Pravicový blok jasně zvítězil v nedělních italských parlamentních volbách. Favorizovaná aliance si podle nich přišla zhruba na 44 procent hlasů, středolevicový blok kolem Demokratické strany (PD) získal 26 procent. Třetí Hnutí pěti hvězd s 15 procenty zabodovalo hlavně na jihu země. Pravice bude mít v parlamentu většinu. PD už uznala porážku a oznámila, že bude hlavní opoziční silou. Šéfka vítězné formace Giorgia Meloniová řekla, že Italové vyjádřili jasnou podporu vzniku vlády pravého středu v čele s její stranou Bratři Itálie (FdI).
Podle výsledků zveřejněných italskými médii tak pravicový blok obsadí 235 ze 400 křesel v dolní komoře parlamentu a bude mít 112 z 200 senátorů. Středolevicová koalice kolem PD bude mít 80 poslaneckých mandátů a 39 senátorů. Hnutí pěti hvězd obsadí 28 senátorských křesel a bude mít 51 poslaneckých mandátů.
Bratři Itálie ještě před čtyřmi lety přesvědčili jen 4,4 procenta voličů, nyní obdrželi 26 procent hlasů. Předsedkyně strany Meloniová by se mohla stát první ženou v čele italské vlády. V noci uvedla, že je připravená vládnout. „Od Italů přišel jasný vzkaz pro středopravicovou vládu vedenou Bratry Itálie,“ řekla politička. Toto je noc hrdosti pro Bratry Itálie, ale jde o startovací bod, nikoli cílovou čáru, zdůraznila politička. Ujistila, že pokud budou pověřeni vládnutím, budou FdI „vládnout pro všechny“.
„Jsou považování za jakési nástupce strany, která má své počátky u Benita Mussoliniho. Odkazují se na to i plameny v jejich znaku,“ přiblížil zpravodaj ČT Jakub Nettl. Sama Meloniová v politických počátcích, když se teprve blížila k dvaceti letům věku, hovořila o Mussolinim jako o nejlepším italském politikovi moderní doby. Tuto rétoriku zmírnila a otočila pozornost z dějin do budoucnosti. „Nicméně v jejím nejbližším okolí je spousta politiků, kteří se odkazují k historickým událostem a rádi by pokračovali v některých bodech z Mussoliniho politiky,“ doplnil Nettl.
I podle americké stanice CNN má Meloniová šanci se stát „nejvíce krajně pravicovou ministerskou předsedkyní od dob Mussoliniho“. Strana FdI vychází z Italského sociálního hnutí (MSI), v němž se v poválečné Itálii angažovali lidé, kteří pociťovali nostalgii po fašistickém režimu a které dlouho vedl bývalý vysoký představitel kolaborantské Republiky Saló a šéf režimního antisemitského časopisu La difesa della razza (Na ochranu rasy) Giorgio Almirante. Samotná Meloniová odmítla, že by byla fašistkou, své uskupení přirovnala k britské Konzervativní straně a republikánům v USA.
Členy vítězného bloku jsou i Salviniho Liga a Berlusconiho Vzhůru Itálie
Pravicový blok získal většinu v obou komorách parlamentu, podle politologů se tak výrazně vychýlí doprava. Druhá největší strana, pravicově populistická strana Liga bývalého ministra vnitra Mattea Salviniho, má v Evropské unii vztahy s francouzským Národním sdružením Marine Le Penové. Třetí strana Vzhůru Itálie expremiéra Silvia Berlusconiho chce podle svých představitelů sehrát v bloku centristickou roli. Poměr sil však podle komentátorů hraje ve prospěch FdI.
Liga podle pozorovatelů zaznamenala neúspěch. Ve volební místnosti Salvini ještě vtipkoval, po sečtení hlasů se ale netajil zklamáním. Liga dostala jen devět procent hlasů, což je zhruba polovina ve srovnání s volbami z roku 2018. Salvini odmítl, že by podal demisi, i když připustil, že výsledek není uspokojivý. Je ale rád, že strana bude mít početné parlamentní kluby. „Devět procent není to, pro co jsem pracoval. Ale budeme díky tomu součástí středopravicové vlády,“ řekl.
Zhruba osm procent získala Berlusconiho strana Vzhůru Itálie. Výsledek je mírně nad očekávání, ale je to zhruba polovina hlasů získaných v roce 2018.
