Pravice strana 2 z 2

Pravicový blok jasně zvítězil v nedělních italských parlamentních volbách. Favorizovaná aliance si podle nich přišla zhruba na 44 procent hlasů, středolevicový blok kolem Demokratické strany (PD) získal 26 procent. Třetí Hnutí pěti hvězd s 15 procenty zabodovalo hlavně na jihu země. Pravice bude mít v parlamentu většinu. PD už uznala porážku a oznámila, že bude hlavní opoziční silou. Šéfka vítězné formace Giorgia Meloniová řekla, že Italové vyjádřili jasnou podporu vzniku vlády pravého středu v čele s její stranou Bratři Itálie (FdI).

V Itálii se naplno rozjela kampaň před předčasnými volbami, které se mají uskutečnit 25. září. Průzkumy favorizují koalici vedenou postfašistickou stranou Bratři Itálie. Na pravici přitom podle všeho dochází k přeskupení sil. Její donedávna hlavní postava, bouřlivák a exministr vnitra Matteo Salvini, rychle ztrácí popularitu. Hlasitý odpůrce migrace se na poslední chvíli snaží získat body.

Úderem osmé večerní se volební místnosti ve Francii uzavřely a začalo sčítání hlasů. Podle průběžně aktualizované projekce francouzských agentur pro průzkum veřejného mínění zvítězil v prvním kole současný prezident Emmanuel Macron s 28,5 procenta hlasů a na druhém místě skončila kandidátka krajní pravice Marine Le Penová s 23,4 procenta. Oba by tak postoupili do druhého kola, které se koná za čtrnáct dní. Lídr levice Jean-Luc Mélenchon by podle projekce skočil třetí se ziskem zhruba dvaceti procent. Vyrovnanější výsledky ale naznačil exit poll belgické zpravodajské společnosti RTBF zveřejněný o dvě hodiny dříve. Dle oficiálních průběžných výsledků vedl před půlnocí po sečtení osmatřiceti milionu volebních lístků Macron s 27,4 procenta hlasů, druhá Le Penová má 25,54 procenta.

Už za dva týdny čekají Francii prezidentské volby. O post hlavy státu se bude znovu ucházet i francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová. Ta uvedla, že pokud ve volbách neuspěje, už se nejspíš dalších voleb do čela země nezúčastní. Le Penová je v aktuálních průzkumech na druhém místě za prezidentem Emmanuelem Macronem a kandiduje potřetí. Politici se obávají ještě nižší volební účasti než obvykle.

Do francouzských voleb zbývá padesát dní a všechny průzkumy ukazují, že by měl prezident Macron hladce postoupit do druhého kola. Proti němu stane někdo z trojice kandidátů pravice. A nemusí to být nutně Marine Le Penová.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro je na zahraniční cestě v Moskvě, kde se ve středu setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, to vše v době napjaté situace mezi Ruskem a sousední Ukrajinou. To ale brazilského prezidenta příliš nezajímá, podle Lukáše Perutky z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mu jde především o sebe a posílení mezinárodního obrazu před nadcházejícími volbami.

Ve Francii šest měsíců před prezidentskými volbami přestává být jasné, kdo má největší šance dostat se do druhého kola spolu se stávajícím prezidentem Emmanuelem Macronem. Zatímco dosud předvolební průzkumy i média nejčastěji předpovídaly druhé kolo kandidátce krajní pravice Marine Le Penové, v posledních dnech si v preferencích nečekaně výrazně polepšil další krajně pravicový kandidát, novinář Éric Zemmour. O post hlavy státu usiluje asi třicítka lidí, oficiálně kandidaturu oznámila ale jen část z nich.

Pro parlamentní volby konané v červnu 1992 začaly politické strany už v září předchozího roku vyjednávat o možné spolupráci. Na čem se tehdy dohodla ODS s Křesťanskodemokratickou stranou, prozradili jejich předsedové Václav Klaus a Václav Benda.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Organizátoři pondělního pochodu hrdosti sexuálních menšin v Tbilisi akci kvůli násilnostem odvolali. Skupiny oponentů totiž napadly a vyplenily jejich kancelář. Podle serveru Gruzia Online agresivní účastníci shromáždění proti homosexuálům v centru hlavního města fyzicky napadli asi dvě desítky novinářů a kameramanů a poškodili i televizní a rozhlasovou techniku.

