Zákon strana 5 z 5

Už více než měsíc platí pro řidiče nový bodový systém. Zavedl víc přestupků, za které hrozí zákazy řízení nebo vyšší pokuty. Řidiče to ale od páchání závažných přestupků zatím neodrazuje. Policisté k 30. lednu řešili na silnicích přes 33 tisíc přestupků a vybrali za ně téměř pět set milionů korun. Oproti loňskému lednu jde o dvojnásobnou částku. Vysvětlují to větší pravomocí řešit problémy na místě i tím, že se minulý měsíc zaměřili třeba na nesprávné předjíždění.

O umístění a vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu bude podle sněmovny rozhodovat jen vláda. Poslanci v úterý odmítli podmínit realizaci rozhodnutí kabinetu souhlasem obou parlamentních komor, což chtěl v souladu s původním vládním návrhem Senát. Prosadili tak znovu svou loňskou verzi zákona, který nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. K samotnému projednávání návrhu se dolní komora dostala až po více než třech hodinách od začátku řádné schůze. Opozice neúspěšně prosazovala dvě desítky změn jejího programu. Poslanci rovněž schválili novely týkající se pracovní doby dobrovolných hasičů či pokut za přetížené kamiony.

V Kalifornii se rozhořel boj o další provoz samořízených vozů, které slouží jako robotaxi. Město San Francisco chce zastavit další expanzi autonomních dopravních prostředků kvůli obavám o bezpečnost. Provozovatelé se brání, že statistika nehodovosti je mnohem nižší než u aut s řidičem. Česko se snaží udržet krok se Spojenými státy a připravuje legislativu pro samořízená vozidla.

Španělský parlament navzdory očekávání odmítl návrh zákona o amnestii pro katalánské separatisty. Katalánská strana Junts do poslední chvíle jednala se socialisty, autory návrhu zákona, avšak neúspěšně. Junts podle agentury Reuters požadovala mimo jiné odstranění výjimek ohledně trestných činů souvisejících s terorismem, jelikož někteří z jejích politiků jsou pro podezření z nich vyšetřovaní.

Členy dolní komory po desítkách hodin pří o korespondenční volbu čekaly ve čtvrtek odpoledne ještě dvě mimořádné schůze svolané z podnětu opozičního ANO. Na té první měli projednávat návrh na vydání zákona o celostátním referendu, na druhé zase šestici krajských novel zákona o rozpočtovém určení daní obcím a krajům. V obou případech však sněmovna hlasy koaliční většiny neschválila program.

Vládou prošel návrh zákona o hydrometeorologické službě. Umožní více informací pro veřejnost o počasí i stavu vod a ovzduší. Stanovuje také to, že výstrahy před nebezpečnými jevy může jako jediný vydávat Český hydrometeorologický ústav. Dosud taková úprava chyběla.

Na trhu se aktuálně objevují bonbony a cukrovinky s obsahem psychoaktivních látek, na které se zatím nevztahuje žádná právní norma. Umožněn je tak jejich nekontrolovaný prodej v jakékoli podobě, neověřené kvalitě a bez omezení jakémukoli zákazníkovi, tedy i nezletilým. Na riziko produktů s obsahem nového polosyntetického kanabinoidu HHC, který má účinky srovnatelné s THC, což je hlavní přírodní psychoaktivní aktivní látka konopí, upozornil národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil. Prodejce žádá, aby tyto produkty stáhli z trhu ještě před schválením zákona o nových psychomodulačních látkách.

Evropa dál vymýšlí, co podniknout se zablokovaným majetkem lidí napojených na režim Vladimira Putina. Svou verzi řešení předložila skupina expertů v Česku. Zákon by podle nich měl umožnit konfiskaci zdejších nemovitostí Ruské federace. Estonsko je dál, podobná norma už tu prochází legislativním procesem.

Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj za ANO Klára Dostálová v nedělních Otázkách Václava Moravce mimo jiné velmi silně naznačila, že za aktuální obstrukce při projednávání korespondenční volby ze zahraničí v dolní komoře si může pětikoalice sama, protože se o návrhu neporadila s opozicí a snaží se ho prosadit na sílu jako „hurá akci na bázi 15 poslanců“. To důrazně odmítl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který zároveň připomněl, že volbu poštou ze zahraničí mělo v minulosti v programu i ANO, ale „účelově mění svůj pohled“. Projednávání sporné normy má ve sněmovně pokračovat v následujících dnech, do rozpravy jsou přihlášeny desítky zákonodárců.

Špatný způsob vytápění, vznícené saze, ale také obyčejné nedodržení vzdálenosti od zdroje tepla – to jsou časté důvody výjezdů hasičů po celém Česku. Jen během noci na neděli museli zasahovat u dvou takových událostí. Podle odborníků stojí za vznikem požárů často stáří topidel, blízkost paliva kamnům nebo nepravidelná kontrola od kominíků. Tu je podle zákona nutné absolvovat alespoň jednou ročně.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na páteční tiskové konferenci k dění ohledně prosincové tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze řekl, že se pracuje na sérii opatření a hledají se dlouhodobá řešení, aby bylo možné podobným činům lépe předcházet. Chce také, aby prodejci zbraní měli povinnost hlásit, že někdo kupuje podezřelou výzbroj nebo její větší množství. Nyní je hlášení takových nákupů dobrovolné, podle Rakušana ale je třeba legislativně zakotvit přímo povinnost.

