Tomio Okamura strana 3 z 5

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura prohlásil, že by na pomoc Ukrajincům žijícím v Česku neměl jít „ani halíř“. Peníze by se místo toho měly využít k podpoře českých občanů. Okamura to řekl v pořadu Interview ČT24 s tím, že se tvrzení netýká pracujících lidí, jelikož ti nepotřebují pomoc. Vyjádřil se také k dodávkám české vlády Ukrajině, která se brání ruské invazi.

Výcvik ukrajinských vojáků bude v Česku pokračovat i příští rok, schválila během úterní schůze sněmovna. Dolní parlamentní komora odsouhlasila také prodloužení většiny misí českých vojáků v cizině. V úvodním kole podpořila vládní novelu vodního zákona, která má minimalizovat rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Souhlasila i s vládním návrhem změn ve vzdělávání úředníků nebo přísnějšími pravidly pro nelicencované správce majetku. Poslanci také podpořili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Premiér Petr Fiala (ODS) již oznámil, že vláda je připravena s odborářskými předáky jednat, ale ne pod tlakem, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) považuje postup odborů za nátlakové a konfrontační. Podle vicepremiéra a ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se pro schůzku odborových předáků a lídrů koalice nenajde termín do jednání tripartity. Podle opozičních lídrů by vláda měla okamžitě odstoupit.

Prezident Petr Pavel podepsal vládní konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. O svém rozhodnutí nejprve informoval ve videu na sociální síti X. Balíček po podpisu může vyjít ve Sbírce zákonů. Většina jeho ustanovení má vstoupit v účinnost k 1. lednu příštího roku. Kabinet v něm hlavně odstraňuje daňové výjimky. Vládní představitelé prezidentův krok uvítali. Opozice balíček kritizuje s tím, že pouze zvyšuje daně. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová v úterý řekla, že pokud Pavel balíček nevetuje, hnutí se téměř jistě obrátí na Ústavní soud.

Už jen čtyři dny má prezident Petr Pavel na to, aby rozhodl o vládním úsporném balíčku. Lhůta končí v pátek a hlava státu dosud normu nepodepsala ani nevetovala. Koalice věří, že hlava státu zákon potvrdí. Opozice naopak apeluje, aby to Pavel nedělal. Zástupci ANO mají v úterý s prezidentem ještě jednat.

Národní třída v Praze byla tradičním srdcem vzpomínek na 17. listopad. K pomníku událostí z roku 1989 přicházeli celý den desetitisíce lidí i vrcholní politici. Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro ČT zdůraznil, že demokracii je třeba chránit. Podobně se na sociální síti vyjádřil i premiér Petr Fiala (ODS). Šéf opozičního ANO Andrej Babiš využil výročí ke kritice kabinetu, mluvil o privatizaci demokracie.  Vzpomínky a pietní setkání na roky 1939 a 1989 se ale uskutečnily i na mnoha jiných místech v celé zemi. V deset večer skončil Koncert pro budoucnost na pražském Václavském náměstí, na němž zněla hudba, ale i projevy Ivana Gabala či Tomáše Halíka.

Sněmovní jednání o cenách energií v příštím roce skončilo bez výsledku. Dolní komora vzhledem ke koaliční většině zamítla návrh programu schůze, kterou k tématu vyvolalo opoziční ANO. Debata navzdory tomu trvala zhruba sedm hodin. Zapojit se do ní mohli jen řečníci s právem přednostního vystoupení. Opoziční zástupci vyčítali nynějšímu kabinetu to, že s vyššími cenami energií podle nich nic nedělá. Představitelé vládního tábora naopak vinili ANO z toho, že může za nynější situaci, protože za osm let u vlády nepodniklo žádné kroky k modernizaci energetiky.

Státní rozpočet na příští rok má za sebou druhé čtení. Přestože si poslanci odsouhlasili, že mohou jednat až do rána a jednání o rozpočtu se rozjíždělo zdlouhavě, nakonec skončili již před devátou večer. Vystoupilo na čtyřicet řečníků, kteří přednesli přes sto pozměňovacích návrhů. Většina z nich jsou návrhy opoziční, a přestože se někteří opoziční poslanci snažili přemluvit koaliční většinu k jejich podpoře, zřejmě se jí nedočkají. Zákonodárci z vládních stran podpoří pouze to, na čem se koalice shodla, jako je zvýšení příspěvků pro některé organizace nebo pro Digitální informační agenturu.

