Potrat strana 2 z 3

V Polsku odsoudili na osm měsíců obecně prospěšných prací aktivistku Justynu Wydrzyńskou za to, že poskytla jiné ženě tablety, které vyvolávají potrat. Na svém webu o tom informuje list Gazeta Wyborcza. Jde podle něj o první případ, kdy je v Evropě souzena aktivistka za pomoc při umělém přerušení těhotenství. Odůvodnění verdiktu bylo podle listu utajeno, Wydrzyńská se odvolá.

K Georgii se mohly první prosincové úterý upřít zraky celých Spojených států. Druhé kolo senátních voleb mělo potenciál razantně promluvit do druhé poloviny prezidentství Joea Bidena. Na tuto variantu nakonec nedojde, protože demokratům se podařilo obhájit senátorské křeslo v Nevadě a na jejich většině v horní komoře Kongresu už se nic nezmění. I přesto se vyplatí georgijské klání mezi demokratem Raphaelem Warnockem a republikánem Herschelem Walkerem sledovat.

Před provedením potratu budou muset být ženy v Maďarsku obeznámeny s projevy životních funkcí embrya ve svém břiše. Podle agentury DPA to znamená, že si nejdříve budou muset poslechnout tlukot jeho srdce. Vyplývá to z nařízení ministra vnitra Sándora Pintéra, které se v maďarské sbírce zákonů objevilo v pondělí a vstoupí v platnost ve čtvrtek.

Potraty v Severní Karolíně už nejsou legální po dvacátém týdnu těhotenství, výjimku mají jen závažné zdravotní obtíže, rozhodl soudce William Osteen. Dosud byly ve státě potraty možné až do okamžiku, kdy byl plod životaschopný, tedy zhruba do 24. až 28. týdne těhotenství. Severní Karolína byla dosud útočištěm pro zájemkyně o ukončení těhotenství ze sousedních států, ve kterých platí přísnější omezení, uvedla agentura AP.

Americká Indiana coby první stát USA od přelomového rozsudku nejvyššího soudu týkajícího se potratů tyto zákroky prakticky zakázala. Nové předpisy schválili zákonodárci v tomto republikány ovládaném státě a krátce poté je podepsal tamní guvernér Eric Holcomb. Stalo se to šest týdnů poté, co nejvyšší soud USA zrušil ústavní právo na ukončení těhotenství.

Do Listiny základních práv Evropské unie by mělo být zahrnuto právo na potrat, uvádí v usnesení přijatém na závěr plenárního zasedání Evropský parlament (EP). Návrh předložený zástupci čtyř frakcí včetně socialistů a liberálů ve čtvrtek EP přijal poměrem 324 hlasů ku 155.

Do ulic amerických měst vychází tisíce demonstrantů, potratové kliniky ve světle nových zákazů ruší naplánované termíny, těhotné ženy rychle hledají alternativní péči a u soudů začíná nové kolo sporů. To vše přináší víkend ve Spojených státech, kde nejvyšší soud v pátek svým rozhodnutím zrušil ústavní právo na potraty a umožnil jednotlivým státům procedury zakazovat. Manifestace se neobešly bez výtržností lidí z obou názorových táborů, v Arizoně už v noci na sobotu policie rozháněla dav u státního kapitolu slzným plynem.

V amerických městech pokračují demonstrace proti rozhodnutí nejvyššího soudu. Ten zrušil právo amerických žen na přerušení těhotenství, dané verdiktem z roku 1973. Očekává se, že na základě toho asi polovina z padesáti amerických států zavede nová omezení nebo zákazy potratů. V některých státech už začaly zavírat potratové kliniky. Kromě protestů se konají i na některých místech menší setkání podporovatelů verdiktu.

