Zákon strana 3 z 5

Svaz měst a obcí (SMO) navrhuje doplnit do chystaného zákona s reformními změnami penzí dřívější důchod pro strážníky, kteří u městské či obecní policie odsloužili nejméně dvacet let. Podle počtu odpracovaných měsíců by měli podle svazu chodit do penze až o pět let dřív bez krácení pobírané částky. Stejný požadavek má i ministerstvo vnitra. SMO a resort vnitra to uvedly ve svých připomínkách k reformní důchodové novele. Ucelený návrh dřívějších penzí pro náročné profese, který chystá resort práce, by měla vláda projednat v prvním čtvrtletí. Zatím mohou až o pět let dřív chodit do důchodu záchranáři a podnikoví hasiči.

Česko v roce 2024 čeká nejen trojí hlasování – volby evropské, senátní a krajské – a také další politické jednání o možných systémových změnách. Zatímco třeba u zavádění korespondenční volby už probíhá ostrý spor koalice s opozicí, tak v dalších bodech dokážou najít shodu. Některé návrhy jsou teprve na začátku a jiné se blíží do finále legislativního procesu.

Koaliční poslance rozděluje vládní návrh zákona, podle kterého by se lidé mohli zbavit dluhů během tří let. Návrh už čtyři měsíce čeká na druhé čtení ve sněmovně – dosud totiž neexistuje shoda na podmínkách pro odpuštění závazků. Pokud Česko zkrácení osobního bankrotu nepřijme, hrozí mu pokuta od Evropské komise.

Až o dvě třetiny výdělků přišly kvůli nočnímu zákazu vycházení noční kluby v Kyjevě. Některé z nich proto žádají jeho úplné zrušení. Ukrajinský parlament naopak usiluje o zavedení postihů za porušení zákazu.

Útočník z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy disponoval celým arzenálem zbraní. Politici napříč stranami se ale shodují, že Česko má k jejich držení odpovídající legislativu. Útokům osamělých střelců se podle nich dá předcházet jen velmi těžko.

Polský prezident Andrzej Duda vetoval zákon o státním rozpočtu na příští rok, který navrhla nová vláda premiéra Donalda Tuska. Prezident podle médií odůvodnil veto konfliktem o veřejnoprávní média, která posledních osm let ovládala nyní opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS). Ministr kultury v týdnu nechal vyměnit vedení veřejnoprávní televize TVP, rozhlasu a státní tiskové agentury.

Systém pro ochranu oznamovatelů, takzvaných whistleblowerů, musí mít od pátku i firmy s více než 50 zaměstnanci. Doposud se povinnost týkala jen velkých firem s 250 a více lidmi. Ne všem menším podnikům se ale podle odhadů Asociace malých a středních podniků (AMSP) podařilo novinku včas zprovoznit. Bez systému tak podle ní teď může být i polovina menších firem.

Dolní komora francouzského parlamentu v pondělí v poměrně těsném hlasování nečekaně odmítla vládní návrh zákona o přistěhovalectví. Vůbec o něm ani nezahájila debatu. Proti návrhu se společně postavili poslanci levicových, pravicových i krajně pravicových stran, což na francouzské politické scéně není obvyklé. Návrh podpořilo 265 poslanců Národního shromáždění, proti jich bylo 270. Média odmítnutí interpretují jako těžkou ránu pro prezidenta Emmanuela Macrona.

Ruský nejvyšší soud se vyslovil pro zákaz „mezinárodního hnutí LGBT“, je prý extremistické. Nařízení vstoupilo v platnost okamžitě, napsala agentura AFP. Podle portálu Meduza kvůli tomu hrozí stíhání lidí, kteří se hlásí k LGBT+ komunitě. Agentura Reuters připojila, že aktivistům bojujícím za práva sexuálních a genderových menšin tak navíc hrozí i obvinění z extremismu.

Část senátorů chce upravit zákon, který zavádí automatickou valorizaci výdělků regionálních politiků. Tlačí je ale čas. Praxi, kdy o odměnách obecních zastupitelů rozhodovala vláda, zrušil Ústavní soud. Zákonodárci mají zjednat nápravu do konce roku. Pokud do té doby změny nezačnou platit, hrozí podle šéfa nejsilnějšího senátorského klubu, že budou starostové úplně bez peněz.

Americký prezident Joe Biden podle očekávání podepsal zákon o krátkodobém financování vlády, který prodlužuje rozpočtové provizorium, informovala agentura Reuters. Učinil tak v poslední den, kdy měl možnost odvrátit možné narušení chodu federálních úřadů.

Americký Senát schválil zákon o krátkodobém financování vlády, který zajistí plnohodnotný chod federálních úřadů i po pátečním konci aktuálního rozpočtového provizoria. V noci na čtvrtek o tom informovaly agentury Reuters a AP. První krok k odvrácení takzvaného shutdownu učinila ve středu svým schválením zákona Sněmovna reprezentantů. Norma nyní zamíří do Bílého domu k podpisu amerického prezidenta Joea Bidena.

Francouzský senát schválil nový imigrační zákon. Cílem je, aby bylo možné rychleji deportovat odmítnuté žadatele o azyl, radikály a zločince. Schválené znění je ještě přísnější, než co navrhoval kabinet. Nové znění nicméně pochválil i ministr vnitra Gérald Darmanin. Není jisté, jakou podporu bude mít mezi poslanci Národního shromáždění, k prosazení novely bude možná potřebovat speciální článek ústavy.

