Spojené státy řeší možný zákaz potratů. Naznačuje ho uniklý dokument

Soudci nejvyššího soudu USA podle uniklého návrhu většinového stanoviska hlasovali pro zrušení precedenčního rozsudku z roku 1973, kterým byly legalizovány potraty v celých Spojených státech, píše server Politico. Podle nejvyšší instance je návrh stanoviska autentický, nepředstavuje však verdikt ani konečnou pozici kteréhokoli ze soudců. Prezident Joe Biden slíbil, že v případě, že nejvyšší soud zvrátí verdikt legalizující interrupce, bude usilovat o uzákonění práva žen na potrat na federální úrovni.

„Včera (v pondělí) jistá zpravodajská organizace publikovala kopii návrhu stanoviska v probíhajícím případu. Soudci si návrhy stanovisek interně vyměňují běžně, jde o nedílnou součást důvěrné rozhodovací práce soudu. Jakkoli je dokument popsaný ve včerejším textu autentický, nepředstavuje verdikt soudu ani finální postoje kteréhokoli člena k otázkám v daném případě,“ uvádí tisková zpráva soudu.

Předseda Roberts označil vývoj za „ojedinělé a hrubé porušení důvěry“ a za útok na nejvyšší soud. Příslušného pracovníka instituce prý pověřil zahájením vyšetřování s cílem zjistit, jak předběžné stanovisko uniklo do médií. Zároveň ujišťoval, že kauza neoslabí „integritu našich operací“ a že práce soudu „nebude žádným způsobem ovlivněna“.

Soud má v záležitosti potratů definitivně rozhodnout před svou letní přestávkou, tedy koncem června nebo začátkem července. Pokud se verdikt z roku 1973 zruší, může podle amerických médií začít platit zákaz potratů téměř okamžitě ve více než dvaceti amerických státech.

Politico zveřejnil únik o hlasování soudců v pondělí a hned večer se konal před budovou amerického Nejvyššího soudu protest, který trval do ranních hodin. Podle The New York Times mezi účastníky panovalo rozhořčení i smutek. Někteří seděli tiše před řadou svíček, další provolávali nesouhlas.

Soudci se vyslovili k rozsudku v kauze známé jako Roeová versus Wade z roku 1973, který potraty zlegalizoval na federální úrovni.

„Roeová se od začátku ohromně mýlila,“ napsal podle Politico soudce Samuel Alito v prvním návrhu stanoviska z 10. února. „Domníváme se, že rozhodnutí Roeová versus Wade má být zrušeno. Přerušení těhotenství je hluboce morální věc. Ústava občanům jednotlivých států nezakazuje regulovat nebo zakázat interrupci. Nevyhnutelný závěr je, že právo na potrat není hluboce zakořeněno v historii a tradici národa,“ uvedl Alito s tím, že ústava toto právo žádným způsobem nechrání.

V případě, že se USA vrátí do situace před rokem 1973, budou o své legislativě k potratům rozhodovat jednotlivé státy. Podle NYT se očekává, že více než polovina států potraty povolí, avšak státy zejména na jihu a středozápadě je buď zakážou, nebo ztíží dostupnost. Ženy z těchto oblastí tak budou muset cestovat do států, kde se budou potraty provádět.

Americký svaz pro občanské svobody (ACLU) uvedl, že rozhodnutí „připraví polovinu národa o základní ústavní právo, jehož miliony žen požívaly padesát let“.

Biden prohlásil, že je připravený bránit právo žen na potrat

Americký prezident Joe Biden v úterý uvedl, že v případě zvrácení verdiktu legalizujícího interrupce bude jeho administrativa připravena bránit právo na potrat. Šéf Bílého domu v prohlášení vyzývá ke spolupráci „volené představitele na všech úrovních vlády“ a také voliče, kteří budou moci do vývoje promluvit v listopadových volbách členů Kongresu a státních činitelů. Později před novináři kritizoval uniklé stanovisko soudců jako radikální a varoval před možnými dopady na další práva Američanů v osobním životě.

„Jestli tohle stanovisko bude platit, je to vskutku docela radikální rozhodnutí,“ řekl Biden během cesty do amerického státu Alabama. Odkazoval tím především na argumentaci použitou v návrhu rozhodnutí, která podle prezidenta i některých expertů kromě ukončení práva na potrat také ohrožuje celou řadu dalších práv. Biden konkrétně zmínil právo používat antikoncepci, právo homosexuálů vstupovat do manželství nebo „právo na soukromí“.

„Je to zásadní posun v americké právní praxi,“ řekl. „Znamená to, že na Floridě se mohou rozhodnout přijmout zákon, který říká, že homosexuální sňatky nejsou povolené?“ tázal se.

Server Politico dříve informoval, že pro zrušení precedenčního rozsudku z roku 1973, kterým byly legalizovány potraty v celých Spojených státech, se vyslovilo pět z devíti členů nejvyššího soudu včetně tří soudců jmenovaných exprezidentem Donaldem Trumpem. Pokud nejvyšší soudní instance v USA po téměř padesáti letech zneplatní verdikt z kauzy známé jako Roeová versus Wade, „bude na volených představitelích našeho národa na všech úrovních vlády, aby chránili právo ženy na volbu“, uvedl Biden.