Soudci nejvyššího soudu USA podle uniklého návrhu většinového stanoviska hlasovali pro zrušení precedenčního rozsudku z roku 1973, kterým byly legalizovány potraty v celých Spojených státech, píše server Politico. Podle nejvyšší instance je návrh stanoviska autentický, nepředstavuje však verdikt ani konečnou pozici kteréhokoli ze soudců. Prezident Joe Biden slíbil, že v případě, že nejvyšší soud zvrátí verdikt legalizující interrupce, bude usilovat o uzákonění práva žen na potrat na federální úrovni.

Prahou prošel po dvou letech covidové pauzy Národní pochod pro život, který je manifestací zastánců tradičních rodin a odpůrců potratů. Lidé manifestovali také za právo potrat podstoupit a kritizovali výroky zástupců Hnutí Pro život ČR, které pochod pořádá. Obě akce se potkaly na konci Mánesova mostu, kde se jejich účastníci slovně střetli a odpůrci průvod krátce blokovali. Policie, která na obě akce dohlížela, zasahovat nemusela. Aktivistky také rozvinuly transparenty už při dopolední mši v katedrále svatého Víta, kterou sloužil arcibiskup Dominik Duka.

Občané Spojených států očekávají rozhodnutí Nejvyššího soudu o protipotratovém zákonu v Mississippi. Soud může rozhodnout o prvním prolomení legalizace umělého přerušení těhotenství v tomto státě od roku 1973. Naposledy prakticky zakázal provádění interrupcí stát Kentucky. S protipotratovou legislativou přicházejí nejčastěji republikáni, demokraté jsou naopak proti. Citlivé téma rezonuje také v americké společnosti.

Polští poslanci zamítli zákon postihující interrupce, který označoval přerušení těhotenství za zabití a počítal s tresty vězení pro ženy, které by zákrok podstoupily, i pro lékaře. Trestným mohl být podle paragrafu dokonce i spontánní potrat. Proti se postavila i vládnoucí strana, která loni v zemi pomocí Ústavního soudu prosadila zpřísnění předpisů.

Iniciativa Ciocia Czesia zpřístupňuje Polkám cestu k bezpečné interrupci na českých klinikách. Za rok existence se na ni obrátilo asi osm stovek žen. Žádostí o pomoc podle mluvčí iniciativy Katarzyny Byrtekové každý měsíc přibývá. Výrazný růst zájmu potvrzuje i Fakultní nemocnice Ostrava. Právě do Moravskoslezského kraje se kvůli dobré dopravní dostupnosti Polky pro umělé přerušení těhotenství vydávají nejčastěji.

Konzervativní soudci nejvyššího soudu Spojených států naznačili, že by umožnili poskytovatelům potratů soudně napadnout přísný protipotratový zákon, který zavedl stát Texas. K tomu, zda předpis může napadnout vláda prezidenta Joea Bidena, ale konzervativní soudci byli skeptičtí. Klíčovým parametrem je unikátní podoba zákona, která jeho vymáhání skrze žaloby na poskytovatele potratů svěřuje do rukou soukromých osob.

Texas může nadále zakazovat ženám ve většině případů podstupovat potraty, rozhodl ve čtvrtek federální odvolací soud. Zamítl další pokus administrativy prezidenta Joea Bidena zrušit protipotratový zákon, který je nejpřísnější v celých Spojených státech. Federální vláda následně oznámila, že o opětovné zablokování zákona požádá nejvyšší soud. Ten už jednou povolil vstup normy v platnost, ale nezabýval se její ústavností.

Americký stát Texas může pro tuto chvíli dál zakazovat většinu potratů. Odvolací soud v New Orleans v pátek vyhověl jeho žádosti a dočasně zablokoval středeční příkaz soudu nižší instance, který nařídil pozastavit platnost nedávno přijatého zákona proti interrupcím. Informují o tom americká média.

