Tomio Okamura strana 3 z 5

Předvolební plakáty zobrazující muže tmavé pleti se zakrváceným nožem podle Tomia Okamury (SPD) představovaly legitimní upozornění na nebezpečí migrace a nadsázku. Podle policie ale mohlo jít o trestný čin. Proto požádala poslance, aby Okamuru vydali k trestnímu stíhání. Pro Reportéry ČT se vyjádřili i členové minorit, kterých se loňská předvolební kampaň SPD dotkla. Natáčely Barbora Loudová a Jevhenija Vachničenko.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ve středu navrhl na funkci nejvyšší státní zástupkyně pražskou vrchní žalobkyni Lenku Bradáčovou. Je přesvědčený, že Bradáčová ve funkci obstojí. Nejvyššího žalobce jmenuje vláda, která ve středu nominaci Bradáčové schválila. Funkci má zastávat od dubna.

Policie žádá o vydání poslance a předsedy hnutí SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání, kvůli loňské předvolební kampani ho podezírá z podněcování k nenávisti. Okamura v Interview ČT24 uvedl, že kampaň za hranou nebyla a jedná se o alegorii. „Měla upozornit na to, že Fialova vládní koalice nehlasovala proti migračnímu paktu,“ uvedl. Pokud by ho sněmovna vydala, neustoupí, dodal v rozhovoru s moderátorkou Terezou Řezníčkovou.

Kriminalisté z odboru extremismu a terorismu pražské policie požádali Poslaneckou sněmovnu o vydání předsedy SPD Tomia Okamury. Podezřívají ho ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod v souvislosti s loňskou billboardovou kampaní. Šéf SPD si za stylem kampaně stojí.

Igor Stříž neměl kvůli své činnosti před rokem 1989 v čele Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) nikdy stanout, okomentovala v úterý oznámenou rezignaci nejvyššího státního zástupce předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Šéf sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) uvedl, že Střížův konec ani jeho načasování nejsou překvapením. Česko v každém případě potřebuje posílit zákonnost, míní.

Drobným podnikatelům, kuřákům nebo konzumentům tvrdého alkoholu od 1. ledna stouply odvody. Téměř 400 tisíc živnostníků s minimálním sociálním pojištěním zaplatí měsíčně na povinných zálohách o 907 korun více než dosud. Stát díky zvýšení vyměřovacího základu plánuje letos vybrat o čtyři a půl miliardy více.

Koaliční politici ocenili pozitivní ráz a obsah novoročního projevu prezidenta Petra Pavla. Považují ho za důstojný, státnický a spojující. Opozičním politikům v projevu chyběla kritika vlády, někteří kritizovali i důraz na zavedení eura.

Schodek státního rozpočtu se před koncem roku přiblížil k plánované sumě 282 miliard korun. Hospodaření se k 20. prosinci dostalo do minusu více než 272 miliard. Číslo je o třináct miliard vyšší než na konci listopadu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) i další koaliční lídři ujišťují, že vláda plánovaný deficit dodrží.

Roli vlády v zajištění energetické nezávislosti na Rusku vyzdvihli v souvislosti s jednáním slovenského premiéra Roberta Fica s ruským vůdcem Vladimirem Putinem český premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.). Šéf diplomacie označil za prozíravé rozhodnutí o přerušení mezivládních konzultací se Slovenskem. Podle lídra opoziční SPD Tomia Okamury je však jednání vždy lepší než nadávky či urážky.

Poslanci se zabývali změnami v rozpočtovém určení daní, tedy v jejich rozdělování mezi stát, kraje a obce. Sněmovna ale úvodní kolo debaty o vládním návrhu nedokončila. Poslanci o něm začali jednat už v červnu a v úterý se k debatě vrátili. Opozice vytýkala vládě především kritéria pro přerozdělení. Na základě dohody poslanci jednání ukončili ve 22:00, schůze byla přerušena do středečních devíti hodin.

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na příští rok. Nedělalo se mu to lehce, dlouho podpis zvažoval, uvedl na sociálních sítích. Návrh počítá se schodkem 241 miliard korun. V minulých týdnech prezident i opozice vyjádřili nad některými body návrhu pochybnosti, týkaly se třeba příjmů z emisních povolenek nebo platů nepedagogických pracovníků.

Poslanci se v úterý sešli k dalšímu projednávání vládní novely o zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Předloha je ve druhém čtení. Už nyní je jisté, že bude účinná později než od ledna, jak vláda původně předpokládala. Program schůze se povedlo schválit až po téměř pěti hodinách. Večer pak sněmovna omezila řečnickou dobu pro debatu, což prosadil zhruba 8,5 hodiny po zahájení jednání koaliční tábor, jehož zástupci mluvili o opozičních obstrukcích.

Americký prezident Joe Biden mluví v souvislosti s pádem režimu syrského vládce Bašára Asada o historické příležitosti pro obyvatele Sýrie vybudovat si lepší budoucnost. Příští prezident USA Donald Trump míní, že Asad utekl, protože Rusko nemělo zájem ho dále chránit. Před cestami do Sýrie už varovala česká diplomacie a situaci komentují i tuzemští politici.