SPD bude v evropských a následně i v krajských a senátních volbách v příštím roce spolupracovat s neparlamentní stranou Trikolora. Představitelé obou uskupení podepsali smlouvu, která mimo jiné stanoví mechanismus pro sestavení společných kandidátních listin. Podle předsedy SPD Tomia Okamury se strany shodují na společných programových prioritách, očekává, že dohromady budou představovat významnější politickou sílu.

Jako na jednoho z nejdůležitějších porevolučních politiků, symbol návratu svobody a demokracie do Česka či morální vzor a moudrého rádce, který pro Česko vykonal mnoho. Tak vzpomínají čeští politici na bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který zemřel v neděli ve věku 85 let.

Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků od bank jednotky miliard korun, přiznal České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ještě před rokem resort počítal s víc než třicetimiliardovým výnosem. Stanjura ale upozorňuje i na pozitivní důsledky nové daně. Podle něj banky snížily své mimořádné odvody také tím, že zvedly úroky střadatelům, což má protiinflační charakter.

Funkci předsedkyně TOP 09 obhájila šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Ve volbě neměla protikandidáta, na sněmu získala 142 hlasů ze 177. Stranu by tak měla vést do příštích sněmovních voleb za dva roky. Delegátům poděkovala za podporu a slíbila, že bude „makat“ na tom, aby strana byla vidět a plnila své sliby.

Agentury práce se zřejmě budou řídit přísnějšími pravidly a nelegální práce získá nové vymezení. Změny přinese vládní novela o zaměstnanosti, kterou v pátek schválila sněmovna. Na programu měli poslanci i další zákony – mimo jiné schválili novelu, která zavádí pravidelnou valorizaci odměn obecních a krajských zastupitelů, nebo novelu liniového zákona, z nějž nově bude zákon o strategické infrastruktuře.

Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády klesnout proti letošnímu plánu o 43 miliard korun na 252 miliard korun. Plánované příjmy se zvýší o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun. Nyní už poslanci tyto základní údaje měnit nemohou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Premiér Petr Fiala (ODS) i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve nevyloučili drobné přesuny. Návrh nyní zamíří k projednání výborům.

Sněmovna odsouhlasila zákon sjednocující pravidla voleb. Jejich organizace se zpřehlední a zrychlí. Přinese jednodušší podobu hlasovacích lístků i získání voličských průkazů nebo elektronizaci podávání kandidátních listin. Sněmovna měla původně na programu ještě úpravu zbraňové legislativy, ale po průtazích v projednávání bude pokračovat ve středu od devíti hodin ráno.

Politici jako Andrej Babiš (ANO) nebo Tomio Okamura (SPD) přestali média potřebovat, myslí si spoluautorka podcastu Vlevo dole Lucie Stuchlíková. Oba lídři opozičních stran si totiž podle ní ke komunikaci s voliči vystačí se sociálními sítěmi. Tím se ale podle ní mění i vztah médií a politiků. Editorka Seznam Zpráv přiznává ale chyby i přímo u novinářů. „Byli jsme hodně posedlí Andrejem Babišem, i když to bylo logické, protože byl u moci,“ říká s tím, že kvůli tomu otupěla citlivost čtenářů ke kauzám politiků. V podcastu Background ČT24 mluví i o výhrůžkách novinářkám nebo o úspěchu podcastu Vlevo dole.

Kabinet Petra Fialy (ODS) přečkal hlasování o nedůvěře. Po více než 31 hodinách poslanci vládní koalice odmítli návrh, který iniciovalo opoziční hnutí ANO. Zdůvodnilo ho tím, že spojuje ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) s kauzou Dozimetr. Hlasování ve sněmovně skončilo ve čtvrtek nad ránem, pár minut před jednou hodinou. Po vyhlášení výsledků a jejich zpřesňování pak byla tato schůze ukončena.

