Fake news šířilo jen minimum Američanů, většinou extrémní pravice, ukázala studie

Falešné zprávy rozšiřoval v USA v roce 2016 jen nepatrný zlomek uživatelů komunikační sítě Twitter, k jejich šíření ale přeposíláním přispívali lidé konzervativního smýšlení a američtí senioři. Vyplývá to ze studie amerických vědců, která vyšla v časopisu Science.

Vědci analyzovali 16 tisíc amerických twitterových účtů a zjistili, že pouhých 16 z nich, tedy jedno promile, vyprodukovalo v roce amerických prezidentských voleb 80 procent falešných informací. Přes devětadevadesát procent uživatelů Twitteru žádné manipulativní zprávy nešířilo. Lidé je podle studie ani nečetli.

I počet šiřitelů falešných zpráv je nevelký, vyplynulo ze studie. Uživatelé, kteří na Twitteru přeposílali takové zprávy dál, se ovšem podle vědců činili: mezi dubnem a prosincem 2016 každý z nich přeposlal v průměru přes 300 manipulativních tweetů.

Nedávno publikovaná podobná analýza sítě Facebook podle agentury AP ukázala stejné výsledky. Uvádí, že falešné zprávy sdílí jen velmi malý počet lidí. Ti, kteří to dělají, se většinou hlásí ke konzervativcům a jsou starší 65 let.

Kdo šíří nepravdivé zprávy?

Podle expertů, na které se odvolává AP, může výsledek obou studií potlačit panické nálady a obavy, že komunikační procesy se vymknuly kontrole a společnost nemá možnost dozvědět se pravdu.

Z levicově a středově orientovaných uživatelů šířilo falešné zprávy pět procent lidí, mezi pravicově zaměřenými Američany jich bylo jedenáct procent. Na extrémní pravici už šlo o jednadvacet procent, ukázala analýza.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
před 1 hhodinou

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
před 5 hhodinami

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 23 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
včera v 10:51

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
včera v 09:46

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026
Načítání...