Francouzský Senát otevřel debatu o nové imigrační normě. Pro tamní vládu je to důležitý zákon. Má zpřísnit podmínky pro povolení k trvalému pobytu a zjednodušit deportace odsouzených za delikty. Na druhou stranu také umožní získat pracovní povolení v profesích, kde chybí personál, hlavně ve stavebnictví.

Čína chce zpřísnit zákon o státním tajemství, zvažuje jeho novelizaci. Nový návrh zákona například zakazuje zaměstnancům státu cestovat do zahraničí bez povolení. Součástí systému se podle něho má přitom stát i veřejné vzdělávání o uchovávání tajemství. Zpravodajka ČT Barbora Šámalová uvedla, že novela rovněž rozšiřuje pravomoce úřadu národní správy státní tajné ochrany, aby jeho pracovníci mohli sami vyslýchat podezřelé nebo studovat příslušné spisy.

Změnu politické kultury v Poslanecké sněmovně by mohla přinést změna jednacího řádu. K ní se ale nikdo nemá, protože je v opozici teď nebo v ní bude časem, a tak mu možnost rozsáhle obstruovat vyhovuje. V Interview ČT24 to řekl ústavní právník, poradce prezidenta republiky a vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela. Míní, že by pomohlo, kdyby se čeští politici inspirovali modelem fungování parlamentu v Německu či Rakousku. K odmítnutí kandidáta na ústavního soudce Pavla Simona v Senátu podotkl, že vnímá předěl v přístupu senátorů po nástupu nového prezidenta.

Návštěvníci šumavských jezer i navzdory vysokým pokutám vstupují do míst, kam kvůli ochraně přírody nesmějí. Ničí dokonce i zákazové piktogramy. Strážcům parku už dochází trpělivost, přes vyšlapané cesty tak dávají zábrany z popadaných stromů. Nejvíce problémů je u jezera Laka u Prášil. Tam strážci rozdávají pokuty skoro denně.

S výdaji na obranu ve výši dvou procent HDP pomůžou vládě příští rok i další resorty. Jde o skoro devět miliard z plánovaných celkem 160. K největším položkám se řadí státní hmotné rezervy a projekty v oblasti dopravy. Posilování rozpočtu je podle kabinetu nezbytné pro věrohodné odstrašení a bojeschopnost armády. Opozice si ale není jistá, jestli se podaří peníze smysluplně utratit.

Nejvyšší soud zrušil rozsudky nad čtrnácti muži, kteří se v roce 1966 zúčastnili protestu „mániček“, tedy dlouhovlasých mladíků. Zprostil je obžaloby podané tehdejší prokuraturou, vyhověl tak stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Rozhodnutí je dočasně zpřístupněné na elektronické úřední desce.

Pětihodinovým jednáním o programu začala 76. schůze Poslanecké sněmovny. Na úvod hovořil dvě hodiny předseda opozičního ANO Andrej Babiš, který ve své řeči vinil ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) z údajného napojení na skupinu stíhanou v kauze Dozimetr. ANO dalo najevo, že pokud Rakušan neskončí ve vládě, pokusí se kabinetu vyslovit nedůvěru. I přes opoziční snahu zařadit debatu o Rakušanovi byl program docela jiný, elektronické vedení zdravotní dokumentace nebo návrh regulace prodeje kratomu a obdobných látek.

Ukrajinská vláda od začátku invaze uzavřela hranici pro muže ve věku od 18 do 60 let, na které se vztahuje mobilizační povinnost. Výjimka platí třeba pro pečující o děti nebo invalidní osoby. Po zákazu na Ukrajině vzrostly pokusy o nelegální migraci, muži zkoušejí hranici překročit v přestrojení za ženy, jiní se snaží přeplavat řeku. Někteří využívají i mezer v legálních systémech výjezdů.

Zcela nový trestní řád sice za této vlády nebude, do konce roku ale chce ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) předložit do připomínkového řízení jeho novelu. Od ní si slibuje, že omezí „ping-pong“ mezi úřady, který v některých případech nastává v souvislosti s odvoláními. Odklad přípravy zcela nového kodexu má podporu i u sněmovní opozice. Senátor a advokát Václav Láska (SEN21) je s tím však nespokojen. Míní, že je nynější trestní řád nepřehledný a některé jeho části se vůbec nedodržují. O trestním řádu, ale i novém zákonu o státním zastupitelství diskutovali v Otázkách Václava Moravce ministr Blažek, senátor Láska a předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).

Hnutí ANO v pátek podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zpřísněného zákona o střetu zájmů. Předloha je podle opozičního subjektu protiústavní v několika ohledech a porušuje základní demokratické principy obsažené v Listině základních práv a svobod, například právo vlastnit majetek. Návrh podepsalo sedmdesát poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše.

Lidé zřejmě získají možnost prokazovat se digitálně místo fyzickými doklady. Předpokládá to návrh zákona o právu na digitální služby, který ve středu schválila vláda a který ještě čeká posouzení parlamentem. Digitální stejnopisy dokladů by ale neměly fyzické průkazy nahradit a nebude možné je použít ani pro dálkové prokazování totožnosti, řekl ve středu novinářům vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Spuštění projektu by podle předkládací zprávy k zákonu mělo státní správu vyjít zhruba na půl miliardy korun, roční provozní náklady odhaduje vláda na 50 milionů korun. Vláda také ve středu schválila poslaneckou verzi zákona o správě voleb, která zachovává hlasování ve dvou dnech.