Poslanci v úterý a noci na středu jednali zhruba šestnáct hodin o vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy (ODS). Svolání schůze podnítilo opoziční ANO, které považuje za nepřijatelné, aby ministrem vnitra zůstal předseda STAN Vít Rakušan. V debatě zpočátku převládali členové kabinetu s prezentací svých kroků, zástupci opozice se dostali ke slovu zejména večer. Poslanci si na základě dohody frakcí odhlasovali, že budou jednat do druhé hodiny ranní. Poté bylo jednání sněmovny přerušeno, debata bude pokračovat ve středu v devět hodin. Kdy dojde k hlasování, je nejasné. Opozice ke svržení kabinetu dostatečný počet hlasů nemá.

Poslanci v pátek navzdory opozičnímu odporu schválili konsolidační balíček, který má podle vlády přispět ke snižování rozpočtových schodků. Opozice tvrdí, že balíček pouze zvyšuje daně a může způsobit růst inflace. Balíček například zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. Změny musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Většina jich má vstoupit v účinnost příští rok. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje schválení balíčku za jednu z nejdůležitějších věcí v tomto volebním období. Naopak šéfka poslanců ANO Alena Schillerová krok označila za černý pátek pro českou ekonomiku.

O podobě sporného konsolidačního balíčku budou poslanci hlasovat v pátek od 11:00. O stanovení termínu rozhodla sněmovna na návrh vládního tábora. Opoziční politici mluvili o omezování práv a stěžovali si, že se na mnoho opozičních řečníků nedostane řada. Sněmovna debatu nedokončila a jednání skončilo v souladu s jednacím řádem. Vystoupit ale chtějí ještě desítky poslanců.

Minutou ticha za oběti útoku teroristické organizace Hamás na Izrael začala 78. schůze Poslanecké sněmovny. Později poslanci jednomyslně přijali usnesení, v němž vyjádřili podporu Izraeli, odsoudili agresi Hamásu a také vyzvali k přesunu českého velvyslanectví do Jeruzaléma. Předtím tři hodiny mluvili opoziční lídři a několik dalších opozičních poslanců, kteří navrhovali změny v navrženém programu schůze. Nejdelší bylo vystoupení předsedy ANO Andreje Babiše. Trvalo přes hodinu a půl, kritizoval politiku vlády. Na pořadu schůze byla dále hlavně druhá čtení některých zákonů.

Vůli občanů je třeba respektovat, uvedl po vítězství strany Smer–SD prezident Petr Pavel. Podle hlavy státu až povolební jednání ukážou, jakou cestou se Slovensko vydá. Premiér Petr Fiala (ODS) po oznámení výsledků voleb popřál Slovákům, aby koaliční vyjednávání vedla k sestavení dobré vlády. Další čeští vládní politici vyjádřili naději na pokračování proevropského kurzu slovenské zahraniční politiky. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš pogratuloval Robertu Ficovi k vítězství, Slovensku přeje vládu, která bude pracovat pro lepší životy lidí a v Evropě bude hájit zájmy slovenských občanů. Gratulace připojil i šéf hnutí SPD Tomio Okamura.

Týdeník Reflex se nemusí předsedovi SPD Tomiu Okamurovi omluvit za to, že ho v časopise i na webu nazýval Pitomiem. Okamura podle Nejvyššího soudu (NS) musí projevit vyšší stupeň tolerance. NS ve zveřejněném rozhodnutí změnil verdikt odvolacího soudu a potvrdil rozhodnutí prvoinstančního. Okamura sdělil, že verdikt NS považuje za protiústavní s ohledem na dřívější vyjádření Ústavního soudu (ÚS) v této kauze.

Poslanci se ve středu vrátili ke třetímu čtení sporného konsolidačního balíčku, který má podle vlády přispět ke snižování rozpočtových schodků, a ani tentokrát se nedostalo na jeho schvalování. Předloha obdobně jako minulý pátek čelila kritice opozičních poslanců, kteří také hájili své úpravy. Závěrečná sněmovní debata k balíčku bude pokračovat ve středu 11. října. Je možné, že se poslanci k hlasování o podobě předlohy opět nedostanou. Do debaty bylo ještě pár minut před koncem jednacího dne přihlášeno přes pět desítek opozičních poslanců.