Během úterních voleb v madridské autonomní oblasti zvítězila pravicová Lidová strana (PP), která více než zdvojnásobila své zastoupení v regionálním parlamentu. Nebude v něm ale mít absolutní většinu, vládnout tak bude zřejmě s podporou krajně pravicové strany Vox. V reakci na špatný výsledek voleb oznámil odchod z politiky radikálně levicový lídr Pablo Iglesias, jenž byl do března i místopředsedou španělské vlády.

20. dubna 1991 se na české politické scéně zrodila nová významná síla. Na dvoudenním sjezdu v Olomouci byla založena Občanská demokratická strana. Šéf nové konzervativní strany Václav Klaus její program výrazně spojil s ekonomickou reformou.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Sobotní demonstraci v centru Londýna provázely násilí a výtržnosti. Podle britských médií přišly do ulic u sídla britského parlamentu stovky lidí, přičemž po poledni začaly potyčky s příslušníky bezpečnostních složek, na které demonstranti mimo jiné házeli různé předměty. Protest svolali představitelé krajní pravice s údajným cílem ochránit památníky před vandaly. Lidé vyšli do ulic i v dalších městech, manifestovalo se například v Paříži nebo v Praze. Tam se ale, na rozdíl od Londýna, protestovalo proti rasismu a policejní brutalitě.

V parlamentu sice své zástupce nemají, jejich vliv ale v posledních letech sílí. Italští neofašisté neskrývají obdiv k diktátoru Benitu Mussolinimu, jehož režim padl právě před 75 lety. Sebevědomí získali podle expertů díky xenofobní rétorice některých vrcholných politiků v souvislosti s migrační krizi, ale také kvůli neschopnosti Italů vyrovnat se s minulostí podobně, jako to udělalo Německo s nacismem.

Slovenská politická scéna je mimořádně roztříštěná. Do parlamentu by se v sobotních volbách mohlo dostat až 13 stran. Programově jsou rozestoupeny od mírné levice až po krajní pravici, přičemž některé dělí jen drobné nuance. Přinášíme přehled všech relevantních uskupení v pořadí podle preferencí z posledního zveřejněného průzkumu na Slovensku.

Jaký je vztah mezi migrací a výsledky voleb v západní Evropě nebo jaké jsou ekonomické dopady globalizace, to jsou témata, která ve svém výzkumu zpracovává přední rakouský profesor ekonomie Josef Zweimüller. Studii o krizi evropských sociálně demokratických stran a vzestupu populistické pravice teď prezentoval v Centru pro ekonomický výzkum při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Rozhovor s ním vedl Martin Tyburec.

Východní Němci jsou v médiích nezřídka stereotypně líčeni jako lidé, kteří si neustále stěžují, a navíc mají zálibu v krajní pravici, je přesvědčena novinářka a psycholožka Melanie Steinová. Založila proto internetový projekt My jsme Východ (Wir sind der Osten), který má ukázat, že lidé narození v zemích bývalé Německé demokratické republiky (NDR) jsou mnohem pestřejší.

V Událostech, komentářích debatovali předsedové TOP 09 Jiří Pospíšil, STAN Vít Rakušan, KDU-ČSL Marek Výborný a místopředseda ODS Martin Kupka o budoucnosti české pravice. Shodli se na tom, že chtějí spolupracovat na konkrétních volbách a projektech. Slučování si však žádný z nich nedovede představit.

Evropské strany krajní pravice v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu vsází na řadu mladých kandidátů, od kterých si slibují přízeň zejména mladší generace voličů. Pojí je antiimigrační politika a protesty proti současnému směřování Evropské unie. Některým politikům zatím nebylo 30 let, místo zkušenosti ale nabízejí zručnost zejména v oblasti on-line komunikace a sociálních médií.

Tisíce lidí požadovaly na demonstraci v centru Madridu konec levicové vlády, která své odpůrce pobouřila jednáním s katalánskými separatisty. Lídrům pravicových lidovců a strany Ciudadanos se nelíbí postup premiéra Pedra Sáncheze, který loni nastoupil do čela vlády se slibem, že se pokusí uklidnit napětí.

Falešné zprávy rozšiřoval v USA v roce 2016 jen nepatrný zlomek uživatelů komunikační sítě Twitter, k jejich šíření ale přeposíláním přispívali lidé konzervativního smýšlení a američtí senioři. Vyplývá to ze studie amerických vědců, která vyšla v časopisu Science.