Zákon strana 2 z 5

Prvního listopadu letošního roku vstoupí v účinnost nový zákon o kybernetické bezpečnosti. Do českého právního řádu zavádí mimo jiné změny dané evropskou směrnicí NIS2. Podle Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) je hlavním cílem nastavit alespoň základní míru zabezpečení v organizacích, které poskytují služby v ekonomicky, bezpečnostně či společensky významných odvětvích. Nová norma se má dotknout tisíců firem, úřadů a organizací.

Vznik Československa se připravoval už dlouho před říjnem 1918 – doma i v zahraničí. Nový stát potřeboval také nové zákony, a tak je jeho založení spojeno s něčím, co by bylo dnes možná označováno za malou legislativní smršť. Prvním zákonem vznikajícího státu se stala slova na obyčejném malém papíru s pěti odstavci. Ten se stal zákonem díky pěti podpisům představitelů Národního výboru a vznikl v noci ze 27. na 28. října v bytě Aloise Rašína v Žitné ulici.

Zbourat celé východní křídlo Bílého domu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi umožnila výjimka v zákoně o ochraně národních historických památek. Federální úřady jsou podle tohoto zákona povinny přezkoumat dopad všech stavebních projektů prováděných v historických nemovitostech, což zahrnuje i získání podnětů od veřejnosti. Jeden ze článků zákona však z tohoto procesu vyjímá Bílý dům, Kapitol, ve kterém sídlí americký Kongres, a budovu Nejvyššího soudu USA, informoval web stanice BBC.

Francouzská energetická společnost TotalEnergies klamala spotřebitele reklamní kampaní, která porušila zákon o takzvaném greenwashingu. Rozhodl o tom tamní občanskoprávní soud, a to v prvním rozsudku podle daného zákona. TotalEnergies v kampani v roce 2021 zobrazovala převážně větrné a solární elektrárny a tvrdila, že se do roku 2050 stane uhlíkově neutrální. To bylo podle soudu zavádějící.

Ponižující zacházení s dětmi v ústavní péči zjistil v několika dětských domovech a výchovných ústavech zástupce ombudsmana a dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm. Šlo o facky, klečení u zdi či výhrůžky. V některých případech podal Schorm trestní oznámení na zaměstnance ústavů.

Uruguayský senát v noci na čtvrtek SELČ schválil zákon, který v zemi legalizuje eutanazii. Napsala to agentura AP. Jde tak o první zemi v převážně katolické Latinské Americe, která eutanazii povolila s pomocí legislativy. Kolumbie a Ekvádor tak učinily na základě soudních rozhodnutí, naopak Chile se podobný zákon snaží prosadit už několik měsíců.

Podnikatel Zdeněk Navrátil si vybral malebné místo za vesnicí Včelákov na Chrudimsku, koupil tam zemědělský pozemek a bez jakýchkoli povolení začal stavět. Místní jen bezmocně sledovali, jak jim stavba roste před očima. Dělníci pokračovali v práci i přes výslovný zákaz úřadů. Na ty navíc podnikatel podal trestní oznámení. Podle Reportérů ČT se však díky důslednosti úředníků z Hlinska podařilo stavbu alespoň zastavit. Definitivní rozhodnutí ale zatím nepadlo. O kauze natáčel Tomáš Vlach.

S pracovními inzeráty se během svého života setká většina lidí. Platí pro ně některá pravidla. Firmy v pracovní inzerci především nesmí diskriminovat. Uchazeč o zaměstnání by tak neměl být předem vyloučen třeba na základě věku či pohlaví. Firmy naopak v inzerátech nemusí povinně zveřejňovat výši mzdy. To by ale mohla změnit evropská směrnice, která začne platit v polovině příštího roku. Do té doby ji Česko musí zavést do svého právního řádu.

Daňové úniky firem napojených na alternativní taxislužby mapoval pořad Reportéři ČT. Jde o takzvané flotily, které vlastní stovky aut a najímají řidiče, pro které pak získávají zákazníky prostřednictvím nadnárodních aplikací Bolt a Uber. Když má flotila zaplatit daně, tak skončí a nahradí ji jiná firma. Jedná se o podvody až ve stovkách milionů korun. Tématu se věnoval reportér Dalibor Bártek.

Kraje zavádějí nová pravidla pro zpracování a předávání movitých archeologických nálezů, které jsou v jejich vlastnictví. Dosud o výzkumech a nálezech často ani nevěděly. Nově jim informace poskytne Archeologická mapa ČR. Změnu umožnila novela zákona o památkové péči, kterou na základě špatné zkušenosti inicioval Pardubický kraj. Ten letos v květnu vydal pravidla jako první. Následně se připojil i Jihomoravský a Středočeský kraj.

Jihokorejský parlament ve čtvrtek schválil přelomový zákon, který umožní provádět tetování bez lékařské licence. Korea dosud byla jedinou průmyslovou zemí, kde mohly zákazníky tetovat jen osoby s lékařskou licencí, informuje agentura AP. Desetitisíce tatérů v zemi proto desítky let pracují v utajení.

Policie na začátku září dopadla muže, který se opakovaně – zřejmě mnoho let – proháněl po dálnicích okolo Prahy ve formuli. Řidič byl přitom bývalý policista. Vedle protizákonnosti tohoto jednání poukázal případ také na skupinu lidí, kteří si se zákony a předpisy nejspíš příliš moc nelámou hlavu. Zřejmě ignorují také to, jestli ohrozí někoho jiného. O případu pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.

