Fake news šířilo jen minimum Američanů, většinou extrémní pravice, ukázala studie

Falešné zprávy rozšiřoval v USA v roce 2016 jen nepatrný zlomek uživatelů komunikační sítě Twitter, k jejich šíření ale přeposíláním přispívali lidé konzervativního smýšlení a američtí senioři. Vyplývá to ze studie amerických vědců, která vyšla v časopisu Science.

Vědci analyzovali 16 tisíc amerických twitterových účtů a zjistili, že pouhých 16 z nich, tedy jedno promile, vyprodukovalo v roce amerických prezidentských voleb 80 procent falešných informací. Přes devětadevadesát procent uživatelů Twitteru žádné manipulativní zprávy nešířilo. Lidé je podle studie ani nečetli.

I počet šiřitelů falešných zpráv je nevelký, vyplynulo ze studie. Uživatelé, kteří na Twitteru přeposílali takové zprávy dál, se ovšem podle vědců činili: mezi dubnem a prosincem 2016 každý z nich přeposlal v průměru přes 300 manipulativních tweetů.

Nedávno publikovaná podobná analýza sítě Facebook podle agentury AP ukázala stejné výsledky. Uvádí, že falešné zprávy sdílí jen velmi malý počet lidí. Ti, kteří to dělají, se většinou hlásí ke konzervativcům a jsou starší 65 let.

Kdo šíří nepravdivé zprávy?

Podle expertů, na které se odvolává AP, může výsledek obou studií potlačit panické nálady a obavy, že komunikační procesy se vymknuly kontrole a společnost nemá možnost dozvědět se pravdu.

Z levicově a středově orientovaných uživatelů šířilo falešné zprávy pět procent lidí, mezi pravicově zaměřenými Američany jich bylo jedenáct procent. Na extrémní pravici už šlo o jednadvacet procent, ukázala analýza.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Epstein si „hýčkal“ skupinu elitních vědců, ukazují dokumenty

Nejnovější zveřejněné údaje z e-mailové databáze amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ukazují, že kromě politiků, celebrit a umělců se tento sexuální násilník stýkal také s celou řadou předních světových vědců.
před 7 mminutami

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
včera v 08:00

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
12. 2. 2026Aktualizováno13. 2. 2026

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
12. 2. 2026
Načítání...