Švédsko po desítkách let mění přístup k jádru. Chce nové reaktory

Švédsko plánuje po více než čtyřiceti letech postavit nové jaderné reaktory. Záměr oznámil švédský premiér Ulf Kristersson, napsaly agentura AFP či list Financial Times (FT). Vláda prý dává přednost výstavbě několika malých modulárních reaktorů (SMR). Země tak po desítkách let podle médií mění svůj přístup k jádru.

„Stává se to skutečností – s novou jadernou energií bude Švédsko disponovat stabilnější, konkurenceschopnější a ekologičtější výrobou energie,“ citoval list FT prohlášení Kristerssona. Jeho kabinet plánuje postavit reaktory v jaderné elektrárně Ringhals na jihozápadě země. Společně budou mít výkon přibližně 1500 megawattů, což odpovídá výkonu dvou velkých reaktorů, přiblížila AFP.

Státní energetická společnost Vattenfall zvažuje jako dodavatele reaktorů britskou společnost Rolls-Royce nebo americkou firmu GE Vernova. Cena projektu je stále předmětem vyjednávání, uvedla podle AFP šéfka Vattenfall Anna Borgová. Plán ale počítá s výstavbou reaktorů do roku 2035.

Podpora středopravicového kabinetu

Švédsko postavilo v 70. letech minulého století dvanáct reaktorů, po jaderné havárii v americké elektrárně Three Mile Island v březnu 1979 ale od další výstavby upustilo, píší FT. V roce 1980 pak Švédsko v celonárodním referendu odhlasovalo postupnou likvidaci své jaderné energetiky. V současnosti funguje pouze polovina původních reaktorů, obstarávají asi 30 procent spotřebované elektřiny v zemi.

Současná středopravicová vláda je jádru nakloněna. Švédsko má podle odborníků nevyvážený energetický systém – velkou část elektřiny produkují vodní elektrárny v řídce obydlené severní části země, zatímco průmyslový jih se potýká s rostoucími cenami poté, co se podíl jaderné energie v průběhu let zmenšil, dodávají FT.

Konstrukce malých modulárních reaktorů je poměrně jednoduchá, zabere méně času než výstavba velkých reaktorů a cena je nižší. Jeden SMR má výkon od 300 do 500 megawattů, píše AFP. Velká část z nich ale stále čeká na schválení regulačními úřady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 18 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 40 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 3 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 4 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...