Demokratická strana: Toto je smutný večer pro zemi
Mezi poraženými je i Demokratická strana (PD) expremiéra Enrico Letta s 18 procenty hlasů. To je srovnatelné s rokem 2018, což tehdy strana považovala za neúspěch. Demokratická strana porážku už uznala. „Toto je smutný večer pro zemi,“ řekla poslankyně za PD Debora Serracchianiová v první oficiální reakci na předběžné výsledky. Pravice má podle političky většinu v parlamentu, nikoli však v zemi.
„Je to smutný den, čekají nás tvrdé dny,“ řekl šéf PD Enrico Letta, který slíbil „tvrdou a nekompromisní opozici“. Demokratická strana nedovolí, aby se Itálie vzdálila od evropských hodnot, dodal Letta. Podle něj PD potřebuje obnovu, a Letta se proto nebude ucházet na příštím sjezdu o další mandát generálního tajemníka. Uvedl, že je zodpovědný za vedení kampaně a výsledek voleb.
Spokojené je Hnutí pěti hvězd s 15 procenty hlasů v čele s bývalým premiérem Giuseppem Contem. Muže, který předčasné volby vyvolal, ještě v srpnu všichni odepisovali. Předseda Hnutí pěti hvězd ale dokázal, že se s levicovými populisty stále musí počítat. „Vzedmutí je značné, jsme třetí nejsilnější politickou stranou,“ řekl. Přesto uskupení získalo jen necelou polovinu hlasů ve srovnání s volbami v roce 2018, které s 33 procenty vyhrálo. Hnutí zabodovalo hlavně na jihu země, kde vyhrálo. Ve všech ostatních makroregionech jsou první stranou FdI.
Liberální koalice kolem bývalého premiéra Mattea Renziho dostala necelých osm procent hlasů. Její lídři měli ambici získat dvouciferný výsledek.
Výrazně klesla účast ve volbách, která se zastavila na 64 procentech, což je nejnižší údaj v historii republikánské Itálie. Účast poklesla o zhruba devět procent, největší propady zaznamenaly některé regiony na jihu, například Kampánie, Kalábrie či Sardinie.
Meloniové gratulují zahraniční pravicoví politici včetně Fialy
Někteří pravicoví a euroskeptičtí politici ze zahraničí už Meloniové na Twitteru poblahopřáli k vítězství. „Italský lid se rozhodl vzít do svých rukou vlastní osud zvolením vlády vlastenců a zastánců národní svrchovanosti,“ uvedla krajně pravicová politička Le Penová. Podle jejího stranického kolegy Jordana Bardelly Italové dali „lekci pokory“ Evropské komisi a Bruselu.
Mezi prvními pogratuoval Meloniové i polský premiér Mateusz Morawiecki, strana Právo a spravedlnost (PiS) je součástí Strany evropských konzervativců a reformistů (ECR), které Meloniová předsedá. Ke stejné frakci patří i ODS českého premiéra Petra Fialy, který Meloniové rovněž poblahopřál.
„V těchto těžkých časech potřebujeme více než kdy jindy přátele, kteří sdílí vizi a společný postup vůči výzvám v Evropě,“ uvedl poradce maďarského premiéra Balasz Orbán. „Bravo, Giorgie! Více než zasloužené vítězství,“ uvedl pak na Facebooku maďarský předseda vlády, k němuž je Meloniová svým politickým stylem často přirovnávána.
Své gratulace Meloniové i Salviniho Lize zaslaly krajně pravicové strany, například Alternativa pro Německo či španělské hnutí Vox. Šéf španělské strany Vox Santiago Abascal na Twitteru napsal, že „miliony Evropanů vkládají své naděje do Itálie“, která ukázala cestu k „hrdé a svobodné Evropě suverénních národů“.
EK doufá v konstruktivní spolupráci
Evropská komise doufá v konstruktivní spolupráci s budoucí italskou vládou, řekl v první reakci mluvčí Komise Eric Mamer. Exekutiva Evropské unie podle něj respektuje výsledky demokratického hlasování italských voličů.
