Fake news šířilo jen minimum Američanů, většinou extrémní pravice, ukázala studie

Falešné zprávy rozšiřoval v USA v roce 2016 jen nepatrný zlomek uživatelů komunikační sítě Twitter, k jejich šíření ale přeposíláním přispívali lidé konzervativního smýšlení a američtí senioři. Vyplývá to ze studie amerických vědců, která vyšla v časopisu Science.

Vědci analyzovali 16 tisíc amerických twitterových účtů a zjistili, že pouhých 16 z nich, tedy jedno promile, vyprodukovalo v roce amerických prezidentských voleb 80 procent falešných informací. Přes devětadevadesát procent uživatelů Twitteru žádné manipulativní zprávy nešířilo. Lidé je podle studie ani nečetli.

I počet šiřitelů falešných zpráv je nevelký, vyplynulo ze studie. Uživatelé, kteří na Twitteru přeposílali takové zprávy dál, se ovšem podle vědců činili: mezi dubnem a prosincem 2016 každý z nich přeposlal v průměru přes 300 manipulativních tweetů.

Nedávno publikovaná podobná analýza sítě Facebook podle agentury AP ukázala stejné výsledky. Uvádí, že falešné zprávy sdílí jen velmi malý počet lidí. Ti, kteří to dělají, se většinou hlásí ke konzervativcům a jsou starší 65 let.

Kdo šíří nepravdivé zprávy?

Podle expertů, na které se odvolává AP, může výsledek obou studií potlačit panické nálady a obavy, že komunikační procesy se vymknuly kontrole a společnost nemá možnost dozvědět se pravdu.

Z levicově a středově orientovaných uživatelů šířilo falešné zprávy pět procent lidí, mezi pravicově zaměřenými Američany jich bylo jedenáct procent. Na extrémní pravici už šlo o jednadvacet procent, ukázala analýza.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 9 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 11 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 14 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 22 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...