Federální soudce Robert Pitman ve středu nařídil americkému státu Texas pozastavit platnost přísného zákona zakazujícího většinu potratů, který vešel v platnost v září. Ve 113 stran dlouhém odůvodnění verdiktu soudce uvedl, že republikánští zákonodárci v Texasu sestrojili bezprecedentní schéma, které pacientům upírá jejich ústavní právo na potrat. Stát Texas se proti rozhodnutí odvolal.

V Texasu začal platit zákon, který omezuje možnost legálně provést potrat jen na prvních šest týdnů těhotenství. Tedy na dobu, kdy mnohé ženy ani nevědí, že jsou těhotné. Norma zároveň přenáší vymáhání zákazu na běžné občany a opravňuje je k žalování lidí, kteří se mohli na provedení interrupce po stanoveném limitu podílet. Podobná opatření jiných států zablokovaly soudy, k texaskému zákonu se ale nejvyšší soud ani federální odvolací soud zatím nevyjádřily. Pokud zákon zůstane v platnosti, byl by největším omezením práva na potrat ve Spojených státech od roku 1973, kdy byly legalizovány. Prezident Joe Biden zákon odsoudil.

Američtí katoličtí biskupové rozhodují o tom, zda veřejně činní katolíci, kteří podporují některé liberální kroky, mohou ke svatému přijímání. Debata se dotýká i prezidenta Joea Bidena, který je celoživotním katolíkem a zároveň podporuje právo na potrat či manželství stejnopohlavních párů. Některé představitele katolické církve, ke které se v USA hlásí téměř čtvrtina lidí, Bidenův přístup znepokojuje. Sám Biden je teprve druhým katolíkem v nejvyšším úřadě Spojených států.

Rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu téměř všech potratů přimělo mnohé Polky v tíživé situaci hledat řešení za hranicemi. S cestou na české kliniky jim pomáhá řada neziskových organizací. Představitelka jedné z nich Katarzyna Byrteková v Událostech, komentářích zdůraznila právo ženy na rozhodnutí o vlastním těle i o morální otázce, kdy se z embrya stává bytost. Poděkovala za zájem o lidská práva v Polsku.

Řada Polek a Poláků vyšla do ulic na třetí blokádu Varšavy. Protestovali tak proti říjnovému rozhodnutí ústavního soudu významně omezujícímu právo ženy na přerušení těhotenství. Policie podle webu liberálního listu Gazeta Wyborcza byla připravena a krátce po zahájení akce kolem čtvrté hodiny odpoledne zadržela první demonstranty.

V Polsku pokračují protesty proti zpřísnění protipotratové politiky. Neúčastní se jich už sice desetitisíce lidí jako v počátku, demonstrace ale neustávají a nově se rozšiřují i do menších měst, uvádí zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Při poslední středeční demonstraci ve Varšavě policie zablokovala protestujícím přístup k Sejmu a použila proti nim slzný plyn. V davu se také objevili policisté v civilu, kteří proti lidem zasáhli teleskopickými obušky.

Argentinský parlament má na stole zákon, který legalizuje přerušení těhotenství do 14. týdne. Prezident Alberto Fernández ho tento týden předložil s tím, že „reprodukční práva jsou otázkou veřejného zdraví“. Podpořit se ho vydaly do ulic hlavního města Buenos Aires tisíce demonstrantů. Tentokrát mají naději, že se ho na rozdíl od roku 2018 podaří prosadit. Argentina by se tak stala první velkou latinskoamerickou zemí, která by dala ženám právo rozhodnout, zda plod donosí.

Andrzej Duda prohlásil, že ženy by samy měly mít právo rozhodovat, zda donosí, anebo nedonosí smrtelně poškozený plod. „Není možné, aby právo nařizovalo ženě hrdinství tohoto druhu,“ řekl polský prezident rozhlasové stanici RMF FM a poukázal na to, jaké psychické a fyzické strádání by musela snášet žena při donošení plodu se smrtelnými vadami. Je nicméně i nadále zastáncem toho, že by stát měl ženě nařídit povinnost donosit dítě, pokud není plod poškozen vážně.