Evropská komise (EK) navrhuje zahájit řízení se sedmi členskými zeměmi Evropské unie, které překračují stanovené rozpočtové deficity. EK uvedla, že doporučí unijním orgánům zahájit disciplinární řízení s Belgií, Francií, Itálií, Maďarskem, Maltou, Polskem a se Slovenskem. Nejzazší termíny, do kterých je nutné deficity snížit, ale Komise oznámí až v listopadu. V centru pozornosti je zejména Francie.
Uvedených sedm zemí loni u deficitů překročilo tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP). Pravidla fungování EU mimo jiné stanoví, že členský stát musí deficit veřejných financí udržovat do tří procent HDP a veřejné zadlužení do šedesáti procent HDP. Zpráva EK je prvním krokem k zahájení postupů při nadměrném schodku.
Komise posuzovala celkem dvanáct členských zemí, mezi nimi i Česko. V úvahu vzala více faktorů, mimo jiné i to, že u některých států jde o dočasné neplnění stanovených kritérií a že deficit mají blízko tří procent. Proto doporučila zahájit řízení jen se sedmi zeměmi z dvanácti posuzovaných.
„Na základě tohoto hodnocení a po zvážení stanoviska Hospodářského a finančního výboru má komise v úmyslu navrhnout Radě EU, aby u těchto členských států v červenci 2024 zahájila řízení kvůli nadměrnému deficitu,“ stojí ve zprávě EK.
V centru pozornosti je zejména Francie
Deficity, jimiž se Komise ve své zprávě zabývá, jsou většinou důsledkem pandemie covidu-19 a mimořádných fiskálních opatření, k nimž členské státy Unie v té době sáhly. Částečně tyto nadměrné deficity odrážejí i dopady krize na energetickém trhu po plnohodnotné ruské vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022. Ceny energií se v létě téhož roku přechodně zvýšily na několikanásobek, což vlády některých členských zemí přimělo finančně podpořit domácnosti i podniky.
Pozornost se upíná zejména k Francii, která má druhou největší ekonomiku v eurozóně a která se potýká s politickými otřesy. Vyvolalo je rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona rozpustit parlament a vyhlásit předčasné volby, ve kterých má velké šance na úspěch krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové. Macron rozpuštěním parlamentu reagoval na neúspěch své strany ve volbách do Evropského parlamentu (EP).
Francie loni měla rozpočtový deficit 5,5 procenta HDP, který letos klesne jen mírně, podle dosavadních předpokladů na 5,3 procenta, uvedla agentura Reuters. Veřejné zadlužení činilo 110,6 procenta HDP a bude se dál zvyšovat. Evropská komise odhaduje, že v letošním roce se zadlužení Francie zvýší na 112,4 procenta a v roce příštím na 113,8 procenta HDP. To bude skoro dvojnásobek limitu stanoveného na šedesát procent.
Reakce Itálie a Slovenska
Italský ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti po zprávě EK uvedl, že Řím zaujme k rozpočtové politice zodpovědný přístup. Itálie, stejně jako další státy s nadměrnými deficity, nyní bude muset s Bruselem jednat o úpravě své fiskální politiky.
Slovenské ministerstvo financí v reakci na zprávu EK uvedlo, že připravuje střednědobý fiskálně-strukturální plán, jehož cílem je mít v roce 2027 podíl deficitu veřejných financí na výkonu ekonomiky pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP).
Disciplinární kroky jsou známé také jako postup při nadměrném deficitu. Je to první takový krok od doby, kdy Evropská unie v roce 2020 kvůli dopadům pandemie pozastavila platnost svých fiskálních pravidel, jejichž cílem je předcházet nadměrnému zadlužování. Následně Unie pravidla reformovala tak, aby zohlednila novou ekonomickou realitu vysokých dluhů, které členské státy navršily za pandemie.
