny potraty, výjimkou bude jen stav ohrožující matku. Přísný protipotratový zákon ve středu podepsala guvernérka státu na jihovýchodě USA Kay Iveyová. Den předtím návrh schválil alabamský Senát. Proti normě hodlají protestovat některé lidskoprávní organizace, Americká unie občanských práv (ACLU) ho chce napadnout u soudu.

Alabama se zřejmě připojí k řadě států USA, které výrazně zpřísnily podmínky, za nichž smí žena podstoupit potrat. Zákonodárci odsouhlasili návrh zákona, který zakazuje interrupce s výjimkou stavu ohrožujícího matku na životě. Lékaři by hrozilo až 99 let vězení, žena by se naopak trestu vyhnula. Legislativu ještě musí podepsat republikánská guvernérka Kay Iveyová, která je ale známou odpůrkyní potratů.