Zákon strana 2 z 5

Jihokorejský parlament ve čtvrtek schválil přelomový zákon, který umožní provádět tetování bez lékařské licence. Korea dosud byla jedinou průmyslovou zemí, kde mohly zákazníky tetovat jen osoby s lékařskou licencí, informuje agentura AP. Desetitisíce tatérů v zemi proto desítky let pracují v utajení.

Policie na začátku září dopadla muže, který se opakovaně – zřejmě mnoho let – proháněl po dálnicích okolo Prahy ve formuli. Řidič byl přitom bývalý policista. Vedle protizákonnosti tohoto jednání poukázal případ také na skupinu lidí, kteří si se zákony a předpisy nejspíš příliš moc nelámou hlavu. Zřejmě ignorují také to, jestli ohrozí někoho jiného. O případu pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.

Dívky v rakouských školách budou muset odložit šátky. Vláda se shodla na zákazu od příštího pololetí, tedy od února. Nařízení má platit pro všechny žákyně do čtrnácti let na veřejných i soukromých školách. Podle vlády jsou muslimské pokrývky hlavy u tak mladých žen projevem útlaku. Kritici mluví o omezení náboženských svobod.

V americkém Texasu budí emoce nový zákon, který omezuje lidem a firmám z Číny, Ruska, KLDR a Íránu nákup a pronájem nemovitostí. Úřady argumentují ochranou národní bezpečnosti, řada zejména čínských přistěhovalců ale mluví o xenofobii a přepisování pravidel demokracie.

Spojit několik stran a hnutí do jedné kandidátky lze, volby se kvůli tomu rušit nebudou, řekly minulý týden soudy. Neshodly se ale v tom, jestli to je porušení zákona. Věc zřejmě vyřeší až Ústavní soud. O vzniklých nejasnostech, právní úpravě koalic a rozhodování soudů ohledně voleb hovořil v Interview ČT24 předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka a v Událostech, komentářích bývalý předseda ústavního soudu Pavel Rychetský, ústavní právník Marek Antoš a politoložka Vladimíra Dvořáková.

Vláda schválila novelu zákona o ochraně spotřebitele, kterou reaguje na unijní směrnice proti klamání spotřebitelů. Cílem novely je mimo jiné omezit falešné označování výrobků za ekologické, bio nebo recyklovatelné. Zakázanou praxí by mělo být rovněž používání takzvaných kazítek, která zkracují životnost zpravidla u elektroniky.

Na Vysočině testují projekt telemedicíny v domovech pro seniory. V kraji je nedostatek praktických lékařů, kteří do zařízení docházejí zpravidla jen jednou týdně. Díky diagnostickým přístrojům, které obsluhuje zdravotní sestra, a mobilní aplikaci lze stanovit diagnózu na dálku. Telemedicínu už využívají také domovy pro seniory ve Zlínském či Olomouckém kraji. On-line pohotovost funguje například v Jihočeském nebo Plzeňském kraji.

Česko, Polsko, Německo, Spojené státy a Kanada budou prvními zeměmi, kterých se bude týkat nový ukrajinský zákon o vícenásobném občanství. Podle serveru Ukrajinska pravda a RBK-Ukrajina to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během setkání se zástupci Světového kongresu Ukrajinců, jenž sdružuje ukrajinské organizace v diaspoře.

Texaský Senát definitivně schválil překreslení volebních obvodů, jež posiluje postavení republikánů. Novela volební mapy nyní míří k podpisu ke guvernérovi státu Gregu Abbottovi. Podle agentury AP nová mapa vytváří pět nových obvodů, které by měly nahrávat republikánským kandidátům, což straně může pomoci udržet těsnou většinu ve Sněmovně reprezentantů po volbách v roce 2026. Demokraté oznámili, že zákon napadnou u soudu.

Zaměstnavatelé budou od příštího roku posílat České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) informace o zaměstnancích a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Správa sociálního zabezpečení je pak přepošle dalším institucím. Jednotné měsíční hlášení má nahradit až pětadvacet dosavadních formulářů. Zákon podepsal prezident Petr Pavel. Podepsal i další novely, mezi nimi například tu, podle níž budou od ledna přísnější azylová a migrační pravidla.

Unie státních zástupců (USZ) usiluje o doplacení loňských platů žalobců. Tři její členové kvůli tomu podali žaloby, a to v souvislosti s loňským nálezem Ústavního soudu (ÚS), na jehož základě získali nárok na doplacení platů soudci. Její prezident Tomáš Foldyna sdělil, že státní zástupci dorovnání neobdrželi. Zákon přitom stanoví, že jejich platová základna činí devadesát procent platové základny stanovené pro soudce.

Úprava, která opětovně zavedla možnost dvojích zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy, je diskriminační a porušuje ústavu, míní senátor Jiří Růžička (nestr. a člen senátorského klubu ODS a TOP 09), který zároveň patří k předkladatelům návrhu k Ústavnímu soudu (ÚS) na její zrušení. Podle autorky změny, poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS), zápisy v této formě proběhly již letos a žádné problémy nezaznamenala. Změna má podle ní naopak pomoci k lepší integraci. Proti dvojím zápisům se však staví experti i některá ministerstva.