Představitelé německých parlamentních stran s výjimkou Alternativy pro Německo (AfD) se obávají zhoršení evropské spolupráce s Itálií. Spolková vláda výsledek voleb okomentovala vyhýbavě, německý kancléř Olaf Scholz podle mluvčího předpokládá, že Itálie zůstane proevropskou zemí. „Gratulace Giorgii Meloniové k volebnímu vítězství v Itálii. Po Švédsku je také v Itálii jasné, že si občané přejí spořádanou a občanskou politiku,“ uvedla spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová. Poukázala při tom na nedávný úspěch protiimigračních Švédských demokratů v parlamentních volbách.
Výsledek italských voleb nechtěla komentovat francouzská premiérka Élisabeth Borneová. „Společně s předsedkyní Evropské komise (Ursulou von der Leyenovou) budeme pozorně sledovat, aby všichni dodržovali hodnoty založené na lidských právech, na vzájemném respektu, a to zejména dodržování práva na potrat,“ uvedla šéfka francouzské vlády. „Italský národ učinil demokratické a svrchované rozhodnutí. Respektujeme ho,“ uvedl následně francouzský prezident Emmanuel Macron. „Jako sousedící země a přátelé musíme nadále spolupracovat. Společné výzvy překonáme v rámci Evropy,“ dodal.
Výrazně kritičtější jsou k vývoji v Itálii někteří představitelé levice. „S vítězstvím Meloniové se před našimi branami usadil neofašismus,“ uvedla francouzská europoslankyně Manon Aubryová ze strany Francie nepodrobená (LFI).
„Nacházíme se v momentu nejistoty a v momentech nejistoty vždy posilují populismy. A také vždy končí stejným způsobem – katastrofou,“ řekl k italským volbám španělský ministr zahraničí José Manuel Albarés ze socialistické strany. Španělská ministryně práce z levicového uskupení Unidas Podemos Yolanda Díazová označila výsledky italských voleb za „velmi smutné a znepokojující“.
„Krajní pravice vyhrála volby v Itálii. Je to poprvé mezi státy, které zakládaly EU,“ uvedl šéf liberální frakce Renew Europe Stéphane Sejourné.
Rusko doufá „ve větší objektivitu“ Itálie, USA se těší na spolupráci
Za vnitřní záležitost označil italské volby mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj je Moskva vstřícná vůči jakékoliv politické síle, „která je schopná jít nad rámec konsolidovaného mainstreamu plného nenávisti vůči naší zemi a prokázat větší objektivitu a konstruktivní postoj vůči naší zemi“.
„Doufáme, že nová italská vláda potvrdí pozitivní a pragmatickou politiku vůči Číně,“ uvedla čínská diplomacie.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken napsal v pondělí na Twitteru, že Spojené státy se těší na spolupráci s novou italskou vládou na společných tématech, kterými jsou podpora Ukrajiny nebo respekt k lidským právům. „Itálie je nepostradatelným spojencem, silnou demokracií a cenným partnerem,“ napsal Blinken.
Meloniová, na rozdíl od jiných krajně pravicových evropských politiků, od začátku války na Ukrajině jasně stojí na straně Kyjeva, který se brání ruské invazi, píše AFP.
Vláda by mohla být do začátku listopadu
Nová italská vláda by mohla vzniknout ve druhé polovině října či na začátku listopadu. Dá se předpokládat, že celý proces potrvá od nedělních voleb čtyři až šest týdnů, napsala agentura EFE. Jmenování kabinetu by mělo být relativně rychlé vzhledem k jednoznačnému výsledku hlasování.
Sněmovna a Senát se poprvé sejdou ve čtvrtek 13. října. Během několika dnů komory zvolí své předsedy a ustanoví kluby. Mezi možnými kandidáty na předsedu Senátu je často zmiňován bývalý premiér Berlusconi, který se do italského parlamentu vrací po devíti letech. Nyní pětaosmdesátiletý politik byl v roce 2013 zbaven mandátu v Senátu, protože byl odsouzen za daňové úniky.
Po ustanovení klubů a zvolení předsedů obou komor zahájí prezident republiky Sergio Mattarella rozhovory s parlamentními stranami, které trvají obvykle dva až tři dny. Následovně hlava státu někoho pověří jednáním o sestavení vlády a v případě úspěchu ho jmenuje premiérem. To by mělo trvat několik dnů či týdnů podle toho, jak komplikované bude obsadit jednotlivá ministerstva. Nová vláda musí požádat o důvěru obě komory deset dnů od jmenování.