Zbraňový zákon by mohl dostat v reakci na prosincový útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy novelu, i když ho má za dva roky nahradit zcela nový zákon. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) by chtěl zavést povinné psychologické testy pro žadatele o zbrojní průkaz, prodejcům zbraní a střeliva by zase rád stanovil povinnost hlásit podezřelé obchody. Na debatě ministra s poslanci a odborníky však zazněly i výhrady vůči takovým změnám. Rakušan zároveň ujistil, že nový zákon, který je nyní ve sněmovně, se na poslední chvíli měnit nechystá.

Válka na Ukrajině ztížila život řadě ruských autorů, kteří ve své zemi čelí stále tvrdší cenzuře, a jejich díla mizí z obchodů. Ruské úřady předávají seznam zakázaných spisovatelů i knihovnám. Týkají se takzvaných „zahraničních agentů“, kritiků ruské invaze na Ukrajinu nebo děl, v nichž se objevuje tematika sexuálních menšin. Jak zjistil nezávislý zpravodajský server Bumaga na případu Petrohradu, některé knihovny zakázané spisovatele nadále nabízejí, i když pouze na vyžádání. V případě knihoven totiž Rusko zatím k výraznějším postihům nepřistupuje, píše nezávislý web Meduza.

Svaz měst a obcí (SMO) navrhuje doplnit do chystaného zákona s reformními změnami penzí dřívější důchod pro strážníky, kteří u městské či obecní policie odsloužili nejméně dvacet let. Podle počtu odpracovaných měsíců by měli podle svazu chodit do penze až o pět let dřív bez krácení pobírané částky. Stejný požadavek má i ministerstvo vnitra. SMO a resort vnitra to uvedly ve svých připomínkách k reformní důchodové novele. Ucelený návrh dřívějších penzí pro náročné profese, který chystá resort práce, by měla vláda projednat v prvním čtvrtletí. Zatím mohou až o pět let dřív chodit do důchodu záchranáři a podnikoví hasiči.

Česko v roce 2024 čeká nejen trojí hlasování – volby evropské, senátní a krajské – a také další politické jednání o možných systémových změnách. Zatímco třeba u zavádění korespondenční volby už probíhá ostrý spor koalice s opozicí, tak v dalších bodech dokážou najít shodu. Některé návrhy jsou teprve na začátku a jiné se blíží do finále legislativního procesu.

Koaliční poslance rozděluje vládní návrh zákona, podle kterého by se lidé mohli zbavit dluhů během tří let. Návrh už čtyři měsíce čeká na druhé čtení ve sněmovně – dosud totiž neexistuje shoda na podmínkách pro odpuštění závazků. Pokud Česko zkrácení osobního bankrotu nepřijme, hrozí mu pokuta od Evropské komise.

Až o dvě třetiny výdělků přišly kvůli nočnímu zákazu vycházení noční kluby v Kyjevě. Některé z nich proto žádají jeho úplné zrušení. Ukrajinský parlament naopak usiluje o zavedení postihů za porušení zákazu.

Útočník z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy disponoval celým arzenálem zbraní. Politici napříč stranami se ale shodují, že Česko má k jejich držení odpovídající legislativu. Útokům osamělých střelců se podle nich dá předcházet jen velmi těžko.

Polský prezident Andrzej Duda vetoval zákon o státním rozpočtu na příští rok, který navrhla nová vláda premiéra Donalda Tuska. Prezident podle médií odůvodnil veto konfliktem o veřejnoprávní média, která posledních osm let ovládala nyní opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS). Ministr kultury v týdnu nechal vyměnit vedení veřejnoprávní televize TVP, rozhlasu a státní tiskové agentury.

Systém pro ochranu oznamovatelů, takzvaných whistleblowerů, musí mít od pátku i firmy s více než 50 zaměstnanci. Doposud se povinnost týkala jen velkých firem s 250 a více lidmi. Ne všem menším podnikům se ale podle odhadů Asociace malých a středních podniků (AMSP) podařilo novinku včas zprovoznit. Bez systému tak podle ní teď může být i polovina menších firem.

Dolní komora francouzského parlamentu v pondělí v poměrně těsném hlasování nečekaně odmítla vládní návrh zákona o přistěhovalectví. Vůbec o něm ani nezahájila debatu. Proti návrhu se společně postavili poslanci levicových, pravicových i krajně pravicových stran, což na francouzské politické scéně není obvyklé. Návrh podpořilo 265 poslanců Národního shromáždění, proti jich bylo 270. Média odmítnutí interpretují jako těžkou ránu pro prezidenta Emmanuela Macrona.

Ruský nejvyšší soud se vyslovil pro zákaz „mezinárodního hnutí LGBT“, je prý extremistické. Nařízení vstoupilo v platnost okamžitě, napsala agentura AFP. Podle portálu Meduza kvůli tomu hrozí stíhání lidí, kteří se hlásí k LGBT+ komunitě. Agentura Reuters připojila, že aktivistům bojujícím za práva sexuálních a genderových menšin tak navíc hrozí i obvinění z extremismu.

Část senátorů chce upravit zákon, který zavádí automatickou valorizaci výdělků regionálních politiků. Tlačí je ale čas. Praxi, kdy o odměnách obecních zastupitelů rozhodovala vláda, zrušil Ústavní soud. Zákonodárci mají zjednat nápravu do konce roku. Pokud do té doby změny nezačnou platit, hrozí podle šéfa nejsilnějšího senátorského klubu, že budou starostové úplně bez peněz.

Americký prezident Joe Biden podle očekávání podepsal zákon o krátkodobém financování vlády, který prodlužuje rozpočtové provizorium, informovala agentura Reuters. Učinil tak v poslední den, kdy měl možnost odvrátit možné narušení chodu federálních úřadů.