Bez pomoci blízkých nebo placené péče se neobejdou, často přitom tito lidé řeší potíže s přiznáním či výší příspěvku na její zajištění. Krajské soudy už projednávaly dvanáct žalob proti rozhodnutí ministerstva, v sedmi z nich pacienti vyhráli. Soud zrušil rozhodnutí posudkové komise a případ vrátil zpět. Podle resortu by měl efektivnější a spravedlivější postup přinést nový zákon, který převede agendu z Úřadu práce do gesce České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Elektronická zařízení mají mít lepší ochranu proti kybernetickým útokům. Od 1. srpna nesmí být na trh uváděny nové výrobky připojitelné k internetu, které neplní evropskou směrnici na kybernetickou bezpečnost. Týká se to třeba chytrých hodinek, hraček nebo dětských chůviček.

Podle informací pohřebních služeb volí více než třetina pozůstalých kremaci bez obřadu a posledního rozloučení. Klasické obřady v krematoriích odmítají někteří podle zkušeností Blanky Javorové ze spolku Ke kořenům jako chladné, odosobněné, příliš formální a také nákladné. Stále více pozůstalých proto hledá osobitější a autentičtější cesty rozloučení. Z obřadních síní se přesouvají často do přírody.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek podepsal zákon obnovující nezávislost protikorupčních institucí v zemi. Podle webu Politico jej k tomu přiměly i série masivních demonstrací v čele s mladou generací, které podle kreativních transparentů server nazývá „kartonovou revolucí“. Protestující mládež zvládla dle webu zvýšit i morálku vojákům na bojišti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon obnovující nezávislost protikorupčních institucí, píše Reuters. Dříve ve čtvrtek předlohu schválil parlament. Nahradit má teprve nedávno přijatou novelu, která Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) podřídila generálnímu prokurátorovi, tedy prezidentovu muži. To vyvolalo kritiku Evropské unie a masové protesty Ukrajinců.

Rusko od loňského teroristického útoku na Crocus City Hall, z něhož jsou obviněni převážně Tádžikové, zpřísňuje zákony, které budou mít dopad na pracovníky ze Střední Asie. Proti nim navíc napříč celým Ruskem probíhají razie. Provádí je krajně pravicové organizace, aby nebyly přičítány úřadům, říká politoložka Galija Ibragimovová. Moskva je ale na pracovní síle ze zahraničí do značné míry závislá a v současné době trpí jejím celkovým nedostatkem.

Obcím se prodražuje svoz tříděného textilu. Firmy, které kontejnery vyvážejí, totiž evidují velký nárůst tohoto materiálu, a naopak malý zájem o jeho recyklaci. V minulých týdnech proto navýšily poplatky za jeho odvoz. Od 1. ledna začala platit povinnost mít kontejner na textil ve všech obcích.

Srpen přináší několik nových zákonů a novel. Jsou mezi nimi například energetická novela Lex OZE III, „lex plyn“ týkající se výstavby paroplynových elektráren či novela, na základě které policie získá snadnější přístup do rejstříku trestů a evidence přestupků. Všechny novely nabývají účinnosti 1. srpna.

Austrálie rozšíří zákaz sociálních sítí pro osoby mladší šestnácti let, oznámil tamní premiér Anthony Albanese. Nově mezi zakázané stránky přidává platformu YouTube, pro kterou platila výjimka.

Až pětileté vězení za propagaci komunismu. Změna v trestním zákoníku začne platit od příštího roku a má zaručit stejné postihování jako v případě nacismu. Zákaz se podle autora pozměňovacího návrhu Martina Dlouhého (TOP 09) dotkne aktivní činnosti jednotlivců, nikoliv třeba historických budov. Podle odborníků bude klíčové, jak zákon vyloží soudy. KSČM novelu už dříve označila za účelovou.

Ruští poslanci schválili zákon, který postihuje vyhledávání internetového obsahu, jenž úřady označují za extremistický. Zpřísňování cenzury bude mít dopady na soukromí ruských občanů a dále omezí přístup k sociálním sítím či alternativním zdrojům informací ze zahraničí. Nejasnosti však panují kolem výkladu a následné formy postihování. Proti zákonu vystoupilo už šedesát poslanců i prokremelští podporovatelé.

Ukrajinou zmítá největší vnitropolitická krize od nástupu Volodomyra Zelenského do funkce. Snahou podřídit protikorupční instituce Kyjevu vyvrcholil spor mezi donucovacími orgány loajálními vůči hlavě státu a úřady, jež vznikly po pádu režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Kritici se obávají zneužití moci a příklonu k autoritářství. Prezident pod tlakem veřejnosti i EU ohlásil nový návrh zákona, jenž zachová nezávislost protikorupčních orgánů.