Opoziční hnutí ANO s podporou SPD se ve čtvrtek snažilo vyvolat hlasování o odvolání předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). K hlasování se ale poslanci nedostali, jelikož bod nebyl zařazen do programu. Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček v Interview ČT24 označil její řízení sněmovny za „aktivistické“. Předseda SPD Tomio Okamura v Událostech, komentářích vyjmenoval tři oblasti, ve kterých se podle něj dá ilustrovat, že je předsedkyně „špatná šéfka“. Místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN) se političky zastala. Podle ní je opoziční snaha o její odvolání „zástupným problémem“.

Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Poslanci také hlasovali o stovce pozměňovacích návrhů za zhruba 224 miliard korun. Debatu provázela tradiční kritika z opozičních lavic. Předseda SPD Tomio Okamura schodek označil za obří. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opět varoval před čerpáním peněz z vládní rozpočtové rezervy, pokud by ji to snížilo pod zákonem stanovenou hranici.

Vláda má před sebou rok do konce funkčního období a při této příležitosti na tiskové konferenci zhodnotila plnění programového prohlášení. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že vláda plní 93 procent cílů, které si před třemi lety vytyčila. Z osobních cílů, které vláda nestihne, jmenoval premiér zavedení legislativní daňové brzdy, k čemuž by koalice potřebovala ve sněmovně ústavní většinu, kterou nemá. Tisková konference se konala přesně tři roky poté, co byl Fiala jmenován premiérem.

Ministři ve čtvrtek odpovídali na ústní interpelace zákonodárců. Nejvíce výhrad směřovalo k premiérovi Petru Fialovi (ODS). Někteří zákonodárci tvrdili, že vláda neplní své závazky, poslanci SPD pak premiéra obvinili z toho, že v zemi panuje cenzura. Proti tomu se Fiala ohradil – kdyby v zemi panovala cenzura, byl by prý první, kdo bude hájit svobodu slova. Premiér také řekl, že devadesát procent programu vláda určitě dodrží. Dopoledne se sněmovna zabývala písemnými interpelacemi. Poslanci také projednávali novelu zákona o elektronických komunikacích.

Poslanci navrhli ve druhém čtení státního rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Představuje to téměř deset procent plánovaných celkových výdajů rozpočtu, které činí 2,33 bilionu korun. Peníze chtějí přidávat třeba na podporu bydlení a na školství a sport nebo například na lesní a vodní hospodářství. Brát je chtějí například z odvodů do rozpočtu Evropské unie nebo z vládní rozpočtové rezervy.

Sněmovna podpořila v úvodním kole novelu, podle níž by platy vrcholných politiků vzrostly příští rok téměř o sedm procent. Opoziční kluby ANO a SPD zablokovaly už v nynějším prvním čtení možnost zrychleného schvalování předlohy, jak o to žádala vláda. K vetu se přidali i opoziční Piráti. Novela nyní zamíří k projednání do rozpočtového výboru. Přichází v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu, který s platností od začátku roku 2025 zrušil zákonný koeficient pro výpočet těchto platů.

Události 17. listopadu 1989 si na Národní třídě v Praze připomínali pamětníci, studenti i rodiny s dětmi. Vpodvečer přítomní zhlédli film Svoboda nás spojuje a v 17:11 vyslechli píseň Modlitba pro Martu. Většina zúčastněných se shodla, že připomínat si události z roku 1989 chodí pravidelně. Na Národní třídu přišla během dne i řada politiků, například prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) nebo šéf ANO Andrej Babiš. Program v metropoli večer vyvrcholil velkým koncertem na Václavském náměstí.

Předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi znovu hrozí ve sněmovně disciplinární řízení. Podnět podal předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, kterého Babiš koncem října několikrát slovně napadl. Mandátový a imunitní výbor se tím bude zabývat za dva týdny. V září rozhodl o pokutě pro předsedu hnutí SPD Tomia Okamuru. Ten se odvolal, a věc tak bude řešit celá sněmovna.

Zákonodárci ve zrychleném režimu v prvním čtení schválili novelu stavebního zákona, která má pomoci překlenout nynější potíže spojené s digitalizací stavebního řízení. Novinka umožní stavebníkům předkládat projektovou dokumentaci v digitální podobě a stavební úřady na jejím základě budou moci využívat své dosavadní systémy, které používaly do letošního 1. července. Novela má začít platit den po vyhlášení ve sbírce. Nyní ji dostane k projednání Senát.

Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala (ODS) pogratulovali Donaldu Trumpovi k vítězství v amerických prezidentských volbách. Hlava státu očekává spolupráci u globálních výzev, podle Fialy je společným cílem zajistit, aby vztahy mezi zeměmi zůstaly na nejvyšší úrovni. Trumpovo vítězství přinese USA prosperitu a světu mír, prohlásil předseda opozičního ANO Andrej Babiš.

Poslanci na středeční mimořádné schůzi, kterou svolala koalice, měli schvalovat vládní důchodovou reformu. Debata mohla původně trvat i přes noc, nakonec však byla schůze přerušena do pátečních devíti hodin. V úvodním vystoupení předseda opozičního ANO Andrej Babiš opět kritizoval vládní návrh reformy. Dříve poslanci na řádné schůzi podpořili novelu zákona o DPH a před přerušením projednávali také novelu vysokoškolského zákona. Schvalování kvůli začátku mimořádné schůze nestihli dokončit.