„A bude na voličích, aby tento listopad zvolili představitele podporující možnost volby. A na federální úrovni budeme potřebovat více senátorů podporujících volbu a většinu pro možnost volby ve sněmovně (reprezentantů), abychom přijali zákon kodifikující Roeovou, který se budu snažit prosadit a který uzákoním podpisem,“ pokračoval prezident. Za současné situace by nicméně návrh zákona, který by ustavoval právo žen na ukončení těhotenství, Kongresem s největší pravděpodobností neprošel.

Biden tak zopakoval slib z předvolební kampaně a zároveň v zásadě přiznal, že momentálně nelze právo na potrat na federální úrovni prosadit, ačkoli Demokratická strana kontroluje obě komory Kongresu. Překážkou pro takový krok je situace v Senátu, kde je vzhledem k systému obstrukcí v praxi zapotřebí 60 hlasů k prosazení většiny legislativních návrhů. Menší z komor Kongresu je nyní rozdělena mezi demokraty a republikány v poměru 50 křesel ku 50 a demokraté ji kontrolují jen díky rozhodujícímu hlasu viceprezidentky Kamaly Harrisové. S touto nejtěsnější možnou většinou by mohli změnit pravidla obstrukcí, tomu ovšem brání postoj dvou demokratických senátorů: Joea Manchina a Kyrsten Sinemaové. 

Biden v úterý také řekl, že považuje za zásadní právo žen na volbu mezi ukončením těhotenství a donošením plodu. Současná hlava státu v posledních letech verdikt z kauzy Roeová versus Wade hájí, ačkoli jakožto silně věřící katolík se v minulosti vyslovoval pro omezení přístupu k interrupcím.

Konzervativní převaha

V soudu pro návrh podle serveru Politico kromě Alita hlasovali čtyři další soudci jmenovaní republikány – Clarence Thomas, Neil Gorsuch, Brett Kavanaugh a Amy Coneyová Barrettová. Tři soudci jmenovaní demokraty – Stephen Breyer, Sonia Sotomayorová a Elena Kaganová – podle Politica pracují na nejméně jednom nesouhlasném stanovisku. O tom, jak se nakonec vysloví předseda John Roberts, se zatím jenom spekuluje.

Návrh většinového stanoviska připravuje jeden ze soudců po úvodním hlasování, kterému předcházejí ústní argumenty. Někdy se stává, že mezi úvodním hlasováním a zveřejněním rozhodnutí některý ze soudců změní názor. Rozhodnutí je konečné až poté, co jej soud oficiálně zveřejní. „Je možné, že od té doby (10. února) došlo k nějakým změnám,“ řekl stanici MSNBC reportér a spoluautor článku Josh Gerstein.

Bezprecedentní únik informací

Pokud by se informace ukázaly být přesné, šlo by podle právníka Neala Katyala o historicky první významný únik informací z amerického Nejvyššího soudu. Podle stanice CBS Roberts zřejmě nařídí, aby bylo zahájeno vyšetřování, do kterého bude zapojen Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

Agentura AP ale připomenula, že z jednání soudu se rozhodnutí vynesla předčasně už dřív. Například v roce 1973 David Beckwith, který pracoval pro časopis Time, informoval právě o výsledku případu Roeová versus Wade předtím, než soud rozhodnutí publikoval. Jelikož jde ale o týdeník, Beckwithovo odhalení bylo známo jen několik hodin před oficiálním zveřejněním.

Na únik informací už reagovala předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a šéf senátní většiny Chuck Schumer. Oba demokraté ve společném prohlášení uvedli, že pokud je informace správná, „pak je nejvyšší soud na cestě k největšímu omezení práv za minulých padesát let“.

Nejvyšší soud si v prosinci vyslechl ústní argumenty, které se týkají snahy státu Mississippi oživit zákaz potratů od patnáctého týdne těhotenství. Republikány podporovanou novelu předtím zablokovaly soudy nižší instance. Podle Politico se únorový návrh stanoviska Nejvyššího soudu zřejmě týká tohoto případu.

Některé státy už slibují, že potraty zachovají

Podle The New York Times demokratičtí guvernéři nejméně 16 amerických států již uvedli, že v jejich státě budou potraty nadále legální. Je mezi nimi Nové Mexiko, Michigan nebo Severní Karolína. Kalifornský guvernér Gavin Newsom řekl, že navrhne úpravu, která „zakotví právo volby“ do ústavy.

„V otázce práva na potrat nemůžeme důvěřovat SCOTUS (Nejvyššímu soudu), takže to uděláme sami,“ napsal Newsom na Twitteru. Guvernérka státu New York Kathy Hochulová se v reakci na zprávu Politico nechala slyšet, že New York bude vždy garantovat právo na interrupci.

V roce 2019 bylo podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v USA provedeno zhruba 630 tisíc interrupcí. Většina připadá na ženy ve věku 20 až 30 let. Velké počty potratů jsou evidovány také mezi černoškami, mezi kterými jich na tisíc žen ve věku 15 až 44 let připadá sedmadvacet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mnohé principy vojenství jsou nadčasové, shodují se odborníci

Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.
před 3 mminutami

Jednání Ukrajiny a Ruska se očekává v Istanbulu

V Istanbulu se očekává jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Personální složení delegací obou zemí, které jsou ve válce od ruské invaze z února roku 2022, bylo dlouhou dobu nejisté. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k přímému jednání ruského vládce Vladimira Putina. Ve středu večer však Kreml oznámil, že ruskou delegaci povede Putinův poradce Vladimir Medinskij.
před 41 mminutami

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provází nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 10 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 11 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...