Dívky v rakouských školách budou muset odložit šátky. Vláda se shodla na zákazu od příštího pololetí, tedy od února. Nařízení má platit pro všechny žákyně do čtrnácti let na veřejných i soukromých školách. Podle vlády jsou muslimské pokrývky hlavy u tak mladých žen projevem útlaku. Kritici mluví o omezení náboženských svobod.

V americkém Texasu budí emoce nový zákon, který omezuje lidem a firmám z Číny, Ruska, KLDR a Íránu nákup a pronájem nemovitostí. Úřady argumentují ochranou národní bezpečnosti, řada zejména čínských přistěhovalců ale mluví o xenofobii a přepisování pravidel demokracie.

Spojit několik stran a hnutí do jedné kandidátky lze, volby se kvůli tomu rušit nebudou, řekly minulý týden soudy. Neshodly se ale v tom, jestli to je porušení zákona. Věc zřejmě vyřeší až Ústavní soud. O vzniklých nejasnostech, právní úpravě koalic a rozhodování soudů ohledně voleb hovořil v Interview ČT24 předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka a v Událostech, komentářích bývalý předseda ústavního soudu Pavel Rychetský, ústavní právník Marek Antoš a politoložka Vladimíra Dvořáková.

Vláda schválila novelu zákona o ochraně spotřebitele, kterou reaguje na unijní směrnice proti klamání spotřebitelů. Cílem novely je mimo jiné omezit falešné označování výrobků za ekologické, bio nebo recyklovatelné. Zakázanou praxí by mělo být rovněž používání takzvaných kazítek, která zkracují životnost zpravidla u elektroniky.

Na Vysočině testují projekt telemedicíny v domovech pro seniory. V kraji je nedostatek praktických lékařů, kteří do zařízení docházejí zpravidla jen jednou týdně. Díky diagnostickým přístrojům, které obsluhuje zdravotní sestra, a mobilní aplikaci lze stanovit diagnózu na dálku. Telemedicínu už využívají také domovy pro seniory ve Zlínském či Olomouckém kraji. On-line pohotovost funguje například v Jihočeském nebo Plzeňském kraji.

Česko, Polsko, Německo, Spojené státy a Kanada budou prvními zeměmi, kterých se bude týkat nový ukrajinský zákon o vícenásobném občanství. Podle serveru Ukrajinska pravda a RBK-Ukrajina to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během setkání se zástupci Světového kongresu Ukrajinců, jenž sdružuje ukrajinské organizace v diaspoře.

Texaský Senát definitivně schválil překreslení volebních obvodů, jež posiluje postavení republikánů. Novela volební mapy nyní míří k podpisu ke guvernérovi státu Gregu Abbottovi. Podle agentury AP nová mapa vytváří pět nových obvodů, které by měly nahrávat republikánským kandidátům, což straně může pomoci udržet těsnou většinu ve Sněmovně reprezentantů po volbách v roce 2026. Demokraté oznámili, že zákon napadnou u soudu.

Zaměstnavatelé budou od příštího roku posílat České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) informace o zaměstnancích a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Správa sociálního zabezpečení je pak přepošle dalším institucím. Jednotné měsíční hlášení má nahradit až pětadvacet dosavadních formulářů. Zákon podepsal prezident Petr Pavel. Podepsal i další novely, mezi nimi například tu, podle níž budou od ledna přísnější azylová a migrační pravidla.

Unie státních zástupců (USZ) usiluje o doplacení loňských platů žalobců. Tři její členové kvůli tomu podali žaloby, a to v souvislosti s loňským nálezem Ústavního soudu (ÚS), na jehož základě získali nárok na doplacení platů soudci. Její prezident Tomáš Foldyna sdělil, že státní zástupci dorovnání neobdrželi. Zákon přitom stanoví, že jejich platová základna činí devadesát procent platové základny stanovené pro soudce.

Úprava, která opětovně zavedla možnost dvojích zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy, je diskriminační a porušuje ústavu, míní senátor Jiří Růžička (nestr. a člen senátorského klubu ODS a TOP 09), který zároveň patří k předkladatelům návrhu k Ústavnímu soudu (ÚS) na její zrušení. Podle autorky změny, poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS), zápisy v této formě proběhly již letos a žádné problémy nezaznamenala. Změna má podle ní naopak pomoci k lepší integraci. Proti dvojím zápisům se však staví experti i některá ministerstva.

Bez pomoci blízkých nebo placené péče se neobejdou, často přitom tito lidé řeší potíže s přiznáním či výší příspěvku na její zajištění. Krajské soudy už projednávaly dvanáct žalob proti rozhodnutí ministerstva, v sedmi z nich pacienti vyhráli. Soud zrušil rozhodnutí posudkové komise a případ vrátil zpět. Podle resortu by měl efektivnější a spravedlivější postup přinést nový zákon, který převede agendu z Úřadu práce do gesce České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Elektronická zařízení mají mít lepší ochranu proti kybernetickým útokům. Od 1. srpna nesmí být na trh uváděny nové výrobky připojitelné k internetu, které neplní evropskou směrnici na kybernetickou bezpečnost. Týká se to třeba chytrých hodinek, hraček nebo dětských chůviček.